Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Využití obnovitelných zdrojů energie v roce 2006 z pohledu energetické statistiky

Stejně jako v předchozích letech připravilo oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu souhrnný statistický přehled o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR v roce 2006. V následujícím článku shrnul autor klíčové údaje o využívání OZE v posledním období.

Vedle souhrnné zprávy byly připraveny i dílčí statistiky (solární kolektory, tepelná čerpadla, brikety a pelety z biomasy).

Základní ukazatele využívání OZE v roce 2006 dosáhly následujících hodnot:

  • hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla v roce 2006 celkem 3 519 GWh
  • využitá energie z obnovitelných zdrojů činila 82 TJ
  • hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2006 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 4,9 %
  • na celkové tuzemské hrubé výrobě elektřiny se hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela 4,2 %
  • podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích v roce 2006 činil zhruba 4,3 %
  2003 2004 2005 2006
Vodní elektrárny 1 383 467 2 019 400 2 379 910 2 550 700
Biomasa celkem 372 972 564 546 560 252 731 066
Bioplyn celkem 107 856 138 793 160 857 175 837
Tuhé komunální odpady (BRKO) 9 588 10 031 10 612 11 264
Větrné elektrárny 3 900 9 871 21 442 49 400
Fotovoltaické systémy (odhad) b.d. cca 300 390 540
Kapalná biopaliva 0 0 0 22
Celkem 1 877 783 2 742 941 3 133 463 3 518 830

Vývoj hrubé výroby elektřiny podle jednotlivých typů OZE (MWh)

Nárůst výroby elektřiny v roce 2006 oproti předchozím rokům byl dosažen především díky vyšší výrobě ve vodních elektrárnách vzhledem k příznivějším hydrologickým podmínkám. Vyšší byla také výroba elektřiny z biomasy. Je pozitivní, že se zvyšuje podíl rostlinných materiálů využitých k výrobě elektřiny (energetické rostliny, pelety), zatím však činí pouze 15 % hmotnostních celkové vsázky. Výroba elektřiny z bioplynu má stabilně rostoucí trend a to především díky novým instalacím pro využití skládkového plynu. V roce 2006 bylo zprovozněno i několik nových bioplynových stanic využívajících především zemědělské odpady. K významnému rozvoji došlo při výstavbě větrných elektráren. Fotovoltaické systémy mají přes prudce rostoucí instalovaný výkon, stále pouze malý podíl na celkové výrobě elektřiny z OZE.

Vzhledem k vysoké závislosti OZE na klimatických podmínkách je však třeba varovat před přílišným optimismem. Pokud porovnáme rok 2006 a předběžné údaje za rok 2007, dochází k významnému poklesu výroby vodních elektráren z důvodů letošních nízkých srážek!

Z hlediska primárních energetických zdrojů je nejvíce využívána biomasa. Je to z toho důvodu, že hlavní role využití obnovitelných zdrojů energie je a bude v oblasti výroby tepelné energie. Rozhodující podíl tepla vyrobeného z OZE je využíván v domácnostech, kde se jedná o spalování dřeva a dřevního odpadu v lokálních zdrojích. Vzhledem k vyšší produkci palivového dřeva v roce 2006 a současně vyšší těžbě dříví všech sortimentů lze odhadovat i vyšší spotřebu dřeva v domácnostech.

  2003 2004 2005 2006
Biomasa (mimo domácnosti) 17 962 000 22 594 784 24 040 367 25 529 896
Biomasa (domácnosti) 34 495 195 36 755 715 37 078 678 40 138 138
Vodní elektrárny 4 980 000 7 269 840 8 567 676 9 182 520
Bioplyn 1 729 000 2 102 447 2 335 388 2 655 572
Biologicky rozložitelná část TKO 2 442 000 2 505 266 2 346 380 2 241 348
Biologicky rozl. část PRO a ATP b.d. b.d. 990 107 400 083
Kapalná biopaliva 2 660 000 1 313 014 117 570 798 606
Tepelná čerpadla (teplo prostředí) b.d. 500 000 545 000 676 499
Solární termální kolektory b.d. 84 000 103 000 127 638
Větrné elektrárny 14 000 35 535 77 191 176 400
Fotovoltaické systémy b.d. cca 1 000 1 418 1 944
Celkem 64 282 195 73 161 601 76 202 775 81 928 645

Vývoj celkové energie z OZE (GJ)

Biomasa

Využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie není v ČR nikterak malé. V roce 2005 se ČR zařadila v absolutní spotřebě biomasy k energetickým účelům na 9. místo v EU. Po přepočtu na jednoho obyvatele jsme na 11. místě s 0,143 toe/obyv., přičemž průměr EU je nižší a činí 0,127 toe/obyv.

V roce 2006 došlo k zásadnímu meziročnímu zvýšení výroby elektřiny z biomasy z 560 GWh na 731 GWh. Zčásti je to také tím, že přibyli noví výrobci (veřejné teplárny) spoluspalující biomasu s uhlím. Výroba byla statisticky sledována u 19 výrobců oproti 15 v předchozím roce. Z celkových 731 GWh bylo při spoluspalování s uhlím vyrobeno 349 GWh a dalších 373 GWh bylo vyrobeno ve velkých závodních teplárnách. Nové tzv. bio-teplárny (elektrárny) vyrobily pouze 9 GWh. Vedle "tradičních" paliv - dřevního odpadu, pilin a štěpky (250 tisíc tun) a celulózových výluhů (185 tisíc tun) byla v roce 2006 zaznamenána zvýšená spotřeba neaglomerované rostlinné hmoty (62 tisíc tun) i pelet a briket z rostlinných materiálů (16 tisíc tun). V roce 2006 bylo k výrobě elektřiny celkem použito 512 tisíc tun biomasy, což je podstatně více než v roce 2005 (389 tisíc tun). Nárůst spotřeby kategorie dřevního odpadu, pilin a štěpky činil 60 tisíc tun. Nově byla zahájena výroba elektřiny spoluspalováním s uhlím např. v teplárnách v Otrokovicích a Písku.

Výroba tepelné energie z biomasy bylo zjištěno u 1 394 firem ze zhruba 40 tisíc sledovaných subjektů. V roce 2006 bylo v těchto firmách vyrobeno z biomasy celkem 16 PJ tepelné energie, z toho bylo 91 % využito ve vlastním závodě (počítáno včetně ztrát) a 9 % bylo prodáno třetím osobám. Energie obsažená v biomase využité v roce 2006 k výrobě tepla činila 20 PJ. Z hlediska typu biomasy jsou pro výrobu tepla nejvíce využívány celulózové výluhy (necelých 900 tisíc tun). Následuje kategorie "dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě". Biomasy tohoto typu bylo prokazatelně spotřebováno zhruba 881 tisíc tun. To je o necelých 30 tisíc tun více než v roce 2005. Zvláště překvapivý je stále nízký podíl energeticky využívaných neaglomerovaných rostlinných materiálů, který činí zanedbatelných 12 tisíc tun (což je pouze o dva tisíce tun více než v roce 2005). Pokud je pro výrobu tepla předpokládán největší potenciál právě v této surovině, tak vývoj za poslední čtyři roky naznačuje jen pozvolný náběh jejího využívání.

V roce 2006 došlo ke zvýšení produkce palivového dříví, ovšem při markantním nárůstu jeho ceny. Současně vzrostla i celková těžba dříví všech sortimentů, lze tedy předpokládat, že bylo k dispozici více lesních zbytků po těžbě (samosběr a samovýroba) a také při větším objemu zpracovávaného dříví i větší produkce palivového dřeva a dřevního odpadu na pilách apod. Tyto faktory ovlivňují dodávku paliva do domácností. Odhadovaná spotřeba (dodávka) palivového dřeva a dřevního odpadu v domácnostech činila v roce 2006 zhruba 3 miliony tun.

Palivo Na výrobu elektřiny Na výrobu tepla Celkem
Dřevní odp., štěpka, piliny atd. 250 150 881 457 1 131 607
Palivové dřevo - 54 102 54 102
Rostlinné materiály 62 146 12 307 74 453
Brikety a pelety 15 519 8 134 23 653
Celulózové výluhy 184 619 883 578 1 068 197
Celkem 512 435 1 839 578 2 352 012
Odhad spotřeby dřeva v domácnostech 3 087 549
Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům 516 455
Celkem energeticky využitá, či vyvezená biomasa 5 956 016

Energetické využití biomasy v roce 2006 (tuny)

Prudce narůstají vývozy biomasy vhodné k energetickým účelům. Zatímco v letech 2004 a 2005 bylo vyvezeno 320-330 tisíc tun, v roce 2006 už to bylo 516 tisíc tun. Především v případě dřevních pelet je prakticky celá produkce vyvezena do zahraničí. To je dáno tamní, stabilně vyšší prodejní cenou a jejím dalším dramatickým růstem za poslední zimu (257 €/t; listopad 2006; Německo).

