Zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová

Začátek profesní kariéry Dany Drábové ovlivnila havárie v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. V poslední době se často vyjadřovala k situaci na Ruskem napadené Ukrajině, zejména k možnému zamoření v případu jaderné havárie.

Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult. byla česká jaderná inženýrka, lokální a regionální politička.

• V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (později Státního zdravotního ústavu), kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření.
• Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě ČR.
• Následně byla jeden rok ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
• 1996–1999 byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany.
• Od 1. listopadu 1999 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
• V letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)
• Od listopadu 2006 do listopadu 2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA).
• V letech 1999–2025 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
• Mezi roky 2010 až 2025 působila jako místostarostka Pyšel a v letech 2016 až 2017 jako zastupitelka Středočeského kraje.

Danu Drábovou do čela SÚJB jmenovala poprvé v říjnu 1999 vláda Miloše Zemana, naposledy ji mandát před dvěma lety prodloužil kabinet Petra Fialy. Podporovala rozvoj české jaderné energetiky, tedy hlavně rozšíření elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Dana Drábová na konferenci TZB-info Energetické fórum na jaře 2022

V roce 2022 pořádalo TZB-info v rámci doprovodného programu veletrhu Aquatherm Praha Energetické fórum. Tématem prvního bloku byla otázka české energetické soběstačnosti po ruské invazi na Ukrajinu. Diskutovali v něm předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, poslanec evropského parlamentu Luděk Niedermayer a energetický specialista a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr. První blok Energetického fóra moderoval Milan Bechyně, redaktor pro energetiku TZB-info.

Velmi často se řečníci v nějaké otázce neshodli. Jednou z nich byla například ta, zda je elektřina běžná obchodní komodita nebo veřejný statek. Předsedkyně Dana Drábová hájila názor, že dodávka elektřiny patří k těm nezbytným životním potřebám a stát by měl zajistit dodávku každému, kdo o ni projeví zájem. A to v ceně, která bude pro občana přijatelná.

Danu Drábovou i její názory v diskusi v době začínající války na Ukrajině si můžete připomenout:

Nové jaderné bloky potřebujeme, řekla Drábová v roce 2023

„Bez nových jaderných bloků a bez vzrůstajícího podílu obnovitelných zdrojů bude Česko ve velkých problémech. My opravdu nové bloky potřebujeme. Ten nový blok nebude ve vašem pojetí hotový včas, protože pravděpodobně do roku 2036 jednak vzroste velmi výrazně poptávka po elektřině kvůli tepelným čerpadlům pro vytápění, kvůli elektromobilitě, kvůli výrobě vodíků a do toho budeme odstavovat uhelné elektrárny,“ vysvětlovala Drábová v Interview ČT24.

Drábová zároveň řekla, že zná konstrukční a projekční parametry všech reaktorů, které v r. 2023 do soutěže vstupovaly, nicméně z konkrétních nabídek neviděla ani písmeno. „Náš úřad nemá za úkol pomáhat při výběru konkrétního dodavatele, to je odpovědnost investora. Je odpovědnost společnosti Dukovany II, aby si vybrala projekt, který naplní všechna kritéria, která jsou pro vysokou úroveň jaderné bezpečnosti dána českou legislativou, mezinárodními doporučeními a koneckonců společným právním rámcem Evropské unie,“ řekla a doplnila, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost může hypoteticky projekt zbrzdit, pokud bude požadovat doplnění předložené licenční dokumentace, zejména velmi obsáhlé bezpečnostní zprávy.