Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

se změnami:68/2010 Sb., 93/2012 Sb., 9/2013 Sb., 32/2016 Sb.
uveřejněno v: č. 111/2007 Sbírky zákonů na straně 5086
schváleno:12.12.2007
účinnost od:01.01.2008
[Textová verze] [PDF ke stažení (11106 kB)]

361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Změna: 68/2010 Sb. Změna: 93/2012 Sb. (část) Změna: 93/2012 Sb. Změna: 9/2013 Sb. Změna: 32/2016 Sb. Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^21) a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity, b) způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance (dále jen "hodnocení zdravotního rizika"), c) minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, d) podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem, e) bližší podmínky poskytování ochranných nápojů, f) bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, g) bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži, h) bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami, i) některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života (dále jen "nadměrná expozice") zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu, j) rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži, k) minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest. (2) Na práce vykonávané na pracovišti, které není nebo je jen částečně chráněno před venkovními vlivy (dále jen „venkovní pracoviště“), se nevztahují podmínky upravené v § 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C. Za venkovní pracoviště se považuje i pracoviště v podzemí. (3) Na práce vykonávané jako umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se nevztahují podmínky upravené v § 13 až 21, § 36 až 39, § 43, 48, 49, 51, 52, v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C a v přílohách č. 2, 4, 7 a 9 k tomuto nařízení. (4) Toto nařízení se použije na právní vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v rozsahu, který stanoví zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^2). (5) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol při praktické přípravě a studentů vysokých škol při praktické výuce a praxi. (6) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu^3). Toto nařízení se nepoužije, jsou-li zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště a postupy při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek upravené zvláštním právním předpisem^4) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie^5). ČÁST DRUHÁ RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ, ZJIŠŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Hlava I Členění rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich zjišťování a hodnocení § 2 Základní členění (1) Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. (2) Není-li možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek postupovat podle tohoto nařízení, postupuje se podle metody obsažené v české technické normě, která tyto metody obsahuje^6), při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody než metody obsažené v české technické normě musí být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá. (3) Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení, jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy^7). Hlava II Podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory mikroklimatických podmínek Díl 1 Zátěž teplem § 3 Hodnocení zátěže teplem Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (ta), výsledná teplota kulového teploměru (tg), rychlost proudění vzduchu (va), relativní vlhkost vzduchu (Rh) a stereoteplota (tst). § 3a Vymezení pojmů Pro účely hodnocení zátěže teplem podle tohoto nařízení vlády se rozumí a) dlouhodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím tekutin ztracených při práci z organizmu potem a dýcháním, která činí pro aklimatizovanou ženu nebo muže maximálně 2 160 g.m-2, což odpovídá ztrátě 3,9 litrů tekutin za osmihodinovou směnu pro standardní osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2, b) krátkodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty vnitřního prostředí organizmu o 0,8 °C, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 °C a vzestup srdeční frekvence nejvýše na 150 tepů.min-1, c) dlouhodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípustná zátěž teplem, d) krátkodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena krátkodobě přípustná zátěž teplem, e) metabolickým teplem množství tepla vytvářeného organizmem zaměstnance při práci, které odpovídá energetickému výdeji spojenému s touto prací, f) stereoteplotou tst směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu, g) energetickým výdejem (M) výdej vyjádřený v brutto hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus BM, přičemž jednotkou je 1 watt na 1 m2 tělesného povrchu muže nebo ženy; energetický výdej se stanoví měřením nebo orientačně pomocí tabelárních hodnot podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí^22), k orientačnímu určení energetického výdeje lze použít údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1, h) nevenkovním pracovištěm s neudržovanou teplotou uzavřené pracoviště, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, i) nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem pracoviště s udržovanou teplotou nezbytnou k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu, j) klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu. § 3b Zátěž teplem na pracovišti (1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. h) nebo na pracovišti podle § 3a písm. i) se hodnotí podle průměrné operativní teploty (to), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty vzduchu ta, výsledné teploty kulového teploměru tg, rychlosti proudění vzduchu va a stereoteploty tst. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru. (2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných hodnot upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. (3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny požadavky na přípustnou horizontální a vertikální nerovnoměrnost teplot upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 4 a 5. Požadavky uvedené v tabulkách č. 4 a 5 musí být dodrženy i na pracovišti podle § 3a písm. h), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. (4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu^7a). Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin. (5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují. § 4 Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce, režim práce a bezpečnostní přestávky (1) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1, vykonávané na pracovišti podle § 3a písm. h), § 3a písm. i) nebo na venkovním pracovišti dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dodržení přípustných hodnot podle tabulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa na pracovišti podle § 3a písm. h) za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B. (2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného zaměstnance je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c. (3) Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se hodnotí rozdílně pro zaměstnance aklimatizovaného a neaklimatizovaného na tepelné podmínky na posuzovaném pracovišti. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem, uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, se po dobu 3 týdnů od nástupu na takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce upravená v příloze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c sníží o 30 %. (4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem vycházet z tabulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu, jiný tepelný odpor oděvu nebo je-li vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí^7b) nebo na základě měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence. Metoda měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence se použije i pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý. § 4a Ztráta tekutin (1) Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6. (2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %. § 5 Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší požadavky na způsob organizace práce (1) Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se zajišťuje střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (tp). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (tp) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B. (2) Je-li podle § 4a odst. 2 zjištěná ztráta tekutin za osmihodinovou směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 3,9 litru, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem^7b). (3) Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce. (4) Při práci, při níž zaměstnanec přichází do kontaktu s povrchem pevného materiálu, jehož teploty překračují hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku. (5) Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v zátěži teplem na pracovišti hlubinných dolů a postup pro výpočet pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C. Díl 2 Zátěž chladem § 6 Hodnocení zátěže chladem a bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů (1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí. (2) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D. § 7 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště (1) Pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou vnitřního prostředí organizmu 36 až 37 °C. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí^7b) a normy o stanovení a interpretaci stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu a místních účinků chladu^8). (2) Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut. (3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut. (4) Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 4 do -10 °C nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut. (5) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Při korigované teplotě vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována po dobu delší než 10 minut. (6) Vstupy na pracoviště, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší (dále jen „trvalá práce“), které se během pracovní doby otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimním a přechodném období, kdy korigovaná teplota venkovního vzduchu je nižší než minimální teplota upravená v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nebo nižší než udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Díl 3 Ochranné nápoje § 8 Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů (1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu. (2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. (3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2. (4) Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví^9) do kategorie čtvrté. (5) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C, b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Hlava III Podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými faktory a prachem Díl 1 Obecné postupy a ochrana před nadměrnou expozicí § 9 Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách^10) se rozumí přípustný expoziční limit nebo nejvyšší přípustná koncentrace. Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit. (2) Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. (3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B. (4) Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové 15minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci, smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu překročit hodnotu přípustného expozičního limitu. (5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 5. (6) Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části C. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám měřená v dýchací zóně zaměstnance. (7) Způsob měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu gravimetricky je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části D. (8) Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a jejich zpracování je upraveno v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části B. § 10 Hodnocení zdravotního rizika (1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován chemické látce, směsi nebo prachu, zahrnuje a) zjištění přítomnosti chemické látky, směsi nebo prachu na pracovišti, , směsi b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky, směsi nebo prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance, c) využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti, d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice, e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou, směsí nebo spojených s vývinem prachu, f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů, g) posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci, h) využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů, i) podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici chemické látce nebo směsi. (2) Hodnocení zdravotního rizika chemické látky, směsi nebo prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici chemické látce, směsi nebo prachu. § 11 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (1) U chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem. (2) Při práci s chemickou látkou, směsí nebo prachem musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, směsi nebo prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně chemické látky, směsi nebo prachu v pracovním ovzduší. § 12 Minimální opatření k ochraně zdraví před účinky nadměrné expozice (1) Pokud v případě mimořádné události nepostačují dostupná technická opatření k omezení nadměrné expozice zaměstnance chemické látce nebo prachu na přijatelnou míru, musí být a) do doby odstranění příčin stavu, který v důsledku mimořádné události vedl k nadměrné expozici chemické látce nebo prachu, na tomto pracovišti omezen počet zaměstnanců na ty, kteří provádějí nezbytné práce, b) zaměstnanci, který provádí práci podle písmena a), poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice, c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o mimořádnou událost spojenou s únikem chemické látky, směsi nebo prachu do pracovního prostředí a vymezení kontrolovaného pásma je účelné vzhledem k povaze uniklé látky, směsi a jejímu množství, d) doba expozice chemické látce nebo prachu zaměstnance, který vykonává v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, zkrácena na co nejmenší míru, e) po odstranění příčin mimořádné události zajištěno kontrolní měření chemické látky, směsi nebo prachu vždy, pokud lze očekávat jejich přítomnost v pracovním prostředí i po ukončení všech opatření směřujících k likvidaci mimořádné události. (2) Přijatelnou mírou podle odstavce 1 se rozumí snížení expozice chemické látce, směsi nebo prachu nepřekračující jejich přípustný expoziční limit nebo, jde-li o chemickou látku nebo směs, 1/3 její nejvyšší přípustné koncentrace. § 12a Mladiství žáci smějí pouze v rámci přípravy na povolání, v rozsahu nezbytném pro naplnění rámcových vzdělávacích programů a při zachování ochrany zdraví nakládat s a) nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické, látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24), které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 2, látkami a směsmi klasifikovanými jako žíravé, jakožto i látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, látkami a směsmi klasifikovanými jako vysoce hořlavé a extrémně hořlavé, jakožto i látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti hořlavé kapaliny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo aerosoly kategorie 1 pouze pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby, b) chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 pouze pod přímým soustavným dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu^25). Omezení nebo zákazy stanovené v jiných právních předpisech týkající se nakládání s chemickými látkami nebo chemickými směsmi uvedenými v písmenech a) a b) se nepoužijí. Ochrana těhotných mladistvých žákyň, mladistvých žákyň kojících a mladistvých žákyň do konce devátého měsíce po porodu tím není dotčena. Díl 2 Olovo § 13 Hodnocení zdravotního rizika, informace k ochraně zdraví (1) Při práci s olovem, při které může dojít k absorpci olova do lidského organizmu, musí být posouzen způsob a míra expozice zaměstnance olovu a musí být vyhodnocena z toho vyplývající zdravotní rizika. (2) Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi (dále jen "plumbémie"). Limitní hodnota plumbémie je 400 µg/l krve. (3) Příkladmý seznam činností, při kterých může docházet k expozici zaměstnance olovu, je upraven v příloze č. 4 k tomuto nařízení. § 14 Zjišťování a hodnocení expozice, informace k ochraně zdraví (1) Jestliže koncentrace olova v pracovním ovzduší je vyšší než 1/3 přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být zajištěno, aby byla u zaměstnance plumbémie stanovena nejméně jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduší provedeno nejméně jednou ročně. (2) Sdělí-li zařízení závodní preventivní péče zaměstnavateli podle zákona o ochraně veřejného zdraví^11), že došlo k překročení limitní hodnoty plumbémie u zaměstnance, a je-li koncentrace olova v pracovním ovzduší vyšší než přípustný expoziční limit upravený v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A, musí být zajištěno, aby plumbémie u zaměstnance byla stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců a měření koncentrace olova v pracovním ovzduší bylo prováděno každé 3 měsíce. Frekvence měření olova v pracovním ovzduší se sníží na jedno ročně, pokud nedošlo při dvou po sobě jdoucích stanoveních k překročení limitní hodnoty plumbémie. (3) Hodnocení zdravotního rizika musí být opakováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení rizika nesprávné nebo došlo-li na pracovišti ke změnám technologie, použitého materiálu nebo organizace práce. § 15 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy (1) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice olovu nemohou být přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 30 kalendářních dnů a další stanovení plumbémie prokazuje u zaměstnance překročení limitní hodnoty plumbémie, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec v žádném úseku směny nebyl exponován olovu. (2) Je-li u zaměstnance zjištěno opakované překročení limitní hodnoty plumbémie, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění. (3) Pro omezení rizika vstupu olova do organizmu zaměstnance musí být zajištěn vyčleněný prostor, v němž může zaměstnanec jíst a pít, aniž je exponován riziku expozice olovem. (4) Zaměstnanec musí být vybaven vyhovujícím pracovním oděvem pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Praní a čištění pracovního oděvu může být prováděno jen v prádelně nebo čistírně, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny. Při převážení z pracoviště musí být pracovní oděv uložen v uzavřeném kontejneru. Díl 3 Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci § 16 Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí a) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách, b) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví. (2) Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. § 17 Hodnocení zdravotního rizika (1) Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví. (2) Hodnocení podle odstavce 1 se opakuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance. (3) Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance. § 18 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví (1) Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v § 16 na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance. (2) Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání látek uvedených v § 16 nelze z technických důvodů nahradit látkou, přípravkem, předmětem nebo postupem, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí být snížena expozice zaměstnance na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň. (3) Kdekoliv jsou používány látky uvedené v § 16, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření: a) omezit jejich množství na pracovišti, b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru, c) upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště, d) zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání, e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné události, f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce, g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky, h) zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití, i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště, j) vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance, k) zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a zařízení. Kontejnery a obaly, které obsahují látky uvedené v § 16 odst. 1, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny, l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo, m) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance. (4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici látkám uvedeným v § 16, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění. (5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice. (6) Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků. (7) V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. Díl 4 Azbest § 19 Zjišťování a hodnocení expozice azbestu (1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou a) aktinolit CAS 77536-66-4, b) amosit CAS 12172-73-5, c) antofylit CAS 77536-67-5, d) chrysotil CAS 12001-29-5, e) krokydolit CAS 12001-28-4, f) tremolit CAS 77536-68-6. (2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 µm, průměru menším než 3 µm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1 v pracovním ovzduší. § 20 Hodnocení zdravotního rizika (1) Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje a) ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází, b) předpokládaný rozsah práce s azbestem, c) dobu trvání práce s azbestem. (2) K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat. § 21 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy, obsah školení (1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 5. (2) Při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance a) technologické postupy používané při zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší, b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto odstraňování