Uhelné společnosti se brání zvýšení poplatků do státního rozpočtu

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu horního zákona na základě úkolu daného usnesením vlády č. 385 z května letošního roku. To reaguje na záměr Ministerstva financí zvýšit celkový výnos z úhrad z vydobytých nerostů na dvojnásobek, s výjimkou hnědého uhlí, kde mělo být zvýšení cca desetinásobné. Vedle navýšení poplatků z vydobytého nerostu má dojít ke zvýšení úhrady z dobývacích prostor na 1000 Kč za jeden hektar za rok, přičemž způsob výpočtu úhrady zůstane stejný jako v současnosti. Příjem z těchto úhrad bude nadále v plném rozsahu příjmem obcí.

Pro zvýšení poplatků hovoří ale nejen jejich nezvyšování od roku 1992, (tedy z období za zcela jiných ekonomických podmínek), ale i jejich výše.

Konkrétní negativní dopady zejména pro region Severních Čech během téměř hodinového jednání ministrovi nastínili předsedové představenstev společností Sokolovská uhelná, Vršanská uhelná, Severočeské doly a Severní energetická. "Pokud dojde k desetinásobnému zvýšení poplatku, jak navrhlo ministerstvo financí, přesáhnou negativní dopady několik miliard korun za rok. To jsou peníze, o které přijdou především Severní Čechy. Skokové zvýšení způsobí nejen ztrátu pracovních míst, ale i ztrátu zakázek pro dodavatele a propad investic a sponzorských darů," upozornil Ivan Lapin, předseda představenstva společnosti Severočeské doly.

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. Novela má upravit výpočet i sazbu úhrad za vytěžené nerosty. "K úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. Určité navýšení si dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí," konstatoval po jednání ministr Mládek.