Bezpečnost práce ve stavebnictví

Datum: 2.6.2014  |  Autor: Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA  |  Recenzent: doc. Ing. Zuzana Chodasová, PhD., ÚM STU v Bratislave, oddelenie Ekonomiky a riadenia stavebníctva

Zajištění dokonalé bezpečnosti práce by mělo být zásadním požadavkem, respektovaným ze strany všech účastníků stavebního procesu. To platí především z důvodu rozmanitosti vykonávaných prací a obtížnosti pracovních podmínek ve stavebnictví, stejně jako s ohledem na jednotlivá rizika ohrožení života a zdraví pracovníků během přípravy i realizace stavebních prací. V případě jednotlivých subjektů působících ve stavebnictví (živnostníci, malé, střední a velké stavební společnosti), lze konstatovat, že odpovídající pozornost věnují bezpečnosti práce obvykle jen velké stavební společnosti, které většinou mají dostatek znalostí a prostředků tuto komplexní problematiku systematicky zvládnout. Právě obtížná ekonomická situace spojená se značným poklesem stavební produkce v několika uplynulých letech vedla řadu stavebních společností k výrazným úsporným opatřením, které se však mnohdy dotýkají i samotné bezpečnosti práce. Cílem příspěvku je ukázat zřejmou souvislost mezi ekonomickou situací, úspornými opatřeními a bezpečností práce ve stavebnictví a upozornit na zjevná rizika související s obcházením nebo porušováním bezpečnosti práce v zájmu udržení ziskovosti a konkurenceschopnosti stavebních společností.

1. Ekonomické tlaky na úspory ve stavebnictví

Vleklá krize přetrvávající ve stavebnictví od roku 2008 negativně ovlivnila hospodářské výsledky především u živnostníků, malých společností s maximálně 50 zaměstnanci i středních společností s 51 až 250 zaměstnanci. Co se týče celkové situace ve stavebnictví, podle údajů Českého statistického úřadu (2013a) se stavebnictví za loňský rok meziročně propadlo o 8,3 procenta, což znamená nejhorší výsledek v historii měření. Během posledních pěti let pokleslo zhruba o třetinu a v kumulovaném vyjádření ztratilo v porovnání s rekordním rokem 2008 téměř půl bilionu korun.

Podle empirického výzkumu provedeného na konci roku 2013 na reprezentativním vzorku 100 českých stavebních společností (CEEC Research, 2013), se situace v nejbližším období příliš nezmění. Oslovené společnosti bez ohledu na velikost odhadují, že jejich obrat bude v nejbližších dvou letech spíše stagnovat, což vyplývá z nedostatku stavebních zakázek a od toho se odvozujícího výpadku v zásobníku práce. Ke konci minulého roku činil finanční objem stavebních zakázek v souhrnu 132,4 miliardy korun, což představovalo meziroční propad o 5,7 procenta. Hodnota nasmlouvaných zakázek se snižuje od začátku roku 2009 a nyní se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002. Využití svých kapacit odhadují jak malé, tak střední stavební společnosti v souhrnu na 72 procent. Zakázky mají nasmlouvané v průměru na pět měsíců, a platí to pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost.

Přestože na základě výsledků za první čtvrtletí roku 2014 (CEEC Research, 2014) zažívá české stavebnictví tříměsíční růst a meziročně zaznamenalo oživení (+ 6,1 %), které můžeme nepochybně přičítat teplé zimě. Jinak v dalších čtvrtletích nelze v sektoru stavebnictví očekávat nějaké výrazné zlepšení. Neboli, jakékoli zlepšení v prvním čtvrtletí roku 2014 nutně neznamená a ani pravděpodobně nemůže znamenat pozitivní obrat ke zlepšení situace ve stavebních společnostech, a to ani v přístupu stavebních společností k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP), což je možné tvrdit jak na základě vlastních zkušeností, tak s využitím dostupných informací, které vypovídají o nestabilní situaci v jednotlivých stavebních společnostech a nutnosti sanovat ztráty z předchozích let.

