Ropa a plyn zlevnily, nafta a benzín ne. Drahé zůstává i plnění zásobníků

Už v srpnu byla podle Reuters mimo provoz více než pětina rafinérského výkonu na Blízkém východě. Další výpadky způsobily ukrajinské útoky na ruské rafinerie, které snížily zpracování ropy v Rusku téměř o 30 %. Evropská rafinérská marže na naftu, tedy rozdíl mezi cenou nafty a ropy potřebné k její výrobě, tehdy překročila 75 dolarů za barel. Situace se mezitím neuvolnila: evropské i americké burzovní ceny nafty dosáhly v polovině září rekordních hodnot.

Cena samotné ropy proto přestává vypovídat o ceně paliv tak dobře jako dříve. Ropy může být na trhu dostatek, ale omezená kapacita rafinerií snižuje množství dostupné nafty, benzinu a leteckého paliva. Obnova poškozených provozů navíc trvá podstatně déle než změna ceny ropy na burze.

Napětí se přeneslo také do dopravy. Provoz v Hormuzském průlivu zůstává hluboko pod předválečnou úrovní a vývozci hledají náhradní trasy. Cena ropy Brent po útoku na saúdský ropovod East–West nejprve vystoupala nad 108 dolarů za barel, 17. září však klesla přibližně ke 103 dolarům. Podle Reuters trh uklidnila možnost rychlé opravy ropovodu a přesun části saúdského vývozu k ománským přístavům. Na rozdíl od ropy zůstává trh s naftou napjatý. Nafta je v Evropské unii meziročně dražší o 38 %, benzin o 24 % a letecké palivo o více než 100 %.

Katar téměř přestal vyvážet LNG, Evropa přitom potřebuje naplnit zásobníky

Ještě výraznější je dopad války na LNG. Katar před konfliktem zajišťoval přibližně pětinu světových dodávek zkapalněného zemního plynu. Během prvních šesti měsíců války však podle údajů ICIS citovaných Reuters vyvezl pouze 18 nákladů LNG, zatímco ve stejném období předchozího roku jich bylo 509. Vývoz tak klesl zhruba o 96 %. Část chybějících dodávek nahradily Spojené státy.

Náhradní přepravní postupy dokázaly obnovit jen malou část katarského vývozu. Podle Reuters opustil Katar během srpna jediný náklad LNG o objemu přibližně 70 000 tun. Před válkou přitom země vyvážela v průměru 6,51 milionu tun měsíčně. Cena LNG pro dodání do severovýchodní Asie proto vzrostla na 26 dolarů za milion britských tepelných jednotek, o 150 % nad úroveň před začátkem války. Vysoké ceny už omezují asijskou poptávku a uvolňují část nákladů pro Evropu.

Evropské zásobníky byly 17. září podle Reuters naplněny z 69 %, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku činí 85 %. Evropská cena plynu TTF se pohybovala kolem 81 eur za megawatthodinu, meziročně o 150 % výše. Drahý plyn obchodníkům snižuje motivaci nakupovat jej nyní a ukládat na zimu. Každý další měsíc pomalého plnění přitom zvyšuje tlak na ceny před začátkem topné sezony.

Německo chce více plynu v zásobnících, obchodníkům se to nevyplatí

Německo patří spolu s Nizozemskem mezi země, které v plnění zásobníků nejvíce zaostávají. Na začátku září byly německé zásobníky naplněny přibližně z poloviny. Asociace jejich provozovatelů INES proto podle Reuters navrhuje snížit poplatky za skladování a nabídnout levné státem zajištěné úvěry na nákup plynu. Běžný obchodní model totiž funguje jen tehdy, když je očekávaná zimní cena dostatečně vyšší než současná cena plynu a náklady na jeho uskladnění. Pokud tento rozdíl nestačí, obchodník nemá důvod zásobník plnit, i když je vyšší zásoba před zimou žádoucí z hlediska bezpečnosti dodávek.

Současná situace tak přidává k ceně samotných surovin další náklady. U ropy rozhoduje dostupnost rafinerií a tankerů, u LNG bezpečná přepravní trasa a u evropského plynu také podmínky pro jeho uložení na zimu. Pokles ceny Brentu proto nemusí rychle zlevnit naftu a dostatek plynu na světovém trhu sám o sobě nezaručuje levnější evropskou zimu.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.