Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jiří Rojek: Palivového dřeva máme dostatek - jen ho dokázat ekonomicky využít

Mgr. Jiří Rojek (nar. 1935), generální ředitel a předseda představenstva společnosti ROJEK dřevoobráběcí stroje a.s. v exkluzivním rozhovoru pro TZB-info představuje jednak osvědčený drtič DH 10 pro odpadní dřevo po těžbě a prořezávkách do průměru 8 cm a současně i žhavou novinku - dělič štípač kulatiny až do průměru 20 cm.

TZB-info: Dnes jsem viděl praktickou ukázku funkce dvou Vašich výrobků. Jednak to byl jeden z Vašich již starších výrobků - drtič dřevní hmoty DH 10 a dále i úplná novinka - dělič a štípač E-SD1. Nejprve bych se chtěl zeptat na ten již prodávaný drtič, jehož produktem je tzv. "dlouhá štěpka". Můžete mi popsat, jak to vlastně začalo u Vás, ve známé továrně na dřevoobráběcí stroje?

Jiří Rojek: Naše firma, kterou založil můj děd a otec v roce 1922, začala jako malá fabrička na dřevoobráběcí stroje. Dnes je historicky nejstarší firmou na území Čech v tomto oboru. V roce 1948 měla firma vynikající úroveň, o čemž svědčí fakt, že ještě dlouhá léta za komunismu se naše stroje vyvážely jedině na západ. Ve spřátelených socialistických státech nenajdete jediný. Poté, co mi v roce 1991 firmu vrátili, podařilo se nám v krátké době firmu konsolidovat a začít vyvíjet nové stroje.
Brzy poté se mi dostal do ruky zajímavý patent na zpracování odpadového dřeva na palivo. Ten mě velmi zaujal. Jedna z věcí, která mě léta mrzela, poněvadž já jsem původním povoláním biolog, bylo to, co jsem viděl v českých lesích. V lesích jsem velice často, jsem i aktivní houbař a všude jsou vidět hromady nevyužitého paliva. Když mi nabídli dva schopní lidé z Českomoravské vysočiny patent na unikátní drtič, tak jsem okamžitě pochopil, o co jde a začal jsem se o to zajímat - to byl rok 1992. Převzatý patent jsem svěřil svým konstruktérům, tři roky jsme na tom pracovali, až jsme to velice podstatně vylepšili a vznikl drtič DH 10, který je schopen zpracovávat především tzv. nehroubí. To je kulatina a zbytky po těžbě do průměru 8 cm. Stroj jsme začali vyrábět a úspěšně prodávat.
V té době nebyla otázka ceny energií na pořadu dne. Bylo to období známé eufórie „bude elektrika, budou přímotopy, stát bude platit atd.“ My jsme cítili, že to, co děláme, význam má, a utvrzovali nás v tom lidé v okolí tím, že si drtiče kupovali. Skutečnost je taková a to naprosto nepřeháním, že tito lidé topí už 8 - 9 let ve svém domku nadrceným dřevem ke své plné spokojenosti a s minimálními náklady. Většinou jsou to lidé, kteří žijí tady na vesnicích - takoví kovozemědělci, kterým vrátili kus lesa a tím pádem si oni zpracovávají odpad z lesa. Koupili si moderní pyrolytický kotel na spalování dřeva, v našem regionu většinou od firmy VERNER. Dva lidé, když mají k dispozici traktor, vlek a tento drtič, tak za víkend nadělají topení na celou zimu pro vilku nebo rodinný dům na vesnici prakticky zadarmo. Já tady právě hovořím o tom, že my neříkáme, že něco slibujeme „když se to povede, tak to možná bude“, my hovoříme zpětně se sedmi, osmiletou zkušeností. Tento drtič se výborně osvědčil a je schopen zpracovávat odpad z lesa do průměru 8 cm (odpady po těžbě, prořezávky atd.).
Pak ale nastala nepříjemná situace v tom, že firma s ročním obratem 300 mil. a s vysokým podílem vývozu (vyvážíme dřevoobráběcí stroje do 58 států celého světa) nestačila zahraniční zakázky plnit. Jediné co se dalo udělat, bylo stáhnout tento drtič z výroby.


Obsluha drtiče DH 10

Pracovní nože drtiče DH 10

Přibližně před dvěma lety se začala objevovat řada žádostí začít znovu drtič vyrábět. Ceny všech energií (plyn, elektřina, topné oleje i uhlí), výrazně vzrostly, a tak jsem chvíli zvažoval, že by to snad bylo možné. Stalo se. Nejdřív jsem udělal průzkum na výstavě v Lysé nad Labem. Zájem byl skutečně veliký, takže jsme se rozhodli do toho jít. Zdokonalili jsme drtič o to, co jsme chtěli udělat již před sedmi lety, připravili jsme totiž kromě verzí s pohonem elektromotorem a spalovacím motorem i verzi s pohonem od hřídele traktoru. Nejprve jsme si ověřili, že to bude ekonomické, že nebudeme dělat nic na sklad, a pak jsme rozjeli výrobu. Začali jsme drtič postupně vystavovat a zájem se rozvíjí velice zajímavě.

TZB-info: Takže Vy vidíte potenciál biomasy v dřevinách a především ve zpracování odpadů po lesní těžbě a suroviny z prořezávek. Jak se ale díváte na možnosti využití pěstovaných rostlin pro spalování, konkrétně např. energetického šťovíku Uteuša?

Jiří Rojek: Můj názor je poměrně jednoznačný a vyhraněný. Proč se zabývat náročným pěstováním nových, navíc dovezených plodin, když nám v lesích hnijí miliony tun nevyužité tradiční energetické suroviny - dřeva. Navíc zde existuje určité riziko rozšíření šťovíku na plochy, kde je nežádoucí. Věnujme se reálným možnostem využití dřeva a tehdy, až bude všechna reálně využitelná dřevní surovina využívána, přemýšlejme co dál.

