Několik postřehů z letošního Aqua-thermu

Datum: 16.3.2016  |  Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce

21. ročník mezinárodního odborného veletrhu vytápěcí, ventilační, klimatizační, měřící, regulační, sanitární a ekologické techniky je již zhruba týden minulostí, ale dovolte mi, abych se tímto svým článkem ještě jednou na letňanské výstaviště vrátil a zmínil zde několik bodů, které mě tam letos zaujaly.

Dotace, kam se podíváš

Aqua-therm potvrdil, že na trhu je dostatek kvalitních tepelných zdrojů využívajících všechna tradiční paliva. Ceny jsou pochopitelně různé. Dost záleží mimo jiné na tom, jak obtížné je u toho kterého paliva vejít se do požadovaných emisních limitů nebo splnit parametry účinnosti. A zde nastává problém. Je evidentní, že některé kotle, aby byly cenově konkurenceschopné, se neobejdou bez státní dotace. Ale proč jedna skupiny výrobků může být dotována z veřejných prostředků, a druhá ne? Vždyť tento stav vytváří naprosto nerovné podmínky na trhu, na což některá sdružení vehementně upozorňují a snaží se, jak jinak, získat rovněž přístup k penězům ze státní kasy. Nedávno jsem četl článek ekonoma Pavla Kohouta, ve kterém víceméně označil jakékoliv dotace do podnikání za ekonomický zločin, protože těžce a nevratně poškozují ekonomiku. S tím nelze než souhlasit. Vyprávějte to ale našim politikům a ministerským úředníkům. Politici jsou ochotni z eráru přispět na kdeco, jen když jim to přinese dostatek politických bodů, a úředníci soudě podle několika nedávných kauz (indikátory, rozúčtování nákladů, apod.) žijí zřejmě úplně mimo realitu tohoto světa.

Co absolutně nechápu, je zákaz plynových kotlů s atmosférickými hořáky. Tyto zdroje patřily z ekologického hlediska mezi výrobky s jedním z nejpříznivějších poměrů cena/účinnost, emise téměř zanedbatelné. Místo nich máme o trochu lepší a o dost dražší kondenzační kotle. Ale nekupte je, když je možné získat na jejich pořízení dotaci. MŽP navíc podporuje i uhelné kotle, u kterých je deklarovaná účinnost dost na vodě, protože vychází z předpokladu, že ideální bude jak spalované palivo, obsluha zařízení i jeho servis. Trochu moc podmínek na to, aby to klaplo.

Zatím se dotuje výměna starých kotlů na pevná paliva za nové uhelné, kotle na biomasu, tepelná čerpadla (kromě varianty vzduch/vzduch) a kondenzační plynové kotle. Asociace tepelných čerpadel ale již lobbuje za rozšíření podpory na tepelná čerpadla do novostaveb. Pokud uspěje, a zástupci MPO, MŽP, MMR a SFŽP to na nedávném setkání nevyloučili, dá se podobný postup očekávat i ze strany ostatních výrobců. Takto bychom se záhy mohli dočkat stavu, že se podpora pořízení tepelného zdroje stane dalším mandatorním výdajem státního rozpočtu.

Nebylo by jednodušší, a hlavně levnější, znevýhodnit používání neekologických zdrojů a nechat na spotřebitelích, ať si vyberou pro ně nejvýhodnější variantu na trhu nepokřiveném dotacemi, jejichž výše odráží více sílu lobbingu než skutečný ekologický přínos?

Inovace, inovace, inovace

Je pochopitelné, že v době, kdy na trhu panuje tuhý konkurenční boj, stává se pro každého výrobce nezbytnou nutností přinášet stále nová a nová řešení, konstrukční vylepšení a nové produkty, protože především v obchodě platí okřídlené „kdo chvíli stál, již stojí opodál.“ Nicméně existují oblasti, ve kterých se už moc velké objevy očekávat nedají. Zde nezbývá než sázet na kvalitu zpracování nebo design. O to větší zájem veřejnosti nastane, když se v těchto vodách považovaných za zcela prozkoumané objeví nějaké nové, revoluční, řešení. Příkladem budiž otopná tělesa se sériovým zatékáním. Nejedná se sice o úplnou novinku, na trhu jsou k dostání již nějaký pátek, ale zatím jsem se nesetkal s jiným názorem na jejich fungování, než z dílny jejich tvůrců. Až do přednášky prof. Ing. Jiřího Bašty, Ph.D., která byla součástí pátečního doprovodného programu věnovanému vytápění, regulaci a ohřevu teplé vody.

Inteligentní regulace Viessmann Vitotronic 200 (typ HO2B)
Inteligentní regulace Viessmann Vitotronic 200 (typ HO2B)

Pro ty, kteří o tomto vylepšení otopného tělesa ještě neslyšeli, uvedu stručný popis řešení. U deskových těles s více deskami standardně dochází k paralelnímu zatékání, což znamená, že jak do čelní tak do zadní desky proudí voda o stejné teplotě. Inovace sériového zatékání spočívá v tom, že výrobce nechá vodu protékat nejprve čelní deskou a částečně ochlazenou tekutinu poté pustí do zadní desky. Smyslem má být zlepšení tepelné pohody v místnosti navýšením podílu radiace a úspora tepla. Pan prof. Bašta ve své přednášce tuto problematiku rozebrat po teoretické stránce a prezentoval i výsledky měření na konkrétních výrobcích. A světe div se, sériové zatékání nejenže nepřináší žádné zlepšení, ono má dokonce na tepelnou pohodu v místnosti výrazně negativní dopad! Chladnější zadní deska tělesa umístěného pod oknem totiž nedokáže vyvolat žádanou cirkulaci vzduchu v místnosti, v důsledku čehož nastane v nezanedbatelné části vytápěného prostoru teplotní nepohoda. Takže evidentně další ze slepých uliček pokroku.

A aby toho nebylo málo, vysvětlil prof. Bašta přítomným, prakticky totožný efekt přináší i další „revoluční“ výrobek – reflexní fólie instalovaná na stěně za otopným tělesem. Stručně řečeno, úspora tepla žádná, pouze zhoršení teplotního profilu ve vytápěné místnosti. Z toho plyne jednoduchý závěr. Důvěřuj, ale prověřuj.

Udělej (urob) si sám

Takto se jmenoval populární tuším měsíčník vydávaný před listopadem 89. V té době bylo naprosto běžné stavět obydlí svépomocí a šikovnější jedinci si dokonce na koleně vyráběli takřka vše, co bylo momentálně nedostatkové, anebo bylo pro zemi socialistického tábora zatím jen hudbou budoucnosti. A že toho bylo. Ačkoliv se za posledních 25 let mnohé změnilo, vášeň pro svépomoc (dnes ovšem nazývanou módněji DIY – Do It Yourself) v mnohých z nás zůstala. Svědčí o tom nejen hustá síť hobbymarketů, ale i poznatky z veletrhů, Aqua-therm nevyjímaje.

Na stánek k nám během čtyř dnů konání veletrhu dorazilo hned několik spoluobčanů, kteří měli v hlavě plán. Plán na to, jak sestavit ideální otopnou soustavu. Na tom by nebylo nic nepochopitelného, kdyby z rozmluvy nevyplynulo, že vůbec neuvažují o spolupráci s projektantem topenářem. Nechci tímto v žádném případě plédovat za specialisty topenáře, ale za ta léta, co se ve stavebnictví pohybuji, jsem narazil na hodně málo projektantů stavařů, kteří by dokázali ve stejné kvalitě jako „svoji“ stavební část zpracovat i profese, zejména vytápění. A řada jejich zákazníků je ve snaze ušetřit ani ke spolupráci se specialisty nenutí, protože je přesvědčena, že to posléze beztak zvládnou sami. Stačí přeci vyrazit na Aqua-therm a co nevím, na to se doptám.

Nemám nic proti kutilům domácím, ale nemyslím si, že by se skutečně funkční otopná soustava dala úspěšně realizovat metodou pokus-omyl. A úspora pár tisícovek za projekt vytápění se může v konečném účtování dost prodražit.

Nové trendy u tepelných zdrojů

Ačkoliv předchozí odstavce vyznívají spíš pesimisticky, bylo by chybou myslet si, že veletrh byl ve znamení pouze těchto a podobných případů. Opak je pravdou. Pořádání veletrhu jednou za dva roky se ukazuje býti dobrým tahem, který se promítl do bohaté účasti vystavovatelů. Návštěvníci tak měli možnost vidět spoustu novinek a je příjemným zjištěním, že řada výrobků, které měly premiéru na loňském ISH ve Frankfurtu, patří po necelém roce do standardní nabídky tuzemských dodavatelů. To nebylo ještě donedávna úplnou samozřejmostí. A jaké trendy lze u novinek vypozorovat?

