Nařízení č. 446/2011 Sb.

Nařízení č. 446/2011 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.11.2012

uveřejněno v:	č. 153/2011 Sbírky zákonů na straně 5825
schváleno:	07.12.2011
účinnost od:	12.01.2012
*zrušeno:*	01.11.2012
[Textová verze] [PDF verze (1418 kB)]

446/2011 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 7. prosince 2011

o kritériích udržitelnosti biopaliv

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),
ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č.
180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č.
180/2007 Sb., zákona č. 221/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., (dále
jen "zákon") k provedení § 3b odst. 7 a § 3c odst. 11 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a stanoví
kritéria udržitelnosti biopaliv, požadavky na systém kvality a
hmotnostní bilance, náležitosti prohlášení a dílčího prohlášení o shodě
s kritérii udržitelnosti a náležitosti samostatného prohlášení
pěstitele biomasy včetně náležitostí dokumentace pěstitele biomasy
podle § 3c odst. 8 zákona, náležitosti certifikátů podle § 3c odst. 1
až 3 zákona a základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro
fosilní pohonné hmoty.

§ 2

Kritéria udržitelnosti

(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud

a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,

b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje požadavky uvedené v
odstavcích 4 až 7 a

c) biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s
požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor
v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie^2), jde-li o biomasu
vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.

(2) Biopaliva vyrobená z odpadu^3) nebo zbytků, které nepocházejí ze
zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria
udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle
odstavce 3.

(3) Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících
kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v
celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit
nejméně

a) 35 % do 31. prosince 2016,

b) 50 % od 1. ledna 2017,

c) 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním
zdroji, uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.
Hodnota emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se stanoví
podle § 3. Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém
životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty je stanovena v bodě 3
části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s
vysokou hodnotou biologické rozmanitosti. Půda s vysokou hodnotou
biologické rozmanitosti je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo
později jeden z uvedených statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále
ještě má, či nikoliv:

a) les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné
viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny
ekologické procesy,

b) oblasti stanovené

1. zákonem o ochraně přírody a krajiny^4), prováděcím předpisem nebo
příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo

2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b
odst. 3 písm. b) bodem ii) směrnice 2009/30/ES za účelem ochrany
vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů,
pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody,

c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty, a to

1. travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako
takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické
charakteristiky a procesy,

2. porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako
travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, pokud není
prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travních
porostů.
Za vysoce biologicky rozmanité travní porosty se považují plochy s
výskytem biotopů uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení, pokud
Evropská komise opatřením vydaným na základě čl. 7b odst. 3 druhého
pododstavce směrnice 2009/30/ES nestanoví jinak.

(5) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s
velkou zásobou uhlíku. Půda s velkou zásobou uhlíku je půda, která měla
ke dni 1. ledna 2008 jeden z uvedených statusů a již ho nemá:

a) mokřad, kterým se rozumí půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale
nebo po významnou část roku,

b) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů
a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými
dosáhnout těchto limitů v daném místě,

c) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů
a pokryvem koruny tvořícím 10 % až 30 % nebo se stromy schopnými
dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při
uplatnění metodiky stanovené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení
je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její
přeměně, taková, že by podmínky stanovené v odstavci 3 byly splněny.
Tento odstavec se nepoužije, pokud v době, kdy byla biomasa
vypěstována, měla půda stejný status jako 1. ledna 2008.

(6) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy,
která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že
její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované
půdy.

(7) Biomasa vypěstovaná na území Evropské unie do 31. prosince 2011
včetně splňuje kritéria udržitelnosti.

(8) Biopaliva a kapalné nebo plynné produkty určené k výrobě biopaliv
(dále jen "meziprodukt") vyrobené na území Evropské unie do 31.
prosince 2011 včetně splňují kritéria udržitelnosti.

§ 3

Způsob stanovení úspory emisí skleníkových plynů

(1) Ke stanovení úspory emisí skleníkových plynů se použije

a) standardních hodnot emisí skleníkových plynů uvedených v části A
přílohy č. 1 k tomuto nařízení,

b) výpočtu ze skutečných hodnot zjištěných způsobem uvedeným v části B
přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo

c) výpočtu podle vzorce uvedeného v bodě 1 části B přílohy č. 1 k
tomuto nařízení za použití dílčích standardních hodnot emisí
skleníkových plynů uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Standardní hodnoty podle odstavce 1 písm. a) lze použít pouze
tehdy, pokud je hodnota roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě
uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vypočtená způsobem podle bodu 6
části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení menší nebo rovna nule.
Standardní hodnoty uvedené u položek 1 až 24 v části A a dílčí
standardní hodnoty pro pěstování uvedené u položek 1 až 18 v bodu 1
části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení lze použít, je-li biomasa

a) pěstována mimo členské státy Evropské unie,

b) pěstována v členských státech Evropské unie v oblastech, které jsou
uvedeny v seznamech podle čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES, nebo čl.
7d odst. 2 směrnice 2009/30/ES, nebo

c) odpadem nebo zbytkem, který nepochází ze zemědělství, lesnictví,
akvakultury nebo rybolovu.

(3) Pokud je biomasa pěstována na orné půdě^5), která měla statut orné
půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v
zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za rovné nule.

