Odborné recenzované články

Článek popisuje realizovaný dotazníkový průzkum adresovaný ředitelům základních a středních škol v ČR. Cílem dotazníku bylo zmapovat stav školských budov se zaměřením na technický stav pro tvorbu vnitřního prostředí, vč. provozního režimu škol.

Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla. Jednotlivé postupy směřující ke zhodnocení velikosti tepelných ztrát jsou použity ve vzorovém příkladu výpočtu konkrétní potrubní trasy, jejíž skutečný izolační stav byl předem ověřen měřením.

Příspěvek prezentuje zařízení Acoustic Pack, které dokáže zaznamenávat zvuk, který larvy vydávají při požeru dřevní hmoty, a to až osmi senzory najednou v několikahodinových záznamech, pomocí kvalitního systému snímání zvukového signálu. Při detekci je zároveň možné si okamžitě poslechnout aktivitu na daném prvku v konstrukci.

Inspirován výměnou lehkého obvodového pláště jedné z budov stavební fakulty ČVUT v Praze se začal tým profesora Tywoniaka věnovat hledání alternativního řešení s cílem použít co nejmenší množství kovových a ropných materiálů při zachování možnosti rychlé montáže a dosažení nízké energetické náročnosti.

Co přinesl rok 2014 v oblasti prodeje tepelných zdrojů v České republice? Bohužel nemalé zklamání pro výrobce sdružené v APTT. Zatímco výsledky roku 2013 naznačovaly obrat v podobě výrazného oživení poptávky, následující rok tento trend nepotvrdil. Data použitá ve vyhodnocení pocházejí od Asociace podniků topenářské techniky (APTT) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Pařeziny jsou lesní porosty s krátkou periodou těžby, které v minulosti sloužily převážně k dodávkám palivového dřeva. Jejich renesance se může stát lokálním, ale důležitým prvkem energetiky zejména na venkově.

Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla.

V historické kulturní krajině se mohou vyskytovat určité prvky a struktury, které mohou být hodnotou kulturního dědictví. Proč nelze ponechat stavební činnost v krajině bez výraznějších omezení, proč je nutno omezovat způsob a míru výstavby a změn ve využití území?

Recenzovaný Článek popisuje jeden z nejdůležitějších faktorů omezující životnost dřevostaveb – vlhkost. Ukazuje, jaké jsou nejčastější příčiny a důsledky zvýšené vlhkosti v konstrukci dřevostaveb a jakými způsoby lze tuto vlhkost detekovat a měřit.

Série článků se zaměřuje na problematiku čistoty z hlediska mikrobiální úrovně vnitřního prostředí, a to vzduchotechnických a topných systémů bytových domů. Problematika je vzhledem ke svému rozsahu rozdělena na několik navazujících částí.

Ochrana krajinného rázu před vlivy výstavby nebo změn ve využití území je zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro stavebníky a investory je velmi obtížné předvídat, jaké podmínky pro výstavbu stanoví orgán ochrany přírody.

Památkáři u budov v památkových zónách vyžadují zachování členění a profilace vlysů otvorových výplní a respektování původního vzhledu fasády. Při zachování profilace vlysů je dnes již povoleno zasklení okenních křídel izolačními skly. Výrobci oken se v tomto směru dopouštějí stále mnoha chyb, které ovlivňují nejen fyzikální vlastnosti výplní otvorů, ale také jejich trvanlivost – životnost.

Moderní matematický aparát poskytuje výstupní data, kterými lze popsat jakékoliv fyzikální procesy v současných otopných soustavách. Projektanti získali mocný nástroj pro optimální řešení energetické účinnosti, nejvyšších úspor tepla, i pro zábavné výpočty.

Používání chladivových zařízení – tepelných čerpadel pro vytápění rodinných i bytových domů je dnes již běžnou záležitostí. Pouze správně navržené a provozované zařízení zajistí požadované technické parametry a přinese úspory energií, včetně dlouhé životnosti.

K hodnocení kvality a udržitelnosti budov jsou používány certifikační systémy. Vedle na trhu již etablovaných nástrojů, jako jsou BREEAM a LEED, se v posledních letech začínají prosazovat i další certifikační systémy – např. v Německu DGNB a BNB. V České republice vznikla v roce 2010 na Stavební fakultě ČVUT v Praze metodika SBToolCZ.

Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení f_Rsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.

Článek se zabývá měřením vysokých povrchových teplot termografickou metodou. Autor ověřuje teoretické předpoklady použitelnosti bezkontaktního měření vysokých teplot na několika experimentálních měření. Experimentální ověření je zaměřeno na rozsah spektrální citlivosti bezkontaktních přístrojů a použití speciálního nástřiku měřeného povrchu. Závěr článku je věnován vlivu okrajových podmínek na přesnost měření.

Článek se zabývá případovou studií systému absorpčního solárního chlazení pro budovu areálu Univerzitního Centra Energeticky Efektivních Budov v Buštěhradě. Tepelná zátěž byla stanovena a analyzována pomocí simulačního softwaru TRNSYS. Na danou zátěž byl navržen systém absorpčního solárního chlazení s využitím reálných výkonnostních charakteristik jednotlivých dílčích částí systému.

Třetí část seriálu se zaměřuje na prvky solární soustavy. Skutečnost, že z důvodu snížení ceny solárního systému dochází k poddimenzování prvků, je očekávatelná. Ovšem případy, kdy jsou porušeny základní bezpečnostní zásady, jsou dokladem o nekompetenci montážní firmy nejen v oblasti solárních soustav, ale v oboru vytápění obecně.

V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.