Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Renovace zdravotně technických instalací

Abstrakt

Renovace zdravotně technických instalací není vždy jen pouhou výměnou potrubí. Při rozhodování, zda renovaci provést, je vhodné, zejména ve starých zděných domech, posoudit také koncepci zásobování domů vodou, plynem a odvádění odpadních vod. Pokud stávající koncepce nevyhovuje současným potřebám, má být nahrazena modernějším řešením. Renovace zdravotně technických instalací je v tomto příspěvku rozdělena na renovaci ve zděných domech stavěných před druhou světovou válkou a domech panelových stavěných v rámci komplexní bytové výstavby.

1. ÚVOD

V mnoha domech se v současné době nacházejí potrubí instalovaná zde v době jejich výstavby, často před druhou světovou válkou. I když byly provedeny z kvalitních materiálů, postupně dožívají. Někde už dožívají také instalace novější - vyměněné. Rovněž zařizovací předměty je nutné po určité době vyměnit. Můžeme zde hovořit o fyzickém i morálním opotřebení. U potrubí se projevuje fyzické opotřebení způsobené především korozí. Orientační životnosti instalací a technických zařízení jsou uvedeny v tabulce 1. Mnohdy dnes nevyhovují také stávající trasy instalací, způsob přípravy teplé vody apod. Proto je nutná renovace zdravotně technických instalací, která mnohdy nespočívá jen ve výměně starého potrubí za nové, ale mění se při ní také trasy potrubí a způsob přípravy teplé vody. Tento příspěvek se zabývá renovací kanalizace, vodovodu a plynovodu ve zděných i panelových domech.

Zařízení Životnost [roky]
Vodovodní potrubí ocelové pozinkované rozvádějící studenou vodu Z 80. let 20. století 20
Ze 30. let 20. století 65
Vodovodní potrubí ocelové pozinkované rozvádějící teplou vodu 15
Vodovodní potrubí olověné rozvádějící pouze studenou vodu 90
Kanalizační potrubí Azbestocementové 30
Ocelové asfaltované 35
Ocelové parkerizované 65
PVC nebo olověné 50
Litinové a kameninové až 100
Plynovodní potrubí 50
Armatury 15
Čerpadla 10
Ohřívače vody 10 až 20
Zařizovací předměty 20

Tab. 1 - Orientační životnosti instalací a technických zařízení

2. RENOVACE ZDRAVOTNĚ TECHNICKÝCH INSTALACÍ VE ZDĚNÝCH DOMECH STAVĚNÝCH PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

Jak již bylo uvedeno v odstavci 1, setkáváme se v řadě starých domů se zastaralým a dnes často nevyhovujícím řešením zdravotně technických instalací. Také potrubí a zařizovací předměty bývají na konci životnosti. Vlastnímu provedení regenerace má vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.

2.1 Renovace kanalizace

Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Zavěšené svodné potrubí a přístupná odpadní potrubí je možné zkontrolovat vizuálně. O výměně zakopaných svodných potrubí rozhoduje jejich materiál (beton) nebo prohlídka kamerou. Ze dříve používaných trubních materiálů má nejdelší životnost kameninové a litinové potrubí. U kameninových potrubí mohou být po čase netěsné spoje prováděné konopným provazcem a asfaltovou zálivkou. Nejvíce korodují litinová potrubí DN/ID 50 a litinová větrací potrubí. Ocelová, azbestocementová, betonová a olověná potrubí je třeba vyměnit.

2.1.1 Staré septiky a žumpy

Zřídí-li se v obci nová veřejná kanalizace s ústřední čistírnou odpadních vod, musejí se u domů napojených na tuto kanalizaci podle zákona č. 274/2001 Sb. odpojit a zrušit stávající septiky nebo žumpy. Pokud jsou tyto objekty těsné, můžeme je po vyčištění a úpravě dešťové vnitřní kanalizace použít jako jímku na dešťovou vodu ze střechy. Septiky nebo žumpy, které nebudou dále využívány, je třeba odpojit od kanalizace, vyčistit a zasypat. Podle výše uvedeného zákona může obecní úřad v místech, kde je to technicky možné, nařídit připojení domů na kanalizaci.

