Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nebát se nízkoenergetických domů

Doc. Ing. Jan Tywoniak CSc. ze Stavební fakulty ČVUT v Praze bude jedním z hostů doprovodného programu veletrhu Aqua-therm Praha. Požádali jsme pana docenta o stručný úvod do této problematiky, které je věnována řada přednášek dne 25.11.2004 na pražském holešovickém Výstavišti.

Nejdříve zcela obecnou otázku: Kdo si u nás může výstavbu nízkoenergetického domu dovolit? Až se dostaneme k nějakým cenovým relacím, vygeneruje se jen určitá skupina lidí, kteří budou mít dost finančních prostředků na pořízení tepelných čerpadel, slunečních kolektorů, energeticky úsporných sanitárních a hygienických zařízení budov atd. Není nízkoenergetická výstavba stále "vysokonákladovou" záležitostí?

Výstavbu nízkoenergetického domu si může dovolit každý, kdo si může dovolit stavět. Nízkoenergetický dům se přece nerovná použití tepelných čerpadel a dokonce ani použití solárních kolektorů. Těmito prvky se řeší pokrytí potřeby tepla, po racionálním posouzení jejich vhodnosti v konkrétním případě, ale pro nízkoenergetický dům je rozhodující nalézt vhodnou stavebně-energetickou koncepci, kde je jednoznačnou prioritou snížení potřeby tepla na vytápění. Obvykle se dosud pro zatřídění budovy mezi nízkoenergetické uvažuje pouze potřeba tepla na vytápění, tedy energeticky úsporná sanitární zařízení by se tam ani neprojevila, i když se pochopitelně jedná o rozumné prvky. (Rozšíření pohledu na veškeré energetické toky v budově se ovšem dá v blízké budoucnosti očekávat.) Domy s nízkou potřebou tepla na vytápění je možné realizovat za ceny obvyklé pro běžnou výstavbu. Pokud by měly vícenáklady překročit 10% oproti "obyčejnému" řešení stejného stavebního programu v téže lokalitě, signalizuje to spíše nějakou koncepční chybu návrhu nebo špatně provedené výběrové řízení na dodavatele. Často se podobně jako v zahraničí pohybujeme do 5 - 6 % vícenákladů. S větším objemem výstavby nízkoenergetických domů můžeme očekávat vícenáklady nulové.

Podle Vás lze za nízkoenergetický dům pokládat i tzv. pasivní dům, který spotřebuje méně než 15 kWh (/m2rok). O stupeň níže je nulový dům, který lze chápat jako dům s nulovou potřebou tepla anebo také energeticky nezávislý dům, čili bez napojení na obvyklé energetické zdroje, a konečně jakýsi paradox: dům s energetickým přebytkem. Není to jen sen projektantů?

Ano, pasivní domy lze považovat za zvláštní, dobře popsanou kategorii nízkoenergetických domů. Dům s nulovou potřebou tepla i dům s energetickým přebytkem je reálný, jak ukazují experimentální realizace v zahraničí. Zejména pokud do energetické bilance započteme elektrickou energii vyprodukovanou fotovoltaickým systémem integrovaným do budovy. Zde jsou ovšem investiční vícenáklady relativně vysoké. Vývoj v oblasti nízkoenergetického stavění můžeme přirovnat k evoluci: některé nadějné druhy se neprosadily a vymizely, jiné se osvědčily a dokonce jejich technologické prvky nebo konstrukční přístupy se prosadí i u jiných druhů staveb, než se původně očekávalo apod. Jedním z významných hledisek u nových kategorií je hodnocení celkové environmentální přijatelnosti.

Ve vyspělých evropských zemích bylo v poslední době postaveno několik tisíc tzv. pasivních domů, mohl byste uvést konkrétní příklad takového domu v Čechách?

Pasivních domů je v ČR zatím jen několik. Situace je ale v mnohém podobná jako např. ve východní části Rakouska před šesti lety, kdy zde bylo k vidění jen pár pilotních projektů. Nyní je to již častou praxí i žádaným produktem. Jediným a zásadním rozdílem je to, že v Rakousku je tradičně poskytována nároková finanční podpora výstavby bytů. Tu bylo možné snadno upravit tak, aby zvýhodňovala (stupňovitě) nízkoenergetické projekty.
Velký mezinárodní projekt, na kterém se podílelo několik zemí s nejvíce rozvinutou praxí pasivních domů, mj. potvrdil, že je možné pasivní domy realizovat za náklady obvyklé pro běžnou výstavbu.
Přiřadit označení pasivní dům k českým realizacím není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Mezinárodně uznávaná definice neobsahuje jen splnění požadavku potřeby tepla na vytápění do 15 kWh (/m2rok), ale i řadu dalších kriterií (viz také Příloha A v ČSN 73 0540:2 (2002)).

Pokládáte doprovodný program na veletrhu Aqua-therm za přínos, anebo jde jen o sofistikovanou součást této akce, ovšem bez praktického využití teorie?

Hodnocení přísluší výlučně návštěvníkům. Ze strany přednášejících bude jistě velká snaha, aby tato akce přínosná byla.

 
 
Reklama