Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

100 let pražské kanalizace a současné problémy ČOV

Program oslav 100. výročí vzniku novodobého kanalizačního systému pro Prahu
Datum: 20.6.2006  |  Autor: Ing. Dagmar Kopačková

V letošním roce si připomínáme kulaté výročí pražského novodobého kanalizačního systému. Na konci června uplyne 100 let od zahájení provozu tohoto unikátního a životně důležitého technického díla. I současnost však vyvolává silné emoce.

Oslavy 100 let

Výstavy u příležitosti oslav představí mimo jiné dobové fotografie a exponáty ze sbírek Ekotechnického muzea, které dosud nebyly k vidění. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost obdivovat náčiní, se kterým se pracovalo ve stokách nebo historický hygienický mobiliář - staré klozety, nočníky, umyvadla apod.. Po dobu oslav bude v Ekotechnickém muzeu i funkční model Ústřední čistírny odpadních vod z roku 1960. Pro všechny návštěvníky jsou připraveny exkurze do podzemních prostor. Prohlídková trasa bude u příležitosti jubilea výjimečně rozšířena.

Z historie

Zahájením provozu novodobého kanalizačního systému se Praha jako jedno z prvních evropských měst stala moderní aglomerací bez nepříjemných zápachů a splašků na ulici a v řece.

Historie spletité sítě pražských kanálů a stok sahá až do roku 1791, kdy byla započata stavba první kanalizační sítě. Cesta ke spuštění první čistírny v Bubenči však byla více než trnitá. Do první stavby záhy zasáhla smrt Josefa II. Stavba byla obnovena až roku 1816, systém však byl nedostatečný a nedokonalý. Situaci se rozhodlo v roce 1884 řešit Zastupitelstvo hl. m. Prahy, které vypsalo soutěž na generální řešení pražské kanalizace. Žádný předložený projekt ovšem nesplnil podmínky a nezbylo nic jiného než vyhlásit soutěž novou.

Po několika dalších neúspěších vstoupil v roce 1893 do hry anglický inženýr sir William Heerlein Lindley, odborník mezinárodního věhlasu a stavitel moderních evropských kanalizačních a vodárenských zařízení. Ten na této stavbě aplikoval své zkušenosti z budování novodobých kanalizačních staveb po celé Evropě, ale i myšlenky českých spolupracovníků, zejména Emanuela Heinemanna, Vincenta Ryvoly a Eduarda Másla. Projekt zahrnoval nejen návrh na desítky kilometrů stok a kanálů, které většinou fungují dodnes, ale také výstavbu kanalizační čistírny v Bubenči. Ta byla slavnostně spuštěna 27. června 1906.

Čistírna byla projektována na připojení cca 400 tisíc obyvatel, takže po vzniku tzv. Velké Prahy ve 20. letech musela být rozšířena a zmodernizována. Projektová soutěž na zbudování nové čistírny z roku 1933 nebyla do začátku války vyhodnocena, a tak stará čistírna pracovala nepřetržitě až do roku 1967. V tomto roce byla uvedena do provozu nová čistírna na sousedním Císařském ostrově.

V dubnu 1991 byl projekt prohlášen za kulturní památku a v této unikátní technické stavbě nyní sídlí Ekotechnické museum.

Ze současnosti ČOV

Stejně jako se těžko rodil návrh původního kanalizačního systému Prahy i v dnešní době je řešení nových požadavků složité, což dokládá například široká debata, kterou vyvolal v závěru roku 2005 projekt na novou čistírnu odpadních vod v Praze - Tróji. Ta totiž nesplňuje limity znečištění odpadních látek, které jsou ve vodě vypouštěny do Vltavy. Vzhledem k tomu, že tyto látky pak putují celou Evropou, přijala Praha od Evropské unie závazek situaci napravit a nyní žádá z evropských fondů příspěvek na tuto investici. Garant projektu RNDr. Miloš Gregar, radní MHMP, řekl pro ČT2 v listopadu 2005, že se jedná o investici vyvolanou, vycházející z přístupových dokumentů, které podepsala Česká republika a při nedodržení hrozí od roku 2011 poměrně vysoké sankce.

Jednalo by se o statisíce korun denně. Město již nyní platí pokutu okolo dvou set miliónů korun ročně kvůli neodpovídající čistotě vody Státnímu fondu životního prostředí.

Stav v roce 2005

Nevládní neziskové organizace upozornily na skutečnost, že projekt, který Praha předkládá Evropské komisi do Bruselu, obsahuje z pohledu zdraví Pražanů nepřijatelnou spalovnu výstupních kalů, která by svým provozem zamořila ovzduší Trojské kotliny. Výbor infrastruktury MHMP nebyl spokojen se skutečností, že umístění spalovny bylo plánováno na Císařském ostrově uprostřed města. Navíc spalovna je stavba obrovská a v podstatě by se stala dominantou Císařského ostrova.