2.1.2 Řešení renovace beze změny půdorysné dispozice domu

Pokud se při renovaci nemění půdorysná dispozice domu, využijí se pro vedení nových odpadních potrubí stávající drážky, případně šachty. Tam, kde bylo odpadní potrubí od záchodových mís vedeno podle starých předpisů odděleně od ostatních splaškových odpadních potrubí, může se při renovaci, pokud to půdorysná dispozice umožňuje, zřídit jedno nové splaškové odpadní potrubí pro odvádění odpadních vod od všech zařizovacích předmětů.

Dešťová odpadní potrubí musejí být vedena odděleně od odpadních potrubí splaškových. Pro napojení střešních žlabů nebo vtoků, které byly napojeny na splašková odpadní potrubí, je třeba zřídit nová dešťová odpadní potrubí vedená po fasádě či uvnitř domu.

Připojovací potrubí vedeme v drážkách nebo moderněji v dutinách předstěnových instalací. Předstěnové instalace umožňují vedení potrubí od záchodové mísy (závěsné) nad podlahou. Není tedy nutné vedení potrubí v podlaze, se kterým se často setkáváme ve starých domech, a jehož netěsnosti jsou příčinou zatékání do stropních konstrukcí.

Svodná potrubí se většinou vyměňují jen pokud jsou skutečně na konci životnosti, i když hrdlové spoje těsněné impregnovaným konopným provazcem a zálivkou jsou u starých potrubí netěsné. Při renovaci je tedy vhodné provést i výměnu svodných potrubí. Při výměně svodných potrubí se musí pamatovat na zabezpečení suterénu před vzdutou vodou ze stokové sítě. Pokud je to možné, nahrazují se zakopaná svodná potrubí svody zavěšenými. Někdy je však nutné nová svodná potrubí uložit také do země. Zde je vhodné využít stávající prostupy v základech, aby se vybouráváním prostupů nových nenarušovaly stávající základové pasy. Zrušená nedemontovaná potrubí vedená pod zemí se musí vodotěsně zazátkovat.

Problémem je ustanovení nové ČSN EN 12056-1 o nutnosti oddělení svodných potrubí pro dešťové a splaškové vody uvnitř domu. Toto řešení vyžaduje při ukládaní nových svodů pod podlahu nejnižšího podlaží zřizování nových prostupů v základech, a tím jejich narušování. Pokud je dům napojen na veřejnou stokovou síť jednotné soustavy a v budoucnosti se nepředpokládá budování oddílné stokové sítě, bývá vhodné řešení soustavy svodných potrubí jako jednotné pro splaškové i dešťové vody. Při nedodržení tohoto ustanovení doporučené normy je zajištěna dostatečná bezpečnost, protože jednotná soustava svodných potrubí je u nás ověřena a v mnoha domech fungovala bez poruch řadu let.

2.1.3 Řešení renovace při změně půdorysné dispozice domu

Při změně půdorysné dispozice domu se stará potrubí, pokud je to možné, demontují a nová potrubí se instalují často v nových místech jako u novostavby. Pro odpadní potrubí je vhodné zřídit instalační šachty. Tam, kde můžeme využít stávající drážky, využijeme je, abychom nenarušovali stávající nosné konstrukce domu. Každý nový prostup stropem a novou drážku v nosné zdi je třeba konzultovat se statikem. Při výměně svodných potrubí platí výše popsané zásady. Svodná potrubí mají být pokud možno zavěšená. U svodů v zemi je vhodné využití stávajících prostupů v základech.

2.2 Renovace vodovodu

Ocelová pozinkovaná potrubí (mnohde velmi stará) je třeba vyměnit. Příčinou je důlková koroze a inkrustace. Limitní koncentrace olova nesmí v litru pitné vody překročit 10 μg. Proto je nutné vyměňovat také olověná potrubí. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo program podpory oprav domovních olověných rozvodů. Vhodná je i výměna velmi starých měděných potrubí.