Brikety a pelety z biomasy

Výroba dřevních briket se v České republice rozvíjí od počátku 90. let a výroba pelet pak od druhé poloviny 90. let. Od roku 2004 prudce narůstá výroba "alternativních" rostlinných pelet ze zemědělských odpadů a slámy (především výroba pelet Ekover). Na trhu se v roce 2006 nově objevily dřevní brikety slovenské, polské a rakouské. Výroba briket a pelet z ostatních materiálů (konopí, záměrně pěstované energetické rostliny) je stále nevýznamná, roste však využívání pelet z triticale. Pokusů o výrobu alternativních pelet je více (tedy nejen Ekover) a to z nejrůznějších surovin. Na druhou stranu se ale objevují informace o konkrétních problémech se spalováním těchto paliv, zapříčiněných jejich špatnou kvalitou nebo použitím nevhodného kotle.

V roce 2006 bylo v rámci statistiky MPO bilancováno 56 firem vyrábějících brikety a 37 firem vyrábějících pelety. Byla zjištěna výroba briket a pelet z biomasy ve výši cca 167 tisíc tun, přičemž je odhadováno, že skutečná výroba může být ještě o 10-20 tisíc tun vyšší. Více jak 100 tisíc tun těchto ekologických paliv bylo vyvezeno do ciziny, především do Rakouska a Německa. Podstatně vzrostla dodávka pelet na tuzemský trh, což je dáno zahájením masivní výroby rostlinných pelet. Z celkového množství 53 283 tun vyrobených pelet byla zjištěna produkce dřevních pelet ve výši 26 868 tun, z toho bylo 24 124 tun vyvezeno. Odhadovaná spotřeba dřevních pelet v domácnostech a malých firmách tak činila pouze 2 344 tun. Kapacita výrobních linek na výrobu dřevních pelet činila v roce 2006 celkem 38 950 tun za rok. Vedle toho bylo vyrobeno 26 415 tun rostlinných pelet, těch však bylo přes 20 tisíc tun spotřebováno ve velkých firmách, především na výrobu elektřiny. Tato spotřeba meziročně vzrostla z 2 726 tun na 15 518 tun. Výhradně se jednalo o aglomeráty z rostlinných materiálů. Spotřeba v domácnostech a malých firmách je odhadována pouze na necelých 7 855 tun. Zvláště objem dodaných pelet se pak jeví jako nedostatečný vzhledem k rostoucí poptávce po automatických kotlích na biomasu (jenom v roce 2006 prodáno nejméně 652 kusů).

Na základě četných stížností výrobců briket a pelet a na základě výsledků statistiky z let 2003-2005 byla MPO na počátku roku 2006 otevřena nová jednání o možnostech snížení DPH na brikety a pelety z biomasy, která vyústila v roce 2007 v přeřazení palivového dřeva (a dřevních briket a pelet) do snížené sazby. Zákonem č. 172/2007 Sb., ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o DPH") byla v příloze č. 1 zákona (seznam zboží, u kterého se uplatňuje snížená sazba daně) s účinností od 1. srpna 2007 doplněna nová položka "4401 Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů." Jistě by bylo vhodné zařadit do snížené sazby i pelety a brikety z rostlinných materiálů, to je však z legislativního hlediska poměrně náročné (není výjimka EU, tak jako v případě položky 4401).

Podle prvních informací došlo ke snížení konečných cen při prodeji u výrobců briket a pelet, těžko však lze předpokládat dramatické snížení cen v plném rozsahu úpravy - ceny palivového dřeva a dřevního odpadu se pohybují v širokém rozpětí - od paliva zadarmo až ke dvou tisícům za kubík. Zlevněna však by měla být paradoxně i biomasa s neenergetickým využitím, jako např. mulčovací kůra.