(4) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje seznam oblastí podle
odstavce 2 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné
hmoty

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné
hmoty podle § 3b odst. 1 zákona činí 83,8 gCO2ekv/MJ.

§ 5

Systém kvality a hmotnostní bilance

(1) Systém kvality podle § 3c odst. 5 zákona musí v jakémkoliv okamžiku
umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a
musí zahrnovat

a) zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně
původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících
kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují
kritéria udržitelnosti,

b) vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční
provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí
prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii
udržitelnosti; tyto informace se uchovávají pro účely ověřování
autorizovanou osobou a pro účely kontroly Ministerstvem zemědělství
nebo osobou pověřenou Ministerstvem zemědělství nebo Českou inspekcí
životního prostředí po dobu nejméně 5 let,

c) vedení evidence vnitropodnikových procesů, zajišťujících správnost a
průkaznost postupů podle písmen a) a b).

(2) Systém hmotnostní bilance umožňuje, aby dodávky biomasy,
meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti podle
§ 2, byly míseny, přestože vykazují rozdílnou produkci emisí
skleníkových plynů, a dále musí zajistit, aby a) informace ohledně
hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích
dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace
doprovázející směs, b) součet hmotností i produkce emisí skleníkových
plynů u dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi
se rovnal nebo byl větší než součet hmotností i produkce emisí
skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti
odebraných ze směsi; tato bilance musí být uzavřena vždy nejpozději k
poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona, ne
však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí
dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo
prodány po dni uzavření hmotnostní bilance do posledního dne platnosti
certifikátu včetně, se započítávají do následujícího bilančního období,
c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti podle
§ 2 s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství udržitelných
produktů přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů,
které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující
kritéria udržitelnosti podle § 2, nebylo vyšší než množství
udržitelných produktů do směsi přidaných.

(3) Náležitosti evidencí podle odstavce 1 u osob podle § 3c odst. 1 až
3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

(4) Náležitosti dokumentace a evidence pěstitele biomasy jsou stanoveny
v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

§ 6

Náležitosti dokumentů

(1) Náležitosti certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona jsou
stanoveny v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, dílčího
prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a samostatného prohlášení
pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti jsou stanoveny v
částech B až D přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

§ 7

Přechodné ustanovení

Na biopalivo vyrobené ve stacionárním zdroji uvedeném do provozu přede
dnem 24. ledna 2008 se úspora podle § 2 odst. 3 písm. a) vztahuje ode
dne 1. dubna 2013.

§ 8

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Chalupa v. r.

Příloha 1

ZPŮSOB STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ BĚHEM CELÉHO ŽIVOTNÍHO
CYKLU BIOPALIV

A. Standardní hodnoty
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I I Způsob výroby biopaliva I Standardní I Standardní I
I I I hodnoty úspor emisí I emise skleníkových plynů I
I I I skleníkových plynů I (gCO2ekv/MJ) I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 1. I Ethanol z řepy cukrové I 52% I 40 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 2. I Ethanol z pšenice (procesní palivo I 16% I 70 I
I I nespecifikováno) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 3. I Ethanol z pšenice (lignit jako procesní I 16% I 70 I
I I palivo v kogenerační jednotce) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 4. I Ethanol z pšenice (zemní plyn jako I 34% I 55 I
I I procesní palivo v konvenčním kotli) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 5. I Ethanol z pšenice (zemní plyn jako I 47% I 44 I
I I procesní palivo v kogenerační jednotce) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 6. I Ethanol z pšenice (sláma jako procesní I 69% I 26 I
I I palivo v kogenerační jednotce) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 7. I Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské I 49% I 43 I
I I unii (zemní plyn jako procesní palivo v I I I
I I kogenerační jednotce) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 8. I Ethanol z cukrové třtiny I 71 % I 24 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 9. I Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc. I Stejné jako u výrobního I Stejné jako u výrobního I
I I butyletheru I postupu použitého pro I postupu použitého pro I
I I (ETBE) I ethanol I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 10. I Podíl z obnovitelných zdrojů terc. I Stejné jako u výrobního I Stejné jako u výrobního I
I I amylethyletheru I postupu použitého pro I postupu použitého pro I
I I (TAEE) I ethanol I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 11. I Bionafta z řepkového semene I 38% I 52 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 12. I Bionafta ze slunečnice I 51 % I 41 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 13. I Bionafta ze sojových bobů I 31 % I 58 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 14. I Bionafta z palmového oleje (proces I 19% I 68 I
I I nespecifikován) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 15. I Bionafta z palmového oleje (proces se I 56% I 37 I
I I zachycováním methanu ve výrobně) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 16. I Bionafta z odpadního rostlinného nebo I 83% I 14 I
I I živočišného oleje*} I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 17. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 47% I 44 I
I I řepkového semene I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 18. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze I 62% I 32 I
I I slunečnice I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 19. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 26% I 62 I
I I palmového oleje (proces nespecifikován) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 20. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 65% I 29 I
I I palmového oleje (proces se zachycováním I I I
I I methanu ve výrobně) I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 21. I Čistý rostlinný olei z řepkového semene I 57% I 36 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 22. I Bioplyn z organického komunálního odpadu I 73% I 23 I
I I jako stlačený zemní plyn I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 23. I Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní I 81 % I 16 I
I I plyn I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 24. I Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený I 82% I 15 I
I I zemní plyn I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 25. I Ethanol z pšeničné slámy I 85% I 13 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 26. I Ethanol z odpadního dřeva I 74% I 22 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 27. I Ethanol z pěstovaných dřevin I 70% I 25 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 28. I Motorová nafta vyrobená I 95% I 4 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního I I I
I I dřeva I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 29. I Motorová nafta vyrobená I 93% I 6 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z I I I
I I pěstovaných dřevin I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 30. I Dimethylether (DME) z odpadního dřeva I 95% I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 31. I DME z cíleně pěstovaných energetických I 92% I 7 I
I I dřevin I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 32. I Methanol z odpadního dřeva I 94% I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 33. I Methanol z cíleně pěstovaných I 91 % I 7 I
I I energetických dřevin I I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 34. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u použitého I Stejné jako u použitého I
I I methyl-terc. butyletheru (MTBE) I výrobního postupu pro I výrobního postupu pro I
I I I methanol I methanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I---------------------------I

