Do českého stavebnictví má v příštích 5 letech přitéct nejméně 70 miliard Kč
Peníze mají být převážně z fondů Evropské unie. Stát hodlá těmito penězi podpořit energeticky úsporné renovace budov. Je ale skutečně takovou částku společně s ostatními dotacemi smysluplné směřovat jen na zeteplování?
Podle informací HN vítají ministři plán i proto, že může pomoci průmyslu a snižování nezaměstnanosti poté, co byla v dubnu zrušena soutěž na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Prostřednictvím oprav domů chce ministerstvo průmyslu splnit zadání Evropské unie uspořit do roku 2020 necelých 5 % celkové spotřeby energií.
"Smysluplnost investic do energeticky úsporných renovací je nezpochybnitelná," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba.
70 miliard Kč z veřejných peněz může podle odhadů ministerstva vytvořit až jedenadvacet tisíc nových pracovních míst. To je dvakrát víc, než se odhadovalo v případě dostavby Temelína.
Miliardy na psí boudy. V rubrice NÁZORY je v Hospodářských novinách 9.5.2014 komentář dnešního prohlášení, který upozorňuje na skutečnost, že 70 miliard je v poměrech ČR již poměrně vysoká částka a je třeba především ohlídat, aby nebyla jen utracena, utracena, nebo lépe investována smysluplně. V součtu s dotací v programech Nová zelená úsporám, Panel a dalšími mimo oblast bydlení (např. snižování emisí) a vlastními prostředky, které lidé musí vložit se jedná o částku již několika set miliard. Je skutečně smysluplné takovou částku směřovat na jedno jediné opatření ve stavebnictví - zateplování?
Téma Dotace na TZB-info
Aktuálně k tému EU
Ekonomický potenciál, který skýtá pro Českou republiku i pro Evropskou unii jako celek vnitřní trh, to bylo hlavní téma vystoupení ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka na konferenci Česko očima Evropy, kde mimo jiné řekl: Z pohledu České republiky je existence vnitřního trhu EU jedním z hlavních úspěchů procesu evropské integrace, z něhož pro Českou republiku za deset let jejího členství v EU plynuly mnohé výhody.
V roce 2004 se vstupem do EU zaznamenala Česká republika meziroční růst exportu o 25 %, což mělo velmi pozitivní dopad na české malé a střední podniky. Značný nárůst HDP — šest procent ročně — v prvních čtyřech letech našeho členství v EU můžeme z velké části přičítat také působení České republiky na vnitřním trhu.