TZB-info: Jak ale vývoj zařízení pokračoval dál?

Jiří Rojek: Dalším impulsem pro mne bylo setkání s Ing. Peterkou a jeho časopisem Alternativní energie. V něm mne upoutal článek "Konec biomasy v Čechách". Když jsem si ho přečetl, tak jsem sedl a napsal do dalšího čísla tohoto časopisu článek "Co s biomasou v Čechách", který odpovídal na otázky položené v předchozím článku.

TZB-info: Takže podle Vás nemusí ani razantní zvýšení DPH z 5 na 22% znamenat konec biomasy v Čechách?

Jiří Rojek: Rozhodně ne. Myslím si, že toto zvýšení je jistě nepříjemné, ale není pro využití biomasy likvidační. Dá se nahradit snížením podílu drahé lidské práce při zpracování dřeva. Pro využití dřeva hovoří totiž v současné době několik argumentů. V těch lokalitách, tj. hlavně na vesnicích, kde je nejnižší kupní síla obyvatel (a po vstupu do EU zde podle některých prognóz dojde k dalšímu relativnímu poklesu této kupní síly), tato surovina je. A běžní lidé zde postupně stále obtížněji vydělávají peníze na komfortní zdroje pro vytápění jako je zemní plyn, elektřina, nemluvě už o topném oleji nebo propanu. Takže hledají různá náhradní řešení, spaluje se nekvalitní uhlí v nevhodných kotlích, pálí se odpady, PET lahve, igelity. A přitom je odpadního dřeva všude nadbytek. Podle údajů GŘ Lesů ČR je tohoto paliva v lesích ročně k dispozici 12 mil. t, k tomu přibude ročně min. 8 mil. t z prořezávek.


"dlouhá štěpka" z drtiče DH 10

TZB-info: Co když ale dřevo obsahuje např. hřebík?

Jiří Rojek: Drobnější hřebíky cca do 100 mm nejsou pro současný drtič žádným problémem. Pracujeme ale na zdokonalené variantě drtiče s odolnějšími noži, který bude použitelný pro zpracování stavebního dřeva s většími hřebíky i se zbytky betonu. Samozřejmě, že i tady je omezení průřezu do cca 8 cm. Není ale žádný problém drtit např. prkna i mnohem širší.

TZB-info: Druhý stroj s označením E-SD1, který jsem dnes viděl, je ale konstruován na dělení a štípání kulatiny až do průměru 20 cm. Jak jste se dostal k tomuto stroji, který je úplnou novinkou?

Jiří Rojek: To bylo na loňské výstavě v Lysé nad Labem. My jsme tam vystavovali drtič DH 10 a přišel za mnou starší pán a řekl mi, že je to zařízení, na které čeká 20 let. Dali jsme se do hovoru a ukázalo se, že je to bývalý dlouholetý generální ředitel lesohospodářského ústavu v Lysé nad Labem. Jako zkušený lesák pak pokračoval, že v lese je ale velké množství odpadního dřeva od 8 cm do zhruba 20 cm. A že má již dlouhou dobu v hlavě zařízení, které kulatinu do 20 cm bude jednoduše a rychle zpracovávat. Když mi pak na naší první schůzce vysvětloval technický princip, kdy se poleno vlastně pomocí nože příčně odkrojí, tak jsem to pokládal s prominutím za blbost. On mně totiž vysvětloval, že dokáže za 10 sekund oddělit příčným řezem z dubového kmene o průměru 20 cm špalek. Přesvědčil mne ale natolik, že jsme to zkusili dát konstruktérům k posouzení.


Ing. Chmela a Ing. Tomeš - konstrukéři zařízení

Dělič a štípač kulatiny E-SD1 při práci

TZB-info: Posouzení vašich konstruktérů bylo kladné, takže jste se pustili do konstrukce, výroby prototypu a zkoušek?

Jiří Rojek: Přesně tak. V současné době je vyroben i prototyp štípače, který kulatinu oddělí a zároveň rozčtvrtí na polínka.

TZB-info: Takže hlavním cílem při konstrukci stroje bylo snížení podílu lidské práce.

Jiří Rojek: Ano. Protože lidská práce je tou rozhodující složkou, která určuje konečnou cenu palivového dřeva. A samozřejmě, že po vstupu do EU se bude cena práce u nás přibližovat ceně v Evropě a bude tedy růst.

TZB-info: Jaká je cena drtiče DH 10 a nového stroje E-SD1

Jiří Rojek: Současná cena drtiče DH 10 je asi 80 000,- Kč bez DPH. Přesná cena je závislá na tom, zda se jedná o provedení s pohonem elektromotorem, spalovacím motorem, nebo od náhonu traktoru. Cena nového děliče dřeva E-SD1 ještě není stanovena.

TZB-info: Kde mohou zájemci získat další informace a zařízení si objednat?

Jiří Rojek: Informace mohou zájemci získat přímo ve firmě Rojek dřevoobráběcí stroje a.s., Masarykova 16, Častolovice, na telefonu: 494 399 122-3 nebo na www.rojek.cz. Vzhledem k rychle stoupající poptávce po palivovém dřevu, která i nadále prudce poroste, je výroba tohoto dřeva pomocí štípače a děliče E-SD1 a drtiče DH 10 od firmy ROJEK a.s. velice lukrativní možností pro zahájení malého soukromého podnikání - výrobu palivového dřeva a drobné štěpky.

TZB-info - Milan Bechyně: Děkuji Vám za rozhovor.

 
 
Reklama