Středoevropská konference Biomasa 2005 (Graz 26.-29.1.2005)

Cílem konference bylo poskytnout nejnovější informace o využívání biomasy spalováním, zplynováním i pomocí anaerobní digesce (bioplyn). Ve středu 26.1. probíhaly dvě paralelní exkurze, rovněž tak v sobotu 29.1., týkající se výroby pelet, spalování biomasy, bioplynových stanic a zplynování vč. ORC cyklu.

Konference se zúčastnilo 865 přihlášených z Evropy, Japonska a Spojených států. Z České republiky bylo 24 účastníků. Závažné přednášky, týkající se všech zúčastněných, probíhaly v hlavním sále jako plenární, specifická témata pak jako paralelní ve dvou přilehlých sálech.

V úvodní přednášce prof. Schöpfer uvedl, že pojem "Střední Evropa" nebyl nikdy přesně definován pro svou kulturní různorodost. Společná historie může být zátěží, pokud se neodbourají negativní vzpomínky. Železná opona učinila pojem Střední Evropa zbytečným - nyní je snaha navázat na období před tímto rozdělením.

Prof. Aleklett z university v Upsale, specialista na ropu a plyn, uvedl řadu závažných zjištění ohledně zásoby, těžby a spotřeby ropy, proto bude vhodnější tuto přednášku uveřejnit v plném znění.

• Ze statistického šetření provedeného v Rakousku u majitelů kotlů na ZP, TO a biomasu vyplývá, že významným důvodem pro ty, kdo upřednostňují vytápění ZP nebo TO, je nedostatečná informovanost o vytápění biomasou. Zároveň se však v roce 2004 prodalo více domovních kotlů na biomasu než obdobných kotlů na zemní plyn. To zase svědčí o tom, že u části obyvatelstva je informovanost dobrá (jsou si zřejmě vědomi toho, že kotle na biomasu již poskytují srovnatelný komfort s kotli na zemní plyn).
  
  
• Louky budou mít nové využití, přestože dojde ke snižování počtu krav. Podpora využívání bude v r. 2013 stejná jako pro půdy. Výnosy se předpokládají 7 až 9 t/ha sušiny (při 3 - 4 tečích).
  
  
• Největší rakouský solární systém má plochu 1 407 m² (stadion Schwarzenegra - Graz) pracuje do soustavy CZT, měrný solární zisk 428 kWh/m²r, celkem 600 MWh/rok. Další systém je na výtopně Eibiswald - 1 246 m² - také pracuje do CZT. Systém v Lienzu má abs. plochu 630 m².
  
  
• V Rakousku vzniklo Forum Biogas Austria, které sdružuje jak univerzity a ministerstva, tak výrobce. Cílem je optimalizovat a certifikovat bioplynové stanice. Dále se pracuje na energetických odrůdách rostlin s cílem co největšího výnosu bioplynu. Šlechtí se kukuřice a slunečnice, výnosy 18 t sušiny/ha až 30 t/ha - perspektiva. Snahou také je najít ideální způsob předúpravy substrátů.
  
  
• Dodávky lesní štěpky pro kogenerační výtopnu na biomasu Simmerung ve Vídni jsou z 80 % z okruhu do 100 km (ekonomicky efektivní je doprava kamiony) a z 20 % z okruhu do 200 km (tato biomasa je ekonomicky efektivní, jen pokud je možná doprava železnicí). Do vzdálenosti 250 km by mohla být ekonomicky efektivní pouze lodní doprava. Celková spotřeba dřevní štěpky v této výtopně je 190 tis. tun ročně.
  
  
• Pro lepší využití bioplynové stanice je vhodné sdružovat zemědělské usedlosti tak, aby přivážely substráty do jedné stanice a pak se dělily o zisky. Podílníků může být i více jak deset.
  
  
• Cíle Slovinska jsou následující: elektřina z OZ růst z 32 na 33,6 %, teplo růst z 22 % na 25 % v r. 2010. Podpora je poskytována formou dotací na investice (teplo) a prostřednictvím distributorů elektřiny (provozní podpora formou výkupních cen). Dále existuje podpora z GEF (CZT na biomasu) a další. Hlavní energetickou biomasou ve Slovinsku je dřevní odpad z těžby a zpracování dřeva.
  
  
• Výhodné může být spojit stávající čističku odpadních vod s novou bioplynovou stanicí, většina komponent vč. kogenerace je již vybudována. Při dodávce bioplynu do sítě je nutno jej čistit a zvýšit obsah metanu. Problém plynové sítě je letní snížení odběru - cca 15.5 až 15.9. Náklady na hygienizaci vstupních substrátů se vyplatí od 500 kW_el.
  
  
• Hlavní předpokládané budoucí technologie výroby elektřiny z biomasy jsou do výkonu 100 kW Stirlingovy motory (účinnost využití primární energie v palivu - 100 %: elektřina 12 %, teplo 72-74 %). Důvodem je, že jen tato technologie je schopná využít relativně nízké výstupní teploty, které jsou pro malé kotle typické. Stirlingovy motory jsou však zatím ve stadiu vývoje. Pro výkony 200 až 1500 kW jsou to ORC (účinnost elektrická 15 %, tepelná přes 70 %), od 1500 kW parní turbiny (elektrická účinnost 20 %), parní motory a výhledově i zplyňování biomasy.
  
