Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vyhláška č. 349/2010 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2013

uveřejněno v: č. 128/2010 Sbírky zákonů na straně 4772
schváleno:16.11.2010
účinnost od:08.12.2010
zrušeno:01.01.2013
[Textová verze] [PDF verze (816 kB)]

349/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 177/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 1 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie a) při výrobě tepelné energie v 1. kotlích, 2. solárních kolektorech, b) při dodávce tepelné energie, c) při výrobě elektřiny v 1. parním bloku, 2. fotovoltaických článcích, d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v 1. soustrojí s plynovou turbínou, 2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen "paroplynový cyklus"), 3. jednotce s pístovým motorem, 4. palivovém článku a e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie. (2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce. § 2 Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie (1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli éta v podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie éta d podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie éta k podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. (3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce. (4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie éta v na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie éta d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce. (5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny éta d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce. (6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení. § 3 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny éta el podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. (2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu. (4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny. (5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW. (6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. (7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií. § 4 Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů. § 5 Změny hodnot minimálních účinností (1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011. (2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce. (3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. § 6 Stanovení minimální účinnosti užití energie (1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu. (2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu. § 7 Přechodná ustanovení (1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen "rekonstrukce zařízení"). (2) Tato vyhláška se nevztahuje na a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním, b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. 2. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Kocourek v. r. Příloha 1 Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky. 1. Nové zdroje étak >= étaref étak = étak* / k0 . k1 . k2 kde étaref referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie étak* hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením k0 koeficient druhu paliva, určený podle tabulky -------------------------------------------------------- ----------------- druh palivo k0 -------------------------------------------------------- ----------------- pevné černé uhlí/koks 0,98 hnědé uhlí/lignit 0,96 rašelina / rašelinové brikety 0,96 dřevěná paliva 0,96 zemědělská biomasa 0,89 biologicky rozložitelný (komunální) odpad 0,89 neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad 0,89 ropná břidlice 0,96 kapalné olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG 0,99 Biopaliva 0,99 biologicky rozložitelný odpad 0,89 neobnovitelný odpad 0,89 plynné zemní plyn 1,00 plyn z rafinace / vodík 0,99 Bioplyn 0,78 koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné 0,89 odpadní plyny -------------------------------------------------------- ----------------- Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%. k1 koeficient výhřevnosti paliva k1 = étakskut / étakstand kde étakskut účinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem étakstandúčinnost kotle při spalování standardního paliva standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16% standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5% k2 koeficient tepelného výkonu kotle ----------------------------------------------------------------- výkon ZP, LTO černé a MWt hnědé uhlí ----------------------------------------------------------------- >= 0,5 0,91 0,77 0,51 >= 3 0,92 0,80 3,1 >= 6 0,94 0,85 6,1 >= 20 0,97 0,88 20,1 >= 50 0,99 0,94 > 50 1,00 1,00 ----------------------------------------------------------------- 2. Rekonstruované zdroje étak >= étaref étak = étak* / k0 . k1 . k2 . k3 kde étaref referenční účinnost dle článku 1 étak* účinnost kotle dle článku 1 k0-2 koeficienty dle článku 1 k3 koeficient zohledňující stáří kotle ------------------------------------------------ stáří kotle k3 ------------------------------------------------ 0 >= 10 let 1 11 >= 20 let 0,98 > 20 let 0,95 ------------------------------------------------ Příloha 3 Minimální účinnost výroby tepelné energie éta pro spalinové kotle za plynovou turbínou --------------- ----------------------------------------- teplota spalin účinnost výroby měrná spotřeba energie na vstupu do tepelné energie v palivu Setpal kotle ts étaet *) --------------- ----------------------------------------- °C % GJ/GJ --------------- ----------------------------------------- do 400 74 1,35 401 - 450 76 1,32 451 - 500 78 1,28 501 - 550 80 1,25 nad 550 81 1,25 --------------- ----------------------------------------- *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1) této vyhlášky. Příloha 4 Stanovení účinnosti éta dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 5 Minimální účinnost éta dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie étad může být oproti účinnosti výroby tepelné energie étav podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek. Příloha 6 Stanovení účinnosti éta výroby elektřiny v parním bloku _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT éta : étaref = étaBAT/ kvlst (%) kde étaref referenční hrubá účinnost (%) étaBAT čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%) ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- palivo Technologie BAT*) čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%) ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- černé a hnědé uhlí kogenerace 1) vyhl. 344/2009 Sb. ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- černé uhlí práškové palivo (výtavný a étamin >= 43 granulační kotel) fluidní kotel étamin >= 41 tlakový fluid étamin >= 42 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- hnědé uhlí**) práškové palivo (granulační kotel) étamin >= 42 fluidní kotel étamin >= 40 tlakový fluid étamin >= 42 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- biomasa spalování na roštu étamin >= 20 pohazovací rošt étamin >= 23 fluidní spalování étamin >= 28 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- Zemní plyn plynový kotel étamin >= 44 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- Koksárenský, plynový kotel, stávající zdroj étamin >= 38 vysokopecní plyn plynový kotel, nový zdroj étamin >= 40 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- Těžký topný olej olejový kotel étamin >= 43 ------------------- ----------------------------------- ---------------------------------------- *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1) této vyhlášky. **) Srovnávací normál je uvažován blok Technologie granulační Výkon do 700 MW Palivo obsah vody v původním vzorku Wtr =0,265 obsah popele v sušině Ad = 0,215 Pohon napájecího čerpadla elektromotor Chlazení chladící věž s přirozeným tahem Teplota okolí +10°C kvlst koeficient vlastní spotřeby kvlst = kvlstzak alfa.beta.gama.delta kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní --------------------------------- ------------------------------------- ------------------- palivo hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn mazut --------------------------------- ------------------------------------- ------------------- kvlstzak koeficient vlastní 0,924 0,95 0,98 0,97 spotřeby základní --------------------------------- ------------------------------------- ------------------- V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny: * příprava paliva vč. mlýnů * vzduchové a spalinové ventilátory * oběh * kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla * ztráta vývodových transformátorů * elektrostatické odlučovače. alfa součinitel velikosti zdroje ---------------------------- ------------------- Jmenovitý výkon TG (MW) alfa ---------------------------- ------------------- Nad 700 0,9848 Do 700 1 Do 300 1,01 Do 200 1,019 Do 100 1,035 ---------------------------- ------------------- Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel stanoví lineární aproximací. beta součinitel typu pohonu napájecích čerpadel ------------------------------------ ------------------------------------------ Součinitel typu elektromotor parní turbinka s využitím odběrové pohonu napájecích nebo admisní páry bloku čerpadel (turbonapáječka) ------------------------------------ ------------------------------------------ beta = 1 PSV = -------------------- Psv - PTBN ------------------------------------ ------------------------------------------ PSV svorkový výkon generátoru (kW) PTBN příkon turbonapáječky (kW) gama součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR) -------------------------------------------------------- ------------ Voda Wtr -------------------------------------------------------- ------------ 0,2 0,25 0,3 0,35 --------------------------------------------------- popel Ad 0,15 0,9893 0,9988 0,9991 0,9995 0,2 0,9893 0,9989 0,9993 0,9997 0,25 0,9894 0,9991 0,9995 0,9999 0,3 0,9894 0,9994 0,9998 1,0003 0,35 0,9895 0,9997 1,0001 1,0006 0,4 0,9895 1,0000 1,0005 1,0011 0,45 0,9896 1,0004 1,0010 1,0016 -------------------------------------------------------- ------------ d součinitel typu chladící věže ----------------------------------- --------------------------------- Součinitel typu přirozený tah ventilátor chladící věže ----------------------------------- --------------------------------- delta = 1 PSV = -------------------- Psv - PVEN ----------------------------------- --------------------------------- PVEN Příkon ventilátorů (kW) Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje étatepcel porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1 1. Pro nové zdroje étatepcel = étatepcel*. k0.k1.k2 (%) étatepcel* celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem (%) étatepcel srovnávací účinnost zdroje (%) k0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR) -------------------------------------------- ------------------------------- k0 Voda Wtr -------------------------------------------- ------------------------------- 0,2 0,25 0,3 0,35 -------------------- ------------------------------- popel 0,15 0,9762 0,9769 0,9797 0,9797 Ad 0,2 0,9793 0,9801 0,9826 0,9826 0,25 0,9825 0,9840 0,9862 0,9862 0,3 0,9857 0,9886 0,9904 0,9904 0,35 0,9906 0,9939 0,9954 0,9954 0,4 0,9955 1,0000 1,0011 1,0011 0,45 1,0010 1,0068 1,0075 1,0075 -------------------------------------------- ------------------------------- k1 koeficient pro chladící systém Typ chlazení k1 -------------------------------------- ---------------- Chladící věž s přirozeným tahem 1,000 Průtočné chlazení 0,974 Suchá kondenzace 1,036 Suché chlazení 1,051 -------------------------------------- ---------------- k2 koeficient velikosti zdroje -------------------------------------- ---------------- Jmenovitý výkon TG (MW) k2 -------------------------------------- ---------------- Nad 700 0,98 Do 700 1 Do 300 1,034 Do 200 1,059 Do 100 1,097 -------------------------------------- ---------------- Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací. 2. Pro rekonstruované zdroje étatepcel = étatepcel*. k0.k1.k2.k3 (%) étatepcel* celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem (%) k0 koeficient kvality paliva k1 koeficient pro chladící systém k2 koeficient velikosti zdroje k3 koeficient stáří zdroje k3=1/ (a.b.c) a koeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcí b koeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcí c koeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí Stanovení koeficientů a, b,c ------------------------------ ------------------------------------------- Stáří zařízení Kotel Turbogenerátor Chladící okruhy a pomocná zařízení ------------------------------ ------------------------------------------- roky a b c ------------------------------ ------------------------------------------- 0 1 1 1 10 0,99 0,97 0,98 20 a více 0,96 0,94 0,95 ------------------------------ ------------------------------------------- Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací. Porovnání srovnávací účinnosti zdroje tepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT étaref étatepcel >= ref (%) Příloha 8 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 9 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky étaref 0taref = BAT/kvlst (%) kde ref referenční hrubá účinnost (%) 0taBAT čistá účinnost stanovená BAT (%) kvlst koeficient vlastní spotřeby ----------------------------------------------- -------------------- Nová zařízení Stávající zařízení** 0taBAT (%) ----------------------------------------------- -------------------- Plynová turbina *) >=36 >=32 Paroplynový cyklus >=54 >=50 k výrobě elektřiny ----------------------------------------------- -------------------- *) Platí pro špičkový provoz **) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení kvlst = kvlstzak.beta.gama.delta. kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní = 0,98 Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu. beta součinitel typu pohonu napájecích čerpadel -------------------------------------------------------------- Součinitel typu elektromotor parní turbinka pohonu napájecích s využitím odběrové čerpadel nebo admisní páry bloku (turbonapáječka) -------------------------------------------------------------- beta = 1 PSV = -------------------- PSV - PTBN -------------------------------------------------------------- PSV svorkový výkon generátoru (kW) PTBN příkon turbonapáječky (kW) gama součinitel paliva ------------------------------------------------ Palivo Zemní Lehký topný olej plyn ------------------------------------------------ beta = 1 1,01 ------------------------------------------------ delta součinitel typu chladící věže ------------------------------------------------ Součinitel typu přirozený ventilátor chladící věže tah = 1 PSV = ----------- PVS - PVEN ------------------------------------------------ PVEN Příkon ventilátorů (kW) Stanovení srovnávací účinnosti zdroje étatepcel étatepcel* celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem (%) étatepcel srovnávací účinnost zdroje (%) étatepcel= étatepcel*.k0 . k1 . k2 