Renovace však nemá být pouhým nahrazením starého potrubí novým. Při výměně potrubí se musí zvážit, a případně změnit celá koncepce řešení zdravotně technických instalací v domě. Důležitá je dnes zásada měření odebrané vody v každém bytě podružnými vodoměry.

2.2.1 Renovace vodovodu v domech s ústřední přípravou teplé vody

V domech, kde byla ústřední příprava teplé vody, je vhodné tento způsob přípravy teplé vody zachovat, protože je jednodušší než jeho změna na ohřev místní, který by bylo nutné často řešit s nákladnou změnou soustavy ústředního vytápění s nímž je ústřední příprava teplé vody spjata. Umístění podružných vodoměrů v bytech je dáno polohou stoupacích potrubí. Ideální je, napojení bytu na jedno stoupací potrubí a délka připojovacích potrubí teplé vody taková, aby objem vody v nich nepřekročil 3 l. Při tomto objemu vody se předpokládá, že odpouštění vychladlé teplé vody nebude delší než 30 s, což předepisuje ČSN EN 806-2. Pokud by připojovací potrubí měla být příliš dlouhá, je nutné zřídit další stoupací potrubí, i když v bytě budou místo dvou čtyři vodoměry. V Brně existují domy, kde byly podružné vodoměry teplé vody již ve 30. letech 20. století. Napojení bytu na jedno stoupací potrubí však vyžadovalo někde až 10 m dlouhá připojovací potrubí teplé vody, protože kuchyň a koupelna byly daleko od sebe.

2.2.2 Renovace vodovodu v domech s místní přípravou teplé vody

V domech s místní přípravou teplé vody bývá obvykle také lokální způsob vytápění bytů, ale není tomu tak vždy. Existují domy, kde zdrojem tepla pro vytápění je domovní kotelna a teplá voda je připravována v plynových průtokových ohřívačích. Komplexní regeneraci zdravotně technických instalací je zde třeba provádět vždy v návaznosti na regeneraci vytápění. Nové řešení technických zařízení budov se provádí následujícími způsoby:

  • Pro velké byty může být výhodné vytápění a příprava teplé vody kombinovaným plynovým kotlem nebo lépe sestavou kotle se zásobníkem teplé vody umístěném v každém bytě. Sestava kotle se zásobníkem představuje větší komfort, ale je dražší než kombinovaný kotel.
  • Pro malé byty není etážové vytápění příliš vhodné, protože tepelná ztráta bytu je o hodně menší než nejmenší výkony vyráběných kotlů. Naprosto nevhodný je zde vždy velmi předimenzovaný kombinovaný plynový kotel.

Pro domy s malými byty jsou tedy vhodná dvě řešení technických zařízení budov:

  • Lokální vytápění místností plynovými topidly a příprava teplé vody v elektrickém ohřívači.
  • Ústřední vytápění a ústřední příprava teplé vody pro celý dům, samozřejmě s instalací podružných vodoměrů.

2.2.2.1 Řešení nového rozvodu vody

Řešení nového rozvodu vody beze změny způsobu přípravy teplé vody

Pokud se při renovaci nemění půdorysná dispozice domu a způsob zásobování bytů teplou a studenou vodou, vedeme nová stoupací potrubí zpravidla ve stávajících drážkách nebo instalačních šachtách. Možné je také zřízení nové drážky pro stoupací potrubí ve schodišťovém prostoru (pokud nehrozí nebezpečí zamrznutí vody v potrubí). Při změně půdorysné dispozice bytů je vhodné zřídit nové instalační šachty. Nové potrubí musí být tepelně izolováno.

Řešení nového rozvodu vody při změně způsobu přípravy teplé vody

Při změně koncepce zdravotně technických instalací, např. zřízením ústřední přípravy teplé vody, nemusejí být stávající prostory pro instalace rozměrově vyhovující a je nutné zřídit nové šachty, drážky, a pokud to z rozměrových důvodů není možné, mohou se za určitých podmínek využít i nepoužívané komíny, které se v horní části zazdí a zabezpečí proti vnikání dešťové vody. Pokud nehrozí nebezpečí zamrznutí, mohou být nové instalační prostory pro stoupací potrubí umístěny ve schodišťovém prostoru. Toto řešení je vhodné také proto, že umožňuje přístup k podružným vodoměrům ze schodiště. Nové potrubí musí být tepelně izolováno.