Celkově nepříznivá ekonomická situace přímo ovlivňuje konkurenceschopnost jednotlivých stavebních společností a bezprostředně i zprostředkovaně se odráží v jejich přístupu k řešení provozních problémů, hledání stavebních zakázek a provádění úsporných opatření ve všech oblastech, včetně oblasti personální, která zahrnuje i problematiku BOZP, to znamená předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci. Jde o problematiku, která je nedílnou součástí povinné, smluvní i dobrovolné péče o zaměstnance a její účelné a účinné zajištění představuje pro každého zaměstnavatele zákonnou povinnost i ekonomickou nutnost. Bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pozitivně ovlivňují spokojenost, motivaci, schopnosti, výsledky i chování zaměstnanců a jsou předpokladem úspěšného vykonávání práce. Současně stabilizují zaměstnance, zvyšují atraktivnost práce a zlepšují pověst zaměstnavatele. (Šikýř, 2012)

Zaměříme-li se na jednotlivá opatření prováděná s cílem zvýšení konkurenceschopnosti stavebních společností, můžeme uvést:

  • Snaha ovlivňovat průběh výběrových řízení jakýmikoli způsobem, včetně námitek podaných k UOHS, v řadě případů neoprávněných.
  • Vytváření společných sdružení za účelem posílení výchozí pozice a pojištění si svého soupeře (dopředu stanovené podmínky dělení).
  • Hledání úspor v hospodaření (v nákupech, v režijních nákladech, ve snižování mzdových fondů, ve snižování provozních nákladů aj.)

Přestože je konkurence obecně považována za prospěšnou, současný způsob konkurenčního boje mezi jednotlivými stavebními společnostmi v České republice lze považovat spíše za destruktivní. Mezi nepřijatelné, ovšem převažující projevy konkurenčního chování, které zhoršují kulturu podnikání a likvidují jednotlivé stavební společnosti navzájem, patří:

  • Neúměrné snižování nabídkových cen (dumping) oproti předpokládané hodnotě, které je základním problémem pro následnou schopnost se rozvíjet. Navíc tento jev je v českém stavebnictví již výrazně zakořeněn a stavební společnosti se s ním naučily pracovat. Převyšující poptávka oproti nabídce, neúměrně vysoký počet uchazečů, existenční problémy, finanční závislost, to je jen zlomek toho, co nutí jednotlivé stavební společnosti (živnostníky, malé, střední i velké společnosti), podepisovat smlouvy s jednotlivými dodavateli za nepřiměřeně nízké ceny.
  • Nedodržování splatnosti faktur a jeho záměrné prodlužování. Striktní dodržování splatnosti faktur by přitom mohlo být jedním z instrumentů, který by pomohl oživit a zefektivnit ekonomickou aktivitu ve stavebnictví. Základním principem by měl být princip proporcionality mezi jednotlivými subjekty, které spolu obchodují, právě ve vztahu k velikosti dané stavební společnosti a jejímu postavení na trhu. Navíc ve stavebnictví to platí dvojnásob, což je především zapříčiněno vysokým multiplikační efektem, z hlediska vysoké mezioborové spolupráce malých, středních a velkých společností, včetně živnostníků. Stavební společnosti se tak, i přes jasně stanovená kritéria splatnosti faktur ze zákona (zákon č. 179/2013 Sb., novela obchodního zákona), uchylují k nedodržování tohoto zákona a splatnost nedodržují. To však nepříznivé dopadá na celou společnost, a to jak z hlediska hospodářského, tak i z hlediska sociálního.

Strategický význam BOZP ve stavebnictví, který vyplývá nejen z rozmanitosti stavebních prací v jednotlivých oblastech stavební produkce (pozemní stavitelství, inženýrské stavitelství, specializované stavitelství), nebo náročnosti pracovních podmínek ve stavebnictví (sezónnost, nárazovost, komplexnost, odpovědnost a namáhavost stavebních prací, obtížnost pracovních režimů, nebo škodlivost a rizikovost pracovního prostředí), ale hlavně z obtížných politických, ekonomických, právních, sociálních, kulturních, technických, demografických i přírodních podmínek (Maloney, 1997), ve kterých jednotlivé stavební společnosti soupeří o své místo na stavebním trhu, tak získává další rozměr. Omezení v oblasti BOZP v důsledku úsporných opatření v zájmu udržení ziskovosti a konkurenceschopnosti, může ohrožovat jak jednotlivé pracovníky, tak samotné stavební společnosti.

