Zásady při zateplování plochých střech

Datum: 5.2.2009  |  Autor: Milan Pokrivčák, application / product specialist  |  Organizace: KNAUF INSULATION, spol. s r.o.  |  Firemní článek

Každá střešní konstrukce – nová nebo rekonstruovaná – představuje náročný proces navrhování, realizace a její následné údržby. Velmi důležitou součástí každé ploché střechy je tepelná izolace. Při rekonstrukci plochých střech starších bytových domů je téměř vždy potřebné stávající tepelnou izolaci vyměnit nebo doplnit, protože je často vyhotovená z málo kvalitních materiálů a nedostatečně dimenzovaná.

KNAUF INSULATION, spol. s r.o.
Bucharova 2641/14
158 00 Praha 5

tel.:+420 234 714 011
e-mail:
web:www.knaufinsulation.cz

Prvním krokem při řešení jakékoliv střechy je oslovení odborníka - projektanta k vypracování kvalitní projektové dokumentace. Ještě před vyhotovením projekčního řešení je třeba uskutečnit průzkum existující střešní konstrukce a vypracovat posudek o způsobilosti nebo sanaci jednotlivých materiálů střešního pláště. Současně je zapotřebí posoudit statickou způsobilost celé střešní konstrukce.

Dalším důležitým krokem je správný výběr tepelné izolace dle toho, zda bude střecha účelová nebo ne. V případě účelově zatížených střech je nevyhnutelné zvolit tepelněizolační materiály, které budou schopné přenášet účelové zatížení na střeše.

Tloušťka tepelné izolace musí být dimenzována tak, aby i v nejnižších místech střechy (střešní vpusti, odtokové žlaby, atd.) byla tepelněizolační vrstva v tloušťce odpovídající tepelnětechnickým požadavkům.

Zodpovědně je třeba posoudit také současné, resp. předpokládané provozní podmínky pod střešní konstrukcí, zejména teplotu a relativní vlhkost.

ZABUDOVÁNÍ TEPELNÉ IZOLACE

Na základě posouzení je možné přistoupit k zodpovědnému návrhu skladby střešního pláště, kde musí být správně zvolená a v dostatečné tloušťce navrhnutá tepelná izolace. V případě vyšší relativní vlhkosti v interiéru pod střešní konstrukcí se musí ve střešní skladbě použít parozábrana, která je důležitým prvkem zabraňujícím přístupu vlhkosti do střešního pláště. Chrání před zavlhnutím vláknitých tepelněizolačních materiálů, u kterých by následkem zvlhnutí došlo k snížení tepelněizolační schopnosti. Optimální tloušťka a umístění tepelné izolace vychází z tepelnětechnického výpočtu. Z něj je zřejmá i kondenzace vodních par a následně i návrh parotěsné fólie.

KONSTRUKČNÍ TYPY PLOCHÝCH STŘECH

Jednoplášťové:
  • bez tepelné izolace
  • s tepelnou izolací
  • bez parozábrany
  • s parozábranou
  • s opačným pořadím vrstev
Při rekonstrukcích:
  • s perforací původní povlakové krytiny - PLUS střecha
  • s perforací původní povlakové krytiny - DUO střecha
Dvojplášťové:
  • větrané
  • s uzavřenou vzduchovou mezerou

Víceplášťové

Tepelná izolace se musí ukládat souvisle a natěsno a musí mít přiměřenou tepelnou roztažnost proti hydroizolačním vrstvám. Musí být trvale tvarově stálá a odolná proti teplotám vznikajícím ve střešním plášti. Tepelná izolace z minerálního vlákna musí být zabudovaná do střešní konstrukce vždy v suchém stavu.

Tepelněizolační vrstva může být navrhovaná i jako spádová. V tomto případě se musí navrhnout tzv. pokládací plán tepelné izolace střechy se specifikací vyhotovení a uložení spádových izolačních desek. Všechny přístupy skrze střešní konstrukci (větrací průduchy, dešťové svody) musí být opatrně tepelně zaizolované po celé výšce střešního pláště. Důležité je, aby byla celá skladba ploché střechy zodpovědně ukotvená nebo přitažená k nosné konstrukci střechy.

Ploché střechy vyžadují velmi starostlivé vyhotovení konstrukčních detailů, a to při všech řemeslných pracích podílejících se na konstrukci střechy.

TEPELNĚIZOLAČNÍ MATERIÁLY PLOCHÝCH STŘECH

Ve starších střešních konstrukcích se jako tepelná izolace nejčastěji vyskytuje škvára, škvárobeton, keramzit, pórobeton a pěnový polystyren. V současnosti se používají hlavně desky z čedičového vlákna, extrudovaného polystyrenu, expandovaného perlitu a PUR pěny.

Při dvou a více plášťových plochých střechách se používají rohože ze skelných vláken, desky z čedičového vlákna, případně foukaná izolace z buničiny nebo čedičových vláken. Z důvodu zvýšené požární odolnosti střešní konstrukce se upřednostňují tepelněizolační materiály z čedičového vlákna - mají nejvyšší třídu požární odolnosti A1. Prioritu mají i v případě spádové tepelněizolační vrstvy. Při vyšších nárocích na přenos zatížení účelových střech nebo u vegetačních střech se používají tepelněizolační desky z čedičového vlákna a extrudovaného polystyrenu.

Výběr a zabudování konkrétního tepelněizolačního materiálu musí být řešen již v projektové dokumentaci ploché střechy. V žádném případě se nedoporučuje měnit nebo kombinovat tepelněizolační materiály ve stádiu realizace.

ČASTÉ DŮVODY PORUCHY STŘECH

Mnoho potíží může způsobit špatný projekční návrh. Je třeba se přesvědčit, zda návrh řeší vhodný konstrukční typ, pořadí a funkci vrstev střešního pláště. Nevhodný je návrh izolace z minerální vlny, pokud technické parametry izolace nejsou schopny odolávat konkrétním podmínkám. Poddimenzovaní tloušťky tepelné izolace má za následek velké energetické ztráty a hlavně kondenzaci v celém střešním plášti. Důsledkem využití nevhodných typů izolace je nefunkčnost a poruchovost celé střešní konstrukce. Životnost a funkčnost střechy výrazně snižuje i nedůsledná realizace, případně podcenění kvality vyhotovení detailů řemeslných prací.

Nerespektování pokynů výrobců jednotlivých komponentů, které se týkají fáze skladování, transportu, manipulace, montáže a zabezpečení po montáži, resp. uživatelské fáze, se podílejí velmi vysokým procentem na poruchovosti střešních konstrukcí.

 

Datum: 5.2.2009
Autor: Milan Pokrivčák, application / product specialist
Organizace: KNAUF INSULATION, spol. s r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czKarlovy Vary chystají rekonstrukci hvězdárny, opravu už potřebujeJak správně zazimovat nadzemní bazénProměna kancelářských budov Balabenka a Delta Haus v Praze