vyšší, c) odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest, d) prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem, e) zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán u zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru, f) pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce. (3) Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o a) místu vykonávané práce, b) povaze a pravděpodobném trvání práce, c) pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest, d) zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti, e) opatřeních k ochraně zdraví při práci. (4) Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu; v práci pak lze pokračovat, je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný expoziční limit. (5) Opatření podle odstavců 2 až 4 musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu. (6) Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření, b) typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest, c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu, d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu, e) bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování, f) výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání, g) správných pracovních postupech při mimořádné události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, při údržbě nebo opravě, h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest, i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest, j) rozsahu závodní preventivní péče u exponovaného zaměstnance. Hlava IV Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží Díl 1 Celková fyzická zátěž § 22 Vymezení celkové fyzické zátěže Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty. § 23 Hygienický limit, zjišťování a hodnocení celkové fyzické zátěže (1) Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a pomocí hodnot srdeční frekvence. (2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence v průměrné směně. Přípustnými hygienickými limity se rozumí limity, které se v průměrné směně bez ohledu na její délku nenavyšují. Za průměrnou směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže. (3) Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3. (4) Přípustné hygienické limity pro hodnotu srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4. Pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při práci nestanoví. (5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrné hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu. Díl 2 Lokální svalová zátěž § 24 Vymezení lokální svalové zátěže Lokální svalová zátěž je zátěž malých svalových skupin při výkonu práce končetinami. § 25 Hygienický limit lokální svalové zátěže (1) Při hodnocení lokální svalové zátěže se zjišťují a posuzují vynakládané svalové síly, počty pohybů a pracovní polohy končetin v závislosti na rozsahu statické a dynamické složky práce při práci v průměrné osmihodinové směně. (2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty vynakládaných svalových sil, hodnoty směnových počtů pohybů ruky a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně. (3) Přípustné hygienické limity pro průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 5. (4) Průměrný hygienický limit pro počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax u práce s převahou dynamické složky je 600krát za průměrnou osmihodinovou směnu při použité frekvenci měření vynakládaných svalových sil jedenkrát za sekundu. (5) Přípustný hygienický limit pro použitou svalovou sílu jako pravidelnou součást výkonu práce u práce s převažující dynamickou složkou je 70 % Fmax a u práce s převažující statickou složkou je 45 % Fmax. Průměrný hygienický limit se nestanoví. (6) Průměrnými hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí průměrné směnové počty pohybů ruky a předloktí v průměrné osmihodinové směně vztažené na průměrnou směnovou časově váženou hodnotu procentně vyjádřené maximální svalové síly (Fmax) upravené v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6. (7) Přípustný hygienický limit pro průměrné minutové počty pohybů drobných svalů ruky a prstů při průměrné směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 3 % Fmax je 110 pohybů za minutu a při průměrně směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 6 % Fmax je 90 pohybů za minutu. (8) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný celosměnový počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a průměrné směnové hodnoty počtu pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu. (9) Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části B. § 25a Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Díl 3 Pracovní poloha § 26 Hodnocení pracovní polohy Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru prováděné práce. § 27 Hodnocení zdravotního rizika, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy (1) Hodnocení zdravotního rizika pracovní polohy se provádí na základě jejího zařazení mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou a nepřijatelnou pracovní polohu podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, bodů 1 až 3. (2) Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První krok zahrnuje hodnocení poloh jednotlivých částí těla podle úhlů, druhý krok určuje podmínky práce, za kterých lze pracovní polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi pracovní polohu přijatelnou nebo pracovní polohu nepřijatelnou mezi pracovní polohu podmíněně přijatelnou. (3) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 30 minut. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4. (4) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 160 minut. Doba trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh pak nesmí být delší než 1až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4. (5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu. § 27a Minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Díl 4 Ruční manipulace s břemenem § 28 Vymezení ruční manipulace s břemenem Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. § 29 Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy a informace k ochraně zdraví (1) Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje mimo posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, kumulativní hmotnosti a vynakládaného energetického výdeje nebo srdeční frekvence a vyhodnocení pracovních podmínek, za kterých k ruční manipulaci dochází. (2) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. (3) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg. (4) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg. (5) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg. (6) Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem. (7) Hygienické limity pro přípustné hodnoty energetického výdeje nebo srdeční frekvence při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 4. (8) Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou upraveny zvláštním právním předpisem^13). (9) Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je a) pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N, b) pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. (10) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu. § 30 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy (1) Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem, zejména a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze nebo při excentrickém umístění těžiště břemene, b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém nebo vratkém povrchu nebo v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách, c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení nebo práce ve vnuceném pracovním tempu. (2) Manipulace s břemenem vykonávaná zaměstnancem vstoje nebo vsedě se organizuje tak, aby byla časově ve směně rovnoměrně rozložena. (3) Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Hlava V Podmínky ochrany zdraví při práci s psychickou zátěží § 31 Vymezení psychické zátěže (1) Prací s psychickou zátěží se rozumí práce a) spojená s monotonií, b) ve vnuceném pracovním tempu, c) v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, d) vykonávaná pouze v noční době . (2) Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na a) pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu, b) úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů. (3) Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance. § 32 Hodnocení zdravotního rizika Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku. § 33 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Hlava VI Podmínky ochrany zdraví při práci se zrakovou zátěží § 34 Vymezení zrakové zátěže (1) Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce a) spojená s náročností na rozlišení detailů, b) vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, c) spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami, d) spojená s neodstranitelným oslňováním. (2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem^14) nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu. (3) Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí. (4) Prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství. § 35 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Hlava VII Podmínky ochrany zdraví při práci s biologickými činiteli § 36 Vymezení biologických činitelů (1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy v živém organizmu. Mikroorganizmem se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu; buněčnou kulturou se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organizmu, které rostou in vitro. (2) Biologické činitele se člení podle míry rizika infekce na biologické činitele a) skupiny 1, u nichž není pravděpodobné, že by mohly způsobit onemocnění člověka, b) skupiny 2, které mohou způsobit onemocnění člověka a mohou být nebezpečím pro zaměstnance, je však nepravděpodobné, že by se rozšířily do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné, c) skupiny 3, které mohou způsobit závažné onemocnění člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné, d) skupiny 4, které způsobují u člověka závažné onemocnění a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle nedostupné. (3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin 2, 3 a 4 je uveden v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A. (4) Viry, které byly izolovány u člověka a nejsou zařazeny do seznamu biologických činitelů v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A, se zařazují minimálně do skupiny 2, mimo ty případy, kdy je prokázáno, že vznik onemocnění u člověka je nepravděpodobný. § 37 Hodnocení zdravotního rizika (1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice biologickému činiteli tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnance a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jeho zdraví. (2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru rizika určuje nejnebezpečnější činitel. (3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnance biologickému činiteli. (4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o a) zařazení biologických činitelů do skupin 2, 3 nebo 4 podle seznamu uvedeného v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A, b) onemocněních souvisejících s prací s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, jimiž může být zaměstnanec postižen, c) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnance jako důsledek práce s biologickým činitelem, d) výskytu nemocí z povolání, jejichž příčinou byl biologický činitel skupin 2, 3 nebo 4. (5) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnickém nebo veterinárním zařízení musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen, nebo je podezření, že může být přítomen u lidí, zvířat nebo v materiálech, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních. (6) Při hodnocení rizika biologických činitelů při průmyslových procesech musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen jako nedílná součást zpracování nebo výroby. Za průmyslový proces se pro účely tohoto nařízení považují zpracování a výroba, při nichž jsou biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4 surovinou, meziproduktem nebo produktem. § 38 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a jeho označení, bližší požadavky na pracovní postupy, informace k ochraně zdraví (1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí opatření k ochraně jeho zdraví zahrnovat a) zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je nebezpečí kontaminace biologickým činitelem, a zákaz vstupu v osobních ochranných pracovních prostředcích do prostor mimo vymezené pracoviště, b) zajištění sanitárního zařízení odpovídajícího povaze práce, c) poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě k tomu určeném, jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším použitím, e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu, f) odstraňování osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou být kontaminovány biologickým činitelem; před dekontaminací, vyčištěním nebo zničením se osobní ochranné pracovní prostředky ukládají odděleně od civilního oděvu, g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující postup při mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem a postup při práci s biologickým činitelem skupiny 4, h) očkování, pokud je účelné, zvláště u toho zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo může být při práci exponován, i) informování zaměstnance o každé mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem. (2) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, rizikový, případně je méně rizikový pro zdraví zaměstnance. (3) Jestliže při výkonu činnosti a) v potravinářských podnicích, b) v zemědělství, c) při níž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu, d) ve zdravotnictví včetně prosektur, e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří přesto, že práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, f) v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo g) v zařízeních na čištění odpadních vod, nelze vyloučit možnou expozici biologickým činitelům skupin 2 až 4, uplatňují se vedle opatření podle odstavce 1 i další opatření uvedená v odstavci 4 písm. a) až h). (4) Při výkonu činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4 musí být expozice zaměstnance zamezena technickými opatřeními. Pokud technická opatření nejsou dostačující, musí být riziko expozice vždy sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví zaměstnance. Za tím účelem se vedle opatření podle odstavce 1 uplatňují tato další opatření k ochraně zdraví a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni, b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologického činitele do pracovního prostředí, c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici zaměstnance biologickému činiteli, d) dodržování hygienických návyků, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště, e) označení pracoviště, na kterém je vykonávána práce s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, zařazená podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté9), značkou pro biologické riziko, f) provádění zkoušek na přítomnost biologického činitele používaného při práci mimo uzavřený systém, pokud je to nezbytné a technicky možné, g) zajištění prostředků pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu do bezpečného a identifikovatelného nebo i příslušně upraveného kontejneru, h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickým činitelem a jeho přepravu v rámci pracoviště. (5) Při práci s biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do třetí nebo čtvrté kategorie9), se zřizuje kontrolované pásmo. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob podle zvláštního právního předpisu^15). Hlava VIII Bezpečnostní přestávky při práci s rizikovými faktory § 39 Zařazení bezpečnostních přestávek (1) Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. (2) Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit. ČÁST TŘETÍ DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Hlava I Bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti § 40 zrušen § 41 Větrání pracovišť (1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to možné, zajištěno dodržování požadavků upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 již od počátku směny. (2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 25 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění, b) 50 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění, c) 70 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, d) 90 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1. (3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m3/h podle počtu přítomných zaměstnanců. (4) Pro pracoviště s přístupem veřejnosti se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3 osoby/m2 nezastavěné podlahové plochy místnosti. Při venkovních teplotách vyšších než 26 °C a nižších než 0 °C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše však na polovinu. (5) Proudění vzduchu musí zabezpečovat dobré provětrávání pracoviště a nesmí přispívat k šíření škodlivin na jiné pracoviště. (6) Na pracovišti, na kterém může v důsledku mimořádné události dojít k úniku těkavé chemické látky v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Havarijní větrání musí být zajištěno tak, aby jeho spouštění bylo snadno dostupné před vstupem na pracoviště. Havarijní větrání musí být podtlakové tak, aby při jeho chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných pracovišť. Množství odváděného vzduchu musí být voleno tak a výduch umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru. § 42 Nucené větrání (1) Nucené nebo kombinované větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnance podle § 41 odst. 2 až 5. (2) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace chemické látky pod hodnotu přípustného expozičního limitu i nejvyšší přípustné koncentrace a prachu pod hodnotu přípustného expozičního limitu. Množství přiváděného venkovního vzduchu na jednoho zaměstnance však nesmí být nižší než množství upravené v § 41 odst. 2 až 4. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu a musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni průvanu. Při nuceném větrání musí být přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch přiváděný na pracoviště neobsahoval chemickou látkou nebo prach v koncentraci vyšší než 5 % jejich přípustného expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání nebo klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15 % celkového množství přiváděného vzduchu. (3) Chemická látka a prach musí být podle technických možností zachyceny přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacím nebo hermetizačním nástavcem nebo zařízením, například skříní, kapotou zamezujícími šíření chemické látky a prachu do pracovního ovzduší. Vývody odváděného vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání chemické látky a prachu do prostoru pracoviště větracím zařízením. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší. (4) Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemické látky a prachu v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a signalizací poruchy řídicího systému. (5) Nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší pracoviště, a tím představovat riziko pro zdraví zaměstnance, musí být neprodleně odstraňovány. § 43 zrušen § 44 Ohřívárna Ohřívárna musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3. Hlava II Bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště § 45 Osvětlení pracoviště (1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení^16) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě^16). Osvětlení nesmí být příčinou oslňování. (2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit. (3) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty: a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 3 %, b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Em = 200 lx. (4) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením musí být dodrženy tyto minimální hodnoty: a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení, b) doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Em = 200 lx. (5) Hodnoty celkového umělého osvětlení podle odstavců 3 a 4 se použijí za předpokladu, že příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost vyšší hodnotu. (6) Pracoviště, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení podle odstavců 3 a 4, se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště a) pouze s nočním provozem, b) které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu, c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů, d) na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením, e) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie. (7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Em = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů^17). U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti. (8) V místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 denní osvětlení vyjádřené minimálním činitelem denní osvětlenosti musí být Dmin = 1,0 %. (9) Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu. (10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení^18). (11) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle příslušné české technické normy upravující nouzové osvětlení^19). § 45a Osvětlení venkovních pracovišť Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor^23). Hlava III Bližší hygienické požadavky na prostory pracoviště § 46 Světlá výška prostor určených pro práci (1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při ploše a) do 20 m2 nejméně 2,50 m, b) do 50 m2 nejméně 2,60 m, c) od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m, d) od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m, e) více než 2000 m2 nejméně 3,25 m. (2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m2, na kterém se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prostory určené pro pracovní činnost v odstavci 1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto ustanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy. Světlá výška prostoru určeného pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m. (3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v prodejním prostoru, kanceláři a v jiném obdobném prostoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m. § 47 Objemový prostor ( 1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance a) 12 m3 při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, b) 15 m3 při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, c) 18 m3 při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. (2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením. (3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy. § 48 Rozměry podlahové plochy Pro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m2, mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m. § 49 Rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky na ovladače (1) Výška pracovní roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů a břemenům, se kterými je v rámci pracovní činnosti manipulováno, a zrakové náročnosti při práci. Optimální výška pracovní roviny při práci muže a ženy vstoje se řídí jejich antropometrickými rozměry a zpravidla se stanoví mezi 800 až 1 000 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny nad sedákem u mužů 220 až 310 mm, u žen 210 až 300 mm. Základní výška sedáku nad podlahou je 400 + 50 mm. Pokud jsou při práci používány například svěráky a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby končetin zaměstnance při manipulaci s nimi. (2) Při práci vyžadující zvýšenou náročnost na zrak, například při manipulaci s drobnými předměty nebo součástkami, se výška pracovní roviny zvětšuje o 100 až 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje s předměty o hmotnosti větší než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje o 100 až 200 mm. (3) Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnance a aby nedocházelo k zaujímání nepřijatelných pracovních poloh. Dosahy horních končetin při práci vsedě a vstoje jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení, na obrázcích č. 1 až 3. (4) Pracovní místo, u něhož je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být, pokud to umožňuje technologie a prostorové podmínky, vybaveno pro krátkodobý odpočinek vsedě. Pracovní místo, na němž je zvýšena pracovní rovina, se vybavuje pracovním sedadlem s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakové náročnosti při práci. Musí být vybaveno opěrou pro dolní končetiny. (5) Sedadlo musí být při sezení stabilní, musí umožňovat snadné seřízení výšky sedáku a sklon zádové opěrky a musí odpovídat podmínkám práce, zvláště pokud jde o jejich poréznost a omyvatelnost. Prostor pro dolní končetiny na pracovním místě musí umožňovat pohyb dolních končetin vpřed a do stran. (6) Požadavky na rozměry volného pohybového prostoru pro dolní končetiny při práci vsedě jsou tyto: a) nejmenší výška nad podlahou 600 mm, b) nejmenší celková šířka 500 mm, c) nejmenší hloubka od přední hrany stolu či zařízení 500 mm, d) optimální hloubka od přední hrany stolu či zařízení 700 mm, e) nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200 mm. (7) Požadavky na pohybový prostor pro nožní ovladače jsou tyto: a) nejvýše 400 mm od roviny h, b) nejméně 200 mm od roviny h vpřed, c) nejvýše 250 mm nad základnou, d) nejvýše 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h, přičemž rovinou h se rozumí svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze. (8) Hodnoty uvedené v odstavci 7 platí v případě, že přední hrana sedadla je 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovladače posunout vpřed nebo vzad. (9) Při používání nožního ovladače při trvalé práci vstoje nesmí docházet k nerovnoměrnému rozložení hmotnosti těla na dolní končetiny. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly, například loketní a kolenní, se nesmí používat při trvalé práci. Přípustné síly pro ovladače jsou upraveny v příloze č. 9 k tomuto nařízení. (10) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případě, kdy provádění pracovního úkonu je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonu mimo dosah horních končetin podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, obrázku č. 2, se pracovní místo vybavuje otočným nebo pojíždějícím sedadlem. Hlava IV Podmínky ochrany zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami § 50 Bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky (1) Na obrazovce zobrazovací jednotky se nesmí vyskytovat kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2. (2) Klávesnice musí být při trvalé práci oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou i zápěstí. Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné a kontrastní proti pozadí. (3) Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalšího zařízení. Deska pracovního stolu a dalšího zařízení musí být matná, aby na ní nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje. Hlava V Prostor určený pro práci s biologickými činiteli § 51 Prostor určený pro práci ve zdravotnickém a veterinárním zařízení Prostor určený pro práci ve zdravotnickém nebo veterinárním zařízení mimo diagnostických laboratoří, v němž je vykonávána vědomá činnost s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, a prostor určený v tomto zařízení pro izolaci pacientů nebo zvířat, u nichž je podezření na nákazu biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, musí odpovídat požadavkům upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 1 podle daného nebo předpokládaného biologického činitele. § 52 Prostor určený pro práci v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a v průmyslových procesech (1) Prostor laboratoře, v níž se pracuje s materiálem, u něhož není jisté, zda neobsahuje biologické činitele, který může být příčinou onemocnění člověka, musí odpovídat požadavkům pro biologické činitele skupiny 2 upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 2. (2) Prostor laboratoře včetně diagnostické, prostor pro laboratorní zvířata, která byla záměrně infikována, jsou nositelem nebo podezřelá z nosičství biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4, nebo pracoviště průmyslového procesu podle § 37 odst. 6, musí odpovídat požadavkům přičleněným k dané skupině biologického činitele podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulky č. 2. Hlava VI Bližší hygienické požadavky na zásobování vodou § 53 Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců (1) Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. Při práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16, s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod a vodovodů, holičství, kadeřnictví, pedikúře, manikúře, kosmetických, masérských regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro výkon činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. (2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32 °C, a přichází-li do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na teplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví^9). Hlava VII Rozměry, provedení a vybavení sanitárních a pomocných zařízení § 54 Sanitární zařízení (1) Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,30 m; pokud je jeho plocha větší než 30 m2, musí být nejméně 2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů^20). Požadavky na výslednou teplotu a výměnu vzduchu v sanitárním zařízení jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. Během směny nesmí být výsledná teplota v sanitárním zařízení nižší než teplota uvedená v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. (2) Šatna musí být zřízena pro zaměstnance, který musí nosit pracovní oděv a nemůže se z hygienických, epidemiologických nebo jiných důvodů převlékat v jiném prostoru; šatny musí být odděleny podle pohlaví. Na pracovištích do 5 zaměstnanců lze používání šaten muži a ženami oddělit časově. Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat pracovní oděv nebo obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání civilního oděvu a obuvi. (3) Šatna se umísťuje v prostoru snadno přístupném a stavebně odděleném od pracoviště a umývárny. Šatna, v níž se ukládá pracovní oděv, který může být znečištěn prachem, olovem, azbestem a látkami uvedenými v § 16, a pracovní oděv určený pro práci s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,80 m. Šatna musí být vybavena uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání civilního oděvu, a lavicí nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnost epidemiologicky závažnou, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního a civilního oděvu. Pro zaměstnance, který si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí. Podlaha šatny musí být snadno omyvatelná. Požadavky na způsob ukládání pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně. (4) Řetízková šatna se může zřizovat a používat pouze na pracovištích, kde je vykonávána práce hornickým způsobem. (5) Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s olovem, látkami uvedenými v § 16, azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, se umísťuje průchozí sprcha mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv - hygienická smyčka. Hygienická smyčka se dále zřizuje pro pracoviště, na němž se vykonává práce při činnostech epidemiologicky závažných^9), u níž je požadována nebo nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně. (6) Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m. Zpravidla se zřizuje jako kabinový splachovací a v každém podlaží, v němž je pracoviště určené pro trvalou práci. Zřizuje se odděleně podle pohlaví; na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod. Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami. Pro zaměstnance vykonávajícího činnost epidemiologicky závažnou musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou podle zákona o ochraně veřejného zdraví^9), pro ostatní pracoviště umývadlo s tekoucí vodou. U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance. (7) Minimální počet záchodů se stanoví podle nejpočetněji zastoupené směny takto: a) 1 sedadlo na 10 žen, b) 2 sedadla na 11 až 30 žen, c) 3 sedadla na 31 až 50 žen, d) na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo, e) 1 sedadlo na 10 mužů, f) 2 sedadla na 11 až 50 mužů, g) na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo. (8) Na pracovišti, na němž se vykonává práce ve vnuceném pracovním tempu, se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel podle odstavce 7 o 20 %. § 55 Pomocná zařízení (1) Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků. (2) Zařízení na sušení pracovního oděvu a obuvi se zřizuje pro pracoviště, na němž dochází k jejich provlhnutí při práci, a musí umožňovat usušení tohoto oděvu a obuvi nejdéle za 6 hodin. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí mít omyvatelnou a nekluzkou podlahu spádovanou ke vpusti. Místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci. (3) Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 a vytápěna nejméně na 20 °C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla. Na místnost pro odpočinek, která musí být z technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání. (4) Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže. (5) Bude-li pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí být zajištěno, aby byla vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou. Prostor pracoviště, ve kterém jsou uloženy prostředky pro poskytnutí první předlékařské pomoci včetně nosítek a prostředků pro přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být viditelně označen. (6) Prostor na ukládání úklidových prostředků se zřizuje v rozsahu upraveném podle příslušné české technické normy na šatny, umývárny a záchody^20). HLAVA VIII POŽADAVKY NA MALOVÁNÍ A ÚKLID § 55a Úklid Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele. § 55b Malování (1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 56 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2. Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 3. Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. § 57 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Příloha 1 Třídy práce a hodnoty související s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek Část A Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu Tabulka č. 1: ----------------------------------------------------------------------------------------- Třída Druh práce M (W.m-2) práce ----------------------------------------------------------------------------------------- I Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, ≤ 80 kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů, ----------------------------------------------------------------------------------------- IIa Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou 81 až 105 a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní. ----------------------------------------------------------------------------------------- IIb Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, 106 až 130 autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka. ----------------------------------------------------------------------------------------- IIIa Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin 131 až 160 občas v předklonu nebo vkleče, chůze - údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu. ----------------------------------------------------------------------------------------- IIIb Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, 161 až 200 trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství. ----------------------------------------------------------------------------------------- IVa Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních 201 až250 i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15 , práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny. ----------------------------------------------------------------------------------------- IVb Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva 251 až 300 trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích hlubinných dolů - ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů. ----------------------------------------------------------------------------------------- V Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností 301 a více svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30 , ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl. ----------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 1 Práce neuvedené v tabulce se zařazují s ohledem na druh práce obdobného charakteru. Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem Tabulka č. 2: --------------------------------------------------------------------------------------------------- Třída M tomin nebo tg min tomax nebo tg max va Rh práce (W.m-2) [m.s-1] [%] (brutto) [°C] [°C] --------------------------------------------------------------------------------------------------- I ≤ 80 20 27 0,01až 0,2 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IIa 81 až 105 18 26 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IIb3) 106 až 130 14 32 0,05 až 0,3 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IIIa 131 až 160 10 30 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IIIb 161 až 200 10 26 0,1 30 až 70 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IVa 201 až 250 10 24 až 0,5 --------------------------------------------------------------------------------------------------- IVb1) 251 až 300 10 20 --------------------------------------------------------------------------------------------------- V2) 301 a více 10 20 --------------------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 2: Hodnoty tomax nebo tgmax pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 0,5 clo. Hodnoty tomin nebo tgmin pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 1,0 clo. V případě, že va na pracovišti je ≤ 0,2 m.s-1 platí, že to = tg. 1) Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C. 2) Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná; pro muže není celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C. 3) U prací zařazených do třídy práce IIb až V musí být současně dodrženy přípustné limity pro krátkodobě a dlouhodobě přípustnou zátěž z hlediska energetické náročnosti práce. Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa Tabulka č. 3 --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Třída M Kategorie Klimatizované pracoviště va Rh práce [W.m-2] nastavení vytápění nastavení chlazení [m.s-1] [%] tepelný odpor oděvu tepelný odpor oděvu 1,0 clo 0,5 clo tomin tomin (tgmin) (tgmin) [°C] [°C] --------------------------------------------------------------------------------------------------------- I ≤80 A 22 +-1,0 24,5 +-1,0 0,05 až 0,2 30 až 70 B +-1,5 +1,5 -1,0 C +2,5 +2,5 -2,0 -2,0 --------------------------------------------------------------------------------------------------------- IIa 81-105 A 20 +-1,0 23 +-1,0 B +-1,5 +1,5 1,0 C +2,5 +2,5 -2,0 -2,0 --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 3 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště. Přípustné horizontální rozdíly mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teploměru [?(tst- tg)] na úrovni hlavy pro práci třídy I a IIa vykonávanou na klimatizovaném pracovišti, přirozeně větraném pracovišti a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání pro práci třídy I až V Tabulka č. 4 --------------------------------------------------------------------------------------------------------- (tg) Přípustný horizontální rozdíl Delta(tst- tg) na úrovní hlavy [°C] hlava Vůči chladnému povrchu Vůči teplému povrchu Kategorie A, B Kategorie C Kategorie A, B Kategorie C Delta(tst- tg) [°C] Delta(tst- tg) [°C] Delta(tst- tg) [°C] Delta(tst- tg) [°C] --------------------------------------------------------------------------------------------------------- 19 0,4 - 0,9 6,8 8,1 20 0,1 - 1,2 6,6 7,9 21 - 0,3 - 1,6 6,2 7,5 22 - 0,9 - 2,2 5,6 6,9 23 - 1,6 - 2,9 4,9 6,2 24 - 2,5 - 3,8 3,9 5,3 25 - 3,6 - 4,9 2,9 4,2 26 - 4,6 - 6,2 1,9 3,2 27 - 6,1 - 7,4 0,6 1,9 --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 4 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a nuceně a přirozeně větraná pracoviště. Přípustný horizontální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru (tg) na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa Tabulka č. 5 ------------------------------------------------------------ tg na úrovni hlavy (tg hlava - tg kotník)* [°C] [°C] Kategorie A, B Kategorie C ------------------------------------------------------------ 19 0,0 0,5 20 0,0 1,0 21 0,0 1,5 22 0,5 2,0 23 1,5 3,0 24 2,5 3,5 25 3,5 4,5 26 4,5 5,5 27 5,5 6,5 ------------------------------------------------------------ Vysvětlivka k tabulce č. 5 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a přirozeně větraná pracoviště. *Úroveň hlavy =1100 mm nad podlahou, úroveň kotníků = 150 mm nad podlahou. Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin Tabulka č. 6: --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Třída M Náhrada tekutin za směnu při Teplota, při níž je dosaženo práce (W.m-2) ztrátě tekutin potem a maximální přípustné ztráty dýcháním 1,25 litrů a více tekutin potem a dýcháním 3,9 l/8 h -------------------------------------------------------------------------------- to nebo tg (litry)++) to nebo tg náhrada vody (°C) (litry/1 °C) [°C] [litry] --------------------------------------------------------------------------------------------------------- I +) 80 31 až 36 0,9 až 2,7 není (0,36)+++) přípustná ----------------------------------------------------------------------------------- IIa +) 81 až 105 27 až 34 0,9 až 3,1 není (0,24) přípustná ----------------------------------------------------------------------------------- IIb 106 až 130 24 až 32 0,9 až 2,8 (0,24) ≥33 ----------------------------------------------------------------------------------- IIIa 131 až 160 20 až 29 0,9 až 2,8 (0,21) ≥30 ----------------------------------------------------------------------------------- 3,1 IIIb 161 až 200 16 až 27 0,9 až 2,8 (0,17) ≥28 ----------------------------------------------------------------------------------- IVa 201 až 250 15 až 24 1,2 až 3,0 (0,2) ≥25 ----------------------------------------------------------------------------------- IVb 251 až 300 15 až 21 1,6 až 3,0 (0,23) ≥ 22 ----------------------------------------------------------------------------------- V ≥ 301 15 až 17 2,2 až 3,0 (0,4) ≥ 18 ----------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 6 Množství poskytovaných nápojů platí pro va ≤ 1 m.s-1 a Rh ≤ 70 %. +) tg na neklimatizovaných pracovištích třídy práce I a IIa nesmí překročitto nebo tg 34 °C. Tato výjimka platí v případě, že venkovní teplota vzduchu je vyššínež teplota přípustná uvedená v tab. č. 2 pro pracoviště kategorie I a IIa. ++) Náhrada tekutin na pracovištích třídy I až IVa se stanoví interpolací v závislosti na tg, t.j. na každý 1°C nad dolní hranicí rozpětí pro příslušnou třídu práce sepřičte k základní hodnotě náhrady vody pro danou třídu práce hodnota uvedena v závorce. +++) výše připočítané náhrady nad základní hodnotu náhrady tekutin. Příklad: Je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl 1,9 litrů 1,9 : 9 = 0,21 litr/1 °C 27 - 20 = 7 °C Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = 0,21 x 7 = 1,47 + 0,9 = 2,37 litrů = 2,4 litrů. ČÁST B Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce a výpočet režimu práce a bezpečnostních přestávek při zátěži teplem Režim práce a bezpečnostních přestávek se vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejblíže vyšší celé číslo: tsm (min) c = ------------ tmax (min) Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (tp). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce: 480 - tsm tp = ------------- (min). c - 1 Tabulka č. 1a: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž Podmínky: v = 0,1 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického brutto (°C) práce výdeje (W.m-2) ------------ -------------------------------------------------- I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 350 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 480 403 323 232 188 tmax 480 480 480 480 403 323 151 47 22 tsm 480 480 480 480 403 323 218 179 tmax 480 480 480 480 403 323 87 38 24 tsm 480 480 480 480 403 282 207 171 tmax 480 480 480 480 403 282 61 32 26 tsm 480 480 480 480 403 245 196 163 tmax 480 480 480 480 403 157 47 27 28 tsm 480 480 480 480 352 230 186 156 tmax 480 480 480 480 352 83 37 24 30 tsm 480 480 480 468 280 217 177 150 tmax 480 480 480 468 280 56 30 21 32 tsm 480 480 480 348 262 205 169 144 tmax 480 480 480 348 111 41 25 18 34 tsm 480 480 392 308 245 195 161 138 tmax 480 480 392 151 59 31 21 16 36 tsm 385 433 351 287 230 185 154 132 tmax 385 433 130 66 38 24 17 14 38 tsm 274 395 324 268 217 176 148 127 tmax 274 106 63 42 28 20 15 12 40 tsm 247 362 301 251 205 168 142 123 tmax 90 56 40 30 22 16 13 11 42 tsm 226 335 281 236 194 160 136 118 tmax 52 38 30 23 18 14 11 10 44 tsm 207 311 263 223 185 153 131 114 tmax 36 28 23 19 15 12 10 9 46 tsm 191 290 248 211 176 147 126 110 tmax 27 22 19 16 13 11 9 8 48 tsm 178 272 233 200 168 140 121 106 tmax 22 18 16 13 11 9 8 7 50 tsm 166 256 221 190 160 135 117 103 tmax 20 17 15 13 11 9 8 7 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) Tabulka č. 1b: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž Podmínky: v = 0,5 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického brutto (°C) práce výdeje (W.m-2) ------------ -------------------------------------------------- I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 350 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 480 403 323 260 191 tmax 480 480 480 480 403 323 260 55 22 tsm 480 480 480 480 403 323 221 181 tmax 480 480 480 480 403 323 115 42 24 tsm 480 480 480 480 403 316 209 172 tmax 480 480 480 480 403 316 73 35 26 tsm 480 480 480 480 403 248 197 164 tmax 480 480 480 480 403 248 52 29 28 tsm 480 480 480 480 382 231 187 157 tmax 480 480 480 480 352 101 40 25 30 tsm 480 480 480 480 290 217 177 150 tmax 480 480 480 480 290 63 32 22 32 tsm 480 480 480 386 261 205 169 143 tmax 480 480 480 386 145 45 27 19 34 tsm 480 480 443 307 244 194 161 137 tmax 480 480 443 241 66 33 22 16 36 tsm 423 459 347 284 228 184 153 132 tmax 423 459 190 74 40 25 18 14 38 tsm 267 387 319 264 215 174 147 127 tmax 267 136 70 44 29 20 15 12 40 tsm 240 354 296 247 203 166 140 122 tmax 105 60 41 30 22 16 13 11 42 tsm 218 326 275 232 192 158 135 117 tmax 54 38 29 23 18 14 11 10 44 tsm 199 302 257 218 182 151 129 113 tmax 35 27 22 18 15 12 10 9 46 tsm 184 281 241 206 173 145 124 109 tmax 25 21 18 15 13 10 9 8 48 tsm 170 263 227 195 165 138 119 105 tmax 21 18 15 13 11 9 8 7 50 tsm 159 247 214 185 157 133 115 101 tmax 19 17 14 12 11 9 8 7 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) Tabulka č. 1c: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž Podmínky: v = 1 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %,0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického brutto (°C) práce výdeje (W.m-2) I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V ------------ -------------------------------------------------- W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 350 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 480 403 323 269 193 tmax 480 480 480 480 403 323 269 61 22 tsm 480 480 480 480 403 323 224 182 tmax 480 480 480 480 403 323 144 46 24 tsm 480 480 480 480 403 323 210 173 tmax 480 480 480 480 403 323 82 37 26 tsm 480 480 480 480 403 265 198 165 tmax 480 480 480 480 403 265 56 30 28 tsm 480 480 480 480 395 231 187 157 tmax 480 480 480 480 395 112 42 25 30 tsm 480 480 480 480 301 217 177 150 tmax 480 480 480 480 301 66 33 22 32 tsm 480 480 480 399 259 204 168 143 tmax 480 480 480 399 155 46 27 19 34 tsm 480 480 457 303 244 192 160 137 tmax 480 480 457 303 67 33 22 16 36 tsm 426 475 342 280 226 182 152 131 tmax 426 475 224 76 40 25 18 14 38 tsm 267 378 313 260 212 173 146 126 tmax 267 146 70 43 28 20 15 12 40 tsm 232 344 289 243 200 164 139 121 tmax 105 58 40 29 22 16 13 11 42 tsm 210 316 268 227 189 156 133 116 tmax 51 36 28 22 17 14 11 9 44 tsm 191 292 250 214 179 149 128 112 tmax 32 26 21 18 14 12 10 8 46 tsm 176 272 234 201 170 142 123 108 tmax 24 20 17 14 12 10 9 8 48 tsm 163 254 220 191 162 136 118 104 tmax 20 17 15 13 11 9 8 7 50 tsm 151 238 208 181 154 131 113 100 tmax 19 19 16 12 10 9 8 7 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) Tabulka č. 2a: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena Podmínky: v = 0,1 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického (°C) práce brutto výdeje (W.m-2) I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 411 329 263 227 tmax 480 480 480 411 329 263 227 22 tsm 480 480 480 411 329 263 224 tmax 480 480 480 411 329 263 117 24 tsm 480 480 480 411 329 263 212 tmax 480 480 480 411 329 263 75 26 tsm 480 480 480 411 329 241 200 tmax 480 480 480 411 329 157 54 28 tsm 480 480 480 411 329 226 190 tmax 480 480 480 411 329 83 41 30 tsm 480 480 480 411 275 213 181 tmax 480 480 480 411 275 56 33 32 tsm 480 480 480 342 257 202 172 tmax 480 480 480 342 111 41 27 34 tsm 480 480 385 303 241 191 164 tmax 480 480 385 151 59 31 22 36 tsm 378 425 345 282 226 182 157 tmax 378 425 130 66 38 24 18 38 tsm 269 388 319 263 213 173 150 tmax 269 106 63 42 28 20 16 40 tsm 243 356 296 246 202 165 144 tmax 90 56 40 30 22 16 14 42 tsm 222 329 276 232 191 157 138 tmax 52 38 30 23 18 14 12 44 tsm 203 306 259 219 181 150 132 tmax 36 28 23 19 15 12 10 46 tsm 188 285 243 207 173 144 127 tmax 27 22 19 16 13 11 9 48 tsm 175 267 229 196 165 138 122 tmax 22 18 16 13 11 9 8 50 tsm 163 252 217 186 157 133 118 tmax 20 17 15 13 11 9 8 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) Tabulka č. 2b: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena Podmínky: v = 0,5 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického (°C) práce brutto výdeje (W.m-2) I IIa IIb IIIa IIIb IV a IVb W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 411 329 263 227 tmax 480 480 480 411 329 263 227 22 tsm 480 480 480 411 329 263 227 tmax 480 480 480 411 329 263 176 24 tsm 480 480 480 411 329 263 214 tmax 480 480 480 411 329 263 94 26 tsm 480 480 480 411 329 243 202 tmax 480 480 480 411 329 243 62 28 tsm 480 480 480 411 329 227 191 tmax 480 480 480 411 285 214 45 30 tsm 480 480 480 411 285 63 181 tmax 480 480 480 411 275 56 36 32 tsm 480 480 480 329 256 201 172 tmax 480 480 480 329 145 45 29 34 tsm 480 480 435 301 239 190 164 tmax 480 480 435 241 66 93 23 36 tsm 415 451 341 279 224 180 156 tmax 415 451 190 74 40 25 19 38 tsm 262 380 314 260 211 171 149 tmax 262 136 70 44 29 20 16 40 tsm 236 348 290 243 199 163 142 tmax 105 60 41 30 22 16 14 42 tsm 214 320 270 228 188 156 136 tmax 54 38 29 23 18 14 12 44 tsm 196 297 253 214 179 149 131 tmax 35 27 22 18 15 12 10 46 tsm 180 276 237 202 170 142 126 tmax 25 21 18 15 13 10 9 48 tsm 167 258 223 192 162 136 121 tmax 21 18 15 13 11 9 8 50 tsm 156 243 211 182 154 131 116 tmax 19 17 14 12 11 9 8 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) Tabulka č. 2c: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena Podmínky: v = 1 m.s-1 , tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo ------------ -------------------------------------------------- tg Třída Doba práce podle celkového energetického (°C) práce brutto výdeje (W.m-2) I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb W.m-2 80 105 130 160 200 250 300 brutto ------------ -------------------------------------------------- 20 tsm 480 480 480 411 329 263 227 tmax 480 480 480 411 329 263 227 22 tsm 480 480 480 411 329 263 224 tmax 480 480 480 411 329 263 117 24 tsm 480 480 480 411 329 263 215 tmax 480 480 480 411 329 263 109 26 tsm 480 480 480 411 329 260 202 tmax 480 480 480 411 329 260 67 28 tsm 480 480 480 411 329 227 191 tmax 480 480 480 411 329 112 47 30 tsm 480 480 480 411 296 213 181 tmax 480 480 480 411 296 66 36 32 tsm 480 480 480 392 255 200 171 tmax 480 480 480 392 155 46 29 34 tsm 480 480 449 298 237 189 163 tmax 480 480 449 298 67 33 23 36 tsm 419 467 336 275 222 179 155 tmax 419 467 224 76 40 25 19 38 tsm 262 371 308 255 208 170 148 tmax 262 146 70 43 28 20 16 40 tsm 228 338 284 238 196 161 141 tmax 105 58 40 29 22 16 13 42 tsm 206 311 264 223 186 154 135 tmax 51 36 28 22 17 14 12 44 tsm 188 287 246 210 176 146 129 tmax 32 26 21 18 14 12 10 46 tsm 173 267 230 198 167 140 124 tmax 24 20 17 14 12 10 9 48 tsm 160 249 217 187 159 134 119 tmax 20 17 15 13 11 9 8 50 tsm 149 234 204 178 151 128 115 tmax 19 16 14 12 10 9 8 ------------ -------------------------------------------------- Vysvětlivka: tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min) ČÁST C Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a úprava postupu výpočtu pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky 1. Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45. 2. Na pracovišti, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (tg) a suchou teplotou vzduchu (ta) je menší než 1 °C, lze použít pro stanovení přípustné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem. 3. Na pracovišti, kde krátkodobě přípustná doba práce (tmax) je kratší než dlouhodobě přípustná doba práce (tsm), musí být stanoven režim práce a bezpečnostní přestávky. 4. Na pracovištích, kde krátkodobě přípustná doba práce (tmax) a dlouhodobě přípustná doba práce (tsm) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a bezpečnostní přestávky, avšak směnová efektivní pracovní doba (PDef) nesmí překročit dlouhodobě přípustnou dobu práce (tsm). 5. Směnová efektivní pracovní doba (PDef) se vypočte podle vzorce: PDef = 480 - td - tpnp - tsm (min), kde td - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3 stupňů a ta = < 26 °C, tpnp - podmínečně nutné vyloučené doby výkonu práce, např. přestávky při čekacích dobách po trhacích pracích, tsm - normativ směnových časů, například pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení, pracovní rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu. 6. Pracovní cyklus (c) je dán podílem dlouhodobě přípustné doby práce (tsm) a krátkodobě přípustné doby práce (tmax), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce: c = tsm/tmax Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte podle vzorce: tprc = tsm/c (min) Celková doba pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce: suma tprc = tprc . c (min) 7. Minimální doba trvání jedné bezpečnostní přestávky (tp) nesmí být kratší než 30 minut. 8. Celková doba trvání všech bezpečnostních přestávek za směnu (Suma tp) se vypočte podle vzorce: Suma p = tp . (c - 1) (min) 9. V době bezpečnostní přestávky musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty: Rh(%) Ts °C do 60 31 61 - 75 30 76 - 90 29 91 - 100 28 Tabulky 1 - 45 Část D Teplota vzduchu ta korigovaná podle rychlosti jeho proudění ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Proudění Teplota vzduchu ta (°C) vzduchu ------------------------------------------------------------ ----------------- m.s-1 +4 -1 -7 -12 -16 -23 -29 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- 1,8 +4 -1 -7 -12 -16 -23 -29 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- 2,2 +3 -3 -9 -15 -21 -26 -32 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- 4,5 -2 -9 -15 -23 -30 -36 -43 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- 6,7 -6 -13 -21 -28 -38 -43 -50 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Část E Přípustné povrchové teploty pevných materiálů, s nimiž přichází nechráněná kůže zaměstnance do přímého styku -------------------------- --------------------------------------------- Materiál prahy popálení při trvání dotyku 10 1 minuta 10 minut 8 hodin sekund a déle °C °C °C °C -------------------------- --------------------------------------------- kov 55 51 48 43 keramické, skleněné 66 56 48 43 a kamenné materiály plasty 71 60 48 43 dřevo 89 60 48 43 -------------------------- --------------------------------------------- Vysvětlivky k tabulce: Práh popálení je povrchová teplota vymezující hranici mezi kůží bez popálení a povrchovou popáleninou vyvolanou dotykem kůže s horkým povrchem při určitém trvání dotyku. Hodnota 51 °C pro dobu 1 minuty platí také pro jiné materiály s vysokou tepelnou vodivostí, které nejsou v tabulce uvedeny, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C . Příloha 2 Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení ČÁST A Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) ------------------------------------------------------------------------------------------------- Látka číslo CAS PEL NPK-P Poznámky Faktor ---------------- přepočtu na mg.m-3 ppm ------------------------------------------------------------------------------------------------- Acetaldehyd 75-07-0 50 100 I 0,555 Acetanhydrid 108-24-7 4 20 I 0,240 Aceton 67-64-1 800 1500 I 0,421 Acetonitril 75-05-8 70 100 D, I 0,595 Akrolein viz 2-Propenal Akrylaldehyd viz 2-Propenal Akrylonitril viz 2-Propennitril Allylalkohol viz 2-Propen-1-ol Allylglycidylether 106-92-3 25 50 D, I, S 0,214 Allylchlorid viz 3-Chlor-1-propen 1-Allyloxy-2,3-epoxypropan viz Allylglycidylether Aminobenzen viz Anilin 2-Aminoethan-1-ol 141-43-5 2,5 7,5 I 0,401 2-Aminopyridin 504-29-0 2 4 D 0,260 Amoniak 7664-41-7 14 36 1,438 Amylacetát viz Pentylacetát Amylalkohol viz Pentanol Anhydrid kyseliny octové viz Acetanhydrid Anilin 62-53-3 5 10 D, I, P 0,263 Antimon 7440-36-0 0,5 1,5 Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého) 0,5 1,5 I Arsan viz Arsenovodík Arsen 7440-38-2 0,1 0,4 P Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku) 0,1 0,4 P Arsenovodík 7784-42-1 0,1 0,2 P 0,313 Azoimid viz Azidovodík Azidovodík (páry) 7782-79-8 0,2 0,3 1,76 Azid sodný 26628-22-8 0,1 0,3 D, I 0,376 Aziridin viz Ethylenimin Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba 0,5 2,5 Benzen 71-43-2 3 10 D, I, P 0,313 Benzíny (technická směs uhlovodíků) 86290-81-5 400 1000 Benzo(a)pyren 50-32-8 0,005 0,025 D, P 0,097 p-Benzochinon 106-51-4 0,4 0,8 I 0,226 1,4-Benzochinon viz p-Benzochinon Benzoylperoxid 94-36-0 5 10 I, S Benzylalkohol 100-51-6 40 80 0,226 Benzylchlorid viz alfa-Chlortoluen Berylium 7440-41-7 0,001 0,002 I, S, P Berylia sloučeniny, jako Be 0,001 0,002 I, S, P Bifenyl 92-52-4 1 3 D, I 0,158 1,1'-Biphenyl viz Bifenyl Bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-benzendikarboxylové kyseliny viz Di-(2-ethylhexyl) ftalát Bisfenol A viz 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan Bis(2-chlorethyl)ether 111-44-4 30 60 D 0,171 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol) 80-05-7 2 5 I Brom 7726-95-6 0,7 1,4 I 0,153 Bromethan 74-96-4 20 40 D, I 0,224 2-Brom-2-chlor-1,1,1- trifluorethan 151-67-7 15 30 0,124 Brommethan 74-83-9 20 40 D, I, P 0,257 Bromovodík 10035-10-6 1 6 I 0,302 Bromtrifluormethan viz Trifluorbrommethan 1,3-Butadien 106-99-0 10 20 P 0,425 Buta-1,3-dien viz 1,3-Butadien Butanol (všechny isomery) 71-36-3 78-92-2 78-83-1 75-65-0 300 600 I 0,330 2-Butanon 78-93-3 600 900 I 0,339 Butanthiol 109-79-5 1,5 3 0,271 2-Butenal 4170-30-3 123-73-9 1 4 D, I 0,349 2-Butoxyethan-1-ol 111-76-2 100 200 D, I 0,207 2-Butoxyethanol acetát viz 2-Butoxyethylacetát 2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol 112-34-5 70 100 I 0,151 2-Butoxyethylacetát 112-07-2 130 300 D 0,153 1-Butoxypropan-2-ol 5131-66-8 270 550 D, I 0,185 Butylacetát 123-86-4 110-19-0 540-88-5 105-46-4 950 1200 0,211 n-Butylakrylát 141-32-2 10 20 I, S 0,191 Butylalkohol viz Butanol Butylcelosolv viz 2-Butoxyethanol Butylcelosolvacetát viz 2-Butoxyethylacetát Butyldiglykol viz 2-(2-Butoxyethoxy)ethanol Butylester 2-propenové kyseliny viz n-Butylakrylát Butylmerkaptan viz Butanthiol terc-Butylmethylether 1634-04-4 100 200 I 0,277 n-Butylmethylketon viz 2-Hexanon iso-Butylmethylketon viz 4-Methyl-2-pentanon Butyl 2-propenoát viz n-Butylakrylát Celosolvacetát viz 2-Ethoxyethylacetát Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn 2 4 I Cínu sloučeniny organické, jako Sn 0,1 0,2 D, I Cyklohexan 110-82-7 700 2000 I 0,290 Cyklohexanamin viz Cyklohexylamin Cyklohexanol 108-93-0 200 400 D, I 0,244 Cyklohexanon 108-94-1 40 80 D 0,249 Cyklohexen 110-83-8 1000 1300 0,298 Cyklohexylamin 108-91-8 20 40 I 0,247 Dekahydronaftalen 91-17-8 50 100 0,151 Desfluran 57041-67-5 15 30 0,146 Diacetonalkohol 123-42-2 200 300 I 0,210 4,4'-Diamino-difenylmethan 101-77-9 0,1 0,2 D, S, P 1,2-Diaminoethan 107-15-3 25 50 I, S 0,407 Diazomethan 334-88-3 0,3 0,6 P 0,582 Dibenzoylperoxid viz Benzoylperoxid Diboran 19287-45-7 0,1 0,2 0,837 Dibromdifluormethan 75-61-6 800 1300 0,116 1,2-Dibromethan 106-93-4 1 2 D, I, P 0,182 Dibutylester 1,2-benzen- dikarboxylové kyseliny viz Dibutylftalát Dibutylftalát 84-74-2 5 10 I Dicyklopentadien 77-73-6 3 6 I 0,185 Diethanolamin 111-42-2 5 10 I, P 0,232 Diethylamin 109-89-7 15 30 I 0,334 2-(Diethylamino)ethanol 100-37-8 50 100 D, I 0,208 Diethylenglykol monomethylether viz 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol Diethylentriamin 111-40-0 4 8 I 0,237 N,N-Diethylethanamin viz Triethylamin Diethylether 60-29-7 300 600 0,330 Di-(2-ethylhexyl) ftalát 117-81-7 5 10 Difenylamin 122-39-4 10 20 D, P Difenylether 101-84-8 5 10 0,144 Difenylmethan-4,4'-diisokyanát 101-68-8 0,05 0,1 I, S 0,098 Difenyloxid viz Difenylether Difluormethan 75-10-5 2000 5000 0,470 Dihydrogenselenid viz Selenovodík 1,3-Dihydroxybenzen 108-46-3 45 90 I 1,4-Dihydroxybenzen 123-31-9 2 4 D, I, S 1,2-Dichlorbenzen 95-50-1 100 200 D, I 0,166 1,4-Dichlorbenzen 106-46-7 100 200 D, I 0,166 2,2'-Dichlordiethylether viz Bis(2-chlorethyl)ether Dichlordifluormethan 75-71-8 3000 5000 0,202 1,1-Dichlorethan 75-34-3 400 800 D, I 0,247 1,2-Dichlorethan 107-06-2 10 20 D, I, P 0,247 1,1-Dichlorethen 75-35-4 8 16 0,252 1,2-Dichlorethen 540-59-0 800 1600 0,252 1,1-Dichlorethylen viz 1,1-Dichlorethen 1,2-Dichlorethylen viz 1,2-Dichlorethen Dichlorid kys. uhličité viz Fosgen Dichlorfluormethan 75-43-4 40 80 0,238 Dichlormethan 75-09-2 200 500 D 0,288 1,2-Dichlor-1,1,2,2- tetrafluorethan 76-14-2 3000 5000 0,143 Diisokyanatohexan viz Hexamethylendiisokyanát 2,4-Diisokyanáttoluen viz Toluylen-2,4-diisokyanát 2,6-Diisokyanáttoluen viz Toluylen-2,6-diisokyanát Diisononylftalát 28553-12-0 3 10 0,058 N,N-Dimethylacetamid 127-19-5 30 60 D 0,281 Dimethylamin 124-40-3 4 9 I 0,542 N,N-Dimethylanilin 121-69-7 25 50 D 0,202 N,N-Dimethylbenzenamin viz N,N-Dimethylanilin N,N-Dimethylcyklohexylamin 98-94-2 5 10 D 0,192 Dimethylether 115-10-6 1000 2000 0,531 Dimethylethylamin 598-56-1 10 20 I 0,334 1-(1,1-Dimethylethyl)-4- methylbenzen viz p-(terc-Butyl)toluen N,N-Dimethylformamid 68-12-2 15 30 D, I, P 0,335 1,1-Dimethylhydrazin 57-14-7 0,025 0,05 D, I, S, P 0,407 1,2-Dimethylhydrazin 540-73-8 0,025 0,05 D, S, P 0,407 Dimethylisopropylamin 996-35-0 10 20 0,280 2,2-Dimethylpropan 463-82-1 3000 4500 * 0,339 Dimethylsulfát 77-78-1 0,1 0,2 D, I, P 0,194 N,N-Dimethyl-p-toluidin 99-97-8 5 10 0,181 Dinitrobenzen (technická směs isomerů) 25154-54-5 1 2 D, P 0,145 Dinitroglykol viz Ethylenglykoldinitrát Dinitrochlorbenzen viz 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 4,6-Dinitro-o-kresol 534-52-1 0,2 0,4 D, I Dinitrotoluen (technická směs isomerů) 25321-14-6 0,75 1,5 D, P 0,134 1,4-Dioxan 123-91-1 70 140 D, I 0,277 Enfluran 13838-16-9 15 30 0,132 Epichlorhydrin viz 1-Chlor-2,3-epoxypropan Ethanal viz Acetaldehyd 1,2-Ethandiamin viz 1,2-Diaminoethan Ethanamin viz Ethylamin Ethan-1,2-diol viz Ethylenglykol 1,2-Ethandioldinitrát viz Ethylenglykoldinitrát Ethanol 64-17-5 1000 3000 0,532 Ethanolamin viz 2-Aminoethan-1-ol Ethenon viz Keten Ethenylbenzen viz Styren Ethenylester kys. octové viz Vinylacetát 2-Ethoxyethan-1-ol 110-80-5 8 40 D, P 0,271 2-Ethoxyethyl-acetát 111-15-9 11 50 D, P 0,185 1-Ethoxypropan-2-ol 1569-02-4 270 550 0,235 Ethylacetát 141-78-6 700 900 I 0,278 Ethylakrylát 140-88-5 20 40 I, S 0,244 Ethylalkohol viz Ethanol Ethylamin 75-04-7 9 20 I 0,542 Ethylbenzen 100-41-4 200 500 D 0,230 Ethylbromid viz Bromethan Ethylcelosolv viz 2-Ethoxyethanol Ethylendiamin viz 1,2-Diaminoethan Ethylendibromid viz 1,2-Dibromethan Ethylendichlorid viz 1,2-Dichlorethan Ethylendinitrát viz Ethylenglykoldinitrát Ethylenglykol 107-21-1 50 100 D 0,394 Ethylenglykoldinitrát 628-96-6 0,5 1 D 0,161 Ethylenglykolmonobutylether viz 2-Butoxyethanol Ethylenglykolmonobutylether- acetát viz 2-Butoxyethylacetát Ethylenglykolmonoethylether viz 2-Ethoxyethanol Ethylenglykolmonoethylether- acetát viz 2-Ethoxyethylacetát Ethylenglykolmonomethylether viz 2-Methoxyethanol Ethylenglykolmonomethylether- acetát viz 2-Methoxyetylacetát Ethylenchlorhydrin viz 2-Chlorethanol Ethylenimin 151-56-4 1 2 D, I, P 0,567 Ethylenoxid 75-21-8 1 3 D, I, P 0,556 Ethylester kyseliny 2-propenové viz Ethylakrylát N-Ethylethanamin viz Diethylamin Ethylether viz Diethylether Ethyl-3-ethoxypropionát 763-69-9 150 500 0,167 Ethylformiát 109-94-4 300 450 I 0,330 Ethylchlorid viz Chlorethan Ethyl-2-kyanakrylát 7085-85-0 1 2 I 0,195 Ethyl-2-kyanprop-2-enoát viz Ethyl-2-kyanakrylát Ethyl-2-propenoat viz Ethylakrylát Fenol 108-95-2 7,5 15 D, I 0,260 N-Fenylbenzenamin viz Difenylamin Fenylethylen viz Styren Fenylhydrazin 100-63-0 1 2 D, I, S 0,225 2-Fenylpropen 98-83-9 250 500 I 0,207 Fluor 7782-41-4 1,5 3 I 0,643 Fluoridy anorganické, jako F 2,5 5 I Fluorovodík 7664-39-3 1,5 2,5 I 1,223 Formaldehyd 50-00-0 0,5 1 I, S 0,814 Fosfan viz Fosforovodík Fosfin viz Fosforovodík Fosfor (bílý, žlutý) 7723-14-0 0,1 0,3 0,197 Fosforovodík 7803-51-2 0,1 0,2 I 0,719 Fosforoxychlorid viz Oxychlorid fosforečný Fosforpentachlorid viz Chlorid fosforečný Fosfortrichlorid viz Chlorid fosforitý Fosgen viz Karbonylchlorid Freon 11 viz Trichlorfluormethan Freon 12 viz Dichlordifluormethan Freon 12B2 viz Dibromdifluormethan Freon 13 viz Chlortrifluormethan Freon 13B1 viz Trifluorbrommethan Freon 21 viz Dichlorfluormethan Freon 114 viz 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan Ftalanhydrid 85-44-9 5 10 I, S 0,165 2,5-Furandion viz Maleinanhydrid 2-Furankarboxaldehyd viz Furfural 2-Furanmethanol viz 2-Furylmethanol Furfural 98-01-1 10 20 D, I 0,255 Furfurylalkohol viz 2-Furylmethanol Furylmethanal viz Furfural 2-Furylmethanol 98-00-0 20 40 D, I 0,249 Glutaraldehyd viz 1,5-Pentandial Glycerol, mlha 56-81-5 10 15 0,244 Glyceroltrinitrát 55-63-0 0,5 1 D 0,108 Halotan viz 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan n-Heptan 142-82-5 1000 2000 I 0,244 Heptan (technická směs isomerů) 426260-76-6 1000 2000 I 0,244 Heptan-2-on 110-43-0 150 300 D, I 0,214 Heptan-3-on 106-35-4 95 300 I 0,214 Hexachlorbenzen 118-74-1 0,02 0,1 D, P 0,086 1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3- butadien 87-68-3 0,25 0,5 D 0,115 Hexachlorethan 67-72-1 10 20 D, I 0,103 Hexachlornaftalen 1335-87-1 0,2 0,6 D Hexamethylen-1,6-diisokyanát 822-06-0 0,035 0,07 I, S 0,145 n-Hexan 110-54-3 70 200 I, D, P 0,284 Hexan isomery (s výjimkou n-Hexanu) 1000 2000 I 0,284 2-Hexanon 591-78-6 20 40 D, P 0,244 Hydrazin 302-01-2 0,05 0,1 D, I, S, P 0,763 Hydrid lithný 7580-67-8 0,025 0,075 Hydrochinon viz 1,4-Dihydroxybenzen Hydroxid draselný 1310-58-3 1 2 I Hydroxid sodný 1310-73-2 1 2 I Hydroxid vápenatý 1305-62-0 2 4 2-Hydroxymethylfurfural viz 2-Furylmethanol Chlor 7782-50-5 0,5 1,5 I 0,344 Chloracetaldehyd 107-20-0 1 3 I 0,311 Chlorbenzen 108-90-7 25 70 0,217 2-Chlor-1,3-butadien 126-99-8 10 20 D, I 