Doba si žádá vysokou energetická účinnost. Výrobci se dnes předhánějí, kolik plusů za áčkem mají a vzhledem k tomu, že nad řadou výrobků s horšími parametry vyřkla již evropská legislativa ortel smrti, a na další dojde co nevidět, nemohu se ubránit dojmu, že se blíží doba, kdy se toto kritérium výběru pomalu ale jistě stane pro zákazníky druhořadým. Vždyť za chvíli nebudou na trhu jiné, než „áčkové“ produkty s účinností těsně pod stropem technologického maxima. A přiznejme si, rozdíl mezi A++ a A+++ už tak zásadní není. Do popředí se tak dostanou jiná kritéria a výrobci si to uvědomují. Pro představu to lze dokumentovat na jednom tepelném čerpadle, které si na Aqua-thermu odbylo tuzemskou premiéru.

Panasonic Aqaurea Generace H
Panasonic Aqaurea Generace H

Panasonic Aquarea generace H je na první pohled jedním z mnoha tepelných čerpadel vzduch-voda na trhu, ze kterých mohou zákazníci vybírat. Je však dobrým příkladem toho, jak výrobce reaguje na fakt, že se výkonové parametry v rámci konkurence pomalu srovnávají, a hledá další oblasti, ve kterých dokáže nabídnout něco navíc. Konstruktéři například zapracovali na dvou zdánlivých detailech. Prvním je uspořádání přípojných míst. Zatímco běžné je, že jednotlivé trubky vystupují z tělesa tak, jak to umožní vnitřní uspořádání komponentů, zde si dali záležet, aby všechna potrubí byla pěkně v jedné řadě, čímž usnadnili práci montážníkům. Druhým je způsob výměny instalovaného vodního filtru. To lze díky dvěma uzavíracím kulovým ventilům a rychlospojkám provést bez nářadí během několika desítek sekund. Podobným způsobem je možné nainstalovat i 3cestný ventil, který patří mezi volitelnou výbavu. Na těchto vylepšeních profituje pochopitelně i konečný zákazník, protože montáž a servis zařízení je nyní rychlejší.

Zajímavým řešením je i odnímatelný display řídící jednotky. Ten může být umístěn buďto přímo na čelním panelu tepelného čerpadla, anebo kdekoliv ve vytápěném prostoru, kde funguje coby dálkové ovládání s integrovaným teplotním čidlem. Teplotní senzory lze mimochodem k jednotce připojit hned čtyři, dva vnitřní a dva venkovní, čímž je možné vytvořit dvě nezávislé zóny vytápění v rámci jedné otopné soustavy.

Dalším bonusem pro uživatele je velice přesný průtokoměr s výstupem do řídící jednotky, díky němuž bude mít uživatel neustálý přehled o výkonu čerpadla, potažmo o jeho spotřebě a účinnosti. Ta je oproti předchozím generacím značky pochopitelně opět o něco vyšší. Sympatické je, že výrobce na rozdíl od některých svých konkurentů ve firemních materiálech stále uvádí grafické průběhy COP v závislosti na okrajových podmínkách a nikoliv pouze hodnotu sezónního COP, které nemá pro komplexní posouzení vhodnosti čerpadla pro daný objekt dostatečnou vypovídací hodnotu.

Standardem se poslední dobou stává kvalitní design. Výrobci tepelných zdrojů tak dávají zákazníkovi na výběr, jestli kotel skrývat, nebo naopak vydávat na odiv. Nutno podotknout, že tímto krokem si výrobci na sebe tak trochu upletli bič, protože kotel v obytném prostoru oko estéta zaujmout může, ale aby se z instalace „uměleckého artefaktu“ nestala noční můra, tak tichý být musí. V katalozích uváděné hodnoty akustických parametrů svědčí o tom, že si této podmínky jsou vědomi.

Co k tomu dodat? Topné zdroje prodělaly za poslední léta obrovský pokrok. Zlepšily se jejich technické parametry a nyní výrobci z plných sil pracují na jejich uživatelské přívětivosti, k čemuž přispívají současné komunikační technologie. Standardem se tak stává nejen ovládání zdroje po síti, ale i vzdálená diagnostika usnadňující technikovi identifikovat na dálku příčinu problému.

 

Hodnotit:  

Datum: 16.3.2016
Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPřestavbu mohyly v Beskydech skauti dokončili svépomocíNapřesrok se začne stavět 140 kilometrů dálnicPísek plánuje výstavbu. Postaví knihovnu i parkovací dům za stovky milionů