Cirkulace teplé vody

Nový rozvod teplé vody od ústředního ohřívače je řešen zpravidla s cirkulací. Pro zajištění správné funkce cirkulace teplé vody je nutné, aby ve všech větvích potrubí byly vypočtené cirkulační průtoky. Proto je nutno navrhovat také regulační armatury. V současné době se jako výhodné ukazují termoregulační armatury, které upravují cirkulační průtok v příslušné větvi cirkulačního potrubí na základě teploty vody v místě armatury.

Soustředění instalací

Při modernizaci domu (např. v případě, kdy se v bytech zřizují nové hygienické místnosti) je vhodné použití instalačních šachet. Připojovací potrubí vedeme buď pod omítkou, nebo moderněji, jak je zvykem např. v Německu či Rakousku, dutinami předstěnových instalací. Stávající zdi se pak neoslabují drážkami, montáž je čistší a často rychlejší. Ležaté potrubí vedeme pod stropem nebo podél zdí v suterénu.

2.3 Renovace plynovodu

Staré plynovody mohou být problematické jak z hlediska vedení, dimenzí a těsnosti potrubí. Při tlakové zkoušce se staré šroubované spoje mohou ukázat jako netěsné. Netěsné plynovody se musí vyměnit nebo dodatečně chemicky utěsnit. Možná je i kombinace obou způsobů renovace, kdy se přístupné ležaté rozdělovací potrubí v suterénu vymění a stoupací vedení a potrubí ke spotřebičům vedená pod omítkou se utěsní chemicky.

Vedení nového potrubí musí splňovat zejména následující zásady:

  • Hlavní uzávěr plynu je třeba umístit vně domu (v oplocení, nice na fasádě, výjimečně pod terénem - se zemní soupravou).
  • Plynoměry musejí být mimo byty ve společných prostorách domu (na schodišti, v suterénu apod.).
  • Pokud se předpokládá změna nízkého tlaku plynu ve veřejném distribučním plynovodu na tlak střední je nutno počítat s prostorem pro regulátor tlaku. Možné je umístění v uzavíratelném výklenku na fasádě, v zemním modulu (pod terénem) nebo v oddělené větrané místnosti v domě.
  • Pro spotřebiče provedení A a B musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu i při zavřených oknech nebo dveřích.

2.3.1 Řešení nového plynovodu

2.3.1.1 Rozdělovací potrubí

Trasu ležatého rozdělovacího potrubí (např. v suterénu) je obvykle možné zachovat. Vedení pod stropem a podél zdí je zde vyhovující.

2.3.1.2 Stoupací vedení

Nové stoupací vedení je možné vést dvěma způsoby:

  • Ve schodišťovém prostoru, pokud jsou plynoměry na schodišti a jsou dodrženy požárně bezpečnostní předpisy (pod omítkou nebo volně).
  • Pod omítkou v předsíních, pokud jsou plynoměry v suterénu.

Pro stoupací vedení dnes nevyužíváme instalační šachty nebo drážky, kde jsou vedena jiná potrubí. Umísťování plynoměrů v bytech dnes dodavatelé plynu většinou nepovolují. Dodavatel plynu může při renovaci, kromě uzávěru před plynoměrem, požadovat také umístění uzávěru bezprostředně za plynoměrem.

2.3.1.2 Spotřebiče

Spotřebiče, které nejsou schopné bezpečného provozu nebo jsou morálně opotřebované, se vyměňují za moderní typy. Pokud jsou spotřebiče připojené na nevyvložkovaný komín, je nutné vyvložkování komína. Vložka se zasouvá do stávajícího komínového průduchu po jeho vyčištění. Při větších průměrech vložek je někdy nutné zvětšení světlosti komínového průduchu vyfrézováním. V minulosti používané hliníkové vložky mají krátkou životnost. Vhodnější jsou vložky z nerezavějící oceli. Proto je někdy nutná výměna stávající hliníkové vložky za vložku z nerezavějící oceli.