  
• Náklady ORC jsou v současné době od 2500 EURO/kW, Stirlingovy motory nad 3500 EURO/kW, parní turbiny mohou mít náklady už od 1700 EURO/kW. Jde o spodní hranici nákladů bez dotací, s IRR asi 6 %, při společné výrobě elektřiny i tepla a ročním využitím asi 6000 hodin.
  
  
• V Rakousku již byl základní vývoj Stirlingova motoru včetně zkoušek ukončen a několik zkušebních zařízení bylo prodáno do komerčního provozu. Letos bude vyrobena první série cca 10 kusů. Vývoj však pokračuje dále, a to směrem ke zvyšování účinnosti výroby elektřiny.
  
  
• Při srovnání el. účinnosti palivových článků a kogenerace se spalovacími motory vychází lépe PC:
  PC η = 46-50 %               KGJ η = 33-38 %
  při dílčím zatížení je η u PC stejná, KGJ klesá.
  
  
• Ve Švédsku je již 38 plnicích stanic na bioplyn, z toho 20 je kombinovaných na bioplyn a CNG. Celkem na bioplyn jezdí ve Švédsku přes 5000 aut, z toho asi 4000 osobních a zbytek jsou autobusy a nákladní auta. V roce 2004 činila švédská spotřeba bioplynu pro dopravní účely 30 mil. metrů krychlových.
  
  
• Spotřeba energie na hlavu v Číně je 1/4 spotřeby EU a v Indii 1/6. V případě, že by spotřeba energie na hlavu stoupla v Číně a Indii na úroveň EU, znamenalo by to celosvětový růst spotřeby ropy o cca 40 %, zemního plynu o 15 %, uhlí o 135 %, energie z jádra o 50 % a energie z vody o 50 %.
  
  
• V Rakousku se připravuje nový zákon o podpoře OZE, který podpoří další rozvoj využívání OZE.
  
  
• Výše zdanění paliv pro domácnosti je v Rakousku od 1. 1. 2005 následující:

  topný olej	9,80 eurocent/l
  zemní plyn	6,66 eurocent/m3
  uhlí	5,00 eurocent/kg
  elektřina	1,50 eurocent/kWh

  
  
• K 1. 1. 2005 je v Rakousku 843 CZT na biomasu (1005 MW_t), 52658 kotlů na dřevní štěpku či pelety (3574 MW_t), 218 kogeneračních jednotek na výrobu elektřiny z bioplynu (52 MW_el) a instalovaný výkon elektráren na pevnou biomasu (prakticky výhradně kogeneračních) je 212 MW_el. Roční produkce bionafty je 100 tis. tun. Instalovaný výkon větrných elektráren je 710 MW_el.
  
  
• Na závěr konference vystoupili spolkový ministr zemědělství a životního prostředí Josef Proll a poslanec Bundestagu Herman Scheer. J. Proll se zaměřil na rakouskou politiku podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a dospěl k závěru, že taková podpora je velmi efektivní a úspěšnou cestou rozvoje hospodářství. H. Scheer se zabýval globálními souvislostmi energetiky. Mimo jiné považuje za jisté, že zatímco ceny klasických paliv a energie z nich již pouze porostou, ceny energie z obnovitelných zdrojů budou pouze klesat.
  
  
• Podle H. Scheera v budoucnu výrazně vzroste význam zemědělství, protože bude nejen zdrojem potravin, ale i surovin (bude muset mimo jiné nahradit ropu, která například v chemickém průmyslu tvoří 90 % vstupních surovin). Proto je politika omezování zemědělské výroby chybná, měla by být pouze utlumována potravinářská výroba a nahrazována pěstováním technických a energetických plodin.
  
  
• Znovu byl potvrzen zásadní význam osvěty a výchovy pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů. Důvodem je, že možná rozhodující překážkou rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie je konservatismus v myšlení a nedostatek informací.
  
  
• Ve státech střední Evropy je spoluspalování pevné biomasy a uhlí většinou preferováno a podporováno. Pro některé nové členské státy je to dokonce jedna z mála reálných šancí, jak splnit cíle stanovené směrnicí 2001/77/ES.
  
  
• Rakouský příklad podpory obnovitelných zdrojů energie svědčí tom, že tato podpora není překážkou rozvoje hospodářství. Naopak - tento sektor vytváří tisíce nových pracovních míst, je zdrojem nových technologií a stává se pomalu významným a žádaným exportním artiklem.
  
  
• Dá se říci, že vojenská přítomnost a angažovanost USA na Blízkém a středním východě (Afghánistán, Irák, Írán) je v podstatě jen jinou formou energetické politiky. USA si touto formou zajišťují kontrolu nad energetickým zdrojem, který bude během několika desítek let vyčerpán, tj. ropou. Evropa zvolila při řešení zajištění budoucích zdrojů energie diametrálně odlišný přístup - úspory a využívání OZE. A je asi správné, že přístupy Evropy a USA jsou takto diametrálně odlišné, protože s jistou nadsázkou lze říci, že pak nehrozí jejich konflikt nad poslední ropou, která na Zemi zbude.