Plíseň to je zlato !?

Úvod

Celkem je dosud známo 29 různých toxických plísní, z toho jedna z nejvíce jedovatých plísní, která je hodnocena jako jedna z největších hrozeb pro lidstvo, je tzv. černá plíseň - Stachybotrys chartarum (viz obr. 1). Stachybotrys (převzato z www.mold-help.org) je nazelenalá černá plíseň, která vzniká a roste na materiálech s vysokým obsahem celulózy, nebo na materiálech obsahujících seno, slámu, proutí, dřevěné piliny a na stavebních materiálech jako jsou stropní obklady, zdi, papírové parozábrany, tapety, izolační desky, lepenkových a dřevovláknité desky, juta, dřevo,... jsou-li vytvořeny příznivé podmínky pro její vznik: tj. dostatečná teplota (teploty mezi 4 a 40 °C) a vysoké navlhnutí materiálů způsobené např. záplavami, poškozenými rozvody a odpady vody, nedostatečnou či poškozenou izolací objektů apod. Základní informace o tom, co způsobuje tato plíseň, produkující toxiny:

Obr.1 - Stachybotrys chartarum

Stachybotrys chartarum může způsobit závažné zdravotní problémy a onemocnění jako jsou porodní problémy, potraty, bolesti hlavy, ztráty paměti, poškození mozkových tkání, rakoviny, poškození kůže (otevřené rány), alergie, ztráty vlasů, chronické záněty a onemocnění dutin, onemocnění plic a může způsobit i smrt.

Ve světě existuje celkem 10 klimatických pásem s odstupňovaný hodnocením pro případný vznik plísní (převzato z www.inspector.com), z toho v 7 pásmech jsou vhodné podmínky pro vznik plísní (plísně nevznikají v prostředích velmi studených, teplých či suchých) a. ČR patří do klimatického pásma s vysokou pravděpodobností vzniku plísní, existují-li pro to (jak bylo výše uvedeno) příznivé podmínky.

Plíseň a zlato (peníze)

Proč plíseň může být - samozřejmě přeneseně vyjádřeno - zlato, resp. peníze? Pro toto tvrzení je v tomto příspěvku uváděn "americký" přístup a to na základě, jak skutečného případu tak i nástinu přístupu, postupu a řešení fenoménu zvaného plísně.

Postup při řešení nápravných opatření, způsobených např. nepředpokládaným vniknutím vody do konstrukce objektu v důsledku nedostatků ve stavbě apod.:

• vlastník objektu nebo nájemník volá pojišťovnu
• pojišťovna volá "čistící a renovační" firmu
• tato firma nevykoná svoji práci dobře - náprava, včetně odstranění příčin poškození je nedostatečná
• plíseň dále narůstá, jsou povoláni soudní znalci, inspektoři a nakonec je někdo žalován!

Jeden příklad:

V roce 2001 zažaloval americký občan Ed McMahon společnost, která prováděla opravy jeho domu o částku 20,000.000 USD, protože on a jeho žena onemocněli respirační chorobou a jeho pes pošel. (Po dobu rekonstrukce svého domu se přestěhovali do vilky s měsíčním 3.000 USD). Pojišťovna povolala licencovaného stavebního znalce, který byl najmutý pojišťovnou jako expertní svědek a ten zjistil velký počet závad a nedostatků v rekonstruovaném domě o ploše 700 m². Ed McMahonovi byla soudem nejen přiznána náhrada 230.000 USD, ale díky publicitě tohoto případu vznikly tisíce soudních sporů.

V současné době již byla, a to po čtyř ročním úsilí, publikována (v USA) IICRC (Institute of Inspection, Clearing and Restoration Certification - založen v r.1972 a který má 27.500 členů registrovaných v 21 zemích) S520 Mold Remediation Standard (Norma pro "léčení" plísní), kdy do procesu tvorby normy bylo zahrnuto více jak 20 asociací, více než 120 členů výborů a 350 členů, kteří zpracovávali či recenzovali písemné materiály pro přípravu normy. Dnes jsou v USA čtyři soudci, kteří se specializovali na řešení sporů týkajících se plísní.

Kde je potom spojení "plísní a zlata (peněz)":

Je to samozřejmě dáno tím, že náhrady za poškození objektů způsobující vznik plísní, za nedostatečná či nekvalitní nápravná opatření na jejich odstranění, náhrady za poškození zdraví a majetků, poplatky za soudní znalce, za soudy, ... jsou "velmi výnosné" pro žalující (ale bohužel také někdy v případě zdraví nevratně poškozenou) stranu. Druhá, tedy žalovaná a ve většině případu k náhradám odsouzená strana, se potom snaží provádět taková nápravná opatření, aby se nedostala do pozice strany žalované, kdy většinou používá vlastní diagnostickou techniku (případně si službu s technikou sjednává) pro zjišťování a dokumentaci stavu před a po provedených nápravných opatřeních. Samozřejmě také pojišťovny, případně jimi najatí soudní znalci, používají vhodnou diagnostickou techniku pro zjišťování a dokumentaci skutečného stavu kontrolovaného objektu. Spojení mezi "plísněmi a zlatem (penězi) je možné vidět (z pohledu výrobce a dodavatele vhodné diagnostické techniky) v tom, že existují tyto skupiny, kteří si tuto techniku buď přímo kupují, případně využívají specializované služby vlastníků této techniky:

• vlastnící techniky, poskytující specializované služby
• firmy provádějící nápravná opatření
• soudní znalci a experti
• výzkumná a vývojová pracoviště včetně hygienických stanic

V každém případě "trh" s diagnostickou technikou (na prvním místě je nutné uvést termografickou - termovizní techniku), používanou pro zjišťování navlhnutí materiálů či stavebních, není ani zdaleka saturován.

