Vyhláška č. 349/2010 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2013
| uveřejněno v: | č. 128/2010 Sbírky zákonů na straně 4772 |
| schváleno: | 16.11.2010 |
| účinnost od: | 08.12.2010 |
| zrušeno: | 01.01.2013 |
| [Textová verze] [PDF verze (816 kB)] |
349/2010 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 16. listopadu 2010
o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a
tepelné energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví podle
§ 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění
zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 177/2006 Sb.
a zákona č. 574/2006 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 1
zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie
a) při výrobě tepelné energie v
1. kotlích,
2. solárních kolektorech,
b) při dodávce tepelné energie,
c) při výrobě elektřiny v
1. parním bloku,
2. fotovoltaických článcích,
d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v
1. soustrojí s plynovou turbínou,
2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen
"paroplynový cyklus"),
3. jednotce s pístovým motorem,
4. palivovém článku a
e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.
(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro
výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k
této vyhlášce.
§ 2
Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie
(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost
výroby tepelné energie v kotli éta v podle příloh č. 1 a 2 k této
vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze
zdroje tepelné energie éta d podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech
je účinnost výroby tepelné energie éta k podle přílohy č. 15 k této
vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich
montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle
přílohy č. 15 k této vyhlášce.
(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v
závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je
uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů
za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost
dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této
vyhlášce.
(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost
výroby tepelné energie éta v na každý kotel, s výjimkou kotle, který by
byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých
intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno
dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie éta d uvedené v
příloze č. 5 k této vyhlášce.
(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a
spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální
účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních
kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy
to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu
samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z
kotelny éta d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí
být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č.
2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost
dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li
energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je
ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická
opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud
dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti
se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.
§ 3
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je
účinnost výroby elektřiny éta el podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je
uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této
vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který
odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci
kolísavého odběru páry průmyslového závodu.
(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální
účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na
průměrnou hodnotu celé výrobny.
(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách
(článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na
zařízení o výkonu nižším než 30 kW.
(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním
kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby
elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický
audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné
energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky
nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují
technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud
dosahované účinnosti užití energie.
(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie
v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby,
nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při
řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.
§ 4
Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a
tepelné energie
Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí
splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené
na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných
energetických zdrojů.
§ 5
Změny hodnot minimálních účinností
(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí
odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny
referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická
zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31.
března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.
(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na
rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou
stanovena v přílohách k této vyhlášce.
(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou
a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a
o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č.
55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na
lesích.
§ 6
Stanovení minimální účinnosti užití energie
(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro
projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení
k trvalému provozu.
(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby
uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho
provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a
odsouhlasení ministerstvu.
§ 7
Přechodná ustanovení
(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu
elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo
tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen
"rekonstrukce zařízení").
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na
a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do
400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu
výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z
technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,
b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno
stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž
byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční
soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o
připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 8
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití
energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
2. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb.,
kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
a tepelné energie.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kocourek v. r.
Příloha 1
Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 2
Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle,
které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby
elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.
1. Nové zdroje
étak >= étaref
étak = étak* / k0 . k1 . k2
kde
étaref referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje
technologie
étak* hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
k0 koeficient druhu paliva, určený podle tabulky
-------------------------------------------------------- -----------------
druh palivo k0
-------------------------------------------------------- -----------------
pevné černé uhlí/koks 0,98
hnědé uhlí/lignit 0,96
rašelina / rašelinové brikety 0,96
dřevěná paliva 0,96
zemědělská biomasa 0,89
biologicky rozložitelný (komunální) odpad 0,89
neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad 0,89
ropná břidlice 0,96
kapalné olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG 0,99
Biopaliva 0,99
biologicky rozložitelný odpad 0,89
neobnovitelný odpad 0,89
plynné zemní plyn 1,00
plyn z rafinace / vodík 0,99
Bioplyn 0,78
koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné 0,89
odpadní plyny
-------------------------------------------------------- -----------------
Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak
1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.