*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z
vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál
kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických
pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které
nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č.
1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného
původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

B. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během celého
životního cyklu biopaliv

1. Emise skleníkových plynů vznikající výrobou a používáním biopaliv se
vypočítají takto:

EB = Gec + e1 + ep + etd + eu - esca - eccs - eccr - eee,

kde:

EB = celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého
životního cyklu biopaliva;

eec = emise skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy;

e1 = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných
změnou využití půdy;

ep = emise skleníkových plynů ze zpracování;

etd = emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce;

eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;

esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v
půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs = úspory emisí skleníkových plynů zachytáváním a geologickým
ukládáním uhlíku;

eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady
oxidu uhličitého;

eee = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektřiny z
kombinované výroby tepla a elektřiny;

Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se
neberou v úvahu.

2. Celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního
cyklu biopaliva, Eb, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 najeden
megajoule biopaliva (gCO2ekvWMJ).

3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané použitím biopaliv se
vypočítají takto:

ÚSPORA = (EF-EB)/EF

kde:

EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a

EF = celkové emise skleníkových plynů z referenční fosilní pohonné
hmoty.

Hodnota EF referenční fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gCO2ekv/MJ.

4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Pro účely
výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:

CO2: 1

N2O: 296

CH4: 23

5. Emise skleníkových plynů z pěstování biomasy, eec, zahrnují emise
pocházející ze samotného procesu pěstování, získávání (sklízení)
biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických
látek nebo produktů použitých při pěstování. Zachycování emisí CO2 při
pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování
jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých
hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi
N2O z půdy.

6. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku
vyvolaných změnou využití půdy, ei, se vypočítají rozdělením celkových
emisí rovnoměrně na dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije
následující pravidlo:

eI = (CSR - CSA) x 3,664 x 1/20 x 1/P -eB

kde:

eI = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných
změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku
energie vzniklé z biopaliva gCO2ekv/MJ;

CSr = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním
půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a
vegetace). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v
lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který
údaj je aktuálnější;

CSa = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním
půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a
vegetace). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu
přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSa jako odhad
zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti
plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;

P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu
vztažená na jednotku plochy za rok) a eB = bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ
biopaliva, pokud je biomasa získávána z obnovené degradované půdy za
podmínek stanovených v bodě 7.

7. Bonus ve výši 29gCO2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná
půda:

a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli
jiným činnostem a

b) spadá do jedné z těchto kategorií:

1. půda závažným způsobem degradovaná, včetně takové půdy dříve
využívané k zemědělským účelům;

2. silně kontaminovaná půda.

Bonus ve výši 29 g CO2ekv/MJ se použije pro období maximálně 10 let od
data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu,
že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení
eroze půd spadajících do bodu 1 a snížení kontaminace půd spadajících
do bodu 2.

8. Kategorie uvedené v bodu 7 písm. b) jsou vymezeny takto:

a) "půdami závažným způsobem degradovanými" se rozumí půdy, jež byly po
značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah
organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;

b) "půdami silně kontaminovanými" se rozumí půdy, které nejsou vzhledem
ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv.

Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise v
souladu s čl. 7c odst. 4 čtvrtým pododstavcem směrnice 2009/30/ES.

9. Výpočet zásob uhlíku v půdě CSR a CSA se provádí podle pokynů
uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335/EU, o pokynech pro výpočet
zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES ze dne 10.
června 2010.

10. Emise skleníkových plynů ze zpracování, ep, zahrnují emise
zvláštního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických
látek nebo produktů použitých při zpracování. Při zohlednění spotřeby
elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné
biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z
výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí
při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou
výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím
elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud
není připojeno k rozvodné soustavě.

11. Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, etd, zahrnují
emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze
skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na
emise z dopravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z
pěstování.

12. Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, eu, se
pokládají za rovné nule.

13. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením, sekvestrací a
geologickým ukládáním uhlíku, eccs, které již nebyly započítány do ep,
se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení
asekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním,
přepravou, zpracováním a distribucí biopaliva.

14. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycování a
nahrazování uhlíku, eccr, jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky
zachycení CO2, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k
náhradě CO2 z fosilních pohonných hmot používaného v souvislosti s
komerčními výrobky a službami.

15. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektrické
energie z kombinované výroby tepla a elektřiny, eee, se berou v úvahu v
souvislosti s přebytečnou elektrickou energií generovanou v zařízeních
na výrobu biopaliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo
používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není
zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektrické
energie se předpokládá, že daná kogenerační jednotka má minimálně
kapacitu potřebnou k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro
výrobu biopaliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto
přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů,
které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v
elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka.

16. V případech, kdy v procesu výroby biopaliva vzniká současně jeden
nebo několik dalších produktů (dále jen "druhotný produkt"), se emise
skleníkových plynů rozdělí mezi biopalivo nebo jeho meziprodukty a
druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u
druhotných produktů jiných než elektrická energie stanovenému jako
spodní výhřevnost).

17. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 16 se takto dělené emise
počítají jako: eec + e1 + podíly ep, etd a eee, které vznikají během
kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný
produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z
předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům
přiřazeny emise skleníkových plynů, použije se pro tento účel místo
uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu
vyráběného biopaliva v posledním z těchto výrobních kroků.

Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně
elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 15, s výjimkou
zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných
klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných
produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně
slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků,
které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu
(glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu
těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.

18. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování a sklizně
biomasy (eec), ze zpracování (ep), z dopravy a distribuce (etd), úspory
emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a
elektřiny (eee) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě
uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (e1) se použije energetický obsah
nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části
D.

C. Dílčí standardní hodnoty pro biopaliva

1. Dílčí standardní hodnoty pro pěstování: "eec"
I------------------------------------------------I---------------------------I
I Způsob výroby biopaliva I Standardní emise I
I I skleníkových plynů I
I I (gC02ekv/MJ) I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 1. I Ethanol z řepy cukrové I 12 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 2. I Ethanol z pšenice I 23 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 3. I Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské I 20 I
I I unii I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 4. I Ethanol z cukrové třtiny I 14 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 5. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u výrobního I
I I ethyl-terc.butyletheru (ETBE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 6. I Podíl z obnovitelných zdrojů terc. I Stejné jako u výrobního I
I I amylethyletheru (TAEE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 7. I Bionafta z řepkového semene I 29 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 8. I Bionafta ze slunečnice I 18 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 9. I Bionafta ze sojových bobů I 19 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 10. I Bionafta z palmového oleje I 14 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 11. I Bionafta z odpadního rostlinného nebo I 0 I
I I živočišného oleje *) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 12. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 30 I
I I řepkového semene I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 13. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze I 18 I
I I slunečnice I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 14. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 15 I
I I palmového oleje I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 15. I Čistý rostlinný olej z řepkového semene I 30 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 16. I Bioplyn z organického komunálního odpadu I 0 I
I I jako zemní plyn I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 17. I Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn I 0 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 18. I Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn I 0 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 19. I Ethanol z pšeničné slámy I 3 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 20. I Ethanol z odpadního dřeva I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 21. I Ethanol z pěstovaných dřevin I 6 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 22. I Motorová nafta vyrobená I 1 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního I I
I I dřeva I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 23. I Motorová nafta vyrobená I 4 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z I I
I I pěstovaných dřevin I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 24. I DME z odpadního dřeva I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 25. I DME z pěstovaných dřevin I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 26. I Methanol z odpadního dřeva I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 27. I Methanol z pěstovaných dřevin I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 28. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u použitého I
I I methyl-terc.butyletheru (MTBE) I výrobního postupu pro I
I I I methanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I

2. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné
elektřiny): "ep - eee"
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I I Způsob výroby biopaliva I Standardní I
I I I emise skleníkových I
I I I plynů (gCO2ekv/MJ) I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 1. I Ethanol z řepy cukrové I 26 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 2. I Ethanol z pšenice (procesní palivo I 45 I
I I nespecifikováno) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 3. I Ethanol z pšenice (lignit jako procesní I 45 I
I I palivo v kogenerační jednotce) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 4. I Ethanol z pšenice (zemní plyn jako I 30 I
I I procesní palivo v konvenčním kotli) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 5. I Ethanol z pšenice (zemní plyn jako I 19 I
I I procesní palivo vkogenerační jednotce) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 6. I Ethanol z pšenice (sláma jako procesní I 1 I
I I palivo v kogenerační jednotce) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 7. I Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské I 21 I
I I unii (zemní plyn jako procesní palivo v I I
I I kogenerační jednotce) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 8. I Ethanol z cukrové třtiny I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 9. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u výrobního I
I I ethyl-terc.butyletheru (ETBE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 10. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u výrobního I
I I terc.amylethyletheru (TAEE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 11. I Bionafta z řepkového semene I 22 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 12. I Bionafta ze slunečnice I 22 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 13. I Bionafta ze sojových bobů I 26 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 14. I Bionafta z palmového oleje (proces I 49 I
I I nespecifikován) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 15. I Bionafta z palmového oleje (proces se I 18 I
I I zachycováním methanu ve výrobně) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 16. I Bionafta z odpadního rostlinného nebo I 13 I
I I živočišného oleje^ I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 17. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 13 I
I I řepkového semene I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 18. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze I 13 I
I I slunečnice I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 19. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 42 I
I I palmového oleje (proces nespecifikován) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 20. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 9 I
I I palmového oleje (proces se zachycováním I I
I I methanu ve výrobně) I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 21. I Čistý rostlinný olej z řepkového semene I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 22. I Bioplyn z organického komunálního odpadu I 20 I
I I jako zemní plyn I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 23. I Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn I 11 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 24. I Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn I 11 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 25. I Ethanol z pšeničné slámy I 7 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 26. I Ethanol ze dřeva I 17 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 27. I Motorová nafta vyrobená I 0 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního I I
I I dřeva I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 28. I DME ze dřeva I 0 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 29. I Methanol ze dřeva I 0 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 30. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u použitého I
I I methyl-terc.butyletheru (MTBE) I výrobního postupu pro I
I I I methanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I