kde k0 koeficient kvality paliva ------------------------------------------------------ Palivo Zemní Lehký topný olej plyn k0 = 1 1,01 ------------------------------------------------------ k1 koeficient pro chladící systém ------------------------------------------------------------- Typ chlazení k1 ------------------------------------------------------------- Chladící věž s přirozeným tahem 1,000 Průtočné chlazení 0,9866 Suchá kondenzace 1,0170 Suché chlazení 1,0249 ------------------------------------------------------------- k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje --------------------------------------------------------------------- Instalovaný >= 200 200>= 300 300 >= 500 > 500 výkon paroplynového zdroje PelPPC((MW) --------------------------------------------------------------------- k2 1,1 1,04 1,01 1 --------------------------------------------------------------------- Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací. Porovnání srovnávací účinnosti zdroje tepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ref étatepcel >= =taref (%) Příloha 11 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 12 Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem -------------------------------------------- -------------------------- jmenovitý elektrický účinnost výroby měrná spotřeba výkon jednotky Pelkj elektřiny energie v palivu na étakj*) výrobu elektřiny Sevpal kW % GJ/MWh -------------------------------------------- -------------------------- >= 30 26 13,85 30>= 100 30 12,0 100>= 500 32 11,25 > 500 38 9,47 -------------------------------------------- -------------------------- *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem -------------------------------------------- -------------------------- jmenovitý účinnost výroby měrná spotřeba energie v elektrický výkon elektřiny palivu na výrobu elektřiny jednotky étakj*) Sevpal -------------------------------------------- -------------------------- kW % GJ/MWh -------------------------------------------- -------------------------- do 30 15 24,00 nad 30 kW 20 18,00 -------------------------------------------- -------------------------- Příloha 13 _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF. Příloha 14 Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku (1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem ^*) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m2, spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí. Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem: Pmpp ----- Ac éta = ----- x 100 E kde éta Účinnost daného článku v % Pmpp Maximální výkon v jednotce Wp (watt - peak). Ac plocha článku (m2) E intenzita záření při testování 1000 W/m2 2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je: ------------------------------ ---------------------------------- Typ fotovoltaického článku Minimální účinnost článku v % ------------------------------ ---------------------------------- Polykrystalický *) 16 Monokrystalický 18 ------------------------------ ---------------------------------- *) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení). Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1) této vyhlášky. _______________ *) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730. Příloha 15 Minimální účinnost éta solárního kolektoru (1) Minimální účinnost solárního kolektoru Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru __________________ *) ČSN EN 12975-2. (tm - ta) (tm - ta)2 éta = éta0 - a1 --------- - a2 ----------- G G éta 0 účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost; a1 lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m2K); a2 kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2K2). Tři konstanty křivky účinnosti éta0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek. (2) Výkon kolektoru Z plochy apertury se stanoví jako Qk = 0,7*G*Ak [kW] Ak plocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření) G sluneční ozáření, ve 1000W/m2. (3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky: * sluneční ozáření G = 1000 W/m2 - je to tady podruhé * zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru étar pro instalace větších výkonů. Hodnoty éta 0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *) ----------------------------- --------------------------------- ---------------------------- Typ solárního kolektoru Rozdíl teplot tm - te [°C] Minimální účinnost étar *) ----------------------------- --------------------------------- ---------------------------- Nezasklený kolektor (absorbér) 10 0,70 Plochý zasklený kolektor 30 0,60 Trubkový vakuový kolektor 50 0,55 ----------------------------- --------------------------------- ---------------------------- *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. (4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále "systému") je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit. Příloha 16 Základní postupy stanovení minimální účinnosti _________________ *) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF.