Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla

Datum: 11.4.2006  |  Autor: Doc. Ing. Karel Brož, CSc.  |  Organizace: ČVUT v Praze, Strojní fakulta, Ústav techniky prostředí  |  Zdroj: Vytápění větrání instalace 2/2006  |  Recenzent: Prof. Ing. Karel Hemzal, CSc.

Článek podává přehled o cenách fosilních paliv, elektřiny a tepla v ČR a předpoklady pro jejich další vývoj v evropském kontextu.

V období od r. 1989 až do nynějška v ČR ceny paliv a energie stále rostly (s výjimkou krátkodobých poklesů, které byly později překonány dalším zvýšením). Nejprve byl růst pomalý, spíše vyvolaný měnovými reformami, od r. 1996 však ceny stoupají strměji a po vstupu do EU i nárazově (zdražení plynu na podzim 2005 o 20 %). Růst cen fosilních paliv je dán stoupající poptávkou při relativní omezenosti jejich zdrojů a globalizací energetiky. Poptávka po palivech a energii roste rychleji než počet obyvatel, protože rozvíjející se země (např. Čína a Indie) touží po rychlejším vyrovnání životní úrovně a ekonomiky s rozvinutějšími zeměmi, kterého lze dosáhnout jen zvýšením spotřeby fosilních paliv. Podíl obnovitelných zdrojů ve světové ekonomice či energetice je zatím velmi malý, prakticky zanedbatelný. Udržitelný rozvoj lidstva při zachování dosavadní spotřeby fosilních paliv nebo jejím snížení při zvýšení podílu obnovitelných zdrojů tak zatím zůstává neuskutečněným snem.

Avšak i v zemích EU (včetně ČR) přes veškerá úsporná opatření v oblasti tepelné energie roste spotřeba elektřiny při stagnující výrobě (např. v Německu se během roku 2005 zvýšila spotřeba o 20 % a cena elektřiny vzrostla o 30 %). Ačkoliv vždy bylo cílem energetické politiky států EU včetně ČR snížit závislost na dovozu fosilních paliv, tento cíl se nepodaří splnit. Evropské zdroje ropy a zemního plynu budou do r. 2030 až 2035 vyčerpány (kromě evropské části Ruska) a tato paliva, pokud nebudou nahrazena obnovitelnými zdroji, uhlím a jadernou energií, bude nutno v celém rozsahu dovážet z Ruska a ze zámoří.

UHLÍ

Ekonomika České republiky je zhruba z 50 % založena na domácím hnědém uhlí. Průběh těžby v minulém století je znázorněn na obr. l. Pro rok 2005 platila strmější útlumová křivka těžby - bylo vytěženo zhruba 54 mil. tun hnědého uhlí. Po uhlí v posledních dvou letech poptávka stoupá, což vede k mírnému růstu těžby a zvyšování ceny. Těžební zásoby byly ekology vymezeny pouze na následujících 30 roků, i když existují na delší dobu. Pokud by to bylo dodrženo, znamenalo by to v r. 2035, že ČR bude závislá ze 100 % na dovozu fosilních paliv. Doly dodávají hnědé uhlí ve třech kategoriích:


Obr. 1 - Těžba hnědého a černého uhlí v ČSFR v letech 1920 až 2005.
Podle [1] a tam z denního tisku.

  • uhlí pro energetiku (výhřevnost 14 MJ/kg, doprava na krátké vzdálenosti běžícími pásy),
  • uhlí pro průmysl (výhřevnost cca 16 MJ/kg),
  • tříděné uhlí pro domácnosti (udávaná výhřevnost průměrně 18 MJ/kg).

Podle [2] je uveden vývoj cen uhlí v tab.1.

Rok 1994 1998 2000 2002 2005
Uhlí pro energetiku 250 305 310 280 320
Uhlí pro průmysl 420 510 560 595 620
Uhlí pro domácnost 820 1300 1650 2010 2020

Tab.1 Vývoj cen uhlí podle druhů (ceny v Kč/t)

Ceny uhlí porostou i do budoucna v návaznosti na růst cen ostatních fosilních paliv, ale růst by neměl být tak strmý, zhruba 1,5 až 3 % ročně vzhledem k tomu, že jde o tuzemské palivo.

