Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Katedrála pohybu - Nové centrální nádraží v Berlíně

Datum: 6.11.2006  |  Autor: Robert S. Caporale, MSc., překlad: Václav Vaněk, František Jaroš  |  Zdroj: Elevator World

V článku se D. M. Clothier zamýšlí nad řešením dopravy v nově budovaném nádraží v Berlíně. Celá akce byla načasována tak, aby vše fungovalo do zahájení mistrovství světa ve fotbale, což se podařilo. Povšimněte si však, že s pracemi se započalo hodně brzy.

Berlínské nové hlavní nádraží bylo otevřeno na začátku tohoto roku právě tak, aby zvládlo davy sportovních fanoušků přijíždějících do Německa na mistrovství světa FIFA 2006 v kopané. Pětipodlažní objekt z oceli a skla stál okolo 10 miliard Euro a trvalo více než 10 let, než byl dokončen. Nové nádraží obslouží více než 1 100 vlaků a 300 000 cestujících denně. Pro pohyb těchto cestujících na nádraží a do jejich cílů slouží 32 výtahů firmy OTIS a 54 pohyblivých schodů firmy KONE.

Oficiální otevření berlínského hlavního nádraží se uskutečnilo 26. května, čímž vyvrcholila desetiletá výstavba. Nádraží bylo navrženo architekty Gerkanem, Margem a společníky. Generálním dodavatelem bylo konsorcium Lehrter Bahnhof Berlin.

Projekt zahrnuje plochu 164 000 m2, kterou projektanti symbolicky nazvali "křižovatkou železničních tratí". Nádraží se stane nepochybně orientačním místem v Berlíně už jen pro svoji obrovskou rozlohu, která je větší než Reichstag a vládní budovy kancléřství.

Nádraží bylo postaveno na místě nádraží Lehrter Bahnhof, které bylo uvedeno do provozu v roce 1871 jako východní nádraží železnice spojující Lehrte v Hanoveru s Berlínem. Důležitost nádraží časem vyrostla a později se stalo konečnou stanicí pro železniční dopravu z Hamburgu. Avšak za druhé světové války bylo vážně poškozeno. Po rozdělení Berlínu na východní a západní zónu byla železniční doprava pod kontrolou východoněmecké vlády a nádraží Lehrter Bahnhof bylo odstraněno. Po sjednocení Německa byla ke zlepšení železničního systému Berlínu a rovněž ke zlepšení spojení východ - západ vyprojektována nová severojižní dráha.

Kromě toho, že se nádraží stalo dopravním centrem, je na nádraží také nákupní centrum na šesti galeriích umístěných ve třech podlažích. Tyto galerie nabízejí kupujícím široký sortiment výrobků, služby a restaurace. Očekává se, že mnoho návštěvníků přijde na nádraží pouze za nákupem a do restaurací (i bez využití železnice), což jenom zvýší velký počet návštěvníků používajících dopravní prostředky na nádraží. Podle informace Geralda Wittwera z firmy OTIS v Německu měla firma při montáži zařízení na místě montáže až 40 montérů. Montáž výtahů trvala přibližně dva a půl roku včetně seřizování. Zařízení firmy OTIS zahrnuje šest panoramatických výtahů, čtyři hydraulické výtahy, čtyři nákladní výtahy, devět záchranných a řadu dalších osobních výtahů.

Stěny panoramatických výtahů a ocelové konstrukce šachet jsou zaoblené a jsou z bezpečnostního skla o síle 20 mm. Wittwer dodává, že těchto šest výtahů má nosnost 2 300 kg (30 osob) a pět stanic. Jejich zdvih je 25 m. Pro stavbu bylo použito 20 tun oceli a přibližně 2 100 m2 bezpečnostního skla.

Ocelová konstrukce celého centra byla postavena firmou Dongers Stahlbau Gmbh. Dílo zahrnuje ocelový plášť a pevnou konstrukci stropu, schodišť a výtahových šachet.

Čtyři hydraulické výtahy firmy OTIS mají zdvih 15 m se čtyřmi stanicemi. Tyto výtahy mají nosnost od 630 do 1 500 kg. Dva osobní výtahy jsou typu Gen2TM s nosností 1 000 kg a zdvihem 11 m se dvěma stanicemi. Nákladní výtahy mají nosnost 2 600 kg a zdvih 12 m a čtyři stanice. Většina ostatních osobních výtahů má nosnost 1 500 kg a zdvih 10 m. Záchranné výtahy, které slouží jako požární výtahy, mají čtyři stanice a zdvih 15 m.

Pokud jde o rozmístění pohyblivých schodů, výpočet dopravní kapacity byl proveden za předpokladů velkého počtu cestujících a návštěvníků. Deutsche Bahn AG vypracovala studii a stanovila kolik ramen pohyblivých schodů je třeba použít pro každé nástupiště.

Firma KONE obdržela smlouvu na 54 ramen pohyblivých schodů v září 2003. Firma uvedla, že instalace pohyblivých schodů vyžadovala zvláštní logistické změny. Montáž schodů probíhala od září 2004 do dubna 2005. Spolupráce mezi konstrukčním týmem a firmou KONE umožnila firmě umístit osm pohyblivých schodů na jejich místo s použitím mobilních montážních jeřábů. Toto se uskutečnilo před vybavením budovy pohyblivými schody. Ostatní pohyblivé schody byly dopraveny do budovy vozy na kolejích a přesunuty vodorovně na speciálně vyrobené plošiny. Čtrnáct ramen pohyblivých schodů bylo spuštěno jeřáby větracími otvory, uloženy na plošiny se zdvižnými vozy a konečně dopraveny na svá místa komplexem nosných konstrukcí. Všech pět podlaží nádraží je spojeno pohyblivými schody se zdvihem mezi 4,7 a 10,7 m. V centrální části nádraží mají pohyblivé schody výšku 24 m.

Pohyblivé schody jsou těžkého provedení ECO3000TM firmy KONE se zesílenými nosnými konstrukcemi. Pohybují se rychlostí 0,5 m/s. Úhel sklonu byl zvolen 27,3° tak, aby umožnil cestujícím pohodlné používání zavazadlových vozíků. Firma KONE vybavila pohyblivé schody kartáči a dodatečnými zastavovacími tlačítky stop, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících, zatímco dlouhé konce balustrád a snadno čitelné ukazatele směru pohybu byly nainstalovány k lepšímu zajištění proudu pohybu.

Tělesa pohyblivých schodů byla provedena z korozivzdorné oceli a balustrády jsou provedeny ze skla. Firma KONE použila jednoduché 12 mm tlusté sklo místo obvyklého skla o tloušťce 10 mm. Byla vynechána velká reversační kola pro madla na koncích schodů a nahrazena malými kladkami pro vedení madel.

Architekti nazývají nové berlínské hlavní nádraží (s do výše čnícími prosklenými ocelovými konstrukcemi jako dopravními centry) "katedrálou pohybu". Množství pohyblivých schodů a výtahů dopravujících cestující uvnitř nádraží potvrzují tuto zaslouženou přezdívku.

Článek je uveřejněn se souhlasem vydavatele časopisu Elevator World pana Roberta S. Caporaleho, MSc.

 

Hodnotit:  

Datum: 6.11.2006
Autor: Robert S. Caporale, MSc.   všechny články autorapřeklad: Václav Vaněk, František Jaroš   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

technická podpora výrobců