Kulatý stůl řešil problematiku ve stavebnictví

Setkání zahájil a moderoval František Holec, který přítomné přivítal jménem pořadatele - Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR. Kulatý stůl byl pořádán ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Svazem drobných, malých a středních podnikatelů ve stavebnictví. Moderátor dále u kulatého stolu přivítal významné hosty - místopředsedu hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřicha Vojíře (ODS), poslance Vladimíra Říhu (KDU-ČSL), vedoucího odboru malého a středního podnikání ministerstva průmyslu Ing. Václava Poláka a obchodního ředitele firmy Metrostav Ing. Pavla Piláta.

Kulatý stůl byl ideální příležitostí, aby si zástupci menších firem spolu s politiky a velkými hráči označovanými též jako velká pětka, popřípadě osmička na tuzemském stavebním trhu vyjasnili svá stanoviska. Malé a střední podnikatele trápí celá řada problémů ve vztahu mezi investory, dodavateli a subdodavateli. Některé problémy vychází již z toho, co definoval poslanec O. Vojíř. Tedy, že v ČR je relativně málo privátních zakázek, takže podnikatelé jsou ve značné míře vázáni na veřejné zakázky.

S tím souvisí také problematika objemu a cen a délky úvěrování. V ČR dosahuje objem půjček na malé a střední podnikání částky 54 miliard korun. To je podle O. Vojíře velmi zajímavé číslo, otázkou však je, do jaké míry slouží prostředky pro chod a další rozvoj firem a nakolik k osobnímu užitku podnikatelů. "Dnes je situace taková, že banky půjčí prakticky na cokoliv, třeba na tužku. Ovšem nejpozději v roce 2007 začnou banky uplatňovat pravidla BASEL II a to bude znamenat konec velkorysého financování," upozornil předseda HKP Petr Kužel. Malí a střední podnikatelé, působící jako subdodavatelé, se citelně potýkají s otázkou splatnosti faktur. Dlouhé lhůty splatnosti, jež u některých z velkých firem ve vztahu k subdodavatelům dosahují až 120 či dokonce 150 dní, podle malých a středních podnikatelů vytváří v ČR nestandardní podmínky, jež by však měly být pro všechny strany stejné. Malým firmám pak citelně chybí prostředky pro hrazení chodu firem a jejich vlastních pohledávek. Otázka toku peněz má podle zástupců profesních sdružení ve stavebnictví také další, sociální rozměr. Podnikatelé pochopitelně musí uspokojovat požadavky svých zaměstnanců a nároky státu v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, což je při pomalém toku peněz zřejmě komplikované. Malí a střední podnikatelé pak nezřídka žijí se strachem z krachu v zádech. Zástupci velkých firem, podle svého tvrzení, jsou si rozsahu problému vědomi, jak však konstatoval zástupce Metrostavu, ani velké podniky nemají vytvořeny podmínky proti krachu. I pro ně je přístup k velkým zakázkám limitován mnoha faktory a ne vždy je jednoduché splnit všechny podmínky zadavatelů.

Určitá míra ochrany trhu, byť se může ve volné ekonomice zdát jako jistá forma diskriminace, má svou logiku a ona silná pětka nebo osmička není ještě to nejhorší, co může malé hráče ve stavebnictví potkat. Obchodní ředitel Metrostavu při této příležitosti připomněl příklad Slovenska, kde jsou pravidla výběrových řízení nastavena opravdu velmi liberálně.

Důsledkem tohoto obrovského otevření je, jak ukázala nedávná zakázka na stavbu jednoho dálničního úseku, zástup zahraničních zájemců z Řecka, Itálie, Portugalska a dalších států EU, které se derou o zakázky, aniž mají nějaké zakotvení v konkrétní zemi. Výsledek pak je celkem jasný. Z takových zahraničních firem bohužel nezíská ani stát, neboť odvody míří jinam, ani malí a střední podnikatelé.

Otázkou tedy je, jak danou problematiku vztahů ve stavebnictví dále řešit. Někteří z účastníků kulatého stolu navrhovali v případě zmíněných problémů například zavedení možnosti sankcionovat generální dodavatele anebo složité otázky řešit úpravou příslušné legislativy, třeba stavebního zákona či zákona o veřejných zakázkách. Svou roli by měl sehrát třeba kodex korektního jednání spolu se vznikem rozhodčího orgánu, který by řešil pře firem ve stavebnictví.

Možnou cestou k ukončení sporů jsou samozřejmě další jednání a vzájemné přibližování stanovisek všech účastníků. Podle O. Vojíře však není spolehlivým řešením poslanecká iniciativa. Problémy by měla podle poslance řešit vláda po své linii.

Samostatnou kapitolou je daňová problematika. Bez daňového pohledu na problém mezi zadavateli a dalšími subjekty ji nebude možné nikdy efektivně řešit. Problém daní je však vázán na politickou realitu a právní předpisy vydávané bruselskou byrokracií. Otázka nastavení daní a jejich výše tak bude nejspíše otázkou politického kompromisu, ať již na národní úrovni, či podle stanoviska EU.

Všichni účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že je třeba v diskusi na této úrovni pokračovat. Předseda Hospodářské komory hl. m. Prahy Petr Kužel přislíbil pozvat další velké stavební firmy a nabídl pro příští setkání prostory HKP.