Umístění spotřebičů

Při regeneraci (výměně) domovního plynovodu je třeba nově posoudit umístění plynových spotřebičů provedení A a B, které si vzduch pro spalování odebírají z místnosti, z hlediska nejmenšího požadovaného objemu místnosti a výměny vzduchu. V krajních případech může být zjištěno, že v místnosti, kde byl plynový spotřebič léta umístěn není již jeho další provoz podle TPG 704 01 možný. Výměnu vzduchu v místnosti se spotřebičem provedení A (např. plynovým sporákem) je možné, kromě infiltrace okny, jež musí být zajištěna pro větrání místnosti (těsná okna nemohou větrání, které je požadováno i při jejich zavření, zajistit), podpořit také mechanickým větráním digestoří s odtahem do venkovního prostředí. Provoz spotřebiče pak má být závislý na provozu větrání (přívod plynu je otevřen, jen pokud je zapnuta digestoř). Spotřebiče provedení B (připojené na komín, např. plynové kotle nebo průtokové ohřívače) nesmějí být umisťovány v místnostech, kde je podtlakové mechanické větrání. Není vhodné ani propojování místnosti s takovým spotřebičem s vedlejší místností, která je podtlakově větrána. Propojení prostoru se spotřebičem provedení B neuzavíratelným otvorem s venkovním prostředím je nejbezpečnější, ale je vhodné jen v případě umístění tohoto spotřebiče v technické místnosti, komoře, skříni apod., kdy nevadí proudění studeného vzduchu do prostoru v zimním období. Pokud se při regeneraci domu zřizuje nový komín, je vhodné pro plynové kotle použít komín s průduchy pro spaliny a přívod vzduchu ke spotřebičům. Kotle jsou potom v provedení C (turbo) a nejsou tedy požadavky na objem a výměnu vzduchu v místnosti.

3. RENOVACE ZDRAVOTNĚ TECHNICKÝCH INSTALACÍ V PANELOVÝCH DOMECH

Panelové domy mají na rozdíl od domů ostatních (stavěných zděnou technologií) svá specifika daná zejména prefabrikací instalací. I zde může být řešení zdravotně technických instalací z dnešního pohledu nevhodné. Potrubí a zařizovací předměty bývají i zde na konci životnosti.

Kromě komplexní regenerace se i u panelových domů setkáváme s opravami a generálními opravami. Opravy můžeme rozdělit na:

  • malé v jednotlivých bytech
  • velké v jednotlivých bytech (výměna připojovacího potrubí apod.)
  • malé na společném zařízení
  • generální na společném zařízení (výměna stoupacích potrubí apod.).

Komplexní regenerace zdravotně technických instalací v panelových domech obvykle zahrnuje výměnu stoupacích i ležatých rozvodů spojenou s přestavbou bytových jader.

3.1 Renovace kanalizace

Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Největší problém představují v panelových domech ocelová a azbestocementová potrubí, která jsou dnes na konci životnosti a je tedy nutná jejich výměna. Dalším problémem jsou kameninová potrubí s netěsnými spoji ukládaná nad podlahu do instalačních suterénů. I tato potrubí je nutné vyměnit. Výměna potrubí je v panelových domech snadnější než ve starých domech stavěných klasickou zděnou technologií, protože potrubí je přístupnější. Nová potrubí se v panelových domech vedou nejčastěji v místech, kudy vedla potrubí stará.

3.1.1 Odpadní potrubí

Výměna odpadních potrubí ve stávajících bytových jádrech je obvykle snadnější než u zděných domů protože nevyžaduje odkrývání zazděných drážek. Před výměnou se v bytových jádrech demontáží stěny mezi instalační šachtou a záchodem odkryje většina potrubí. Různé úpravy prováděné uživateli bytů (zazdění, obklad) však mohou přístup do instalační šachty ztížit. Také dešťová odpadní potrubí vedená často ve schodišťovém prostoru, bývají po demontáži krytů snadno přístupná.