k1 koeficient výhřevnosti paliva
k1 = étakskut / étakstand
kde
étakskut účinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená
projektem
étakstandúčinnost kotle při spalování standardního paliva standard
černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah
popela 21,5%
k2 koeficient tepelného výkonu kotle
-----------------------------------------------------------------
výkon ZP, LTO černé a
MWt hnědé uhlí
-----------------------------------------------------------------
>= 0,5 0,91 0,77
0,51 >= 3 0,92 0,80
3,1 >= 6 0,94 0,85
6,1 >= 20 0,97 0,88
20,1 >= 50 0,99 0,94
> 50 1,00 1,00
-----------------------------------------------------------------
2. Rekonstruované zdroje
étak >= étaref
étak = étak* / k0 . k1 . k2 . k3
kde
étaref referenční účinnost dle článku 1
étak* účinnost kotle dle článku 1
k0-2 koeficienty dle článku 1
k3 koeficient zohledňující stáří kotle
------------------------------------------------
stáří kotle k3
------------------------------------------------
0 >= 10 let 1
11 >= 20 let 0,98
> 20 let 0,95
------------------------------------------------
Příloha 3
Minimální účinnost výroby tepelné energie éta pro spalinové kotle za
plynovou turbínou
--------------- -----------------------------------------
teplota spalin účinnost výroby měrná spotřeba energie
na vstupu do tepelné energie v palivu Setpal
kotle ts étaet *)
--------------- -----------------------------------------
°C % GJ/GJ
--------------- -----------------------------------------
do 400 74 1,35
401 - 450 76 1,32
451 - 500 78 1,28
501 - 550 80 1,25
nad 550 81 1,25
--------------- -----------------------------------------
*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5
odstavce 1) této vyhlášky.
Příloha 4
Stanovení účinnosti éta dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze
zdroje tepelné energie
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 5
Minimální účinnost éta dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie
Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie étad může být oproti účinnosti výroby tepelné energie étav
podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a
horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje
vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich
příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží,
rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních
turbonapáječek.
Příloha 6
Stanovení účinnosti éta výroby elektřiny v parním bloku
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 7
Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT
éta : étaref = étaBAT/ kvlst (%)
kde
étaref referenční hrubá účinnost (%)
étaBAT čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%)
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
palivo Technologie BAT*)
čistá účinnost stanovená BAT pro nová
zařízení (%)
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
černé a hnědé uhlí kogenerace 1) vyhl. 344/2009 Sb.
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
černé uhlí práškové palivo (výtavný a étamin >= 43
granulační kotel)
fluidní kotel étamin >= 41
tlakový fluid étamin >= 42
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
hnědé uhlí**) práškové palivo (granulační kotel) étamin >= 42
fluidní kotel étamin >= 40
tlakový fluid étamin >= 42
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
biomasa spalování na roštu étamin >= 20
pohazovací rošt étamin >= 23
fluidní spalování étamin >= 28
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
Zemní plyn plynový kotel étamin >= 44
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
Koksárenský, plynový kotel, stávající zdroj étamin >= 38
vysokopecní plyn plynový kotel, nový zdroj étamin >= 40
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
Těžký topný olej olejový kotel étamin >= 43
------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------
*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5
odstavce 1) této vyhlášky.
**) Srovnávací normál je uvažován blok
Technologie granulační
Výkon do 700 MW
Palivo
obsah vody v původním vzorku Wtr =0,265
obsah popele v sušině Ad = 0,215
Pohon napájecího čerpadla elektromotor
Chlazení chladící věž s přirozeným tahem
Teplota okolí +10°C
kvlst koeficient vlastní spotřeby
kvlst = kvlstzak alfa.beta.gama.delta
kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní
--------------------------------- ------------------------------------- -------------------
palivo hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn mazut
--------------------------------- ------------------------------------- -------------------
kvlstzak koeficient vlastní 0,924 0,95 0,98 0,97
spotřeby základní
--------------------------------- ------------------------------------- -------------------
V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze
pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním
oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:
* příprava paliva vč. mlýnů
* vzduchové a spalinové ventilátory
* oběh
* kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla
* ztráta vývodových transformátorů
* elektrostatické odlučovače.
alfa součinitel velikosti zdroje
---------------------------- -------------------
Jmenovitý výkon TG (MW) alfa
---------------------------- -------------------
Nad 700 0,9848
Do 700 1
Do 300 1,01
Do 200 1,019
Do 100 1,035
---------------------------- -------------------
Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami
se součinitel stanoví lineární aproximací.
beta součinitel typu pohonu napájecích čerpadel
------------------------------------ ------------------------------------------
Součinitel typu elektromotor parní turbinka s využitím odběrové
pohonu napájecích nebo admisní páry bloku
čerpadel (turbonapáječka)
------------------------------------ ------------------------------------------
beta = 1
PSV
= --------------------
Psv - PTBN
------------------------------------ ------------------------------------------
PSV svorkový výkon generátoru (kW)
PTBN příkon turbonapáječky (kW)
gama součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)
-------------------------------------------------------- ------------
Voda Wtr
-------------------------------------------------------- ------------
0,2 0,25 0,3 0,35
---------------------------------------------------
popel Ad 0,15 0,9893 0,9988 0,9991 0,9995
0,2 0,9893 0,9989 0,9993 0,9997
0,25 0,9894 0,9991 0,9995 0,9999
0,3 0,9894 0,9994 0,9998 1,0003
0,35 0,9895 0,9997 1,0001 1,0006
0,4 0,9895 1,0000 1,0005 1,0011
0,45 0,9896 1,0004 1,0010 1,0016
-------------------------------------------------------- ------------
d součinitel typu chladící věže
----------------------------------- ---------------------------------
Součinitel typu přirozený tah ventilátor
chladící věže
----------------------------------- ---------------------------------
delta = 1
PSV
= --------------------
Psv - PVEN
----------------------------------- ---------------------------------
PVEN Příkon ventilátorů (kW)
Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje étatepcel
porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční
hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty
rovny 1
1.