Bioplyn

V České republice je tradičně ve velké míře využívána anaerobní stabilizace kalů jako součást technologie komunálních čistíren odpadních vod. Bioplyn zde vyrobený je především používán pro vlastní potřebu provozů (vyhřívání reaktorů, vytápění objektů, ohřev teplé vody). Velmi dramatický rozvoj zažívá v současné době výstavba bioplynových stanic. Ta svoji dynamikou předčila i rozvoj využívání skládkového plynu, který byl dominantní zvláště v předchozích letech. Ke konci roku 2006 bylo v provozu 59 čistíren odpadních vod s technologií anaerobní stabilizace kalů, 14 bioplynových stanic a na 23 skládkách komunálního odpadu byl energeticky využíván jímaný skládkový plyn.

V roce 2006 bylo k energetickým účelům využito 123 miliony m3 bioplynu, což je o 14 % více než v loňském roce (108 milionů m3). Nejvíce se na tomto nárůstu podílela produkce bioplynových stanic, kde objem vyrobeného bioplynu vzrostl na 15 milionů m3. Celkem bylo vyrobeno 176 GWh elektrické energie. Pro výrobu elektřiny bylo využito 165 pístových motorů, z toho 111 pracovalo v kogeneračním režimu. Elektřina byla z 57 % dodána do veřejné sítě. Tento podíl je prakticky stejný jako v předchozích letech.

Nejvýznamnějšími projekty realizovanými v roce 2006 byly zemědělské a kofermentační bioplynové stanice Velký Karlov, Kněžice, Klokočov a průmyslová bioplynová stanice Tanex Vladislav. Významným problémem, na který v poslední době upozorňuje sdružení CZ BIOM, je zápach z některých stanic. Ten je u stávajících bioplynových stanic nepřijatelný a logicky negativně ovlivňuje veřejné mínění při realizaci nových projektů.

Vodní elektrárny

Vodní elektrárny jsou historicky naší nejvýznamnější technologií pro výrobu ekologické elektřiny. Rok 2006 byl pro vodní elektrárny velmi příznivý. Dobré hydrologické podmínky umožnily nejvyšší výrobu v historii využívání vodního potenciálu ČR. Hrubá výroba elektřiny ve vodních elektrárnách dosáhla v roce 2006 výše 2 551 GWh. Meziročně stoupla o 7 %, přičemž tento nárůst byl způsoben vyšší výrobou ve velkých vodních elektrárnách (zvýšení produkce o 21 %). Bohužel v roce 2007 opět zaznamenáváme propad ve výrobě způsobený výrazným suchem. Současně pouze pomalu roste instalovaný výkon vodních elektráren a jejich počet. Přesto byly v roce 2006 uvedeny do provozu např. následující malé vodní elektrárny: MVE Libočany na Ohři (640 kW), MVE Zelená Louka na Úpě (426 kW), MVE Janouškův mlýn na Jizeře (320 kW), MVE Předboř na Černovickém potoce (49 kW), nebo MVE Františkov na Ploučnici (220 kW).

Větrné elektrárny

Ke konci roku 2006 bylo v ČR instalováno 43,5 MW elektrického výkonu ve větrných elektrárnách, což je o 21,5 MW více než v roce 2005. Hrubá výroba elektrické energie v těchto větrných elektrárnách činila v roce 2006 celkem 49,4 GWh (v roce předchozím to bylo 21,3 GWh).

Prudký rozvoj výstavby větrných elektráren, který je markantní právě v současné době, je důsledkem přijetí zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE, dostupnou zahraniční technologií i relativně "jednoduchou a rychlou" výstavbou oproti konvenčním zdrojům. Větrné elektrárny jsou stavěny, resp. projektovány prakticky po celém území ČR. Současně jsou však zaznamenány četné protesty obyvatel v dotčených lokalitách, které v některých případech vyústily v zamítavé stanovisko místního referenda. V odlehlých horských oblastech Krušných hor také masivní výstavba větrných parků - při kumulaci několika sousedních projektů - zcela jednoznačně výrazně mění ráz krajiny.

Z těch větších větrných elektráren a větrných parků, které byly v roce 2006 zprovozněny, je možno jmenovat: Nové Město - Vrch tří pánů (6 MW; 3 × Enercon E-70), Podmíleská výšina u Měděnce (7,5 MW; 3 × Nordex N80), Pavlov (5,7 MW; 2 × Vestas V90, 2 × Vestas V52), Protivanov (3 MW; 2 × Repower MD77) a další.

Fotovoltaické systémy

Rok 2006 byl nepochybně rokem zahájení masivní výstavby fotovoltaických elektráren. Díky stanoveným výkupním cenám elektřiny a státním dotacím byla postavena řada nových instalací. Z těch větších je možno jmenovat 25 kWp na budově MŽP v Praze, 60 kWp firmy HiTechMedia Systems, s.r.o. v Opatově, 75 kWp firmy INSTAPLAST Praha, a.s v Zápech či 61 kWp sdružení Via Regia v Hrádku nad Nisou.

Velmi hrubě lze odhadnout celkovou instalovanou kapacitu fotovoltaických systémů na 771 kWp v roce 2006 (při meziročním nárůstu nejméně o 241 kWp) a výrobu elektřiny v nich celkově na cca 0,54 GWh. Tento příznivý trend ve využívání sluneční energie pro výrobu elektřiny pokračuje i v roce 2007, kdy již byly zprovozněny elektrárny s řádově vyššími výkony.

Solární kolektory

Na solárním trhu v současné době působí velké množství firem - dovozců, výrobců, prodejních a instalačních firem. Na trhu je k dispozici široká škála kolektorů, v poslední době stoupá dramaticky nabídka nových typů, především z dovozu. Vedle klasických kolektorů českých, slovenských, německých a rakouských jsou např. nabízeny i výrobky čínské, řecké nebo turecké. V roce 2006 se na trhu objevilo i několik nových tuzemských výrobců kolektorů. Zcela zřetelný je i nárůst počtu dovážených čínských trubicových kolektorů různých výrobců. Kolektory nabízejí specializované firmy, běžné firmy topenářské i dodavatelé střešního materiálu.

Dodávka zasklených solárních kolektorů na český trh předčila očekávání. Podle odhadu činila v roce 2006 více jak 20 tisíc m2, meziroční nárůst tak činí 31 %. Zhruba 17 % plochy tvoří vakuové trubicové kolektory. Je zajímavé, že tento podíl je u nás a v Polsku výrazně vyšší, než např. v Německu a Rakousku. Dodávka bazénových absorbérů činila v roce 2006 pravděpodobně více jak 7 tisíc m2. V letech 1977-2006 bylo v České republice celkem instalováno cca 160 tisíc m2 zasklených kolektorů s kovovým absorbérem, z toho dnes funguje zhruba 105 tisíc m2. Nefunkční jsou především instalace z 80. let, které je možno ještě občas vidět zrezlé např. v areálech zemědělských družstev.

Potěšující je, že se objevují i větší instalace solárních systémů v průmyslu, tedy mimo "tradiční" lokality jako jsou školy, hotely, bazény a hlavně domácnosti. Z posledních realizací lze uvést např. 128 m2 pro přípravu TUV ve firmě STAMONT - PS s.r.o. v Ostravě - Vítkovicích, či 60 m2 v areálu Technických služeb Zlín, které slouží především pro předehřev teplé užitkové vody pro mytí zaměstnanců. Z dalších velkých instalací je třeba zmínit hotel Jezerka na Sečské přehradě s 240 m2.

Tepelná čerpadla

Z dostupných informací vyplývá, že v roce 2006 bylo na český trh dodáno a instalováno zhruba 2500 tepelných čerpadel o celkovém výkonu přes 40 MW. To je výrazný nárůst oproti roku předchozímu, kdy bylo dodáno necelých 1800 tepelných čerpadel o tepelném výkonu zhruba 25 MW. Nejvíce byla instalována tepelná čerpadla typu země-voda (cca 1 360 kusů). V roce 2006 bylo ve speciálních sazbách pro tepelná čerpadla nově připojeno 2 459 odběratelů, z toho 2 282 v domácnostech. Ze státních prostředků bylo v roce 2006 vybráno k podpoře 219 instalací tepelných čerpadel v domácnostech, tedy zhruba 10 % z celkového počtu instalací.

Kapalná biopaliva

Produkce methylesterů mastných kyselin (FAME) v roce 2006 činila 110 152 tun a dovoz 22 973 tun. Větší část (110 926 tun) však byla vyvezena do zahraničí. V tuzemsku tak bylo v roce 2006 spotřebováno pouze 20 228 tun FAME. Státní zemědělský intervenční fond poskytl za rok 2006 státní dotace 9 výrobcům na množství 9 367 tun methylesteru řepkového oleje v hodnotě 61,5 mil. Kč.

