Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Další rekordní rok evropských větrníků

Větrná energetika zaznamenala v Evropě v uplynulém roce nejvyšší růst instalovaného výkonu zdrojů elektrické energie. Přibylo více než 8 tis. MW instalovaného výkonu. Naopak bylo odstaveno téměř 2 tis. MW výkonu uhelných a jaderných elektráren.

Zatímco v elektrárnách spalujících zemní plyn přibylo 8226 MW, přírůstek větrných" instalací uvádí statistika EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii) ve výši 8504 MW.

Zdánlivý nesoulad s údajem uvedeným v tabulce (8554 MW) pramení z toho, že skutečný "přírůstek" byl snížen v porovnání s údaji o nových instalacích v roce 2007 o výkon elektráren, které byly nahrazeny novými, výkonnějšími zařízeními. Pro zajímavost: v elektrárnách spalujících uhlí ubylo v loňském roce v Evropě 750 MW a odstaveno bylo 1203 MW výkonu v jaderných elektrárnách.

EWEA v úvodu své tradiční statistiky uvádí, že "větrná energie je v EU lídrem v energetických instalacích, ale úroveň v jednotlivých zemích EU je nevyrovnaná". Ve všech zemích EU (EU-27) je podle konečného stavu roku 2007 na větrných elektrárnách instalováno 56 535 MW výkonu, v zemích EFTA 345 MW (z toho v Norsku 333 MW), v asociovaných zemích 163 MW a v dalších zemích 93 MW (z toho na Ukrajině 89 MW). EWEA eviduje stav větrné energetiky v Evropě od roku 1990, kdy bylo lídrem Dánsko a celkem bylo tehdy na větrných elektrárnách, převážně s jednotkovými výkony v desítkách kW, instalováno 439 MW, tedy méně než 8 % současného stavu. Z tohoto pohledu je rozvoj větrné energetiky v Evropě pravděpodobně nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem energetiky vůbec.


Pohled na část "offshore" mořské větrné farmy Middelgrunden v průlivu Oresund mezi Dánskem a Švédskem, poblíž Kodaně.
Celkem je na lokalitě od roku 2001 umístěno 20 elektráren s výkonem po 2 MW ve vzdálenosti 5 - 10 km od břehu.
Hloubka moře je 5 - 10 m. Provoz elektráren je možné online sledovat na www.middelgrund.com a na stránkách jsou
k dispozici i statistiky provozu a výkonu všech elektráren této větrné farmy od roku 2001.

O přírůstek instalované kapacity se v uplynulém roce nejvíce zasloužilo Španělsko (+ 3522 MW, vůbec nejvyšší meziroční přírůstek v celoevropském měřítku); v této zemi tedy v průběhu roku každý den průměrně přibylo 5 dvoumegawattových strojů. Španělsko - země Dona Quijota, který s větrníky jak se zdá neúspěšně bojoval a ti se v jeho zemi úctyhodně namnožili - si tak udrželo a ještě upevnilo druhou pozici v evropském žebříčku instalovaných výkonů na větrných elektrárnách za Německem, kde přibylo loni 1667 MW. Třetí největší přírůstek zaznamenala Francie (+ 888 MW), která se tak dostala na 5. pozici, tedy o tři příčky výš proti stavu na konci roku 2006. Zpráva jmenovitě uvádí i údaj přírůstku v Česku (+ 63 MW) jako rekordní v dosavadní hisrorii rozvoje větrné energetiky v zemi. Česko v uplynulém roce více než zdvojnásobilo výkon větrných elektráren na svém území, což přineslo posun o 2 místa, na 17. příčku evropského žebříčku.

 

Největší vnitrozemská větrná elektrárna - stroj Enercon E-112 u obce Egeln nedaleko Magdeburgu (Německo).
Průměr rotoru je 112 metrů, výkon elektrárny 4,5 MW. Velikost elektrárny vyniká při porovnání s malým autobusem zaparkovaným u paty věže elektrárny.

Vítr dodal evropské energetice za rok již 119 TWh elektrické energie, což činí 3,9 % z celkové spotřeby. Roku 2000 to bylo jen 0,9 %. Největší podíl má větrná energie na celkové spotřebě v Dánsku (21,22 %), druhé Španělsko zvýšilo tento podíl na 11,76 %, zajímavá je i pozice Portugalska na 3. příčce s 8,42 %. Následují Irsko (8,42 %) a Německo (7 %). Česko se krčí na 20. místě s 0,39 % podílu "větrných" kW na celkové spotřebě. Průměr evropské "patnáctky" (EU-15) činí 4,28 %. Na průměru EU-27 (3,78 %) se negativně projevuje údaj o EU-12 (tzv. nové země EU) - 0,36 %.