0,276 Chlordifluormethan 75-45-6 3600 - 0,283 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 97-00-7 0,5 1 D, I, P, S 0,121 1-Chlor-2,3-epoxypropan 106-89-8 1 2 D, I, S, P 0,266 Chlorethan 75-00-3 260 540 0,378 2-Chlorethanol 107-07-3 1 3 D 0,304 Chlorethen viz Vinylchlorid Chlorid amonný (dýmy) 12125-02-9 5 10 I Chlorid fosforečný 10026-13-8 1 2 I, P 0,117 Chlorid fosforitý 7719-12-2 1 3 I, P 0,178 Chlorid vápenatý 10043-52-4 2 4 I Chlorid zinečnatý 7646-85-7 1 2 I Chlormethan 74-87-3 100 200 D, P 0,484 Chlormethoxymethan viz Chlormethylmethylether Chlormethylbenzen viz alfaChlortoluen Chlormethylmethylether 107-30-2 0,003 0,006 D, P 0,304 1-Chlor-4-nitrobenzen 100-00-5 1 2 D, P Chloroform viz Trichlormethan Chloropren viz 2-Chlor-1,3-butadien Chlorované bifenyly viz Polychlorované bifenyly Chlorovodík 7647-01-0 8 15 I 0,679 3-Chlor-1-propen 107-05-1 3 6 I 0,320 alfa-Chlortoluen 100-44-7 5 10 I 0,193 Chlortrifluormethan 75-72-9 4000 6000 0,2734 Chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr 0,5 1,5 I Chromu (VI) sloučeniny, jako Cr 0,05 0,1 I, S, P 2,2-Iminobis(ethanol) viz Diethanolamin 1,3-Isobenzofurandion viz Ftalanhydrid Isofluran 26675-46-7 15 30 0,133 iso-Pentan viz Pentan a iso-Pentan iso-Pentyl-acetát viz Pentyl-acetát Isophoron 78-59-1 5 10 I 0,177 iso-Propyl-acetát viz iso-Propyl-acetát iso-Propylbenzen viz Kumen iso-Propylglykol viz 2-iso-Propoxyethan-1-ol Jod 7553-56-2 0,1 1 I 0,093 Jodmethan 74-88-4 2 8 D, I 0,172 Kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd 7440-43-9 0,05 0,1 D Kalafuna - prach, dým 8050-09-7 1 S epsilon-Kaprolaktam (prach) 105-60-2 1 3 I epsilon-Kaprolaktam (páry) 105-60-2 10 40 I 0,216 Karbonitril viz Kyanamid Karbonylchlorid 75-44-5 0,08 0,4 I 0,247 Keten 463-51-4 1 2 0,581 Kobalt a jeho sloučeniny, jako Co 7440-48-4 0,05 0,1 S Kresol (technická směs isomerů) 1319-77-3 20 40 D, I 0,226 Krotonaldehyd viz 2-Butenal Kumen 98-82-8 100 250 D, I 0,203 Kyanamid 420-04-2 1 5 D, I, S 0,581 Kyanid, jako CN 57-12-5 3 10 D Kyanovodík 74-90-8 3 10 D 0,905 Kyselina dusičná 7697-37-2 1 2,5 I 0,388 Kyselina ethanová viz Kyselina octová Kyselina ethandiová viz Kyselina šťavelová Kyselina fosforečná 7664-38-2 1 2 I Kyselina chloristá 7601-90-3 1 2 I 0,243 Kyselina methanová viz Kyselina mravenčí Kyselina mravenčí 64-18-6 9 18 I 0,531 Kyselina octová 64-19-7 25 35 I 0,408 Kyselina peroxyoctová 79-21-0 0,6 1,2 I 0,321 Kyselina pikrová 88-89-1 0,1 0,5 D, I, S Kyselina propanová viz Kyselina propionová Kyselina propionová 79-09-4 30 60 I 0,330 Kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny) 7664-93-9 0,05 - I Kyselina sírová, jako SO3 7664-93-9 1 2 I Kyselina šťavelová 144-62-7 1 5 I Maleinanhydrid 108-31-6 1 2 I, S 0,249 Mangan 7439-96-5 1 2 Mangan - jeho sloučeniny, jako Mn 1 2 Měď (prach) 7440-50-8 1 2 Měď (dýmy) 7440-50-8 0,1 0,2 Mesitylen viz 1,3,5-Trimethylbenzen Methanal viz Formaldehyd Methanamin viz Methylamin Methanol 67-56-1 250 1000 D 0,754 3-Methoxy-n-butylacetát 4435-53-4 100 200 0,167 2-Methoxyethan-1-ol 109-86-4 3 30 D, P 0,321 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol 111-77-3 50 100 D 0,203 2-Methoxyethyl-acetát 110-49-6 5 50 D, P 0,207 3-Methoxy-3-methylbutan-1-ol 56539-66-3 100 200 0,207 2-Methoxy-1-methylethylacetát 108-65-6 270 550 D, I 0,185 1-Methoxy-2-propanol 107-98-2 270 550 D 0,271 2-Methoxy-1-propylacetát 70657-70-4 270 550 D 0,185 (2-Methoxymethylethoxy)-propanol (technická směs isomerů) 34590-94-8 270 550 D 0,165 Methylacetát 79-20-9 600 800 I 0,330 Methylakrylát 96-33-3 20 40 I, S 0,284 Methylalkohol viz Methanol Methylamin 74-89-5 10 20 I 0,787 4-Methylanilin viz p -Toluidin N-Methylanilin 100-61-8 2 4 D, P 0,228 Methylbenzen viz Toluen N-Methylbenzenamin viz N-Methylanilin Methylbromid viz Brommethan 3-Methyl-1-butanol viz Amylalkohol 1-Methyl-n-butylacetát viz Pentylacetát Methylcelosolv viz 2-Methoxyethanol Methylcelosolvacetát viz 2-Methoxyethylacetát Methylcyklohexan 108-87-2 1500 2000 I 0,249 Methylcyklohexanol (technická směs isomerů) 25639-42-3 200 400 0,214 2-Methylcyklohexanon 583-60-8 150 300 D 0,218 Methyldinitrobenzen viz Dinitrotoluen 2-Methyl-4,6-dinitrofenol viz 4,6-Dinitro-o-kresol 1,1'-Methylenbis (4-isokyanatobenzen) viz Difenylmethan-4,4'-diisokyanát 4,4'-Methylendianilin viz 4,4'-Diaminodifenylmethan Methylenchlorid viz Dichlormethan Methylester 2-methyl-2- propenové kyseliny viz Methylmetakrylát Methylethylketon viz 2-Butanon 5-Methylheptan-3-on 541-85-5 50 100 I 0,191 5-Methylhexan-2-on 110-12-3 95 200 0,214 Methylhydrazin 60-34-4 0,02 0,04 I, S 0,530 Methylchlorid viz Chlormethan Methylisokyanát 624-83-9 0,025 0,05 D, I 0,428 Methyljodid viz Jodmethan Methylkyanid viz Acetonitril Methylmetakrylát 80-62-6 50 150 I, S 0,244 N-Methylmethanamin viz Dimethylamin 4-Methyl-2-pentanon 108-10-1 80 200 D, I 0,244 1-Methyl-2-pyrrolidin-2-on 872-50-4 40 80 D, I 0,247 Minerální oleje viz Oleje minerální Molybden 7439-98-7 5 25 Molybdenu sloučeniny, jako Mo 5 25 I Monochlormethylmethyleter viz Chlormethylmethylether Morfolin 110-91-8 35 70 I 0,280 Nafta solventní 200 1000 Naftalen 91-20-3 50 100 0,191 Neopentan viz 2,2-Dimethylpropan Nikl 7440-02-0 0,5 1 S Niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu) 0,05 0,25 S Nikltetrakarbonyl 13463-39-3 0,01 0,02 D, I, P 0,143 Nikotin 54-11-5 0,5 2,5 D 0,151 Nitrobenzen 98-95-3 1 2 D 0,199 Nitroglycerin viz Glyceroltrinitrát Nitroglykol viz Ethylenglykoldinitrát p-Nitrochlorbenzen viz 1-Chlor-4-nitrobenzen Nitrosní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného 11104-93-1 10 20 I Nitrotoluen (technická směs isomerů) 1321-12-6 10 20 D 0,179 Oleje minerální (aerosol) 5 10 Olovo 7439-92-1 0,05 0,2 P* Olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin) 0,05 0,2 P* 1,1'-Oxybis(benzen) viz Difenylether 1,1-Oxybis(ethan) viz Diethylether Oxid antimonitý, jako Sb 1309-64-4 0,1 0,2 Oxid dusičitý 10102-44-0 2 3 I 0,531 Oxid dusnatý 10102-43-9 10 15 I 0,815 Oxid dusný 10024-97-2 180 360 0,555 Oxid fosforečný 1314-56-3 1 2 I Oxid hořečnatý 1309-48-4 5 10 Oxid osmičelý, jako Os 20816-12-0 0,002 0,004 I 0,096 Oxid sírový 7446-11-9 1 2 0,306 Oxid siřičitý 7446-09-5 1,5 5 I 0,382 Oxid uhelnatý 630-08-0 30 150 P 0,873 Oxid uhličitý 124-38-9 9000 45000 0,556 Oxid vanadičný (prach, dýmy) 1314-62-1 0,05 0,1 I, P Oxid vápenatý 1305-78-8 2 4 Oxid zinečnatý, jako Zn 1314-13-2 2 5 Oxiran viz Ethylenoxid 1,1'-Oxybis(2-chloroethan) viz bis(2-chlorethyl)ether Oxychlorid fosforečný 10025-87-3 0,5 1 I 0,159 Ozon 10028-15-6 0,1 0,2 0,509 Pentafluoroethan 354-33-6 5000 - 0,204 Pentachlorfenol 87-86-5 0,5 1,5 D, I Pentakarbonyl železa, jako Fe 13463-40-6 0,2 0,5 0,125 Pentan a isopentan 109-66-0 78-78-4 3000 4500 * 0,339 1,5-Pentandial 111-30-8 0,2 0,4 I, S 0,244 Pentanol všechny isoméry a směsi isomerů 30899-19-5 300 600 I 0,278 Pentylacetát všechny isoméry a směsi isomerů 84145-37-9 270 540 0,188 Pentylester kyseliny octové viz Pentylacetát Perchlorethylen viz Tetrachlorethylen Peroxid vodíku 7722-84-1 1 2 I 0,719 Piperazin 110-85-0 0,1 0,3 I Platina (kov) a nerozpustné sloučeniny 7440-06-4 0,5 1 Platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt) 0,001 0,002 I, S Polychlorované bifenyly (technické) 1336-36-3 0,5 1 D, P 2-Propanamin viz iso-Propylamin Propan-butan (LPG) 68476-85-7 1800 4000 * 0,339 iso-Propanol 67-63-0 500 1000 I 0,407 n-Propanol 71-23-8 500 1000 I 0,407 1-Propanol viz n-Propanol 2-Propanol viz iso-Propanol 2-Propanon viz Aceton 1,2,3-Propantrioltrinitrát viz Glycerintrinitrát 2-Propenal 107-02-8 0,25 0,5 I 0,436 2-Propen-1-ol 107-18-6 4 10 D, I 0,422 2-Propennitril 107-13-1 2 6 D, I, P, S 0,461 beta-Propiolakton 57-57-8 1 2 I, P 2-iso-Propoxyethan-1-ol 109-59-1 50 100 I 0,235 2-iso-Propoxyethylacetát 19234-20-9 65 130 I 0,167 n-Propylacetát 109-60-4 800 1000 I 0,240 Iso-Propylacetát 108-21-4 800 1000 I 0,240 iso-Propylalkohol viz iso-Propanol n-Propylalkohol viz n-Propanol iso-Propylamin 75-31-0 10 20 I 0,413 Pseudokumen viz 1,2,4-Trimethylbenzen Pyrethrum 8003-34-7 1 2 D, I, S Pyridin 110-86-1 5 10 D 0,309 Resorcin viz 1,3-Dihydroxybenzen Rtuť 7439-97-6 0,02 0,15 D, P 0,122 Rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny, jako Hg 0,02 0,15 D, P Rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg 0,01 0,03 D, P Selan viz Selenovodík Selen 7782-49-2 0,1 0,2 Selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku) 0,1 0,2 Selenovodík 7783-07-5 0,07 0,17 0,302 Sevofluran 28523-86-6 15 30 0,122 Sirník fosforečný viz Sulfid fosforečný Sirouhlík 75-15-0 10 20 D, I 0,322 Sirovodík 7783-06-4 7 14 0,719 Solventní nafta viz Nafta solventní Stříbro 7440-22-4 0,1 0,3 Stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag 0,01 0,03 Styren 100-42-5 100 400 I 0,235 Sulfan viz Sirovodík Sulfid fosforečný 1314-80-3 1 2 Sulfotep (ISO) 3689-24-5 0,1 0,2 D 0,076 Tellur a jeho sloučeniny, jako Te 13494-80-9 0,1 0,5 Terpentýn - páry 8006-64-2 300 800 I 0,180 Tetraethylester kyseliny křemičité viz Tetraethylsilikát Tetraethylolovo, jako Pb 78-00-2 0,05 0,1 D, P* 0,076 Tetraethylsilikát 78-10-4 50 200 I 0,117 Tetraethoxysilan viz Tetraethylsilikát O,O,O',O'-Tetraethyl- dithiopyrofosfát viz Sulfotep (ISO) O,O,O',O'- Tetraethyldifosforodithiolát Tetrafosfor viz Fosfor (bílý, žlutý) Tetrahydrofuran 109-99-9 150 300 D, I 0,339 Tetrahydro-1,4-oxazin viz Morfolin Tetrachlorethen 127-18-4 250 750 D 0,147 Tetrachlorethylen viz Tetrachlorethen Tetrachlormethan 56-23-5 10 20 D, P 0,159 Tetrakarbonyl niklu viz Nikltetrakarbonyl Tetramethylolovo, jako Pb 75-74-1 0,05 0,1 D, P* 0,091 Thallium 7440-28-0 0,1 0,5 P Thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl 0,1 0,5 D, P, S Toluen 108-88-3 200 500 D, I 0,266 m-Toluidin 108-44-1 5 10 D, P 0,228 o-Toluidin 95-53-4 5 10 D, I, P 0,228 p-Toluidin 106-49-0 5 10 D, I, P, S 0,228 2,4-Toluylendiisokyanát 584-84-9 0,05 0,1 I, S 0,141 2,6-Toluylendiisokyanát 91-08-7 0,05 0,1 I, S 0,140 Triethanolamin 102-71-6 5 10 D 0,164 Triethylamin 121-44-8 8 12 I 0,242 Trifluorbrommethan 75-63-8 4000 6000 0,164 1,2,4-Trichlorbenzen 120-82-1 15 35 D, I 0,135 1,1,1-Trichlorethan 71-55-6 500 1000 I 0,184 1,1,2-Trichlorethan 79-00-5 50 100 D 0,183 Trichlorethen 79-01-6 250 750 D, I 0,186 Trichlorethylen viz Trichlorethen Trichlorfluormethan 75-69-4 3000 4500 0,178 Trichlorid-oxid fosforečný viz Oxychlorid fosforečný Trichlormethan 67-66-3 10 20 D, I, P 0,205 Trimethylamin 75-50-3 10 20 I 0,413 1,2,3-Trimethylbenzen 526-73-8 100 250 I 0,203 1,2,4-Trimethylbenzen 95-63-6 100 250 I 0,203 1,3,5-Trimethylbenzen 108-67-8 100 250 I 0,203 2,4,6-Trinitrofenol viz Kyselina pikrová 2,4,6-Trinitrotoluen 118-96-7 0,3 0,5 D, P 0,108 Uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný 5 10 I Vanad (prach) 7440-62-2 0,05 0,15 Vinylacetát 108-05-4 18 36 0,284 Vinylbenzen viz Styren Vinylchlorid 75-01-4 7,5 15 P 0,391 Vinylidenchlorid viz 1,1-Dichlorethen Xylen technická směs isomerů a všechny isomery 1330-20-7 95-47-6 106-42-3 108-38-3 200 400 D, I 0,230 2,4-Xylidin 95-68-1 5 10 D, P 0,202 Xylidin (technická směs isomerů) 1300-73-8 10 20 D, P 0,202 ------------------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce: Kolona 2: číslo CAS - registrační číslo látky používané v Chemical Abstracts Kolona 3 a 4: Pro aerosoly látek s výrazným dráždivým účinkem na dýchací cesty a oči nelze obecně používat hodnoty hygienických limitů stanovené pro páry; ochranu zaměstnanců je třeba řešit s ohledem na konkrétní podmínky. Kolona 5: D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky kůží S - látka má senzibilizační účinek P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbemie * - u NPK-P je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (např. výbušnost) I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty) resp. kůži Kolona 6: Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za podmínky teploty 25 °C a tlaku 100 kPa. ČÁST B Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek Postup při stanovení přípustného expozičního limitu (PEL) směsi chemických látek se stanoví podle následujících zásad: 1. Jde-li o 2 nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá), pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí přesahovat 1. Výpočet se provádí podle vzorce: k1 k2 kn ---- + ---- + ... + ---- < = 1 PEL1 PEL2 PELn k1 k2 kn ------ + ------ + ... + ------ < = 1 NPK-P1 NPK-P2 NPK-Pn kde k1, k2 až kn - jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek PEL1, PEL2 až PELn - jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek NPK-P1, NPK2 až NPK-Pn - jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek. 2. Vzorec pro výpočet hodnoty NPK-P se používá u látek s výrazným akutním účinkem, například dráždivým nebo narkotickým. 3. Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat, koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P ani PEL. Postup stanovení PEL při vyšší plicní ventilaci 1. Před úpravou PEL při vyšší plicní ventilaci se zjišťuje a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min, b) zda jde o práci nepřetržitou nebo přerušovanou, c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat, d) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek. 2. Pro stanovení úprav PEL platí, že a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto, b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací. Postup stanovení PEL pro delší než osmihodinovou směnu 1. Před úpravou PEL pro delší než osmihodinovou směnu se zjišťuje a) o kolik hodin je pracovní doba prodloužena, b) charakter působení chemické látky na lidský organismus, c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně, d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci a další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat. 2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto: a) pokud jsou delší směny odděleny volnými dny nebo osmihodinovými směnami 8 * PEL PELt = ------- t b) pokud je týdenní pracovní doba delší než 40 hodin při dodržení maximálně 8 hodinových expozic za směnu: PEL * 40 PELt = -------- T c) pokud následují dny s delší směnou bezprostředně za sebou 8 * PEL * (24-t) PELt = ---------------- 16 * t PELt - je nová hodnota PEL pro jiné doby expozice t - je doba expozice v hodinách za pracovní dobu T - celkový počet hodin v expozici za týdenní pracovní dobu. Příloha 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity 1. PEL pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. 2. Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce: vzorec na výpočet: přípustné expoziční limity směsí prachů kde PELs - je PEL směsi látek 1 až n PEL1 až PELn - je PEL látek 1 až n % x1 až % x n - je hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech. 1. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL. Příklady: a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc = 2 mg.m-3) a 20 % vláken textilních synt.(PELC = 4 mg.m-3). příklad výpočtu: přípustné expoziční limity směsí prachů V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL. b) Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m-3), syntetická vlákna textilní (PELc = 4 mg.m-3) a půdní prach (PELc = 10 mg.m-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit. PELs = 4 mg.m-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PELC.. 2. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1% fibrogenní složky nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu. 3. Pokud prach obsahuje méně než 1% krystalického SiO2 a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc 10 mg.m-3. 4. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu. Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) ------------------------- --------------------------------------- Látka PELr (mg.m-3) PELc (mg.m-3) respirabilní frakce celková (Fr) koncentrace Fr = 100 %b) ------------------------- --------------------------------------- křemen 0,1 - kristobalit 0,1 - tridymit 0,1 - gama-oxid hlinitý 0,1 - Fr ≤ 5 % Fr > 5 % dinas 2,0 10 : Fr 10 grafit 2,0 10 : Fr 10 prach černouhelných dolů c) 2,0 10 : Fr 10 koks 2,0 10 : Fr 10 slída 2,0 10 : Fr 10 talek d) 2,0 10 : Fr 10 ostatní křemičitany 2,0 10 : Fr 10 (s výjimkou azbestu) šamot 2,0 10 : Fr 10 horninové prachy 2,0 10 : Fr 10 slévárenský prach 2,0 10 : Fr 10 ------------------------- --------------------------------------- Vysvětlivky k tabulce č. 1: a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně. b) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech. Fibrogenní složka - křemen, kristobalit, tridymit, gama-oxid hlinitý. c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest. Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem ------------------------------------------------- Látka PELc (mg.m-3) ------------------------------------------------- amorfní SiO2 4,0 svářečské dýmy a) 5,0 bentonit 6,0 ------------------------------------------------- Vysvětlivka k tabulce č. 2: a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem. Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem ---------------------------------------------------- ----------------- Látka PELc (mg.m-3) ---------------------------------------------------- ----------------- baryt 10,0 cement 10,0 čedič tavený 10,0 dolomit 10,0 železo a jeho slitinya) 10,0 hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) 10,0 hnědé uhlí a lignit 10,0 magnezit 10,0 ocelárenská struska 10,0 ledek amonný 10,0 oxidy železa 10,0 popílek 10,0 prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0 půdní prachy 10,0 sádra 10,0 saze 2,0 siderit 10,0 škvára 10,0 vápenec, mramor 10,0 vysokopecní struska 10,0 ---------------------------------------------------- ----------------- Vysvětlivka k tabulce č. 3 a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší. Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem ----------------------------------------------------- ------------------------ Látka PELc (mg.m-3) ----------------------------------------------------- ------------------------ Textilní prachy: bavlna 2,0 len 2,0 konopí 2,0 hedvábí 2,0 syntetická vlákna textilní 4,0 sisal 6,0 juta 6,0 Živočišné prachy peří 4,0 vlna 6,0 srst 6,0 ostatní živočišné prachy 6,0 Rostlinné prachy mouka 4,0 tabák 4,0 čaj 4,0 káva zelená 2,0 koření 2,0 prach obilní 6,0 Prach z - toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) 1,0 dřevina) - tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících dřev)b) 2,0 - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) 5,0 dřevin Ostatní rostlinné prachy 6,0 Jiné prachy s dráždivým účinkem prach dusičnanu sodného 6,0 prach z chromu 0,5 prach fenolformaldehydových pryskyřic 5,0 prach PVC 5,0 prach z broušení pneumatik 3,0 prach epoxidových pryskyřic 2,0 prach papíru 6,0 prach polyakrylátových pryskyřic 5,0 prach polyesterových pryskyřic 5,0 prach polyethylenu 5,0 prach polypropylenu 5,0 prach polymerních materiálů 5,0 prach polystyrenu 5,0 prach siřičitanu vápenatého 5,0 prach sklolaminátů 5,0 prach škrobu 4,0 kyselina citrónová 4,0 ----------------------------------------------------- ------------------------ Vysvětlivky k tabulce č. 4: a) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella eckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis). b) Tvrdými dřevy se rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského a pod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo a pod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský a pod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian scweinfurtii), andoung (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum). Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy ------------------------------- ------------------------------------ Látka PEL ------------------------------------ početní koncentrace (počet respirabilních vláken.cm-3) ------------------------------- ------------------------------------ azbestová vlákna všech azbestů 0,1 ------------------------------- ------------------------------------ keramická vlákna 0,3 ------------------------------- ------------------------------------ umělá minerální vlákna 1,0 (např. čedičová,skleněná, strusková) ------------------------------- ------------------------------------ hmotnostní koncentrace (mg/m3) ------------------------------- ------------------------------------ umělá minerální vlákna a) 4 (vlákna všech rozměrů) ------------------------------- ------------------------------------ Vysvětlivka k tabulce č. 5: a) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace. ČÁST B Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování 1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší. 2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 µm s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů. 3. K odběru vzorků pracovního ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min +/-5 % a má být udržován v rozmezí +/-10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat. 4. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %. 5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm2. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem. 6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený: 6.1. osvětlením podle Koehlera, 6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence, 6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85 %, 6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním, 6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 µm +/- 2 µm. 7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce. 8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel: 8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5µm, průměr menší než 3µm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1, 8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou, 8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru, 8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části, 8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna, 8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha, 8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch, 8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry. ČÁST C Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemických látek a prachu 1. Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti, musí se použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků ovzduší vhodným zařízením, připevněným na těle. Tam, kde skupina zaměstnanců provádí identické nebo podobné úkony na stejném místě a je obdobně exponována, považuje se za reprezentativní pro celou skupinu, je-li odběr prováděn na vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny. 2. Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance škodlivinám v pracovním ovzduší reprezentativní výsledky odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (kp). Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 kn podle vzorce: k1 t1 + k2 t2 + ...... + kn tn kp = ------------------------------ t1 + t2 + .......... tn kde k1 - kn = koncentrace v ovzduší získané jednotlivými odběry (měřeními) t1 - tn = doba trvání jednotlivých odběrů (měření). 3. Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech (stacionární) se mohou používat, jestliže jejich výsledky umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na pracovišti. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a v bezprostřední blízkosti zaměstnanců. 4. Postup měření musí odpovídat látce, která má být měřena, jejím limitním hodnotám (PEL, NPK-P) a složení pracovního ovzduší. 5. Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách. 6. Jestliže metoda měření není specifická jen pro danou látku, musí být celá naměřená hodnota vztažena na látku, která má být hodnocena. 7. Meze stanovitelnosti musí odpovídat nejméně jedné čtvrtině PEL. 8. Musí být zajištěna správnost měřicího postupu. U metody musí být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu relativní chyby +/-25%. 9. Pro měření musí být použity postupy ověřené v podmínkách praxe. Hodnocení inhalační expozice 1. Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace a zjistit všechny skutečnosti, které mohou být relevantní pro expozici: a) látky používané nebo vyráběné, b) technická zařízení a technologické operace a c) časové a prostorové rozdělení koncentrací látek. 2. Limitní hodnota pro chemické látky nebo prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření a měření. 3. Jestliže hodnocení ukáže, že: a) nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat, b) jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji se musí měření provádět nebo že c) nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné. 4. Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni. Část D Měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu Pro hodnocení expozice prachu platí zásady uvedené v části C s těmito doplňky: Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu vdechovatelné a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689. Princip zkoušky Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí. Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.). Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence). Rozsah použití zkoušky Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelností a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu. Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto: xD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici k je konstanta, doporučuje se hodnota 3 s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola Validace) Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů). Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. +/- 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 litrů/min., u osobních vzorkovačů (samplerů) u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť. Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody. Etalony, referenční materiály Závaží o rozsahu hmotnosti <1000mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů. Přístroje a zařízení 1. Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.). 2. Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou +/-5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má- li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (podle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody). 3. Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, například stopky. 4. Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC, apod.) 5. Držáky filtrů. 6. Podpůrné destičky pro podložení filtru. 7. Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných +/-5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi. 8. Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného zaměstnance (s ohledem na jeho pracovní polohu). 9. Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů). 10. Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %. 11. Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší. 12. Petřino misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů. 13. Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři. 14. Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby. 15. Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti. Filtry Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku. Membránové filtry (pro vdechovatelné frakci velikost pórů <2,5 µm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 µm) např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 µm, tloušťka filtru >400 µm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu. Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Postup zkoušky Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné a/nebo respirabilní frakce, popř. jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu. Koncentrace dané frakce se vypočte podle vzorce c = m/V, kde c - koncentrace frakce (mg/m3) m - celková hmotnost prachu (mg) V - objem odebraného vzorku (m3) Celková hmotnost prachu se vypočte z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici) podle vzorce m = W2 - W1, kde W1 - hmotnost filtru před odběrem (mg) W2- hmotnost filtru po odběru (mg) Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - validace). Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočte jako součin průměrného průtoku a doby odběru podle vzorce V = Q . t, kde Q - minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min) T - doba odběru (min). Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice). Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T=20 °C a p=101,3kPa). V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, například podle vzorce: V = Q . t . (pkal . todb / podb . tkal)1/2 , kde Q - objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min) T - doba odběru (min) pkal - tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici todb - teplota během kalibrace (°C) podb - tlak odebraného vzduchu (kPa) tkal - teplota odebraného vzduchu (°C) a) Stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné frakce prachu osobní odběrovou aparaturou Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro vdechovatelné frakci podle ČSN EN 481. Přípravné práce Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic, Kondicionace filtrů před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí +/- 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % +/- 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem. Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti <1000mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah. Vážení čistých filtrů Filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců. Sestavení odběrové hlavice Filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popř. se instalují přímo do odběrových hlavic. Odběr vzorku v terénu a) Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu pracovního ovzduší, do jeho dýchací zóny podle příslušné české technické normy ČSN EN 1540. b) Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením) c) Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popř. jiné parametry než průtok mající význam pro měření. d) Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popř. jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu. Zpracování vzorku v laboratoři a) Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů. b) Výpočet koncentrace prachu je uveden výše. c) Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení. b) Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou. Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popř. jinou frakci podle příslušné české technické normy ČSN EN 481. Celý postup je identický jako u vdechovatelné frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení vdechovatelné, respirabilní popř. jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Vdechovatelné frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu. c) Stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na zaměstnance. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb zaměstnanců. d) Požadavky na metrologickou návaznost: Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění. Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou upraveny zvláštními právními předpisy pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama. Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem, či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto: schema měření: průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice Směr toku vzduchu Vysvětlivka: Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy). Vyjádření výsledků Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v % hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3. Zaokrouhlování výsledků Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo. Validace metody, kontrola stability zkoušek V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle příslušné české technické normy ČSN ISO 3534-1. Pro validaci metody musí laboratoř ověřit níásledující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku: Rozsah kalibrace: u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru. Nejistota kalibrace: vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než +/-5% hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do +/-3%. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší. Mez detekce (mez stanovitelnosti) lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol). Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k=10. V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (+/-3s0 ) musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné. Shodnost vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku. Strannost (správnost) strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Specifičnost je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky. Nejistota výsledků je parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření. Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky: a) nejistota vnesená kalibrací měřidel - přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace, b) vzorkování - v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí, c) vliv experimentálních podmínek na zkušební postup - vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku, d) vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference - distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost, e) další vlivy - chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody. Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku se vypočte podle vzorce U (p, q, r, -) = k . ( up2 + uq2 + ur2 + - )1/2 kde k - koeficient rozšíření, up - dílčí standardní nejistota parametru p, uq - dílčí standardní nejistota parametru q, ur - dílčí standardní nejistota parametru r. Příloha 4 Příkladmý seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu 1. Manipulace s koncentráty olova. 2. Tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární). 3. Výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním. 4. Výroba oxidu olovnatého. 5. Výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám). 6. Výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících olovo. 7. Výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo). 8. Řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu. 9. Výroba olověné pájky. 10. Výroba olověné munice. 11. Výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin. 12. Používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících olovo. 13. Výroba keramiky a hrnčířského zboží (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo). 14. Výroba a práce s křišťálovým sklem. 15. Průmysl umělých hmot používající olověných přísad. 16. Časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru. 17. Tiskařské práce zahrnující používání olova. 18. Odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení (například pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo. 19. Používání olověné munice v uzavřeném prostoru. 20. Výroba a opravy automobilů (v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo). 21. Výroba poolověné oceli. 22. Temperování oceli olovem. 23. Natírání olovem. 24. Regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo. Příloha 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 1 ---------------------------------------------------------- Energetický výdej Jednotky Muži Ženy ---------------------------------------------------------- Směnový průměrný MJ 6,8 4,5 Směnový přípustný MJ 8 5,4 Roční průměrný MJ 1600 1060 Minutový přípustný kJ.min-1 34,5 23,7 W 575 395 ---------------------------------------------------------- Tabulka č. 2 Chlapci ------------------------------------------------------------- Energetický Jednotky Věková skupina výdej 15 až 16 16 až 17 17 až 18 ------------------------------------------------------------- Směnový MJ 5,9 6,9 7,9 průměrný Směnový MJ 6,2 7,3 8,5 přípustný Roční průměrný MJ 1390 1620 1860 Minutový kJ.min-1 26,4 30 32,4 přípustný W 440 500 540 ------------------------------------------------------------- Tabulka č. 3 Dívky ------------------------------------------------------------- Energetický Jednotky Věková skupina výdej ------------------------------------------------------------- 15 až 16 16 až 17 17 až 18 Směnový MJ 3,7 3,8 4,8 průměrný Směnový MJ 4,4 4,6 5,0 přípustný Roční průměrný MJ 870 890 1130 Minutový kJ.min-1 20,9 22,2 22,5 přípustný W 350 370 375 ------------------------------------------------------------- Přípustné hygienické limity pro hodnoty srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 4 ------------------------------------------------------------- Průměrná a) 102 Nejvyšší přípustná b) 110 Zvýšení nad výchozí hodnotu c) 28 ------------------------------------------------------------- Vysvětlivky k tabulce č. 4: a) hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob, pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence. b) hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota. zvýšení srdeční frekvence nad výchozí (klidovou) hodnotu. c) nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě únosná. Přípustné hygienické limity pro průměrnou směnovou časově váženou hodnotu % Fmax Tabulka č. 5 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při práci s převahou: ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Převážně dynamické složky Převážně statické složky ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Celosměnově průměrné Celosměnově průměrné ----------------------------------------------------------------------- ----------------- 30 10 ----------------------------------------------------------------------- ----------------- Vysvětlivka k tabulce č. 5: F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopen zaměstnanec osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze. Statickou složkou se rozumí zátěž bez pohybu při svalovém stahu v délce trvání3 sekund a více nebo jako zátěž spojená s pohybem svalových struktur bez odpočinkových časů. Převaha statické práce znamená, že statické úkony jsou prováděny v průměrné osmihodinové směně po dobu delší než 4 hodiny. Průměrné hygienické limity pro směnové a minutové počty pohybů ruky a předloktí za průměrnou osmihodinovou směnu Tabulka č. 6 ----------------------------------------------------------------------- % Fmax Průměrný počet Průměrný minutový počet pohybů za průměrnou pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu osmihodinovou směnu ----------------------------------------------------------------------- 7 27 600 58 8 24 300 51 9 21 800 44 10 19 800 41 11 18 100 37 12 16 700 34 13 15 500 32 14 14 400 29 15 13 500 29 16 12 700 26 17 12 000 25 18 11 400 24 19 10 900 23 20 10 400 22 21 10 000 21 22 9 600 20 23 9 300 19 24 9 000 19 25 8 700 18 26 8 400 18 27 8 100 17 28 7 800 17 29 7 500 16 30 7 200 15 31 6 900 15 32 6 600 14 33 6 300 14 34 6 000 13 35 5 800 12 36 5 600 12 37 5 400 11 38 5 200 11 39 5 000 10 40 4 800 10 41 4 600 10 42 4 400 9 43 4 200 9 44 4 000 9 45 3 800 8 46 3 600 8 47 3 400 7 48 3 200 7 49 3 000 7 50 2 700 7 51 2 400 7 52 2 100 7 53 1 800 7. ----------------------------------------------------------------------- ČÁST B Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže 1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu. Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti. 2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem. Metoda je pro přesnější měření svalových sil. 3. Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax). 4. Metoda integrované elektromyografie, nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin . 5. Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti. Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus. Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur. 6. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle a) velikosti svalové síly, b) doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace, c) pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru, d) střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin, e) střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event.v jednotlivých měsících během roku. f) četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby. Hodnocení lokální svalové zátěže 1. Analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména: a) popis práce se sledováním časových faktorů práce, b) režim práce a odpočinku v průběhu konání práce (zvláště u sezónních prací), c) rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby odpočinku, d) plnění výkonových norem, nárazové práce s velkou silovou zátěží, e) vyhodnocení podílu zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži, f) vytipování nárazových prací s velkou silovou zátěží, g) zaujímání nefyziologických pracovních poloh, h) manipulační rovinu a pohybový prostor, i) umístění ovládacích prvků stroje nebo technického zařízení, j) používané pracovní nástroje a nářadí, k) manipulovaný materiál. 2. Hodnocení lokální svalové zátěže musí vždy zahrnovat údaje, zda a) v průběhu doby výkonu práce nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly, % Fmax), b) hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty, c) celosměnová četnost pohybů v průměrné osmihodinové směně v závislosti na průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty. ČÁST C Hodnocení pracovních poloh 1. Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4 st. 2. Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině. 3. Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla. Obrázek č. 1 TRUP TRUP ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 1: ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- NEPŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statická Předklon trupu větší než 60 st. poloha trupu Záklon trupu při frekvenci větší nebo rovné 2/min. Záklon bez opory celého těla. Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20 st. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Dynamická Předklon trupu větší než 60 st při frekvenci pohybůvětší poloha nebo rovné 2/min. Trupu Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20 st při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Předklon trupu 40 až 60 st bez opory trupu (KROK2 A). Statická Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B). poloha Výrazný úklon či rotace větší 10 st a menší než 20 st. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Dynamická Předklon trupu větší než 60 st při frekvenci pohybůmenší poloha než 2/min (KROK 2 C). Výrazný úklon trupu do stran větší než 20 st při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A). Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 2 : A) Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je kratší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách). B) Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra). C) Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobudelší než polovinu pracovní směny. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Obrázek č. 2 HLAVA - KRK HLAVA - KRK ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 1: ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- NEPŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statická Předklon hlavy větší než 25 st bez podpory trupu. poloha Záklon hlavy bez podpory celé hlavy. Úklon a rotace hlavy větší než 15 st. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Dynamická Úklon a rotace hlavy větší než 15 st s frekvencí pohybů větší poloha nebo rovné 2/min. Předklon hlavy větší než 25 st při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Záklon hlavy s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statická Předklon hlavy 25 až 40 st s podporou celého trupu (KROK 2 A). poloha ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Předklon hlavy 25 až 40 st při frekvenci pohybů menší než Dynamická 2/min (KROK 2 B). poloha Záklon hlavy do 15 st při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Úklony a rotace hlavy do 15 st s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B). ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 2 : A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B) Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Obrázek č. 3 HORNÍ KONČETINY HORNÍ KONČETINY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 1: ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- NEPŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statická Nevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace poloha paže, zvednuté rameno). Vzpažení paže větší než 60 st. Extrémní polohy kloubů horních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Vzpažení paže větší než 60 st při frekvenci pohybu větší nebo Dynamická rovné 2/min. poloha Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statická Vzpažení paže 40 až 60 st, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A). poloha ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Vzpažení paže 40 až 60 st při frekvenci pohybů větší nebo rovné Dynamická 2/min (KROK 2 A). poloha Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK2 B). Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů menší než 2/min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 2 : A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B) Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delšínež polovinu pracovní směny. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Obrázek č. 4 DOLNÍ KONČETINY DOLNÍ KONČETINY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 1: ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- NEPŘIJATELNÉ POLOHY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statické Extrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku. polohy Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí (např. extrémní flexe kolene, extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace kloubů dolních končetin). Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí. Nevhodné polohy dolních končetin (extrémní flexe kolene, extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace kloubů dolních končetin). ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím Dynamické s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. polohy Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/ min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímurozpětí Dynamické s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 ). polohy Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Vnitřní a zevní a rotace kloubů spojená s frekvencí pohybů menší než 2/ min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 2 : Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 1: ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- NEPŘIJATELNÉ POLOHY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statické polohy Extrémní polohy kloubů ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Dynamické Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím polohy s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Statické polohy Práce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 ) ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Dynamické Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímurozpětí polohy s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 ). ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- KROK 2 : Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny. ----------------------------------- ------------------------------------------------------------- Vysvětlivka: Statickou pracovní polohou se rozumí poloha udržovaná déle než 4 sekundy podle ČSN EN 1005-4+A1. Příloha 6 zrušena Příloha 7 Biologické činitele, jejich zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště ČÁST A Seznam biologických činitelů a jejich zařazení do skupin 2, 3 nebo 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Biologický činitel Skupina Poznámka ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bakterie ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinobacillus actinomycetemcomitans 2 (Haemophilus actinomycetemcomitans) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomadura madurae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomadura pelletieri 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomyces gerencseriae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomyces israelii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomyces pyogenes 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Actinomyces spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Arcanobacterium haemolyticum (corynebacterium haemolyticum) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bacteroides fragilis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bartonella bacilliformis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bartonella (Rochalimea) spp 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bordetella bronchiseptica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bordetella parapertussis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bordetella pertussis 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Borrelia burgdorferi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Borrelia duttonni 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Borrelia recurrentis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Borrelia spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Campylobacter fetus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Campylobacter jejuni 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Campylobacter spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cardiobacterium hominis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clostridium botulinum 2 T ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clostridium perfringens 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clostridium spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clostridium tetani 2 T, V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Corynebacterium diphtheriae 2 T, V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Corynebacterium minutissimum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Corynebacterium pseudotuberculosis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Corynebacterium spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Edwardsiella tarda 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ehrlichia spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Eikenella corrodens 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Enterobacter aerogenes/cloacae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Enterobacter spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Enterococcus spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Erysipelothrix rhusiopathiae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních kmenů) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Flavobacterium meningosepticum 2 (Chryseobacterium meningosepticum) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fluoribacter bozemanae (Legionella) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Francisella tularensis (typ B) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fusobacterium necrophorum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Gardnerella vaginalis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Haemophilus ducreyi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Haemophilus influenzae 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Haemophilus spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Helicobacter pylori 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Chlamydia pneumonie 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Chlamydia psittaci (jiné kmeny) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Chlamydia trachomatis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Klebsiella oxytoca 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Klebsiella pneumoniae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Klebsiella spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Legionella pneumophila 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Legionella spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leptospira interrogans (všechny serotypy) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Listeria ivanovii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Listeria monocytogenes 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Morganella morgani 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium avium-intracelulare 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium fortuitum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium chelonae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium kansasii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium malmoense 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium marinum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium paratuberculosis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium scrofulaceum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium simiae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium szulgai 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium xenopi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycoplasma caviae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycoplasma hominis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycoplasma pneumoniae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Neisseria gonorrhoeae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Neisseria meningitidis 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nocardia asteroides 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nocardia brasiliensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nocardia farcinica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nocardia nova 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nocardia otitidiscaviarum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Pasteurella multocida 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Pasteurella spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Peptostreptococcus anaerobius 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Plesiomonas shigelloides 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Porphyromonas spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Prevotella spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Proteus mirabilis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Proteus pennerii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Proteus vulgaris 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Providentia alcalifaciens 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Providentia rettgeri 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Providentia spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Pseudomonas aeruginosa 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rhodococcus equi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bartonella quintana (Rochalimea quintana) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella (jiné serotypy) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella Arizona 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella Enteritidis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella Paratyphi A,B,C 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella Typhimurium 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Serpulina spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Shigella boydii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Shigella dysenteriae jiná než typ 1 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Shigella flexneri 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Shigella sonnei 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Staphylococcus aureus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Streptobacillus moniliformis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Streptococcus pneumoniae 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Streptococcus pyogenes 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Streptococcus spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Streptococcus suis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Treponema carateum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Treponema pallidum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Treponema pertenue 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Treponema spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Vibrio cholerae (včetně El Tor) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Vibrio parahaemolyticus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Vibrio spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Yersinia enterocolitica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Yersinia pseudotuberculosis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Yersinia spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bacillus anthracis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brucella abortus 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brucella canis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brucella melitensis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brucella suis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Coxiella burnetii 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Escherichia coli, cytotoxické kmeny 3**a) T ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Francisella tularensis (typ A) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Chlamydia psittaci (avinní kmeny) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium africanum 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium bovis (s výjímkou kmene BCG) 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium leprae 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium tuberculosis 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia prowazekii 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia rickettsii 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia tsutsugamushi 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ricktettsia conorii 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Yersinia pestis 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium microti 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mycobacterium ulcerans 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia akari 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia canada 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rickettsia montana 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Salmonella Typhi 3 ** V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Shigella dysenteriae (typ 1) 3 ** T ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry2) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Adenoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidské adenoviry (51 sérotypů) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Arenaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus lymfocytární choriomeningitidy (neurotropní kmeny) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus lymfocytární choriomeningitidy (ostatní kmeny) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Lassa (horečka Lassa) 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Tacaribe 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Flexal 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Sabia 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Amapari 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Guanarito (Venezuelská hemoragická horečka) 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Junin (Argentinská hemoragická horečka) 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Machupo (Bolívijská hemoragická horečka) 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Astroviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidské astroviry (9 sérotypů) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Bunyaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Bhanja 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Germiston 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus bunyamwera 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus kalifornské encefalitidy 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Jiné patogenní bunyaviry (virus horečky Papataci) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Belgrade 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Sin Nombre 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus horečky Oropouche 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Hantaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Jiné hantaviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Puumala 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan virus) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Seoul 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Nairoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Hazara 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus krymskokonžské hemoragické horečky 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Phleboviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Toskánský virus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus horečky Sandfly 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus horečky údolí Rift 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Caliciviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Norwalk 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Jiné viry čeledi Caliciviridae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Hepeviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy E 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Coronaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský coronavirus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Toroviridae 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- SARS coronavirus 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Filoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Ebola 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Marburgské horečky 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Flaviviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Jiné flaviviry patogenní pro člověka 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus klíšťové encefalitidy západního typu 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus australské encefalitidy (Virus encefalitidy Murray Valley) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus dengue, typ 1-4 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus encefalitidy St. Louis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus horečky Kyasanurského lesa 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus japonské encefalitidy B 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus klíšťové encefalitidy východního typu 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Omské hemoragické horečky 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Powassan 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Rocio 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus západní nilské horečky 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus žluté zimnice 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy C 3 ** D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy G 3 ** D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus vrtivky (Louping ill) 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Wesselsbron 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus středoevropské klíšťové encefalitidy 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Hepadnaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy B 3 ** V, D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Herpesviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cytomegalovirus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Herpesvirus varicella-zoster 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský herpesvirus 7 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský herpesvirus 8 2 D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský B-lymfotropní virus (HHV6) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Epsteina a Barrové (EBV) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus herpes simplex typ 1 a 2 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Opičí B virus 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Orthomyxoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry chřipky A, B a C 2 V (kromě typu C) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus ptačí chřipky 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a Thogoto) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Papillomaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidské polyomaviry ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry BK a JC 2 D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský papillomavirus 2 D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Paramyxoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus spalniček 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus epidemické parotitidy 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus newcastelské nemoci 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry parainfluenzy typy 1-4 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský respirační syncytiální virus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský metapneumovirus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Parvoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský parvovirus (B 19) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Picornaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus akutní hemoragické konjunktivitidy (AHC) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry coxsackie 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Echoviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský poliovirus 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidský rhinovirus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Poxviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus králičích neštovic 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus kravských neštovic 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus molluscum contagiosum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Orf 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus tuberculum nebo tubercula mulgentium 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus vaccinie 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus opičích neštovic 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus varioly (všechny typy) 4 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Reoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Lidské rotaviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Orbiviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Reoviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Retroviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Viry lidské imunodeficience 3 ** D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 1 a 2 3 D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus SIV 3 H ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Rhabdoviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus vesikulární stomatitidy 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus vztekliny 3 ** V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Togaviridae ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Ó nyong-nyong 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Ross River 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Semliki Forest 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Sindbis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Mayaro 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Východní koňské encefalomyelitidy 