ROPA A ZEMNÍ PLYN

Na ropu a zemní plyn připadá asi 1/3 světových zásob fosilních energetických zdrojů. Uhlí zaujímá zbývající 2/3 a je navíc rovnoměrněji rozloženo po světě. V zemích OPEC je soustředěno téměř 80 % světových zásob ropy. Podle rozboru Mezinárodní energetické agentury (IEA) lze očekávat, že do r. 2030 vzroste podíl těchto zemí na světové těžbě z dnešních 40 % na 54 %.

Rusko a země OPEC mají více než 80 % světových zásob zemního plynu. Zhoršující se situace v zásobách ropy a zemního plynu je spojena s vysokou potřebou investic pro těžbu a dopravu těchto paliv. Podle IEA by mohla krýt k r. 2030 až 38 % světové spotřeby energie, pokud by na těžbu a dopravu byly vynaloženy 3 biliony dolarů. Zemní plyn by při vynaložení potřebných prostředků mohl krýt v té době o málo více než 25 %.


Obr. 2 - Vývoj světových cen ropy v minulém století. Podle [1] a tam ze zahraničního
denního tisku (Handelsblatt, SRN). Pozn. rec.: 1 barel = 159 l = 42 U.S. gal.


Obr. 3 - Průběh cen ropy a zemního plynu, podle [2].
WTI - ropa (černá čára, levá stupnice),
Henry Hub - zemní plyn (fialová čára, pravá stupnice)

Ropa i zemní plyn se do ČR dováží v celém rozsahu spotřeby hlavně z Ruska, zemní plyn v menším podílu též z Norska. Ropa a její deriváty se u nás jako palivo v energetice využívají hlavně jako záloha u vícepalivových systémů. Největší spotřeba je v dopravě, dále v chemickém (zejména výroba plastů a tepelných izolací) a farmaceutickém průmyslu. Průběh cen ropy na světovém trhu je znázorněn na obr. 2 v USD na barel. 1 barel má objem 156 litrů. Obr.2 zahrnuje téměř celé minulé století a je zřejmé, že cena ropy byla celkem stabilní až do první ropné krize v r. 1973 a činila pouze asi 10 USD/barel. Další politické a válečné události (okupace Kuvajtu Irákem, dvojí válka USA s Irákem) vyhnaly ceny až na 6 či 7 násobek dávné stabilní ceny, dnes až k 70 USD/barel (obr.3).

Ceny plynu jsou svázané s cenou ropy, kterou sledují dnes již s malým zpožděním (to je zřejmé z obr.3). Plyn je v ČR hojně využíván k vytápění jak přímo v objektech, tak v centralizovaném zásobování teplem (především v kogeneračních zdrojích) a k vaření. Cena plynu se nyní stanovuje na 1 kWh nebo 1 MWh spalného tepla, i když fakturačním měřidlem je objemový plynoměr. Spalné teplo 1 m3 ruského zemního plynu je 10,51 kWh. Pokud chce odběratel znát částku, kterou zaplatí za spotřebovaný objem plynu, musí tento objem vynásobit číslem 10,51 a měrnou cenou za 1 kWh spalného tepla. Spalné teplo lze však využívat (alespoň zčásti) jen u kondenzačních kotlů. Velká většina odběratelů však má běžné kotle, které využívají jen výhřevnost plynu (9,27 kWh/m3) s účinností okolo 90 %. Skutečná cena 1 využité kWh je potom v poměru 10,51 : (9,27 x 0,9) = 1,26 x vyšší než uváděná měrná cena v ceníku.

Odběratelé plynu jsou tříděni do 4 kategorií podle odběru.

  • domácnosti (malý odběr - vytápění, vaření),
  • maloodběr (firmy a provozy s odběrem do 630 MWh/r spalného tepla),
  • střední odběr (630 až 4200 MWh/r spalného tepla- kategorie zavedena 1. 9. 1999),
  • velkoodběr (nad 4200 MWh/r spalného tepla).

V období od r. 1996 do konce roku 2005 podle [3] vzrostly ceny plynu u domácností 5,142 x, u maloodběru 2,932 x, střední odběr ještě neexistoval a u velkoodběru 1,876 x. Aktuální maximální ceny plynu v jednotlivých kategoriích jsou uvedeny v tab.2. Jednotlivé regionální plynárenské společnosti mohou prodávat plyn za odlišné ceny, ale nesmějí být vyšší než maximální.

Kategorie Kč/MWh
domácnosti 1008,96
maloodběr 895,32
střední odběr 864,80
velkoodběr 834,84

Tab. 2 Maximální ceny zemního plynu včetně paušálu a DPH
na konci roku 2005 (podle [3]) v Kč/MWh spalného tepla

Od 1. 1. 2006 byly uváděné ceny zvýšeny o 8,4 %. Podle různých prognóz lze očekávat rovnoměrné zvyšování cen plynu v ČR o 5 až 6 % ročně.

ELEKTŘINA

V ČR je vyráběna elektřina v odsířených uhelných elektrárnách (asi 60 %), jaderných (cca 35 %) a vodních elektrárnách (zbylý podíl). Emise CO2 produkují pouze uhelné elektrárny. Palivo pro jaderné elektrárny se již v ČR netěží, dováží se. Účinnost odsířených uhelných elektráren je zhruba stejná jako u jaderných. Náklady na palivo do jaderných elektráren pro stejné množství vyrobené elektřiny jsou asi 2 x nižší.

Ceník elektřiny obsahuje na 60 různých tarifů, časově rozdělených ještě na období vysokého a nízkého tarifu. Odběratelé mají možnost zvolit si takový tarif, který jim při dané spotřebě umožní nejnižší platbu, pokud splňují stanovené podmínky. Takové zjištění může být značně komplikované, jelikož měrná cena elektřiny se skládá z těchto položek:

a) cena "silové" elektřiny (tj. velkoobchodní cena na trhu, za kterou nakupuje distributor)
Ta se pro konečného odběratele skládá ze dvou složek:

  • plat za spotřebovanou elektřinu (vysoký tarif, nízký tarif),
  • měsíční plat za odběrné místo.

Podle [4] tato cena vzrostla v ČR o 42 % od r. 2002 do konce roku 2005.

b) cena za distribuci elektřiny, která má složky:

  • plat za distribuované množství elektřiny (ve vysokém a nízkém tarifu) - podle rozhodnutí ERÚ č. 15/2005,
  • měsíční plat za příkon podle velikosti jističe,
  • cena systémových služeb (dle rozhodnutí ERÚ č. 14/2005),
  • cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů (podle rozhodnutí ERÚ č. 14/2005),
  • cena za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou, a.s.

V ceníku jsou uváděny jednotlivé položky bez DPH, takže k výsledku je třeba přičíst 19 %. Jako příklad uveďme stanovení ceny za 1 kWh ze sazeb pro domácnosti pro skupinu odběru PŘÍMOTOP 20, jednu z nejnižších, kterou lze kombinovat s jedinou distribuční sazbou D45d. Pro zjednodušení předpokládejme, že každý měsíc pravidelně spotřebujeme 1000 kWh (i když otopné období netrvá celý rok a odběr není rovnoměrný). Při tom polovina elektřiny bude odebrána ve vysokém tarifu a polovina v nízkém tarifu. Ceny jsou již přepočteny včetně DPH.

Silová elektřina:
Vysoký tarif 1689,20 Kč/MWh za 0,5 MWh 844,60 Kč
Nízký tarif 1332,80 Kč/MWh za 0,5 MWh 666,40 Kč
Měsíční plat za odběrné místo   40,46 Kč
Cena za distribuci:
Za množství ve vysokém tarifu 38,21 Kč/MWh 19,105 Kč
Za množství v nízkém tarifu 1,84 Kč/MWh 0,95 Kč
Měsíční plat za jistič 3 x 16 A 224,91 Kč
Za systémové služby 185,97 Kč/MWh 185,97 Kč
Na podporu výkupu z OZE 33,63 Kč/MWh 33,63 Kč
Činnost zúčtování Operátora 5,51 Kč/MWh 5,51 Kč
__________________________________________________________
Celkem za 1 MWh měsíčně 2021,54

Průměrná cena pro tento hypotetický případ je 2,02154 Kč/kWh.