Obecné použití termografické techniky ve stavebnictví

Termografická technika má ve stavebnictví velmi široké použití. V dalším se zaměřme pouze na jedno použití - zobrazování teplotních polí na vnitřních částech stavební konstrukce a jejich kvantifikaci s cílem vyhodnotit, zda na kontrolovaných částech konstrukce (při určitých okrajových podmínkách) nemohou kondenzovat vodní páry obsažené ve vnitřní atmosféře - vzduchu. Pokud dojde k takové kondenzaci, dojde samozřejmě i k navlhnutí konstrukce (zdiva) a tak je splněna jedna podmínka případného vzniku plísní - druhá podmínka je splněna téměř vždy, protože teplota na povrchu vnitřní konstrukce (zdiva) se většinou pohybuje v rozmezí teplot od 4 do 40 °C.

Pozn.: Metodou nekontaktní termografie lze sice poměrně jednoduše identifikovat teplejší místa povrchu od chladnějších, ovšem zjištění skutečných teplot v těchto místech kvantifikací zobrazených teplotních polí vyžaduje disponovat znalostmi širších souvislostí těchto měřících postupů. Je třeba si uvědomit, že termografie je vědním oborem, který zahrnuje poznatky z šíření infračerveného záření, principů přenosu tepla, atmosférických vlivů, principů radiometrie, znalost příslušných zařízení atd. Tím jak se termokamery stávají stále levnějšími a jejich obsluha stále jednodušší, vzrůstá ovšem riziko, že si tento přístroj pořídí osoba neznalá problému, načež se nazve odborníkem na termografii. Ovšem přestože diagnostikovat zvýšenou teplotu vlastního těla dokáže každý z nás, pro stanovení její příčiny a k návrhu léčby je zpravidla již třeba disponovat vědomostmi lékaře. Bez potřebných znalostí činí termokamera ze svého majitele odborníka na termografii asi tak, jako stetoskop činí doktora ze svého vlastníka.

Termografická technika fy FLIR

Předpokládejme, že s kvalitním termografickým systém pracuje odborník, který splňuje nezbytné předpoklady (jako jsou již citované dostatečné znalosti (úroveň vzdělání) i určitá praxe), k tomu, aby mohl na základě výsledků z termografického měření vyhodnotit, zda na kontrolovaných vnitřních částech konstrukce nemohou nastat takové podmínky, které by umožnily vznik a růst plísní. Dále předpokládejme, že takové měření je realizováno za určitých okrajových podmínek (jejich specifikace přesahuje rámec tohoto příspěvku) a měření bylo provedeno na základě podezření na nedostatečné tepelné izolační vlastnosti buď části nebo celého objektu. V případě, že je nedostatečná tepelná izolační schopnost např. v určité části konstrukce objektu, tak za určitých okrajových podmínek dojde v těchto částech k poklesu povrchových teplot na takovou úroveň, že spolu s většinou zvýšenou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu následně dojde ke kondenzaci vodních par na těchto částech vnitřní konstrukce. Takováto místa je možné buď na základě termografického měření (a doplňujících měření teploty vnitřního vzduchu a jeho relativní vlhkosti) buď vypočítat a určit, nebo přímo zobrazit při použití termografických systémů fy FLIR ThermaCAM B (Building) series jako jsou ThermaCAM B2 (obr. 2) a ThermaCAM B 20 (obr. 3), které jsou doplněny patentovaným (vnitřním) software (obr. 3) umožňujícím jak kvantifikací teplotních polí, ale dále i zobrazením míst (ploch) (obr. 4), kde může dojít ke kondenzaci vodních par.

Obr. 2 - ThermaCAM B2		Obr. 3 - ThermaCAM B 20
Obr. 3 - Vnitřní software ThermaCAM B series		Obr. 4 - Termogram se zvýrazněním míst možné kondenzace

Závěr

Název tohoto příspěvku byl záměrně zvolen tak, aby určitým způsobem upozornil na velmi závažné téma, jakým jistě plísně a především toxické plísně jsou. Je otázkou, zda tomuto fenoménu je věnována dostatečná všestranná pozornost, tj. aby nebyly vytvářeny podmínky pro jejich vznik (správně navržená a kvalitně provedená konstrukce stavebního objektu, správné užívání vnitřních prostorů, ...) a pokud takové podmínky nastanou (záplavy, poškození vnitřních rozvodů vody a odpadů, ...), je nutné provést co nejdříve správná a dostatečná nápravná opatření. Vhodná diagnostická technika určená nejen pro zjišťování závad ve stavebních konstrukcích, ale i pro jejich dokumentaci a to včetně dokumentace provedených nápravných opatření existuje, např. takovouto techniku vyrábí a dodává fa FLIR. Téměř podmínkou by mělo ale být, že použití termografické techniky, hlavně vyhodnocení získaných výsledků by mělo být svěřeno příslušným odborníkům.

Použitá literatura

Pašek Jan, Svoboda Jiří - Fyzikální aspekty použití nekontaktní termografie při analýze obvodových plášťů budov (Stavební obzor 2003/4)
Lucie Ron (Svoboda Jiří) - Mold is Gold (Plíseň je zlato) (ppt prezentace)
Webové stránky: www.mold-help.org, www.moldispector.com, www.iicrc.org, www.moldlawyer.com