Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: Ing. Petr Kubesa


23.6.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Ing. Milan Dej, Ph.D.

Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu. Zabývá se fyzikálním principem měření a také odkazuje na normované postupy zabývající se touto problematikou. Dále je v krátkosti pojednáváno o principech měření teplot a tlaků, které jsou pro měření průtoku nezbytnými stavovými veličinami.

16.6.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Ing. Milan Dej, Ph.D.

Při měření emisí znečišťujících látek je obvykle potřeba mimo vlastní emise znečišťujících látek stanovovat také vztažné fyzikální veličiny, kterými jsou zejména průtok nosného plynu znečišťujících látek včetně jeho teploty a tlaku. Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu rychlostními sondami a stručně principům měření teplot a tlaků.

12.5.2014
Ing. Lubomír Martiník, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Antonín Šimáček, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová, Ing. Jan Koloničný, Ph.D., doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Zatímco v nově budovaných a rekonstruovaných objektech se stále častěji setkáváme s dynamicky regulovatelnými zdroji tepla, akumulační kachlová kamna se začínají rovněž prosazovat. V rekreačních objektech dominují sporáky a kamna s kombinovanou teplovzdušnou a akumulační funkcí.

Kotel
21.4.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jan Koloničný, Ph.D., doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, M. Holubčík, S. Jelušová, Ing. Lubomír Martiník

Energetická účinnost kotlů je klíčovým technicko-ekonomickým parametrem. Její stanovení je relativně komplikovanou záležitostí a postupy stanovení a výpočtů jsou předmětem mnoha technických norem. Obecně existují dva základní přístupy pro stanovení účinnosti kotlů. Jedním je přímá metoda stanovení účinnosti a druhým je nepřímá metoda stanovení účinnosti.

krbová kamna
10.3.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Vendula Drastichová, Ing. Lubomír Martiník, Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, prof. Ing. Jozef Jandačka, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, KET

Problematika množství emisí produkovaných malými spalovacími zařízeními je neustále velmi živá a diskutovaná napříč celou společností. Malé zdroje znečišťování ovzduší spalující tuhá paliva se v celorepublikovém měřítku významně podílejí na znečišťování ovzduší. V lokálním měřítku může být jejich vliv zanedbatelný, anebo také až dominantní.

13.1.2014
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

23.12.2013
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

Krbová kamna
19.8.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Zdeněk Kysučan

Výsledky spalovacích zkoušek uskutečněných na akreditované zkušebně Výzkumného energetického centra ukazují na zásadní vliv typu spalovacího zařízení a druhu spáleného paliva na množství emisí znečišťujících látek.

10.6.2013
Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D.

Emisní limity pro emise znečišťujících látek z malých spalovacích zařízení se stále zpřísňují. Dosud, výrobci zařízení úspěšně plnily limity především pomocí primárních opatření, ale do budoucna se dá také očekávat využití sekundárních opatření (např. instalace odlučovačů a katalyzátorů). Tento článek popisuje výhody a nevýhody použití katalyzátorů a prezentuje výsledky dosažené při spalování dřeva v krbových kamnech.

Jaké parametry musí splnit kamna, krbové vložky a sporáky?
3.6.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Dvořák, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

18.3.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Dvořák, Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost), které tato zařízení musí splnit. Požadavky jsou cíleny jak na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, tak také na jejich provozovatele. Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.

Emise prachu z malých spalovacích zařízení na tuhá paliva
4.2.2013
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník

Článek má za cíl přiblížit čtenáři problematiku stanovení emisí prachu z malých zdrojů spalující tuhá paliva. V první části článku jsou uvedeny obecné legislativní požadavky, které jsou kladeny na tyto zdroje v rámci Evropy. Podrobněji jsou pak požadavky na prach rozepsány pro Českou republiku a pro některé další evropské státy. V další části jsou popsány metody pro stanovení emisí prachu včetně nastínění problémů, které jsou spojeny s reprezentativním stanovením prachu.

14.1.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Zdeněk Kysučan

Na zkušebně Výzkumného energetického centra bylo provedeno v různých typech kotlů a kamnech více než tisíc spalovacích zkoušek s tuhými palivy. Na základě jejich výsledků se autoři v tomto článku snaží definovat čtyři základní parametry, které nejvíce ovlivní kvalitu spalování a množství emisí znečišťujících látek.

31.12.2012
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Dvořák, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Mikulová, Ph.D., Zdeněk Kysučan

Jedním z nejdůležitějších parametrů, který ukazuje na kvalitu jakéhokoliv zařízení, je jeho účinnost. Pokud hovoříme o účinnosti spalovacího zařízení, které používáme pro vytápění domácností, je zřejmé, že s rostoucí účinností bude klesat spotřeba paliva, a tedy také náklady na palivo. Obdobně můžeme konstatovat, že se snižující se účinností musíme do spalovacího zařízení přiložit více paliva, abychom se stejně ohřáli.

19.11.2012
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Lenka Michnová, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Obecně se doporučuje, že dřevo určené pro kvalitní spalování by nemělo mít více než 20 % hmotnostních tedy tzv. energetické vlhkosti. Popsaná unikátní metoda umožňuje určení vlhkosti palivového dřeva v domácích podmínkách.

18.6.2012
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Příspěvek se zabývá procesem hoření kusového dřeva v ohništích lokálních spotřebičů. Článek pojednává o hoření dřeva v ohništích malých výkonů pohybujících se v jednotkách až desítkách kW. Takový proces hoření má cyklický charakter a to, co nejvíce zajímá uživatele spalovacího zařízení je četnost přikládání paliva do ohniště. V článku jsou definovány základní pojmy jako je křivka vyhořívání a rychlost hoření, které mají s četností přikládání úzkou souvislost.

28.5.2012
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Podle výsledků měření Výzkumného energetického centra VŠB TU Ostrava může každý provozovatel spalovacího zařízení částečně ovlivnit množství emisí. U starších kotlů je lépe přikládat častěji a menší dávku paliva. Po přiložení nechat palivo rozhořet, neuzavírat přívody spalovacího vzduchu.

21.5.2012
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Podstatou spalovacího procesu je hoření paliva. Jedná se o jev, který autoři vtipně a názorně přirovnávají ke vztahu muže ženy. Současně ale v článku podrobně vysvětlují odborné pojmy jako je výhřevnost, spalné teplo, vlhkost palivového dřeva, účinnost běžného a kondenzačního kotle.



 
 
Reklama