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus západní koňské encefalomyelitidy 3 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Everglades 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Chikungunya 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Mucambo 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus Tonate 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Jiné známé alfaviry 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus zarděnek 2 V ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Dosud nezařazené viry ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Equine morbilli virus 4 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy ještě nezjištěný 3 ** D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Respirační viry dosud nezjištěné 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Původci neuroinfekcí dosud nezjištění 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Virus hepatitidy D (delta) 3 ** V, D ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Creutzfeld - Jakobovou nemocí 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Syndromem Gerstmann- Straussler-Scheinkerovým 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Kuru 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Paraziti b) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Acanthamoeba castellani 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ancylostoma duodenale 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Angiostrongylus cantonensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Angiostrongylus costaricensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ascaris lumbricoides 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Ascaris suum 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Babesia divergens 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Babesia microti 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Balantidium coli 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brugia Malawi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Brugia pahangi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Capillaria philippinensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Capillaria spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clonorchis sinensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Clonorchis viverrini 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cryptosporidium parvum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cryptosporidium spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cyclospora cayetanensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Dipetalonema streptocerca 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Diphyllobothrium latum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Dracunculus medinensis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Entamoeba histolytica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fasciola gigantica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fasciola hepatica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fasciolopsis busci 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Giardia lamblia (Giardia intestinalis) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Hymenolepis diminuta 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Hymenolepis nana 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania aethiopica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania major 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania mexicana 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania peruviana 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania tropica 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Loa loa 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mansonella ozzardi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Mansonella perstans 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Necator americanus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Onchocerca volvulus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Opisthorchis felineus 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Opisthorchis spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Paragonimus westermani 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Plasmodium spp. (lidské a opičí) 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Sarcocystis suihominis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Schistosoma haematobium 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Schistosoma intercalatum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Schistosoma japonicum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Schistosoma mansoni 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Schistosoma mekongi 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Strongyloides spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Strongyloides stercoralis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Taenia saginata 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Toxocara canis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Toxoplasma gondii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trichinella spiralis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trichuris trichiura 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trypanosoma brucei brucei 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trypanosoma brucei gambiense 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Wuchereria bancrofti 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Naegleria fowleri 3 ** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trypanosoma cruzi 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Echinococcus granulosus 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Echinococcus multilocularis 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Echinococcus vogeli 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania brasiliensis 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Leishmania donovani 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Plasmodium falciparum 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Taenia solium 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trypanosoma brucei rhodensiense 3** ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Plísně ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Aspergillus fumigatus 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Candida albicans 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Candida tropicalis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Emmonsia parva var. Crescens 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Emmonsia parva var. Parva 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Epidermophyton floccosum 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fonsecaea compacta 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Fonsecaea pedrosoi 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Madurella grisea 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Madurella mycetomatis 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Microsporum spp. 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Neotestudina rosatii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Penicilium marneffei 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Scedosporium agiospermum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Scedosporium prolificans 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Sporothrix schenckii 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trichophyton rubrum 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Trichophyton spp. 2 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces dermatitidis) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cladophialophora bantiana 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Coccidioides immitis 3 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Histoplasma capsulatum duboisii 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Paracoccidioides brasiliensis 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cryptococcus neoformans var. gattii (Filobasidiela bacillispora) 2 A ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Cryptococcus neoformans var.neoformans 2 A (Filobasidiella neoformans var. neoformans) ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Histoplasma capsulatum var. capsulatum (Ajellomyces) 3 ------------------------------------------------------ --------------------------------------- Vysvětlivky k tabulce: a) Požadavky na ochranu zdraví při práci související s klasifikací parazitů se vztahují pouze na stádia životního cyklu parazitů, ve kterých může být pro člověka na pracovišti nakažlivý. b) Biologické činitele skupiny 3 označené v seznamu biologických činitelů jako 3** mohou pro zaměstnanace představovat omezené riziko nákazy, neboť se za běžných podmínek nepřenášejí vzduchem, a proto požadavky na pracoviště postačují jako u práce s biologickým činitelem skupiny 2. A - možné alergické účinky. D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu delší než 10 let po ukončení poslední známé expozice. T- tvorba toxinů. V- je dostupné účinné očkování. H- v současnosti neexistuje žádný průkaz nemoci člověka způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3. ČÁST B Požadavky na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení Tabulka č. 1 ------------------------------------ ------------------------------------------------------ Požadavky Podle skupiny biologického činitele 2 3 4 ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 1. Oddělení pracoviště od jakýchkoliv ne doporučeno ano jiných činností v téže budově ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 2. Vzduch přiváděný na pracoviště ne ano - odváděný ano -odváděný a odváděný z něho filtrovat HEPA vzduch i přiváděný nebo podobně účinným zařízením vzduch ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 3. Omezení přístupu na pracoviště jen ano ano ano, přes na určené zaměstnance vzduchovou komoru ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 4. Možnost hermeticky utěsnit ne doporučeno ano pracoviště při provádění dezinfekce ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 5. Specifické dezinfekční postupy ano ano ano ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 6. Udržovat pracoviště v podtlaku ne ano ano oproti okolí ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 7. Účinná kontrola vektorů (například ano ano ano hlodavců, hmyzu) ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 8. Povrchy nepropouštějící vodu ano, pro ano, pro pracovní ano, pro pracovní a snadno omyvatelné pracovní plochy, podlahy plochy, podlahy, plochy a stěny stropy a stěny ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 9. Povrchy odolné vůči kyselinám, doporučeno ano ano louhům, rozpouštědlům, dezinfekčním látkám ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 10. Bezpečné ukládání biologického ano ano ano, pod zámkem činitele ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 11. Pozorovací okénko nebo jiné doporučeno doporučeno ano srovnatelné zařízení umožňující pozorovat osoby nebo zvířata přítomné v prostoru ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 12. Vybavení laboratoře vlastním ne doporučeno ano provozním přístrojovým zařízením ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 13. Zacházení s infikovaným materiálem v případě ano, jde-li ano včetně všech zvířat v hazard boxu potřeby o infekci nebo izolátoru nebo jiném prostoru přenosnou vzduchem vhodném pro tuto práci ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 14. Spalovna mrtvol zvířat doporučeno ano, dostupná ano, na místě ------------------------------------ ------------------------------------------------------ Požadavky na pracoviště v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a na pracoviště průmyslových procesů Tabulka č. 2 ------------------------------------ ------------------------------------------------------ Požadavky Podle skupiny biologického činitele 2 3 4 ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 1. S životaschopnými organismy ano ano ano manipulovat v systému, který fyzicky odděluje tento proces od pracovního a ostatního prostředí ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 2. Se vzduchem odsávaným byl byl zamezen byl zamezen únik z uzavřeného systému zacházet tak, minimalizován únik aby únik ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 3. Odběr vzorků, přidávání byl byl zamezen byl zamezen materiálů do uzavřeného systému minimalizován únik únik a přenos životaschopných organismů únik do jiného uzavřeného systému provádět tak, aby ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 4. Tekuté kultury ve větším inaktivovány inaktivovány inaktivovány množství nepřemísťovat vhodnými vhodnými vhodnými z uzavřeného systému, pokud nejsou prostředky chemickými nebo chemickými nebo fyzikálními fyzikálními prostředky prostředky ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 5. Uzávěr nádob pro kultury upravit minimalizován zamezen zamezen tak, aby byl únik biologických činitelů ------------------------------------ ------------------------------------------------------ 6. Uzavřené systémy umístit doporučeno doporučeno ano v kontrolovaném pásmu a) umístit značku pro biologické doporučeno ano ano riziko b) přístup omezit pouze na ano ano ano,přes jmenovitě určené zaměstnance vzduchovou komoru c) zaměstnance vybavit pracovním ano ano ano, kompletní oděvem převlečení d) zřídit dekontaminační zařízení ano ano ano a umývárny pro zaměstnance e) zaměstnanci se před opuštěním ne doporučeno ano kontaminované oblasti musí osprchovat f) odpadní vodu z výlevek a sprch ne doporučeno ano shromažďovat a před vypuštěním desinfikovat g) prostor kontrolovaného pásma ano ano ano dostatečně větrat tak, aby kontaminace vzduchu byla snížena na co nejnižší úroveň h) v kontrolované oblasti udržovat ne ano ano podtlak vůči okolí i) vzduch přiváděný do ne doporučeno ano kontrolovaného pásma a odváděný z něho filtrovat filtry HEPA nebo jiným obdobně účinným zařízením j) kontrolované pásmo upravit po ne doporučeno ano technické stránce tak, aby byl při případném úniku zachycen celý obsah uzavřeného systému k) zajistit, aby kontrolované pásmo ne doporučeno ano bylo těsně uzavíratelné v zájmu umožnění fumigace l) odpadní vodu před konečným inaktivovat inaktivovat inaktivovat vypuštěním schválenými schválenými chem. schválenými prostředky nebo fyzikálními fyz.nebo pro tyto prostředky chemickými účely prostředky ------------------------------------ ------------------------------------------------------ Příloha 8 Dosahy horních končetin Obrázek č. 1 Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě Obrázek č. 2 Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě i vstoje Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě i vstoje Vysvětlivky k obrázku č. 2 Oblast A - časté (20 až 40x za osmihodinovou směnu) a přesné pohyby. Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran. Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu. Obrázek č. 3 Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje Vysvětlivka k obrázku č. 3 A - optimální dosah B - přijatelný dosah C - nepřijatelné pro časté pohyby Příloha 9 Přípustné síly pro ovladače ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ Typ ovladače Polohy a frekvence ovládání Způsob ovládání, minimální a maximální síly (N) ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ tlačítko jedním prstemmin. 2,5 max. 8 dlanímin. 2,5 max. 50 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ přepínač páčkový dvoupolohový min. 30 st. na strany prstymin. 2,5 od svislé osy,max. 10 třípolohový: min 30 st. na strany od svislé osy a kolmo k základně ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ přepínač otočný při zrakové kontrole nejvyšší prstymin. 2,5 počet poloh 24, nejmenší úhel mezimax. 15 polohami 15 st. při hmatové kontrole: nejvyšší počet poloh 8, nejmenší úhel mezi polohami 45 st. ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ točítko průměr do 2,5 cm prstymin. 2,5 max. 4 průměr větší než 2,5 cmmin. 2,5 max. 15 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ kolo ruční vnější průměr věnce se volí podle jednou rukoumin. 10 rychlosti otáčení, při většímax. 100 rychlosti menší průměr oběma rukamamin. 10 max. 200 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ volant a) technická zařízení pracovně oběma rukamamax. 115 nepojíždějící b) technická zařízení pracovně jednou nebo oběma rukama pojíždějícímax. 80 c) všechna technická zařízení bez posilovače řízení oběma rukamamax. 350 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ volant zemědělská a lesnická zařízení a) tech.zařízení pracovně oběma rukamamax. 120 nepojíždějící b) tech.zařízení pracovně jednou nebo oběma rukama pojíždějícímax. 120 c) všechna zařízení bez posilovače řízení oběma rukamamax. 490 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ páka ruční horní končetinou pohyb páky: často: vpřed a vzadmin. 10 max. 60 do stranmin. 10 max. 40 zřídka: vpřed a vzadmin. 10 max. 120 do stranmin. 10 max. 80 nahoru a dolů:min. 10 max. 300 (nouzová a parkovací brzda) u zemědělských a lesnických strojů: max. 250 nouzová a parkovací brzda max. 295 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ pedál trvale: pohybem celé nohy min. 10 max. 90 často: pedál provozní nouzové brzdy min. 40 max. 400 pedál ovládaný pohybem nohy v kotníku pedál spojkymin. 20 pedál akcelerátorumax. 60 pedál provozní zemědělské a lesnické stroje: a nouzové brzdymax. 245 ostatní pedálymax. 60 max. 580 max. 150 ------------------ --------------------------------- ------------------------------------------ Vysvětlivky: Trvale používané ovladače jsou takové, které jsou používány více než 40x za osmihodinovou směnu. Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za osmihodinovou směnu. Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za osmihodinovou směnu. Příloha 10 Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních Tabulka č. 1 ---------------------------------------------------- --------------------------- Zařízení Výsledná teplota °C Výměna vzduchu m3.hod.-1 ---------------------------------------------------- --------------------------- Šatny 20 20 na 1 šatní místo ---------------------------------------------------- --------------------------- Umývárny 22 30 na 1 umyvadlo ---------------------------------------------------- --------------------------- Sprchy 25 150-200 na 1 sprchu ---------------------------------------------------- --------------------------- Záchody 18 50 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár ---------------------------------------------------- --------------------------- Ukládání pracovních oděvů a požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění při práci Tabulka č. 2 --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Druh práce Uložení pracovního oděvu Počet Počet zaměstnanců zaměstnanců na jedno na jednu umyvadlo sprchu --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Znečištění kůže zaměstnance civilní společně 10 25a) a jeho pracovního oděvu při práci s pracovním nevzniká --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Znečištění kůže zaměstnance zdvojené skříňky (oddělené 10 15 a jeho pracovního oděvu vzniká ukládání pracovního a při práci civilního oděvu --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Těžká fyzická práce, práce zdvojené skříňky (oddělené 10 10 v horkých provozech - ukládání pracovního a výrazné znečištění kůže a civilního oděvu) pracovního oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných^b) --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Práce s alergeny, chemickými Oddělené šatny pro pracovní 5 5 karcinogeny a mutageny zejména a civilní oděv (hygienická pokud se vstřebávají kůží, práce smyčka) s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví^10) --------------------------------- ------------------------------------------------------------ Vysvětlivka k uložení oděvu: a) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny. b) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostechepidemiologicky závažných. 1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti. Směrnice EP a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance. Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami. Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS). Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a o změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES. Směrnice Komise 2009/161/EU ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků. 2) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 3) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. 6) Například (833615) ČSN EN 14042 Ovzduší na pracovišti - Návod k aplikaci a použití postupů posuzování expozice chemickým a biologickým činitelům, (833618) ČSN P CEN/TS 15279 Expozice pracoviště - Měření expozice kůže - Principy a metody, (833631) ČSN EN 689 Ovzduší na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření. 7) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 7a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 7b) ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže. 8) ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb. 12) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. 13) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. 14) ČSN EN Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení. 15) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. 16) ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov, ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 17) ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 18) ČSN 73 0580-1 - Denní osvětlení budov. ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů Část 1: Vnitřní pracovní prostory. ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory. 19) ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení. 20) ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. 23) ČSN EN 124 64 - 2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN EN 13201-1 až 4 Osvětlování pozemních komunikací. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 25) § 44b odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

 
 

Aktuální články na ESTAV.czTéměř tři pětiny stavařů nejsou spokojeny se zákonem o zakázkáchČeské vánoční trendyNové vedení Středočeského kraje zrušilo výstavbu rozhledny u Zdic