2. Úsporná opatření v personální oblasti

Nepříznivá ekonomická situace ve stavebnictví vede jednotlivé stavební společnosti ke snaze šetřit. To se projevuje v realizaci řady úsporných opatření, a to rovněž v personální oblasti a oblasti BOZP, která je často zanedbávána, obcházena a podceňována. Dosahování úspor v personální oblasti stavební společnosti zajišťují následujícími způsoby:

  • Využívání zahraničních pracovníků. Z hlediska bezpečnosti práce jsou zahraniční pracovníci vysokým rizikem, neboť mnohdy neznají český jazyk a nemusí porozumět všem příkazům a pokynům, nebo dokonce bezpečnostním instrukcím. Cizí pracovníci přicházejí v řadě případů z řady zemí, kde důraz na BOZP není v současné době vysoký a mají tendenci riziko nedocenit. Odloučenost od domova může vézt v řadě případů k hledání takových podpůrných prostředků, které jsou v rozporu z BOZP (alkohol, návykové látky, povzbuzující léky, aj.) Lákadlem pro zaměstnávání zahraničních pracovníků často bývá nízká mzda za odvedenou práci, oproti zaměstnancům z České republiky včetně vědomého omezování použití ochranných prostředků.
  • Intenzifikace práce. Intenzifikace komplikuje bezpečnost práce v řadě ohledů. Pod těmito ohledy si můžeme představit například únavu pracovníků, z důvodu vysokého nasazení, což může v konečném důsledku znamenat nedodržování stanovených přestávek či porušování pracovních postupů. Dalším ohledem může být nepřijatelné riskování na pracovišti, z důvodu lehkomyslného přístupu k jednotlivým rizikům jak ve výrobě, tak v administrativě, aby se zvýšila intenzita práce namísto toho přijmout preventivní opatření. Neboli intenzifikace práce v tomto případě znamená vědomé porušování stanovené praxe z důvodu maximalizace úsporných řešení/zisku.
  • Metoda zahrnující do zakázky třetí stranu. Tato metoda se uplatňuje jak před započetím stavebních prací, tak v jejich průběhu a sestává se z výběru subdodavatelů, kteří budou pro dodavatele plnit část stavebního plnění. Celkově ji můžeme rozčlenit do tří etap; a) zadavatel vybere subjekty, které se budou společně s ním podílet na jistých částech realizačního plnění; b) zadavatel rozprodá celou stavební zakázku na několik subdodavatelů; c) zadavatel prodá celou zakázku jednomu subdodavateli. V případě, že se na stavbě podílí řada subdodavatelů, se objevuje z pohledu BOZP nebezpečí kolizí mezi pracovníky a jejich úkoly, zvyšuje se z toho důvodu psychická zátěž a zvyšuje pracovní riziko. Také jsou rozdílné úrovně BOZP v jednotlivých (nejen) stavebních podnicích a tyto rozdílné požadavky se prosazují na jedné stavbě. To znamená, že nízká úroveň zabezpečení v jedné firmě se stává rizikovým faktorem i pro osoby – zaměstnance firem s vysokou úrovní BOZP. Veškeré výše uvedené metody se tak v současnosti plně projevují a především je můžeme přičíst momentální situaci, kdy budoucnost stavebnictví je nejistá a mnoho stavebních společností se orientuje pouze na úspory a zisk. Z tohoto důvodu tak jejich primárním účelem není danou zakázku vyhrát a stavět ale vyhrát a výhodně prodat (Bušina 2014).
  • Omezování bezpečnostních školení. Je možné chápat jako krajní případ a objevuje se spíše u živnostníků a malých společností. V konečném dopadu jej lze považovat za zásadní ohrožení, neboť jeho upozaďování má přímý vliv na rizika vyplývající z výkonu práce. Tento fenomén je tak přímým důsledkem momentálně špatné ekonomické situace a dochází k němu v řadě stavebních společností i přes vědomé porušování zákona.

