Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Půl milionu dolarů denně za tanker. Válka vytvořila kyvadlovou dopravu přes Hormuz

Přehrát audio verzi

Půl milionu dolarů denně za tanker. Válka vytvořila kyvadlovou dopravu přes Hormuz

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x

Část rejdařů kvůli válce odmítá posílat své tankery přes Hormuzský průliv. Ti, kteří riziko podstoupí, používají své lodě jako kyvadlovou dopravu mezi Perským zálivem a Ománem, za což požadují mimořádný příplatek. Cena za pronájem největších tankerů vystoupala nad půl milionu dolarů denně.

Hormuzským průlivem před válkou proplouvalo kolem 125 nákladních lodí denně. O víkendu 19. a 20. září jich podle Reuters bylo jen 17. Přesto tudy ropa z Perského zálivu stále proudí. Vznikl totiž nový způsob dopravy, který využívá omezený počet tankerů a rejdařů ochotných riskantní průjezd absolvovat opakovaně.

Tyto tankery přitom nejsou nijak speciální, liší se především přístup jejich provozovatelů: část rejdařů je ochotná podstoupit válečné riziko a zajistit pro plavbu pojištění, posádku a potřebnou organizaci. Takových lodí je podle Reuters omezené množství.

Dodatečné náklady spojené s průjezdem Hormuzem mohou podle Emirates National Oil Company dosahovat 10 až 20 milionů dolarů na jednu zásilku. Jen pojištění nákladu může stát dalších 5 až 6 % jeho hodnoty a válečná riziková přirážka může dosahovat až 10 %. Někteří obchodníci proto podle společnosti dokonce volí plavbu bez plného pojištění.

Tanker projede Hormuzem, předá ropu a zase se vrátí

Když už má producent k dispozici loď ochotnou Hormuzem proplout, není příliš efektivní poslat ji s nákladem až do Číny a několik týdnů čekat na její návrat. Tankery ochotných rejdařů proto začaly fungovat jako kyvadlová doprava. Naloží ropu například v saúdském přístavu Ras Tanura, projedou s ní Hormuzem a u ománského pobřeží ji přečerpají do jiného tankeru. Ten pokračuje do Asie a první loď se vrací pro další náklad.

Jako ideální místo pro překládku je Omán, který se nachází těsně za Hormuzským průlivem. Podle Reuters se v Ománském zálivu tímto způsobem v září překládá přibližně 2,5 milionu barelů ropy denně, zatímco ještě v srpnu to bylo 1,4 milionu. Jde zhruba o 40 % ropy, která nyní Hormuzem proudí. Před válkou se přitom podobné překládky používaly jen výjimečně.

Ve velkém tento systém využívá například Saudi Aramco. Podle obchodníků citovaných Reuters má během září a října vyvézt z Ras Tanury přibližně 60 milionů barelů ropy, které budou překládány u ománského Soharu. Odběrateli jsou především rafinerie v Číně a Jižní Koreji, ale také v Indii a Japonsku.

Za riziko přes půl milionu dolarů denně

Nedostatek tankerů ochotných tuto dopravu provozovat se promítl do cen. Spotová sazba za pronájem velkého tankeru VLCC vystoupala podle Reuters nad 500 tisíc dolarů za den. Ještě v únoru před vypuknutím války činila přibližně 132 tisíc dolarů. Standardní VLCC přitom pojme přibližně dva miliony barelů ropy.

Na trase z Perského zálivu do Číny už náklady na přepravu největšími tankery podle dat LSEG překročily 30 dolarů za barel. U plně naloženého VLCC se dvěma miliony barelů by tak samotná přeprava představovala více než 60 milionů dolarů. Vysoké sazby mají jednoduchou příčinu: válka současně zvýšila riziko plavby, prodloužila některé trasy a tankerové kyvadlo navíc váže lodě na překládky a čekání. Lodí dostupných pro zbytek trhu proto ubývá.

Tankerů ale bude přibývat

Současný stav už ovlivňuje i investice do nových lodí. Podle dat společnosti Signal Group citovaných Reuters bylo jen během roku 2026 objednáno 217 nových tankerů VLCC, zatímco za celý rok 2025 jich bylo 93. Hodnota letošních objednávek přesahuje 20 miliard dolarů a jde o nejsilnější objednávkovou vlnu nejméně za čtvrt století.

Důvodem není jen Hormuz. Válka nutí Evropu a Asii nakupovat více ropy například v USA, Brazílii, Guyaně nebo Argentině, takže průměrná přepravní vzdálenost roste. Současně producenti na Blízkém východě zjišťují, že při krizích nemohou spoléhat na to, že jim běžní rejdaři poskytnou dostatek lodí. Některé státní ropné společnosti proto podle Reuters znovu přebírají větší kontrolu nad vlastní lodní dopravou.

Nově objednané tankery ale současný nedostatek rychle nevyřeší. Stavba VLCC obvykle trvá několik let a lodě objednané během letošního boomu budou přicházet na trh postupně. Do té doby bude dostupnost tankerů záviset především na tom, kolik rejdařů bude ochotných posílat své lodě do oblasti Perského zálivu a za jakou cenu.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.

 
 
Reklama