Pro nové zdroje
étatepcel = étatepcel*. k0.k1.k2 (%)
étatepcel* celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické
energie stanovená projektem (%)
étatepcel srovnávací účinnost zdroje (%)
k0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)
-------------------------------------------- -------------------------------
k0 Voda Wtr
-------------------------------------------- -------------------------------
0,2 0,25 0,3 0,35
-------------------- -------------------------------
popel 0,15 0,9762 0,9769 0,9797 0,9797
Ad 0,2 0,9793 0,9801 0,9826 0,9826
0,25 0,9825 0,9840 0,9862 0,9862
0,3 0,9857 0,9886 0,9904 0,9904
0,35 0,9906 0,9939 0,9954 0,9954
0,4 0,9955 1,0000 1,0011 1,0011
0,45 1,0010 1,0068 1,0075 1,0075
-------------------------------------------- -------------------------------
k1 koeficient pro chladící systém
Typ chlazení k1
-------------------------------------- ----------------
Chladící věž s přirozeným tahem 1,000
Průtočné chlazení 0,974
Suchá kondenzace 1,036
Suché chlazení 1,051
-------------------------------------- ----------------
k2 koeficient velikosti zdroje
-------------------------------------- ----------------
Jmenovitý výkon TG (MW) k2
-------------------------------------- ----------------
Nad 700 0,98
Do 700 1
Do 300 1,034
Do 200 1,059
Do 100 1,097
-------------------------------------- ----------------
Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2
stanoví lineární aproximací.
2.
Pro rekonstruované zdroje
étatepcel = étatepcel*. k0.k1.k2.k3 (%)
étatepcel* celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu
elektrické energie stanovená projektem (%)
k0 koeficient kvality paliva
k1 koeficient pro chladící systém
k2 koeficient velikosti zdroje
k3 koeficient stáří zdroje
k3=1/ (a.b.c)
a koeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného
rekonstrukcí
b koeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného
rekonstrukcí
c koeficient stáří chladícího okruhu a pomocných
zařízení nedotčeného rekonstrukcí
Stanovení koeficientů a, b,c
------------------------------ -------------------------------------------
Stáří zařízení Kotel Turbogenerátor Chladící okruhy
a pomocná zařízení
------------------------------ -------------------------------------------
roky a b c
------------------------------ -------------------------------------------
0 1 1 1
10 0,99 0,97 0,98
20 a více 0,96 0,94 0,95
------------------------------ -------------------------------------------
Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b,
c stanoví lineární aproximací.
Porovnání srovnávací účinnosti zdroje tepcel s referenční
účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT étaref
étatepcel >= ref (%)
Příloha 8
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 9
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 10
Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v
paroplynovém cyklu
Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené
z nejlepší dostupně techniky étaref
0taref = BAT/kvlst (%)
kde
ref referenční hrubá účinnost (%)
0taBAT čistá účinnost stanovená BAT (%)
kvlst koeficient vlastní spotřeby
----------------------------------------------- --------------------
Nová zařízení Stávající
zařízení**
0taBAT (%)
----------------------------------------------- --------------------
Plynová turbina *) >=36 >=32
Paroplynový cyklus >=54 >=50
k výrobě elektřiny
----------------------------------------------- --------------------
*) Platí pro špičkový provoz
**) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení
kvlst = kvlstzak.beta.gama.delta.
kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní = 0,98
Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.