3. Bezpečnost práce ve statistikách bezpečnosti a výzkumu – malé, střední a velké stavební společnosti

Stavebnictví klade zvýšené nároky na fyzickou a psychickou odolnost zaměstnanců při provádění jednotlivých stavebních prací. Z tohoto důvodu je velice důležité, aby stavební společnosti věnovali odpovídající pozornost pracovním podmínkám a zejména nezbytné bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Technická způsobilost stavebních společností se neustále vyvíjí a z toho vyplývají zvýšené nároky na odbornost jednotlivých zaměstnanců včetně nutných investicí do obměňování jednotlivých technických zařízení, tak aby byly využívány nové a efektivnější technologie. Jedině na základě optimálního spojení těchto faktorů (lidských zdrojů a technických prostředků) si stavební společnost je schopna udržet vysokou míru výkonnosti a také BOZP.

Z dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v listopadu 2013 a kterého se zúčastnilo 81 malých (méně než 50 zaměstnanců) 66 středních (50–249 zaměstnanců) a 16 velkých (250 a více zaměstnanců) stavebních společností podnikajících v České republice vyplynula následující zjištění týkající se dodržování technologických norem, ochrany zaměstnanců a marketingu.

Tab. 1. Provádíte kontrolu zajištění stavby z hlediska:
Velikost podnikuOdpovědi ANO [%]
Technologických noremOchrany zaměstnancůMarketingu
Malé959562
Střední989850
Velké889469

Zdroj: Autor

Z hlediska dodržování technologických norem můžeme vypozorovat, že nejlepší výsledky mají střední stavební společnosti (98 %) oproti malým stavebním společnostem (95 %) a dále velkým stavebním společnostem (88 %). Tuto skutečnost můžeme přičíst výše uvedenému pře-prodávání stavebních plnění, kdy nejvyšší tlak na kontrolu technologických norem je na subdodavatelích, kteří provádí dané stavební práce, což jsou v mnoha případech střední a malé stavební společnosti.

Z hlediska ochrany zaměstnanců můžeme vypozorovat, že nevyšší zastoupení mají opět střední stavební společnosti (98 %) oproti malým stavebním společnostem (95 %) a dále velkým stavebním společnostem (94 %). Tuto skutečnost můžeme rovněž přičíst výše uvedenému pře-prodávání práce ze strany velkých stavebních společností. Ostatně empirický výzkum potvrdil, že velké stavební společnosti mají nejnižší zastoupení v případě stavebních dělníků. Neboli velké stavební společnosti mají zastoupení dělnických profesí (52 %) oproti středním stavebním společnostem (59 %) a dále pak malým stavebním společnostem (62 %).

Z hlediska marketingu můžeme naopak vypozorovat, že nejlepší výsledky mají velké stavební společnosti (69 %) oproti malým stavebním společnostem (62 %) a dále středním stavebním společnostem (50 %). Tato skutečnost je odvozena od disponibilních zdrojů, kdy velké stavební společnosti mají jednoznačně mnohonásobně lepší pozici, právě oproti středním a malým stavebním společnostem.

Přihlédneme-li ke statistice pracovních úrazů v roce 2013 (ČT 24, 2014), tak nejrizikovějším oborem v České republice bylo v tomto roce stavebnictví a jako nejčastější pracovní úraz byl určen pád (na zem, z výšky). Celkový počet úrazů v České republice v roce 2013 činil 39 412 (11 822 úrazů ženy, 27 590 úrazů muži) s prognózou smrti každý třetí den.

Přihlédneme-li k roku 2014 a tiskové zprávě Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. března 2014 (SÚIP, 2014), tak je patrné, že dodržování BOZP v jednotlivých podnicích, včetně stavebních společností je chabé a nedůsledné. To i přes to, že Státní úřad inspekce práce navýšil počet kontrol a uděluje vysoké pokuty. Zde je možné citovat:

„V průběhu měsíce února 2014 Státní úřad inspekce práce zaevidoval 2 865 kontrol u zaměstnavatelů a pokuty v celkové výši 31 009 000 Kč, které byly uděleny oblastními inspektoráty práce na základě zjištěných porušení předpisů. Rozvržení celkového objemu pokut na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává tabulka uvedená výše.“

Tab. 2. Sankce vyplývající u kontrol SÚIP, v období února 2014
Bezpečnost práce49 pokut ve výši 2 490 000 Kč
Pracovní vztahy a podmínky231 pokut ve výši 7 409 000 Kč
Zákon o zaměstnanosti82 pokut ve výši 21 110 000 Kč

Zdroj: SÚIP, 2014

4. Prosazování BOZP

Postavení BOZP ve stavebnictví je nutné věnovat velkou pozornost, přičemž je nutné jednak definovat právní předpisy, které ji upravují, a jednak je nutné určit postupy (způsoby, techniky) reálného zajištění. Plyne to jak z existence jednotlivých právních předpisů, tak ze stavu BOZP v konkrétních stavebních společnostech a nutnosti reálné ochrany.

Právních předpisů, které upravují BOZP ve stavebnictví, je mnoho, a to jak od samotných zákonů až po jednotlivé nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. Pravdou však zůstává, že pokud nedojde k zásadní změně ze strany prevence, osvěty a optimalizace stavebních subjektů na území České republiky, bude neustále přetrvávat jednotlivé obcházení a nedodržování stanovených předpisů.

Komplexní řešení BOZP lze stanovit i v rámci tzv. risk managementu. Risk management je přístup aplikovaný v organizacích a jeho snahou je již osvědčenými metodami řídit nejistotu spojenou s podnikáním. Primárním cílem risk managementu je tak snížit či plně eliminovat jednotlivá rizika, kterým se stavební společnosti vystavují (politická, ekonomická, právní, sociální, technická, technologická, aj.), na úroveň akceptovanou z hlediska daných požadavků.

Nicméně v situaci popsané v úvodu tohoto článku nelze očekávat, komplexnější řešení v rámci risk managementu, vyjma některých (velkých) stavebních společností. Spíše v malých a středních stavebních společnostech je možné očekávat, že nejprve budou přijímána opatření, která jsou vyžadována ze zákona a doposud byla různým způsobem obcházena. Jde například o potřebu dodržování technologických a pracovních postupů, návodů, pravidel a pokynů, s nimiž jsou pracovníci seznamováni, včetně používání přidělených osobních ochranných pracovních prostředků, nářadí a pomůcek. Jde rovněž o jednotlivá školení, která stavebním společnostem zaručí kvalitně prověřenou a pracovně schopnou pracovní sílu, jejíž znalosti budou po takovémto školení prokazatelně prověřeny. Nebytné je v tomto případě také klást větší důraz na kontrolu vybavení pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky a jejich používání. Tato povinnost se mimo jiné vztahuje jak na jednotlivé zaměstnavatele, tak na osoby samostatně výdělečně činné, které samy pracovní činnost vykonávají a zároveň také zaměstnávají jiné pracovníky. (Malý, 2009, s. )

Z hlediska struktury a povahy stavebnictví je BOZP nutnou součástí činnost každé stavební společnosti, která by neměla být uplatňována pouze v době realizace stavby a navíc způsobem „aby se neřeklo“. Odpovídající pozornost BOZP je nutné věnovat již v přípravné fázi stavby, kdy lze mnoha potencionálním problémům předejít a nastavit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky po celou dobu realizace stavby. Stavba jakéhokoli charakteru je živý organismus, který se ve svém průběhu neustále mění, přičemž důležité jsou vhodně zvolené pracovní postupy nebo technologické podmínky, stejně jako vhodně provedené rozvody nebo komunikace na staveništi apod.

5. Závěr

Momentální situace ve stavebnictví má přímý vliv na neschopnost i neochotu dodržovat stanovené předpisy BOZP ze strany jednotlivých stavebních společností. Ty se místo plnění předepsaných povinností v oblasti BOZP soustředí na konkurenční boj, který je natolik ekonomicky, psychicky i finančně vyčerpává, že působí až destruktivně. Proto je možné na základě vlastních zkušeností i dostupných informací vyslovit domněnku, že jakákoliv snaha vedoucí ke zlepšení ekonomických i sociálních podmínek ve stavebnictví nemůže být prováděna jen zavedením příkazů, zákazů a sankcí ze zákona. Proto, aby se konkurenční prostředí ve stavebnictví zkultivovalo a stabilizovalo, je potřeba, aby stát začal prosazovat racionální požadavky a těm přizpůsoboval i jednotlivé zákony. Není například možné, aby stát ve jménu transparentnosti slevil z podmínek a požadavků dokládajících technickou způsobilost, reference nebo finanční zázemí a přestal regulovat trh tak, jak to učinil novelou č. 55/2012 Sb., zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Do jisté míry tak za stávající situaci nese plnou zodpovědnost a nemůže se divit, že stavební společnosti přijímají optimalizační opatření, která v konečném důsledku znamenají obcházení nebo porušování povinností v oblasti BOZP.