3. Dílčí standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: "etd"

I------------------------------------------------I---------------------------I
I Způsob výroby biopaliva I Standardní emise I
I I skleníkových plynů I
I I (gC02ekv/MJ) I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 1. I Ethanol z řepy cukrové I 2 I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 2. I Ethanol z pšenice I 2 I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 3. I Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské I 2 I
I I unii I I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 4. I Ethanol z cukrové třtiny I 9 I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 5. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u výrobního I
I I ethyl-terc.butyletheru (ETBE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 6. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u výrobního I
I I terc.amylethyletheru (TAEE) I postupu použitého pro I
I I I ethanol I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 7. I Bionafta z řepkového semene I 1 I
I----I-------------------------------------------I---------------------------I
I 8. I Bionafta ze slunečnice I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 9. I Bionafta ze sojových bobů I 13 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 10. I Bionafta z palmového oleje I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 11. I Bionafta z odpadního rostlinného nebo I 1 I
I I živočišného oleje^ I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 12. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 1 I
I I řepkového semene I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 13. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze I 1 I
I I slunečnice I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 14. I Hydrogenačně upravený rostlinný olej z I 5 I
I I palmového oleje I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 15. I Čistý rostlinný olej z řepkového semene I 1 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 16. I Bioplyn z organického komunálního odpadu I 3 I
I I jako zemní plyn I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 17. I Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn I 5 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 18. I Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn I 4 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 19. I Ethanol z pšeničné slámy I 2 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 20. I Ethanol z odpadního dřeva I 4 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 21. I Ethanol z pěstovaných dřevin I 2 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 22. I Motorová nafta vyrobená I 3 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního I I
I I dřeva I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 23. I Motorová nafta vyrobená I 2 I
I I Fischer-Tropschovou syntézou z I I
I I pěstovaných dřevin I I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 24. I DME z odpadního dřeva I 4 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 25. I DME z pěstovaných dřevin I 2 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 26. I Methanol z odpadního dřeva I 4 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 27. I Methanol z pěstovaných dřevin I 2 I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I
I 28. I Podíl z obnovitelných zdrojů I Stejné jako u použitého I
I I methyl-terc.butyletheru (MTBE) I výrobního postupu pro I
I I I methanol I
I-----I------------------------------------------I---------------------------I

D. Energetický obsah nei používanějších biopaliv a fosilních pohonných
hmot
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I I Energetický obsah I Energetický obsah (spodní I Energetický obsah (spodní I
I I pohonných hmot I výhřevnost) (MJ/kg) I výhřevnost) (MJ/1) I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 1. I Ethanol I 27 I 21 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 2. I Ethyl - ter c. butylether I 36 I 27 I
I I (ETBE)* I I I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 3. I Methanol I 20 I 16 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 4. I Methyl-terc.butylether I 35 I 26 I
I I (MTBE)** I I I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 5. I Dimethylether (DME) I 28 I 19 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 6. I Terc.amylethylether I 38 I 29 I
I I (TAEE) I I I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 7. I Butanol I 33 I 27 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 8. I Bionafta I 37 I 33 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 9. I Motorová nafta vyrobená I 44 I 34 I
I I FischerTropschovou I I I
I I syntézou I I I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 10. I Hydrogenačně upravený I 44 I 34 I
I I rostlinný olej I I I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 11. I Čistý rostlinný olej I 37 I 34 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 12. I Bioplyn I 50 I - I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 13. I Benzin I 43 I 32 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I
I 14. I Motorová nafta I 43 I 36 I
I-----I---------------------------I---------------------------I---------------------------I

*při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů, **při 22 % podílu z
obnovitelných zdrojů, ***při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů

Příloha 2

NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ

A. Náležitosti certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona

1. identifikační údaje autorizované osoby (obchodní firma nebo název,
sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také
umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji
zřizuje),

2. identifikační údaje příjemce certifikátu

a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě
též obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též místa
podnikání, identifikační číslo; nebylo-li identifikační číslo
přiděleno, uvede se datum narození,

b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firma nebo název, sídlo a
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také
umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji
zřizuje,

3. jedinečné registrační číslo certifikátu přidělené autorizovanou
osobou, která certifikát vystavila,

4. druh činnosti příjemce certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona,

5. datum vydání a doba platnosti certifikátu,

6. seznam zemí, ze kterých držitel certifikátu může nakupovat biomasu.

B. Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění
kritérií udržitelnosti

1. jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení přidělené
vystavovatelem,

2. identifikační údaje vystavovatele a příjemce prohlášení

3. prohlášení, zda biomasa pochází z půdy, která byla ornou půdou přede
dnem 1. ledna 2008,

4. prohlášení, zda biomasa nebyla vypěstována na plochách uvedených v §
2 odst. 4 až 6,

5. prohlášení, zda biomasa byla vypěstována v souladu s § 2 odst. 1
písm. c),

6. údaje o biomase zahrnující její druh (například cukrová řepa,
pšenice, řepkové semeno), rok sklizně a místo nebo místa pěstování (v
Evropské unii minimálně normalizovaná klasifikace územních celků NUTS
II, mimo Evropskou unii minimálně název státu),

7. informace o tom, zda se pro určení hodnoty produkce emisí
skleníkových plynů má používat dílčí standardní hodnota pro pěstování
uvedená v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo skutečná hodnota
zjištěná způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1,

8. prohlášení v tomto znění: "Prohlašuji, že všechny údaje uvedené v
tomto samostatném prohlášení o splnění kritérii udržitelnosti jsou
úplné, přesné a pravdivé.",

9. místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

C. Náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti

1. jedinečné identifikační číslo dílčího prohlášení přidělené jeho
vystavovatelem,

2. identifikační údaje vystavovatele a příjemce dílčího dokladu

c) registrační číslo certifikátu identifikační údaje autorizované
osoby, která certifikát vystavovateli vydala, v případě dodání
udržitelné biomasy či meziproduktů podle § 3c odst. 10 zákona i název
nepovinného režimu uznaného Evropskou komisí podle čl. 18 odst. 4
směrnice 2009/28/ES nebo čl. 7c odst. 4 směrnice 2009/30/ES, v kterém
byla dodávka udržitelné biomasy či meziproduktů přijata,

3. druh biomasy nebo meziproduktu (například cukrová řepa, pšenice,
řepkové semeno, řepkový olej) a celkové množství (tuny); v případě, že
je dodávka složena z více druhů biomasy nebo meziproduktů, údaje o
podílech jednotlivých druhů biomasy nebo meziproduktů; v případě, že
biomasa nebo meziprodukty pocházejí z odpadu nebo zbytků, které
nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu,
uvedení této skutečnosti,

4. stát původu biomasy, v případě meziproduktů stát původu biomasy
použité k jejich výrobě,

5. informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů
podle § 3; v případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí
použit bonus za pěstování na znehodnocené půdě podle bodu 7 v části B
přílohy č. 1 nebo bonus za používání zdokonalených zemědělských postupů
podle bodu 1 v části B přílohy č. 1, je třeba uvést informaci, že byl
bonus použit; v případě používání skutečných hodnot produkce emisí
skleníkových plynů je třeba také uvést použitý přepravní prostředek
(například automobil, vlak) a přepravní vzdálenost,

6. hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCChekv/t, případně
gCC^ekv/MJ; při stanovení produkce emisí skleníkových plynů použitím
standardních hodnot se nemusí výše produkce emisí skleníkových plynů
uvádět.

7. místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

D. Náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti

1. jedinečné identifikační číslo prohlášení přidělené jeho
vystavovatelem,

2. identifikační údaje vystavovatele a příjemce dokladu

c) registrační číslo certifikátu a identifikační údaje autorizované
osoby, která certifikát vystavovateli vydala; v případě dodání
udržitelných biopaliv podle § 3c odst. 10 zákona i název nepovinného
režimu uznaného Evropskou komisí podle čl. 18 odst. 4 směrnice
2009/28/ES nebo čl. 7c odst. 4 směrnice 2009/30/ES, v kterém byla
dodávka udržitelných biopaliv přijata,

3. druh biopaliva a celkové množství (tuny); v případě, že je dodávka
složena z více druhů biopaliv, údaje o podílech jednotlivých druhů
biopaliv; v případě, že biopalivo pochází z odpadu nebo zbytků, které
nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu,
uvedení této skutečnosti,

4. prohlášení, zda bylo biopalivo vyrobeno v zařízení, které bylo v
provozu přede dnem 24. ledna 2008,

5. stát původu biomasy použité k výrobě biopaliva,

6. informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů
podle § 3; v případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí
použit bonus za pěstování na znehodnocené půdě podle bodu 7 v části B
přílohy č. lnebo bonus za používání zdokonalených zemědělských postupů
podle bodu 1 v části B přílohy č. 1, je třeba uvést informaci, že byl
bonus použit; v případě používání skutečných hodnot produkce emisí
skleníkových plynů je třeba také uvést použitý přepravní prostředek
(například automobil, vlak) a přepravní vzdálenost.

7. hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/MJ; dodává-li
výrobce, prodejce nebo dovozce biopalivo přímo dodavateli pohonných
hmot, zahrnuje produkce emisí skleníkových plynů také emise z vzniklé
přepravou k dodavateli pohonných hmot,

8. místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

Příloha 3

NÁLEŽITOSTI EVIDENCÍ V SYSTÉMU KVALITY PODLE § 5

A. Náležitosti evidence u osob podle § 3c odst. 1 až 3 zákona

1. Údaje o jednotlivých příchozích a odchozích dodávkách, a to

a) samostatná prohlášení spolu s evidenčními údaji jednotlivých dodávek
biomasy podle části B bodu 5 obdržená od pěstitelů biomasy, dodaná a
vydaná dílčí prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a dodaná a
vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, kopie certifikátů
všech dodavatelů,

b) dodací listy k příchozím a odchozím dodávkám,

c) kupní smlouvy, případně objednávky na příchozí a odchozí dodávky,

d) identifikace dodavatele/odběratele a jedinečných identifikačních
čísel příchozích a ochozích dodávek,

e) druh příchozího/odchozího udržitelného produktu,

f) datum dodání/expedice udržitelného produktu,

g) množství (tuny),

h) jednoznačná identifikace místa naskladnění a místa vyskladnění,

i) stát původu biomasy,

j) informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů
podle § 3,

k) hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/t nebo
gCO2ekv/MJ; v případě použití dílčích standardních hodnot pro pěstování
uvedených v části C přílohy č. 1, respektive standardní hodnoty uvedené
v části A přílohy č. 1, se nemusí produkce emisí skleníkových plynů
evidovat,

l) identifikace dodávek, u kterých byl použit bonus za pěstování na
znehodnocené půdě podle bodu 7 v části B přílohy č. 1 k tomuto
nařízení, případně bonus za používání zdokonalených zemědělských
postupů podle bodu 1 v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení,

m) identifikace dodávek, u kterých se uplatní § 2 odst. 2.

2. Údaje z výrobního procesu

a) doklad o datu uvedení zařízení do provozu,

b) množství ztrát (změna hmotnosti) produktů vzniklých při
vnitropodnikových procesech (úprava biomasy, meziproduktů nebo biopaliv
na požadovanou jakost (sušení na požadovanou vlhkost, odstranění
nežádoucích příměsí),

c) v případě výrobců meziproduktů nebo výrobců biopaliv konverzní
faktory nutné pro výpočet hmotnostní bilance (například množství
spotřebované biomasy potřebné na výrobu 1 tuny meziproduktů nebo 1 tuny
biopaliv),

d) v případě stanovení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů
použitím skutečných hodnot podle části B přílohy č. 1 evidenci o všech
energetických vstupech a výstupech výrobního procesu a účinnosti
přeměny energie a další údaje zprovozní evidence rozhodné pro stanovení
produkce emisí skleníkových plynů; evidence může být nahrazena
dlouhodobými průměrnými hodnotami všech energetických vstupů a výstupů.

3. Dokument stanovující závazek společnosti plnit kritéria
udržitelnosti. Dokument musí obsahovat minimálně organizační strukturu
společnosti a odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích osob ve
vztahu k zajištění plnění kritérií udržitelnosti.

B. Náležitosti evidence u pěstitele biomasy

1. Rozloha půdy, na které je biomasa splňující kritéria udržitelnosti
pěstována^*),

2. Zemědělská kultura půd, na kterých je biomasa splňující kritéria
udržitelnosti pěstována (orná půda, případně jiné kultury umožňující
pěstování biomasy splňující kritéria udržitelnosti)^*),

3. Druhy pěstované biomasy^*) a výnosy za příslušný kalendářní rok,

4. Kopie jednotlivých vydaných samostatných prohlášení,

5. Evidence jednotlivých odchozích dodávek (například prostřednictvím
dodacích listů nebo vážních listů), sestávající z těchto údajů:

a) jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení, které mu
přidělil jeho vystavovatel,

b) identifikační údaje odběratele,

c) identifikační číslo každé odchozí dodávky (například číslo vážního
listu nebo dodacího listu),

d) množství a druh prodané biomasy,

e) datum expedice,

f) hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gC02ekv/t, pokud jsou k
jejímu stanovení použity skutečné hodnoty produkce emisí skleníkových
plynů podle části B přílohy č. 1, a dále identifikace přepravního
prostředku a přepravní vzdálenost; při používání dílčích standardních
hodnot pro pěstování podle bodu 1 části C přílohy č. 1 tohoto nařízení
se nemusí produkce emisí skleníkových plynů uvádět,

6. V případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových
plynů podle části B přílohy č. 1 pěstitel biomasy eviduje údaje o
použitých hnojivech podle jiného právního předpisu^6) a údaje o
spotřebě pohonných hmot podle jiného právního předpisu^7), případně
další údaje, které podstatným způsobem ovlivní produkci emisí
skleníkových plynů,

7. V případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí
skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 použit bonus za pěstování
na znehodnocené půdě podle bodu 7 v části B přílohy č. 1 k tomuto
nařízení, případně bonus za používání zdokonalených zemědělských
postupů podle bodu 1 v části 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení
identifikovat dodávky, u kterých byl bonus použit.

*} Pro identifikaci rozlohy a druhu zemědělské kultury a druhu
pěstované plodiny lze použít databázi LPIS (číslo, případně část
půdního bloku), případně katastrální mapy, či jiné srovnatelně
věrohodné zdroje.