Ve výroční zprávě EWEA je zvlášť zmiňován i bezesporu perspektivní a ambiciózní sektor "offshore" větrných elektráren, budovaných na mořských mělčinách, zatím až do vzdálenosti 20 km od pobřeží, s hloubkou moře většinou do 15 metrů, výjimečně až 40 m. Nejvíce těchto instalací má Dánsko (celkem 8 mořských větrných farem, 205 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 409 MW). Velká Británie má na 7 lokalitách 149 elektráren s celkovým výkonem 404 MW, Nizozemsko na 1 lokalitě 36 elektráren s celkovým výkonem 108 MW, Švédsko 65 elektráren s celkovým výkonem 133 MW na 4 lokalitách a Irsko na jedné lokalitě postavilo 7 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. Za uplynulý rok činil přírůstek instalovaného výkonu "offshore" zařízení + 220 MW a celkový instalovaný výkon těchto instalací dosáhl 1079 MW. První "mořské" větrné elektrárny byly vybudovány v Dánsku již roku 1991. Letos by se přírůstek mořskýchinstalací mohl opět pohybovat kolem 200 MW. Pro tyto účely jsou vyráběny nejvýkonnější elektrárny s jednotkovým výkonem 3 - 6 MW. Využití instalované kapacity těchto instalací dosahuje v dlouhodobém průměru i více než 40 %, což je v porovnání s vnitrozemskými elektrárnami až dvojnásobek.

Pořadí zemí
(EFTA - země sdružení EFTA)
(ACCESS - přidružené země EU)
Přírůstek 2007 (MW) Stav k 31.12.2007 (MW) Z toho offshore instalace Podíl větrné energie na celkové spotřebě*) (%)
1. Německo (EU-15) 1 667 22 247 - 7,00
2. Španělsko (EU-15) 3 522 15 145 - 11,76
3. Dánsko (EU-15) 3 3 125 409 21,22
4. Itálie (EU-15) 603 2 726 - 1,70
5. Francie (EU-15) 888 2 454 - 1,21
6. Velká Británie (EU-15) 427 2 389 404 1,82
7. Portugalsko (EU-15) 434 2 150 - 9,26
8. Nizozemsko (EU-15) 210 1 746 108 3,40
9. Rakousko (EU-15) 20 982 - 3,28
10. Řecko (EU-15) 125 871 - 3,76
11. Irsko (EU-15) 59 805 25 8,42
12. Švédsko (EU-15) 217 788 133 1,27
13. Norsko (EFTA) 8 333 -  
14. Belgie (EU-15) 93 287 - 0,67
15. Polsko (EU-12) 123 276 - 0,44
16. Turecko (Access) 97 146 -  
17. Česko (EU-12) 63 116 - 0,39
18. Finsko (EU-15) 24 110 - 0,28
19. Ukrajina (-) 3 89 -  
20. Bulharsko (EU-12) 34 70 - 0,45
21. Maďarsko (EU-12) 4 65 - 0,35
22. Estonsko (EU-12) 26 58 - 1,81
23. Litva (EU-12) 7 50 - 1,10
24. Lucembursko (EU-15) 0 35 - 1,08
25. Lotyšsko (EU-10) 0 27 - 0,85
26. Chorvatsko (Access) 0 17 -  
27. Švýcarsko (EFTA) 0 12 -  
28. Rumunsko (EU-12) 5 8 - 0.03
29. Slovensko (EU-12) 0 5 - 0,04
30. Faerské ostrovy (-) 0 4 -  
- Kypr, Malta, Slovinsko (EU-12) 0 0 - 0.00
EU-15 celkem 8 291 55 860 1 079 4,28
EU-12 celkem 263 675 - 0,36
EU-27 celkem 8 554 56 535 1 079 3,78

Tabulka: Instalovaná kapacita větrných elektráren v Evropě k 31. 12. 2007
Zdroj: zpráva EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii), únor 2007, upravil B. Koč
*) Údaje jen ze zemí EU-27

 
 
Reklama