Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Revizní technik a opatření k omezení požáru

Vztah mezi elektrickým zařízením a požárem má dvě podoby. Nejčastější je vznik požáru od elektrického zařízení, kde elektrická energie působí ve funkci iniciátoru. Druhou podobu představují účinky požáru na elektrická zařízení, a to bez ohledu na to, čím byl požár iniciován.

Ochrana elektrických zařízení před požárem byla poměrně dlouho poněkud opomíjenou problematikou a ve vztahu k iniciaci požárů stála v pozadí.

Nabízí se zde otázka, jaký smysl má ochrana elektrických zařízení před požárem, případně jaká legislativní opatření jsou v této problematice uplatňována. Je třeba hned na počátku úvahy zdůraznit, že ochranná opatření znamenají investice do náročnějších pracovních postupů, použitých technologií a někdy i přístrojů a ochranných konstrukcí.

Tato problematika se dostala do popředí zájmu v návaznosti na bezpečnost staveb a také v souvislosti s vyhláškou MV ČR č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb (viz Elektroinstalatér č. 3/2008 s. 88). Revizní technik elektrických zařízení se setkává s touto problematikou poměrně často. I když celkové řešení není nové a vychází ze starších předpisových ustanovení, může být za určitých okolností problémem vzhledem ke specifice a požadavkům na odbornost.

Normy pro revize

V současnosti platí pro revize elektrických instalací mimo nebezpečné prostory technické normy:

  • ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí. Část 6: Revize (2007)
  • ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 Část 6: Revize. Kapitola 61: Postupy při výchozí revizi (2004)
  • ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení (1990)

U problematiky ochrany před požárem můžeme vycházet z ustanovení ČSN 33 200-6-61 (1994), kde je v článku 611.3. uveden požadavek úkonů souvisejících s prohlídkou. Pod písmenem b) je zkontrolování použití protipožárních přepážek nebo jiných bezpečnostních opatření proti šíření ohně a ochrana před tepelnými účinky (ČSN 33 2000-4-42).

V současnosti ještě platná ČSN 33 200-6-61 ed. 2 (2004) má v úvodu upozornění na použití textu normy v souvislosti s dalšími předpisy a je zde uvedena vyhláška o požární prevenci č. 246/2001 Sb., a to v souvislosti s čl. 611.3. Článek zaměřený na prohlídku vyžaduje mimo jiné ověření použití protipožárních přepážek a jiných opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky (viz kapitoly 42, 43 a oddíly 482, 527).

Důležitý je text poznámky N1:

Za to, že protipožární přepážky a další opatření na ochranu před šířením ohně jsou řádně provedeny, zodpovídá dodavatelská firma, která montáž těchto opatření prováděla. Osoba provádějící výchozí revizi se přesvědčí, že k zamýšlenému uvedení do provozu bylo vydáno potvrzení této firmy, že tato opatření jsou provedena v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami.

Další informace uvádí norma v Příloze E čl. E.611.2. Provedení protipožárních přepážek a další opatření proti šíření požáru (viz oddíl 527) se zjišťuje prohlídkou. Jde o to, zda jsou zabudována těsnění, aby se ověřilo, zda provedení odpovídá prováděcím návodům, které navazují na zkoušky IEC příslušných výrobků. Z poznámky k článku vyplývá, že se nejedná o podrobné ověření protipožárních přepážek a ostatních opatření proti šíření požáru, za jejichž provedení odpovídá dodavatelská firma. Revizní technik upozorní na zjevné nedostatky, které v tomto ohledu může z hlediska své odbornosti zjistit.

K nové normě na revize ČSN 33 2000-6 (2007) ještě několik poznatků na stejné téma. Čl. 61.2.3: Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat mimo jiné ověření použití protipožárních přepážek a jiných opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky (viz část 4-42 a článek 527 části 5-52). Doplnění obsahuje výše uvedená poznámka N1. Další vysvětlení - viz příloha E.

Tolik z požadavků norem na odborné řešení otázek požární bezpečnosti elektrických instalací. Na dotaz, jak s informacemi a požadavky všech zmíněných norem a ostatních předpisů má pracovat revizní technik, zní vlastně jen jedna vhodná odpověď - tak, aby se vlastním přičiněním nedostal do problémů.

Pro praktické použití závěrem

Revizní technik získá svoji odbornou způsobilost postupem uvedeným ve vyhlášce č. 50/1978 Sb. pro činnosti na elektrických zařízeních. Neřešme, zda je to proces snadný, jednoduchý či komplikovaný, ale je zaměřený na elektrotechniku. Stejně jako elektrotechnika i požární ochrana je určitým způsobem vyhrazená odbornost a není vhodné do ní laicky zasahovat. Odbornou způsobilost pracovníků požární ochrany řeší zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, a to v § 11 v pozicích znalců, požárních techniků nebo preventistů. Souvisejícím předpisem je vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

Revizní technik by při své činnosti měl veškerá opatření související s požární ochranou hodnotit jen do úrovně vlastní kvalifikace v této odbornosti. Pokud nemá ověřené podklady, měl by se u prostupů, utěsnění, přepážek, podložení přístrojů, použitých materiálů a prvků omezit na konstatování jejich existence bez dalšího hodnocení. Jinak riskuje, že přebírá na sebe odpovědnost za úkony a rozhodnutí, ke kterým není kvalifikován a oprávněn, a to se všemi důsledky, které mohou být minimálně citelné a nepříjemné. Pochopitelně viditelná poškození nebo absenci příslušných opatření je třeba zaznamenat a zařadit mezi závady. Přílišná iniciativa však není na místě a může zde škodit.

 
 
Reklama