Příloha 4

Vysoce biologicky rozmanité travní porosty podle § 2 odst. 4 písm. c)

Vysvětlivky:

V závorce za označením biotopu je uveden jeho kód podle Katalogu
biotopů České republiky vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
(Chytrý, M. et al., 2010), následován za lomítkem kódem typu stanoviště
podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin (směrnice o
stanovištích), ke kterému je biotop přiřazen.

A. Za travní porosty dle § 2 odst. 4 písm. c) bodu 1 se považují plochy
s výskytem následujících přírodních biotopů:

1. Alpínské trávníky (A 1)

1.1. Vyfoukávané alpínské trávníky (A 1.1/6150)

1.2. Zapojené alpínské trávníky (A 1.2/6150)

2. Alpínská a subalpínská keříčková vegetace (A2)

2.1. Alpínská vřesoviště (A2.1/4060)

2.2. Subalpínská brusnicová vegetace (A2.2/4060)

3. Sněhová výležiska (A3/6150)

4. Subalpínská vysokobylinná vegetace (A4)

4.1. Subalpínské vysokostébelné trávníky (A4.1/6430)

4.2. Subalpínské vysokobylinné nivy (A4.2/6430)

4.3. Subalpínské kapradinové nivy (A4.3/6430)

5. Skalní vegetace sudetských karů (A5/8220)

6. Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (A6/8110, 8220)

7. Kosodřevina (A7/4070)

8. Subalpínské listnaté křoviny (A8)

8.1. Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) (A8.1/4080)

8.2. Vysoké subalpínské listnaté křoviny (A8.2/4080)

9. Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy (T2.2/6230)

10. Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) (T3.1/6190)

11. Pěchavové trávníky (T3.2/6190)

12. Vegetace efemér a sukulentů (T6)

12.1. Acidofilní vegetace efemér a sukulentů (T6.1/8230)

12.2. Bazifilní vegetace efemér a sukulentů (T6.2/6110)

13. Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3/4030)

B. Za travní porosty dle § 2 odst. 4 písm. c) bodu 2 se považují plochy
s výskytem následujících přírodních biotopů:

1. Louky a pastviny (TI)

1.1. Mezofilní ovsíkové louky (TI. 1/6510)

1.2. Horské trojštětové louky (TI.2/6520)

1.3. Poháňkové pastviny (T 1.3/-)

1.4. Aluviální psárkové louky (TI.4/-)

1.5. Vlhké pcháčové louky (T1.5/-)

1.6. Vlhká tužebníková lada (TI.6/6430)

1.7. Kontinentální zaplavované louky (TI.7/6440)

1.8. Kontinentální vysokobylinná vegetace (T1.8/643 0)

1.9. Střídavě vlhké bezkolencové louky (TI.9/6410)

1.10. Vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10/-)

2. Smilkové trávníky (T2)

2.1. Subalpínské smilkové trávníky (T2.1/6230)

2.2. Podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3/6230)

3. Suché trávníky (T3)

3.1. Úzkolisté suché trávníky (T3.3/6240, 6250, 6210, 6210)

3.2. Širokolisté suché trávníky (T3.4/6210, 6210, 5130)

3.3. Acidofilní suché trávníky (T3.5/6210, 6210)

4. Lesní lemy (T4)

4.1. Suché bylinné lemy (T4.1/-)

4.2. Mezofilní bylinné lemy (T4.2/-)

5. Trávníky písčin a mělkých půd (T5)

5.1. Jednoletá vegetace písčin (T5.1/2330)

5.2. Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus
canescens) (T5.2/2330)

5.3. Kostřavové trávníky písčin (T5.3/2330)

5.4. Panonské stepní trávníky na písku (T5.4/6260)

5.5. Acidofilní trávníky mělkých půd (T5.5/-)

6. Slaniska (T7/1340)

7. Nížinná až horská vřesoviště (T8)

7.1. Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (T8.1/4030, 5130)

7.2. Sekundární podhorská a horská vřesoviště (T8.2/4030, 5130)

8. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic (Ml)

8.1. Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty (Ml.2/-)

8.2. Pobřežní vegetace potoků (Ml.5/-)

8.3. Vegetace vysokých ostřic (Ml.7/-)

8.4. Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
(Ml.8/7210)

9. Vegetace j ednoletých vlhkomilných bylin (M2)

9.1. Vegetace letněných rybníků (M2.1/3130)

9.2. Jednoletá vegetace vlhkých písků (M2.2/3130)

9.3. Vegetace obnažených den teplých oblastí (M2.3/3130)

9.4. Vegetace jednoletých slanomilných trav (M2.4/-)

10. Devětsilové lemy horských potoků (M5/6430)

11. Bylinné lemy nížinných řek (M7/6430)

12. Prameniště (Rl)

12.1. Luční pěnovcová prameniště (Rl. 1/7220)

12.2. Luční prameniště bez tvorby pěnovců (R1.2/-)

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna
2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o následném
rušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009,
kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu,
motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a
snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde
o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou
se ruší směrnice 93/12/EHS.

2) Čl. 6 odst. 1 a Příloha II bod A podbody 1 až 5 a bod B podbod 9
nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví
společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské
politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce.

3) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

4) Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13, § 14 a násl., § 45a a
45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

5) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 9 odst. 6 a 7 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění zákona
č. 9/2009 Sb.

7) § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona
č. 217/2005 Sb.

Tisk Hledat v právních předpisech