6. Literatura

  • BUŠINA, F., 2014. Personální management ve stavebnictví. Problém člověka ve stavebnictví. Praha: Wolters Kluwer. 320 s. ISBN 978-80-7478-455-2.
  • CEEC Research, 2013. Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2013. [online]. 12. 12. 2013 [cit. 07. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.ceec.eu/research/
  • CEEC Research, 2014. Kvartální analýza českého stavebnictví Q1/2014. [online]. 27. 02. 2014 [cit. 07. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.ceec.eu/research/
  • ČT 24, 2014. Úrazy v práci za 20 miliard ročně – co dělat, když se v zaměstnání zraníte? [online]. 07. 03. 2014 [cit. 10. 04. 2014]. Dostupné z:
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/265417-urazy-v-praci-za-20-miliard-rocne-co-delat-kdyz-se-v-zamestnani-zranite/
  • ČSÚ, 2013a. Stavebnictví – časové řady. [online]. 20. 03. 2014 [cit. 08. 04. 2014]. Dostupné z:
    http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf /i/sta_cr
  • ČSÚ, 2013b. Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky – časové řady. [online]. [online]. 20. 03. 2014 [cit. 08. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/bvz_cr
  • ČSÚ, 2014a. Tab. 1.1 Index stavební produkce, pozemní a inženýrské stavitelství (měsíčně, stálé ceny) [online]. 07. 04. 2014 [cit. 08. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/sta_cr
  • ČSÚ, 2014b. Tab. 1.2 Index stavební produkce, pozemní a inženýrské stavitelství (měsíčně, běžné ceny) [online]. 07. 04. 2014 [cit. 08. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/sta_cr
  • MALONEY, W. F., 1997. Strategic planning for human resource management in construction. Journal of management in engineering, 13(3), 49–56.
  • MALÝ, S. a kol., 2009. Prevence pracovních rizik. Díl II. Praha: VÚBP, 103 s. ISBN 978-80-86973-79-1.
  • SÚIP, 2014. Státní úřad inspekce práce. Plánované kontroly v oblasti pracovněprávních vztahů a zákona o zaměstnanosti v roce 2014 a výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce za měsíc únor 2014. [online]. 11. 03. 2014 [cit. 10. 04. 2014]. Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suipe0371038ed7696e183255c876ba10381/tiskova_zprava_02_14.pdf
  • ŠIKÝŘ, M., 2012. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada Publishing. 208 s. ISBN 978-80-247-4151-2.
 
English Synopsis
Labour safety in building industry

Safeguarding perfect labour safety should be a principal requirement respected by all parties involved in the building process in particular from the point of view of the variety of works performed and complexity of building industry conditions as well as with regard to individual risks endangering life and health of workers during the preparation and performance of construction works. As far as individual entities operating in the building industry (tradesmen, small, medium-sized and big building companies) are concerned, adequate attention to labour safety is usually paid big building companies, only, who have sufficient resources to address this complex issued in a systematic way. It was the difficult economic situation associated with a considerable decline of the building production what has recently forced many building companies to implement significant saving measures that could affect the labour safety, too. The paper should show an apparent link between the economic situation, saving measures and labour safety in the building industry and call attention to apparent risks associated with the circumvention or violation of labour safety rules in order to keep profitability and competiveness of buildings companies.

 

Hodnotit:  

Datum: 2.6.2014
Autor: Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA
Recenzent: doc. Ing. Zuzana Chodasová, PhD., ÚM STU v Bratislave, oddelenie Ekonomiky a riadenia stavebníctva



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

 
 

Aktuální články na ESTAV.czNový dřevodekor je lepší než originálRizika, cena a záruka zateplení dvouplášťové střechyStavíte terasu? Nebojte se kompozitního dřeva!IVAR CS – akční nabídka čerpadel, nádrží i vodáren na rok 2018