beta součinitel typu pohonu napájecích čerpadel
--------------------------------------------------------------
Součinitel typu elektromotor parní turbinka
pohonu napájecích s využitím odběrové
čerpadel nebo admisní páry bloku
(turbonapáječka)
--------------------------------------------------------------
beta = 1 PSV
= --------------------
PSV - PTBN
--------------------------------------------------------------
PSV svorkový výkon generátoru (kW)
PTBN příkon turbonapáječky (kW)
gama součinitel paliva
------------------------------------------------
Palivo Zemní Lehký topný olej
plyn
------------------------------------------------
beta = 1 1,01
------------------------------------------------
delta součinitel typu chladící věže
------------------------------------------------
Součinitel typu přirozený ventilátor
chladící věže tah
= 1 PSV
= -----------
PVS - PVEN
------------------------------------------------
PVEN Příkon ventilátorů (kW)
Stanovení srovnávací účinnosti zdroje étatepcel
étatepcel* celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické
energie stanovená projektem (%)
étatepcel srovnávací účinnost zdroje (%)
étatepcel= étatepcel*.k0 . k1 . k2
kde
k0 koeficient kvality paliva
------------------------------------------------------
Palivo Zemní Lehký topný olej
plyn
k0 = 1 1,01
------------------------------------------------------
k1 koeficient pro chladící systém
-------------------------------------------------------------
Typ chlazení k1
-------------------------------------------------------------
Chladící věž s přirozeným tahem 1,000
Průtočné chlazení 0,9866
Suchá kondenzace 1,0170
Suché chlazení 1,0249
-------------------------------------------------------------
k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje
---------------------------------------------------------------------
Instalovaný >= 200 200>= 300 300 >= 500 > 500
výkon
paroplynového
zdroje
PelPPC((MW)
---------------------------------------------------------------------
k2 1,1 1,04 1,01 1
---------------------------------------------------------------------
Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2
stanoví lineární aproximací.
Porovnání srovnávací účinnosti zdroje tepcel s referenční
účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ref
étatepcel >= =taref (%)
Příloha 11
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 12
Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem
-------------------------------------------- --------------------------
jmenovitý elektrický účinnost výroby měrná spotřeba
výkon jednotky Pelkj elektřiny energie v palivu na
étakj*) výrobu elektřiny
Sevpal
kW % GJ/MWh
-------------------------------------------- --------------------------
>= 30 26 13,85
30>= 100 30 12,0
100>= 500 32 11,25
> 500 38 9,47
-------------------------------------------- --------------------------
*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5
odstavce 1 této vyhlášky.
Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým
motorem
-------------------------------------------- --------------------------
jmenovitý účinnost výroby měrná spotřeba energie v
elektrický výkon elektřiny palivu na výrobu elektřiny
jednotky étakj*) Sevpal
-------------------------------------------- --------------------------
kW % GJ/MWh
-------------------------------------------- --------------------------
do 30 15 24,00
nad 30 kW 20 18,00
-------------------------------------------- --------------------------
Příloha 13
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.
Příloha 14
Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku
(1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí
testeru se solárním simulátorem dle technických norem ^*) za
standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m2, spektrum
záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky
je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené
charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.
Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:
Pmpp
-----
Ac
éta = ----- x 100
E
kde
éta Účinnost daného článku v %
Pmpp Maximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).
Ac plocha článku (m2)
E intenzita záření při testování 1000 W/m2
2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického
článku je:
------------------------------ ----------------------------------
Typ fotovoltaického článku Minimální účinnost článku v %
------------------------------ ----------------------------------
Polykrystalický *) 16
Monokrystalický 18
------------------------------ ----------------------------------
*) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí
tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora
(technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).
Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1) této
vyhlášky.
_______________
*) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730.
Příloha 15
Minimální účinnost éta solárního kolektoru
(1) Minimální účinnost solárního kolektoru
Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných
okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního
předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém
úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru
__________________
*) ČSN EN 12975-2.
(tm - ta) (tm - ta)2
éta = éta0 - a1 --------- - a2 -----------
G G
éta 0 účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním
spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a
okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně
označována jako optická účinnost;
a1 lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v
W/(m2K);
a2 kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru
(vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání,
závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2K2).
Tři konstanty křivky účinnosti éta0, a1, a2 vztažené k ploše
apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém
rozsahu provozních podmínek.
(2) Výkon kolektoru
Z plochy apertury se stanoví jako
Qk = 0,7*G*Ak [kW]
Ak plocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor přijímá
nekoncentrované sluneční záření)
G sluneční ozáření, ve 1000W/m2.
(3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt
Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:
* sluneční ozáření G = 1000 W/m2 - je to tady podruhé
* zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné
kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te
podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru étar pro
instalace větších výkonů.
Hodnoty éta 0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu
kolektoru dle zvláštního předpisu *)
----------------------------- --------------------------------- ----------------------------
Typ solárního kolektoru Rozdíl teplot tm - te [°C] Minimální účinnost étar
*)
----------------------------- --------------------------------- ----------------------------
Nezasklený kolektor (absorbér) 10 0,70
Plochý zasklený kolektor 30 0,60
Trubkový vakuový kolektor 50 0,55
----------------------------- --------------------------------- ----------------------------
*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5
odstavce 1 této vyhlášky.
(4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních
kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování
teplem (dále "systému") je nezhoršování energetické bilance
systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení
sporných případů je nutno provést energetický audit.
Příloha 16
Základní postupy stanovení minimální účinnosti
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.