Analýza podpory startupového prostředí v Česku
Jako ústřední problém startupového prostředí lze definovat celkově nízký počet úspěšných startupů a podproblémy jako jsou: nízký počet založených startupů, nízká míra přežití startupů, nízká míra mezinárodní expanze českých startupů a odliv startupů do zahraničí.
Tato analýza je společným projektem Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest, Úřadu vlády a České startupové asociace. Zaměřuje se na identifikaci problémů, kterým startupy v České republice čelí, a představuje možná řešení. Studie vychází z relevantní vědecké literatury, dotazníkového šetření (více než 200 respondentů), případových studií zahraniční praxe a rozhovorů s pěti zakladateli startupů.
V roce 2025 působí v ČR 167 startupů na milion obyvatel, zatímco evropský průměr činí 201 a v USA dosahuje 512.
Pro srovnání: menší Estonsko má 843 startupů na milion obyvatel. Česká republika nemá žádný startup, který by splňoval definici „inovativního startupu“ (tj. byl založený za posledních 20 let, měl patent a valuaci nad 100 mil. EUR), zatímco Švédsko jich má 40, Evropa 979 a USA 2 725.
Ústřední problém českého startupového prostředí spočívá v nízkém počtu vznikajících a rostoucích firem. Česká republika dlouhodobě zaostává za vyspělými inovačními ekonomikami nejen v počtu nově založených startupů, ale i v počtu těch, které se dokážou rozvinout do větších firem s mezinárodním dosahem. Tento stav omezuje schopnost ekonomiky vytvářet inovace, kvalitní pracovní místa a konkurenceschopné produkty.
Z šetření realizovaného pro účely zpracování této analýzy vyplynulo, že
- 73 % respondentů vnímá daňové zatížení a finanční náročnost podnikání jako významnou bariéru rozvoje.
- Více než 65 % startupů označilo za významnou překážku administrativní zátěž a regulaci.
- 59,6 % označilo za problém přístup ke kapitálu.
Mezi specifické problémy, které startupy zmiňují, patří
- právní nejistota spolupráce s OSVČ,
- vysoké zdanění práce či absence vhodné regulace zaměstnaneckých akcií (ESOP).
Omezený přístup ke kapitálu a financování startupů lze doložit také dalšími daty: například v roce 2024 činily investice rizikového kapitálu (venture capital – VC) v ČR pouze 274 milionů USD. Ve Švédsku to bylo 2,7 miliardy a v USA 193 miliard USD (Dealroom, 2025).
Přehled všech zvažovaných intervencí je uveden v Tabulce 1. Tabulka obsahuje informace o jejich využití v ČR a v zahraničí, dostupné vědecké evidenci a poptávce ze strany startupů dle hodnocení České startupové asociace. Data v této tabulce identifikují intervence, které mohou mít pozitivní dopad. V této fázi však na jejich základě ještě nelze doporučit žádná konkrétní opatření k realizaci, jelikož se tato studie zatím nezabývá jejich nákladovou efektivností nebo riziky. Posouzení těchto aspektů bude nezbytnou součástí navazující komplexní dopadové analýzy (tzv. hodnocení RIA).
Poznámka: Sloupec „Prokázanost kauzálního vztahu“ označuje míru vědeckého podložení účinnosti dané intervence. Kvalitní evidence znamená, že existují kvalitní studie (např. experimenty nebo kauzální výzkum), které potvrzují pozitivní dopad nástroje na rozvoj startupového prostředí. Průměrná evidence značí omezený počet studií nebo smíšené výsledky. Nedostatečná evidence znamená, že zatím neexistuje dostatek výzkumu na dané téma, případně výzkumu, který by jednoznačně prokazoval účinnost daného opatření.
Celý dokument Analýza podpory startupového prostředí v Česku