Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Již 230 let nemusí chodci na ulicích uskakovat před mohutnými proudy vody pod vyústěním okapů

Převratnou novinku nařídila v roce 1774 císařovna Marie Terezie majitelům domů v Praze. Panovnice rozhodla, že roury od okapu musí být vedeny svisle podél domu, zatímco do té doby trčely vodorovně daleko do ulice.

Ulevilo se tak především chodcům za deště, na které již nestříkaly gejzíry vody, a tak nemuseli uskakovat před mohutnými proudy pod vyústěním okapů. Je možné, že dříve měli vlastníci budov vyvedeny okapy dále od objektů také proto, aby jim voda nezatékala do základů. Dokladů z té doby máme málo, takže nepůjde úplně přesně zjistit, proč se toto nařízení schválilo. Rozhodně však rozhodnutí o okapech před dvě stě třiceti lety výrazně pomohlo ke zlepšení hygieny a čistoty města.

Historický vývoj pražského stokování a čištění odpadních vod
Středověká Praha

  • První pravidelné čištění pražských ulic započalo v roce 1340.
  • V roce 1407 bylo nařízeno, aby nikdo nevyléval na ulici nečisté hrnce pod pokutou 5 grošů.
  • V roce 1483 zemřelo v Praze na 30 000 lidí na mor jenom proto, že nebyla řádná kanalizace.
  • Ještě v roce 1630 nařídili radové České kanceláře opatu kláštera na Karlově, aby obyvatelé obvodu jemu podléhajícímu zazdili trativody vedoucí z jejich objektů a odstranili smradlavé nečistoty, hnůj kravský a sviňský.
  • V roce 1660 byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.
  • V roce 1660 rovněž postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina.

Období 1785 - 1890

  • Ještě kolem roku 1786 se v četných pražských ulicích, hlavně ve Štěpánské, Jesuitské (nyní Karlově) a Ostrovní (Nerudově) stále vylévá z domů nečistota a výkaly.
  • V roce 1784 byly původně samostatné pražské obce Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany sloučeny v jednu obec. Tehdy v roce 1787 vznikla první myšlenka na systematickou stavbu kanálů v hlavních pražských ulicích.
  • Pražský magistrát požádal v témž roce gubernium o poskytnutí zálohy 6 000 zlatých na stavbu kanálů a současně stanovil poplatky pro jednotlivé domy ve výši 45 krejcarů až 3 zlaté ročně.
  • Gubernium předložilo návrh výstavby kanálů profesoru Leonardu Hergetovi, který odhadoval náklad na jeden sáh kanálu 18 - 20 zlatých a vypracoval podrobné plány kanalizace v délce 19 596 m, s prací se začalo 1787.
  • Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 - 1828 bylo postaveno 44 km stok nákladem 1,034 mil. zlatých. Majitelům domů bylo nařízeno zaústit domovní stoky do uličních kanálů. V tehdejší malé Praze o 80 754 obyvatelích (stav v roce 1818) odpadly žumpy a přestaly jezdit povozy s bečkami odvážejícími fekálie. Kanalizace byla vyústěna přímo do Vltavy ve středu města 35 výústmi. Po stránce technické i zdravotní však vybudované stoky vykazovaly z dnešního pohledu řadu závad (ploché dno, obyčejné cihly, místo malty použita hlína, nevhodné průřezy i sklony). Ani přípojky na tom nebyly lépe. Byly provedeny z borového vysmoleného dřeva o průměru cca 50 cm.
  • V roce 1857 čítala Praha 142 588 lidí. O tehdejší kanalizaci se starali jen 2 technici a 1 praktikant, stoky čistili pohodní, ale postupem času vznikla koncesovaná živnost průtočnická. Stoky se čistily v noci a vytěžený materiál byl odvážen do okolních obcí (Nusle, Vršovice, Záběhlice) na komposty. Stoky se dezinfikovaly modrou skalicí.
  • Od 1.4.1879 převzala obec do své režie čištění všech kanálů a žump a tyto práce byly kryty zvýšenou přirážkou k dani domovní.
  • V roce 1884 byla vypsána soutěž na projekt nové pražské kanalizační soustavy. Bylo podáno celkem 5 projektů, avšak všechny byly zamítnuty. Výstavba kanalizace pokračovala nadále jen v nejnutnějším rozsahu. Pro čištění stok byla Praha rozdělena na 9 okresů a čištění na náklad obce prováděly 4 soukromé firmy. Hlavní stoky se čistily včetně přípojek šestkrát ročně.
  • 1.7.1888 zahájila činnost kanalizační kancelář - provedla podrobnou nivelaci, zaměřila starou stokovou síť a zakreslila do plánu 1 : 720, přeměřila hloubky sklepů (cca 5 000 domů) a zjišťovala četnost a vydatnost dešťů
  • V říjnu 1889 se usnesla městská rada zadat nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi.

Období 1890 - 1945

  • 13. února 1891 byl odevzdán objednaný projekt, avšak 5.3.1891 lng. Václavek a Ing. Ryvola, oba pracovníci kanalizační kanceláře, darovali obci konkurenční projekt. Oba projekty byly dány téhož roku k přezkoumání Ing. Lindleyovi, který nedoporučil žádný z obou projektů a nabídl zpracování vlastního projektu. Ten pak odevzdal v r. 1893.
  • 21.4.1894 městská rada schválila Lindleyův projekt a Sbor obecních starších učinil totéž 2.5.1894, c. k. místodržitelství nakonec projekt schválilo 19.11.1894.
  • V r. 1896 byla s Lindleyem uzavřena na 3 roky smlouva o převzetí místa vedoucího kanalizační kanceláře. Byly vypracovány detailní projekty kanalizace a čisticí stanice v Bubenči. Koncem roku bylo vypsáno ofertní řízení na dodávku 7 mil. kanalizačních cihel.
  • V r. 1898 byla na Malé Straně zahájena stavba malostranského sběrače a zahájena řada dalších kanalizačních staveb. V r. 1899 byly schváleny plány na stavbu čisticí stanice v Bubenči.
  • V r. 1900 se budovala kmenová stoka A, tunel pod Letnou, staroměstská shybka. Počet obyvatel činil 482 tis. osob, avšak kanalizace byla dimenzovaná na výhledový stav 1,3 mil. obyvatel. V roce 1901 byla zahájena výstavba čisticí stanice. Čistírna byla v provozu od 2.2.1905 a měla 30 stálých zaměstnanců. Skutečné náklady na stavbu čistírny dosáhly 2 miliónů korun, pozemky byly pořízeny za dalších 550 tisíc korun.
  • Výdaje na celou novou kanalizaci města Prahy, postavenou v letech 1893 až 1907, činily 14 907 575 korun a 32 haléřů.
  • V roce 1908 bylo připuštěno používat kameninových trub i pro domovní kanalizaci. V obcích Lužec a Vraňany byly vybudovány kalojemy a první byly naplněny kalem z čistírny 3.6.1909. Kalová dřevěná loď o kalovém objemu 180 m3 sloužila pro dopravu kalů z čistírny do kalojemů, z nichž byl kal odebírán zemědělci.
  • V roce 1910 bylo zvýšeno stočné z 20 hal. na 60 hal. z každého m3 zastavěné plochy, počítáno z každého podlaží. Výstavba nových stok pokračovala a celková délka stokové sítě koncem roku 1910 činila 145 321 bm.
  • V roce 1911 byly připojeny Nusle, Vršovice a Karlín. Počet obyvatel v roce 1912 činil 330 tisíc. Denní přítok odpadních vod do čistírny činil 46 tis. m3. To proto, že do kanalizace byly svedeny potoky Brusnice, Motolský a Radlický.
  • V období 1. světové války pokleslo tempo výstavby kanalizace až na cca 2 km/rok a provoz čistírny byl narušen nedostatkem pracovníků v důsledku mobilizace.
  • Rok 1920 je rokem zřízení Velké Prahy, kdy ku Praze bylo připojeno 37 obcí. Od roku 1921 bylo počato s modernizací čistírny včetně její elektrifikace.
  • V roce 1924 zaměstnával kanalizační úřad 21 inženýrů, 4 techniky, 19 pomocných techniků a 10 manipulačních sil. V roce 1927 započala historicky první intenzifikace čistírny, rovněž byla stará kalová loď nahrazena novou, parní, s kalovým prostorem 330 m3. Na čistírnu bylo připojeno celkem 647 tis. obyvatel.
  • V roce 1927 je vybudováno rekordních 81 586 bm kanalizace
  • V roce 1930 se v důsledku rozvoje Prahy začíná uvažovat o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči. V roce 1933 byla vypsána soutěž na generální projekt kanalizačních čistíren pro území hl. m. Prahy. 1. cena 75 000 Kč, 2. cena 45 000 Kč a 3. cena 30 000 Kč. Účast byla omezena pouze na československé státní příslušníky. V červnu 1934 bylo komisionálně hodnoceno 13 soutěžních návrhů generálního projektu kanalizačních čistíren. K výstavbě nové čistírny však v předválečném období nedošlo.
  • V období 2. světové války se výstavba kanalizace výrazně omezila z 24 km v roce 1941 na 308 m v roce 1945. Během války navštívil Prahu německý odborník Karl Imhof a navrhl Císařský ostrov jako místo budoucí čistírny.

Období 1946 - 1999

  • V roce 1947 je v provozu 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.
  • K 1.1.1954 vzniká organizace Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod. V témže roce dochází ke změně řadu let používaného výpočtu stočného na 0,20 Kč/m3 vypuštěných odpadních vod. Vodné je stanoveno na 0,60 Kč/m3 dodané pitné vody. Rovněž vláda ČSR rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově. Stavba byla dokončena v roce 1967 s nákladem 220 mil. Kč.
  • V roce 1959 se prokazuje přetíženost stok v centrální oblasti města a počítá se s výrazným rozsahem oddílné soustavy. Další generel kanalizace byl zpracován v letech 1964 - 1966.
  • K 1.1.1964 vzniká podnik Pražská kanalizace a vodní toky.
  • V roce 1968 bylo rozhodnuto, že čištění odpadních vod bude centrální, u nové výstavby bude preferována oddílná soustava a bude vybudována nová stoka K.
  • Komplexní řešení z r. 1975 řeší i odvodnění nových rozsáhlých sídelních útvarů Jižní město, Jihozápadní město, Barrandov, Modřany-Komořany, Běchovice-Újezd, Uhříněves-Kolovraty a Zbraslav-Lipence a to zpravidla oddílnou soustavou.
  • Prudký rozvoj výstavby kanalizace v období po roce 1980 byl v přímé souvislosti s bytovou výstavbou. Dělo se tak však na úkor obnovy, rekonstrukcí a oprav stávající sítě. Nejvyššího přírůstku délky sítě - 110 km bylo dosaženo v roce 1985. V letech 1976 - 1988 byl realizován soubor šesti staveb kmenové stoky F v celkové délce 5,8 km o jednotném profilu DN 3200 mm.
  • V období 1974 - 1985 byla uskutečněna první intenzifikace ÚČOV, v roce 1985, tj. v době uvedené intenzifikované ÚČOV do provozu vykazuje pražský kanalizační systém délku 1 888 km stok. Přítok odpadních vod na ÚČOV činil 5,86 m3 /sec., avšak na pravém břehu Vltavy, z dešťové výpusti kmenové stoky E, vytékalo přímo do Vltavy bez jakéhokoliv čištění trvale cca 800 l/sec. splaškových vod.
  • V roce 1988 byl vypracován dosud poslední generel kanalizace hl. m. Prahy.
  • Na podzim roku 1990 byla provedena oprava Staroměstské shybky kmenové stoky A pod Vltavou v dimenzi 2 x DN 1000 mm a délce 175 m.
  • V roce 1989 dochází k oslabení jednotné koncepce odvodnění v důsledku změn majetkoprávních vztahů k pozemkům, omezení platnosti územních plánů a větší samostatnosti místních úřadů, které plnily často i funkci investora.
  • Počínaje rokem 1992 byla zahájena série investičních akcí zaměřených zejména na intenzifikaci kalového hospodářství a v roce 1994 byla zahájena již druhá intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997 a zajistila úplné mechanicko-biologické čištění všech odpadních vod.
  • K 1.4.1998 vznikly společnosti Pražské vodovody a kanalizace, zabezpečující provoz kanalizační a vodárenské infrastruktury hl. m. Prahy a Pražská vodohospodářská společnost, vykonávající správu obou systémů pro nové vlastníky, kterými se staly hlavní město Praha, Sdružení obcí Želivka a Sdružení obcí Káraný. Současně zanikly státní podniky Pražské vodárny a Pražská kanalizace a vodní toky. Stalo se tak na základě schváleného privatizačního projektu. Správa pražských vodních toků je převedena na Magistrát hl. m. Prahy a výkonem vybraných povinností správce je pověřen podnik Lesy hl. m. Prahy. Po 50 letech se tak vlastnictví pražského kanalizačního systému vrací zpět do rukou hlavního města Prahy.

Zdroj: MF Dnes, PVK a.s.

 
 
Reklama