3.1.2 Svodná potrubí

Svodná potrubí vedená v instalačním suterénu bývají také přístupná a snadno kontrolovatelná a vyměnitelná. Výměna svodných potrubí uložených pod podlahou nejnižšího podlaží je však stejně problematická jako u domů zděných (viz odstavec 2.1.2). Instalační suterény mají být správcem domu kontrolovány a případně uklízeny.

3.2 Renovace vodovodu

Ocelová pozinkovaná nebo asfaltovaná potrubí se dnes nahrazují potrubím z jiných materiálů. Příčinou krátké životnosti ocelových potrubí je důlková koroze a inkrustace.

3.2.1 Stoupací potrubí

Vedení stoupacích potrubí zůstává v instalačních šachtách. U plastových stoupacích potrubí je důležité vyřešit nejen kompenzaci délkové roztažnosti trubek, ale také napojení připojovacího potrubí tak, aby stoupací potrubí mohlo volně dilatovat a uzávěry a vodoměry byly upevněny k nosné konstrukci v instalační šachtě. Potrubí musí být tepelně izolováno.

3.2.2 Ležaté potrubí

Ležaté potrubí vedeme obvykle ve stávající trase pod stropem nebo podél zdí v suterénu (instalačním kanále). Odchylky od stávající trasy mohou být dány nutností kompenzací tepelné roztažnosti nového potrubí. Pokud se demontáž ocelového pozinkovaného potrubí provádí rozřezáním řezacím hořákem pro acetylén a kyslík, je třeba dbát na výměnu vzduchu na pracovišti, zejména v instalačním kanále, aby nedošlo k otravě pracovníků jedovatými plyny vznikajícími hořením zinku. Nové potrubí ukládané do instalačního kanálu musí mít někdy z důvodu manipulace (přístup pouze otvorem 600 x 600 mm apod.) kratší délky než při vedení v suterénu.

Pro cirkulaci teplé vody platí požadavky uvedené v odstavci 2.2.2.1. Ležaté potrubí studené vody, teplé vody a cirkulace musí být tepelně izolováno.

3.3 Renovace plynovodu

V současné době se také v panelových domech začínají renovovat plynovody. Prostupy potrubí stropem byly u stávajících plynovodů v panelových domech provedeny bez ochranné trubky. Pokud v místě prostupu prosakovala voda z kanalizace (např. z netěsného azbestocementového potrubí), může být plynovodní potrubí v prostupu značně zkorodováno.

3.3.1 Stoupací vedení a spotřební rozvod

Při vedení plynovodu v šachtách, instalačních kanálech nebo instalačních podlažích zakazují technická pravidla G 704 01 použití závitových spojů a předepisují, aby tyto instalační prostory byly trvale větrány z venkovního prostoru. Instalační šachta bytového jádra, u které jsou prostupy stroby zabetonovány, má spíše charakter dutiny za obložením stěn. Proto je zde vedení plynovodu možné, pokud je jedna její stěna (obvykle za záchodovou mísou) snadno demontovatelná a prostor šachty je otvory (mřížkami apod.) u podlahy a pod stropem spojen s prostorem sousední místnosti. Z předchozího vyplývá, že vedení nového stoupacího vedení a spotřebního rozvodu ke spotřebiči je v instalační šachtě bytového jádra možné. I po renovaci zůstává v instalační šachtě umístěn také plynoměr. Dodavatel plynu může při renovaci, kromě uzávěru před plynoměrem, požadovat také umístění uzávěru bezprostředně za plynoměrem. Spojování potrubí svařováním je v hořlavých bytových jádrech velmi problematické, proto se dnes často používají potrubí s lisovanými spoji.

3.3.2 Ležaté rozdělovací potrubí

Pokud bylo rozdělovací potrubí vedeno pod stropem suterénu, je vhodné jeho trasu dodržet i při instalaci nového potrubí. Při vedení rozdělovacího potrubí v instalačním kanále pod domem je nutné, aby byl tento kanál opatřen větracími otvory do vnějšího prostředí.