V roce 2006 bylo použito 258,1 t bio-ethanolu pro přímé míchání do motorového benzinu a 1 531,6 t bio-ethanolu na výrobu 2 968,2 t bio-ETBE. Z obou biosložek se vyrobilo 114 411,5 t motorových benzinů s biosložkami v kvalitě podle ČSN EN 228 a celé množství bylo spotřebováno v ČR. V současné době probíhají u některých dalších výrobců paliv ověřovací výroby autobenzínů s vysokým obsahem bio-ethanolu (palivo E 85). Motorové nafty s FAME do 5% bylo v roce 2006 vyrobeno celkem 3 364,3 t, malé množství (75,2 t) dovezeno a 2 393,9 t vyvezeno. Směsné motorové nafty (31 % hmotnostních MEŘO) bylo za rok 2006 vyrobeno celkem 32 829,1 t a z vyrobeného množství 8 321,9 t vyvezeno.

V jednom případě byla zaznamenána kogenerační výroba elektrické a tepelné energie z rostlinného oleje.

Odpady

Množství spalovaného tuhého komunálního odpadu a tedy i jeho biologicky rozložitelné složky (BRKO) se pohybuje dlouhodobě zhruba na stejné úrovni (v roce 2006 využito 2 241 TJ energie z BRKO). Výrazný meziroční pokles byl zaznamenán v kategorii energeticky využitých biologicky rozložitelných průmyslových odpadů (využito 171 TJ) a alternativních paliv (využito 230 TJ jejich biologicky rozložitelné části), který byl způsoben především nižším využitím masokostní moučky a kafilerního tuku v cementárnách.

Závěr

Jakkoliv je z předchozího textu vidět slibný rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie, je třeba současně připomenout i to, co se od nich očekává. Je zjevný zájem o co největší výrobu "zelené elektřiny", propagována je výstavba decentralizovaných ekologických zdrojů tepla, resp. náhrada fosilních paliv v komunální energetice - výtopnách CZT. Vysoká je i poptávka po energetické biomase v zahraničí, která se projevuje jejími rostoucími vývozy z ČR. Rozvoj výroby kapalných biopaliv a budování množství bioplynových je realitou, která zpětně ovlivňuje disponibilní plochu pro pěstování pevných biopaliv. Vodní a větrná energetika je silně závislá na aktuálních lokálních podmínkách a má své hranice rozvoje.

Stále malá pozornost je věnována problematice domácností, resp. se omezuje na restriktivní plány zamezení topení uhlím, které však naprosto neřeší alternativu. Z důvodu zlepšení stavu životního prostředí je třeba hledat náhradu za spalování uhlí v domácnostech a malých zdrojích. V domácnostech bude potřeba nahradit 1 715 tisíc tun hnědého tříděného uhlí, 133 tisíc tun briket, 123 tisíc tun černého tříděného uhlí a 40 tisíc tun otopového koksu, celkem tedy 2 miliony tun! Dalších 1,5 milionu tun uhlí je spotřebováváno mimo velkou energetiku k výrobě tepla. Vzhledem k tomu, že výroba tepelné energie v solárních systémech a tepelných čerpadlech z řady důvodů (cenové, podnební, technické možnosti) nedokáže tuto potřebu plně pokrýt, nabízí se jako jediná alternativní možnost biomasa. Nelze očekávat, že bude palivového dřeva pro tuto záměnu dostatek (vzhledem k její dnešní ohromné spotřebě), pravděpodobně stejně jako dřevních pelet (vzhledem k zahraniční poptávce). Jako jediná reálná možnost (co do množství) se tak jeví pelety a brikety z rostlinných materiálů. Tato paliva však vyžadují speciální kotle uzpůsobené k jejich spalování. V případě jejich výměny za stávající zařízení v domácnostech je nutno počítat s vysokými náklady na pořízení. Aby rostlinné materiály (pelety) mohly hrát významnější úlohu při vytápění domácností, musela by jejich produkce a dodávka maloodběratelům mnohonásobně vzrůst. Současně však tato paliva budou stále více využívána ve velké energetice na výrobu elektřiny a distribučního a technologického tepla. Je také nutno připomenout, že není vybudována sofistikovaná distribuční a prodejní síť, jako v případě tuzemského uhelného obchodu nebo rakouského obchodu s peletami.

Obnovitelné zdroje energie není na místě nekriticky přeceňovat ani je podceňovat. Jistě se vyplatí realistické zvažování jejich významu na základě objektivních statistických dat při současném srovnání s obdobnými daty vývoje využívání fosilních paliv.

PDF ke stažení

 
 
Reklama