Ve srovnání dvaceti pěti zemí EU zaujala ČR devatenácté místo v pořadí dle výše průměrné ceny elektřiny v domácnostech za rok 2005 (0,095 €/kWh, necelé 3 Kč/kWh). Nejdražší elektřina je v italských domácnostech, průměrně 0,15 €/kWh, následovaná Německem s průměrnou cenou 0,14 €/kWh. Po novoročním zdražení se umístění ČR jistě změní. Je očekáván i naplánován další růst cen elektřiny. Do roku 2010 se předpokládá vzrůst velkoobchodních cen o 26 až 30 %, tedy cca o 5 % ročně. Hlavním důvodem pro zvyšování cen je podle [4] nutnost obnovy dožívajících elektráren. Cena elektřiny musí dosáhnout takové výše, aby bylo ekonomické nové elektrárny postavit. Obchodníci v sousedních zemích zvyšují poptávku po levnější české elektřině a tím vzniká tlak na zvýšení ceny, aby bylo možné uspokojit také domácí poptávku. Dalším "důvodem" je sbližování cen se sousedními státy a růst cen plynu a ropy. Vlády se snaží prosadit ekologičtější alternativy výroby elektřiny zdražováním elektřiny vyrobené z uhlí. Je zavedeno obchodování s emisními povolenkami, které v důsledku znamená zdražení dodávky uhlí, v některých případech až na dvojnásobek (cena povolenky pro emise 1 tuny CO2 se v EU pohybuje mezi 5 a 30 €).

TEPLO Z CENTRÁLNÍCH ZDROJU (CZT)

U této ceny se projevují největší regionální rozdíly, dané rozdílnými druhy paliv používaných ve zdrojích, rozlohou zásobovaného území a technickým stavem celého zařízení. I u nových či rekonstruovaných soustav jsou měrné ceny tepla dosti vysoké, protože je v nich započtena splátka za výstavbu, rekonstrukce či opravy. Teplo z CZT je zatím zatíženo DPH ve výši 5 % a ČR žádá v EU o prodloužení této výjimky. To naráží na odpor některých sousedních států, zejména Rakouska. Není však možné jednorázově přistoupit na jednotná pravidla, sjednotit ceny komodit v kursovním přepočtu, když mezi mzdami jsou propastné rozdíly. Navíc Rakousko je stále proti otevření trhu s pracovními silami.

V ČR obecně platí, že nejlevnější teplo z CZT je z uhelných zdrojů, nejdražší z plynových.
Podle [5] byla v roce 2005 celostátní průměrná cena tepla dodávaného konečným spotřebitelům 350 Kč/GJ. Po zdražení plynu na podzim 2005 a v lednu 2006 se v tomto roce průměrná cena zvýší na odhadovanou hodnotu 420,- Kč/GJ. Zdražování tepla z CZT u zdrojů založených na uhlí bude mírné, u plynu vysoké - podle měnících se cen paliva. Jako příklad uveďme dva extrémy cen tepla pro konečné spotřebitele v lednu 2006 včetně DPH:

Sokolov (zdroj na místní uhlí) 301,- Kč/GJ
Brno (rekonstruované zdroje na plyn) 603,- Kč/GJ

Také v Praze se nacházejí větší rozdíly v cenách tepla z CZT. Převážná část pravobřežní oblasti Vltavy je tzv. uhelnou oblastí s levnějším teplem z Mělníka, většina území na levém břehu má teplo z plynu.

Použité zdroje:

[1] Brož, K.: Využití obnovitelných zdrojů energie. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, 1990. Habilitační práce. Nepublikováno
[2] Autor neuveden: Současnost a budoucnost cen energií. Topenářství a instalace č.6/2005.
[3] Průběh maximální ceny zemního plynu včetně paušálu a DPH. Zpravodaj Teplárenského sdružení České republiky č. 8/2005.
[4] Zpravodaj Pražské energetiky, a.s. - PRE forum č. 9/2005, str.8 a 9. : Proč roste cena elektřiny?
[5] Zpravodaj Teplárenského sdružení České republiky č. 1/2006.

 

Hodnotit:  

Datum: 11.4.2006
Autor: Doc. Ing. Karel Brož, CSc.   všechny články autora
Organizace: ČVUT v Praze, Strojní fakulta, Ústav techniky prostředí
Recenzent: Prof. Ing. Karel Hemzal, CSc.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (19 příspěvků, poslední 16.02.2010 13:38)


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czO dotaci na výměnu kotle mohou žadatele připravit jejich chybyOchrana proti pronikání radonu do objektuJak jsme začínali: Pohled do 25 let historie firmy ISOTRA a.s.Kancelářská židle poi se dokonale se přizpůsobí vaší výšce i váze