3.3.3 Plynové spotřebiče

Plynovými spotřebiči jsou v bytech panelových domů obvykle pouze sporáky. Jedná se o spotřebiče provedení A, které odebírají vzduch pro spalování z místnosti, v níž jsou umístěny a spaliny jsou odváděny do téže místnosti. Proto je nutné posouzení místnosti z hlediska výměny vzduchu. Problém s výměnou vzduchu může nastat při výměně starých oken za nová těsnější. Do kuchyně je nutné objednat takové okno, které zajistí výměnu nejméně 20 m3/h vzduchu, i když je zavřené.

3.3.4 Přestavba bytových jader

Životnost jednotlivých částí bytových jader uvádí tabulka 2, ze které je patrné, kdy přicházejí v úvahu opravy a přestavba bytového jádra.

Přestavba bytových jader spočívá zpravidla ve vybourání starého jádra a jeho nahrazením zděnou (z lehkých tvárnic) nebo sádrokartonovou konstrukcí. Může se při ní provést i změna půdorysného uspořádání místností. Přestavbu provádějí buď jednotliví uživatelé, nebo se provádí v celém domě zároveň s výměnou stoupacích vodovodních a odpadních kanalizačních potrubí. Pokud si přestavbu zajišťují pouze někteří jednotliví uživatelé, nemá se zasahovat do stoupacích a odpadních potrubí a měnit půdorys instalační šachty. Důležité je také dbát na dobrou přístupnost instalačních šachet po přestavbě. Stěna mezi prostorem záchodu a instalační šachtou má být snadno demontovatelná a pokud je v instalační šachtě veden plynovod, musí být stěna instalační šachty opatřena u podlahy a těsně pod stropem větracími otvory (mřížkami). Každá přestavba vyžaduje statický posudek stávajících stavebních konstrukcí.

Část bytového jádra BJ lehké prefabrikace BJ železobetonová
Konstrukce karoserie
  • Příčky
  • podhledy
  • podlahové dílce
30 - 35 80
Povrchové úpravy
  • plášťové materiály
  • malby
  • keramické obklady
  • podlahová krytina PVC
  • keramické dlažby


30 - 35
-
-
10 - 15
80


-
5
40
10 - 15
80

Potrubí ZTI
  • ocelové pozinkované (studená voda)
  • ocelové pozinkované (teplá voda)
  • ocelové (kanalizace)
  • plastové (vodovod i kanalizace)
  • azbestocementové (kanalizace)


20
10
30
50
30


20
10
-
50
-

Tab. 2 - fyzická životnost jednotlivých částí bytového jádra v letech 1

4. ZÁVĚR

Jak bylo uvedeno, je nutné na renovaci zdravotně technických instalací nahlížet z mnoha hledisek. Každá renovace vyžaduje komplexní přístup a řadu informací, které musí mít majitel domu, projektant i prováděcí firma. Každou renovaci je nutné dobře projekčně připravit, aby při provádění nebylo nutné příliš improvizovat, což by mohlo mít za následek nekvalitně provedenou montáž apod. Pro omezený rozsah příspěvku nebyly zmíněny materiály nového potrubí, kterých je dnes celá řada a mohly by být tématem příspěvku samostatného.

Literatura

[1] Kolektiv Přestavba bytových jader. Praha: SČMBD, 1998.
[2] Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
[3] ČSN EN 1775, (38 6441) Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak do 5 bar - Provozní požadavky
[4] ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou
[5] ČSN EN 806-1 až -3 (73 6660 a 75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě
[6] ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody
[7] ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky
[8] ČSN 75 6081 Žumpy
[9] ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky
[10] ČSN EN 12056-1 až -5 (75 6760) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy
[11] ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
[12] TPG 702 01 Plynovody a přípojky z polyetylénu
[13] TPG 702 04 Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně
[14] TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
[15] TPG 704 02 Dodatečné utěsňování domovních plynovodů
[16] TPG 934 01 Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz

Výše uvedený článek byl přednesen jako příspěvek na semináři, který byl součástí doprovodného programu mezinárodních stavebních veletrhů 2008 v Brně. Seminář pořádala Společnost pro techniku prostředí, Územní centrum Brno. Více ZDE.

 
 
Reklama