Prof. Ing. Michal Dohanyos, VŠCHT, Ústav technologie vody a prostředí k navrhované koncepci řekl, že koncepci nedoporučují, protože navrhované energetické využití kalů pod zkratkou EVK pokládají za dost rizikovou záležitost z hlediska čistoty spalin. Lze to dosáhnout, ale ty náklady jsou enormně vysoké. Zatím u nás neexistuje spalovna, která by měla dokonale zabezpečené dioxiny, furany a všechno ve spalinách.

Se záměrem snížení investičních nákladů z projektu spalovna vymizela, ale zůstala otázka co bude se 400 tunami smradlavého bahna, které denně po vyčištění vod na čističce zbývá. Prozatím zamořuje trojskou kotlinu zápachem a vozí se přes Prahu na skládku do Benátek nad Jizerou.

Městská část Praha 1 žádala už při zadání změny územního plánu o zpracování strategického posouzení vlivu stavby a trvá na tom, že koncepce čistírny odpadních vod se musí řešit od začátku, to znamená od vzniku až po likvidaci těchto kalů. Městská část Praha 6 je tou městskou částí, která je čistírnou odpadních vod, ústřední čistírnou velice vážně zasažena a žádá, aby v definitivním řešení bylo vymístěno kalové hospodářství ze současné lokality Císařský ostrov. Praha 7 v každém případě odmítá, aby se odvodněný kal, respektive kal v odvodněném stavu, vozil přes její území a již několikrát upozorňovala a navrhovala, aby se sledovala již schválená a odzkoušená metoda sušení kalu na Trojském ostrově a jeho odvážení vodní cestou do cementárny a nebo do městské spalovny k likvidaci.

Prof. Ing. Michal Dohanyos z VŠCHT, Ústavu technologie vody a prostředí hodnotí spoluspalování v cementářské peci jako ideální způsob zpracování kalu. Tam tento kal slouží jednak jako surovina a současně jako palivo.

Podle některých odborníků je problém s nedostatečnou kapacitou cementáren, předseda komise životního prostředí MČ Praha 7 RNDr. Pavel Jablonský oponuje praxí z Brna, kde se tato metoda se používá.

Podle MHMP je ve hře stále i spalovna, protože je to běžný způsob likvidace kalů, který normálně funguje např. ve Vídni a v Paříži, není to nic neobvyklého.

Rovněž je možné zintenzifikovat kalovod na Drasty, který již existuje, ovšem je nekapacitní. Drasty je lokalita vzdálená cca 15 kilometrů na náhorní plošině nad Klecany, kde by měla být výstavba nové spalovny. Klecany patří do Středočeského kraje. Prozatím mají ve svém územním plánu na místě spalovny rekreační oblast.

Stav v roce 2006 (Zdroj: Televize Nova 06.04.2006, Právo 07.04.2006):

Pražský magistrát chce stále přestavět a rozšířit ústřední čističku odpadních vod na Císařském ostrově. Do konce roku 2010 má ve střední části Císařského ostrova v Troji vyrůst nová čistírna odpadních vod. Obří stavba v dosud rekreační oblasti nemá mít podle odpůrců vyřešené hospodaření s kaly, zničí pražské panoráma a turistický ruch v Troji. Petice, letáčky i obří transparent mají pohnout zastupiteli pražského magistrátu.

Podle odpůrců stavby má na Císařském ostrově vyrůst gigantická budova o výšce až šestipatrového domu. Na ostrově je mnoho vzrostlých stromů starých i sto let, řada z nich bude muset stavbě ustoupit. Podle ekologického sdružení 3duby je plánováno úplné vykácení současné zeleně v počtu několika stovek stromů, které odolaly i povodni v roce 2002.

Miloš Gregar, radní pro oblast životního prostředí, odpadového hospodářství a zásobování vodou, Magistrát hl. m. Prahy ke stavbě řekl, že bude co nejvíc ozeleněna tak, aby se zapojila do toho horizontu krajiny a požadavek MHMP je na minimalizaci dopadů na vzrostlou zeleň, předpokládá kácení jen v nezbytně nutném rozsahu kvůli rozšíření koryta Vltavy. Jeho větší šířka by přitom měla zabránit vzdutí řeky při povodních.

Studenti Vysoké školy umělecko-průmyslové vyzdvihli u vchodu do zámku v Troji patnáctimetrové plátno s obrázky exkrementů. "Do takové výšky má gigantická stavba na Císařském ostrově stát," komentoval vztyčování netypického transparentu Kurt Gebauer.

Dokumentace k projektu při posuzování vlivu čistírny na životní prostředí podle sdružení znázorňovala objekt jako nižší a pohledově zakrytý vzrostlými stromy.

... Pražští zastupitelé minulý týden schválili vyhlášku o změně územního plánu, která stavbu přiblíží realizaci. Podle magistrátu se začne stavět už příští rok.

 

Hodnotit:  

Datum: 20.6.2006
Autor: Ing. Dagmar Kopačková   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

technická podpora výrobců