doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D.

Recenzovaný Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO₂.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využití recyklovaného skla z fotovoltaických panelů pro výrobu betonových zdicích prvků. Porovnává konkrétní jednotlivé receptury a zkoumá jejich mechanicko-fyzikální vlastnosti se zaměřením primárně na pevnost v tlaku. Porovnává též dosažené hodnoty vlastností zkoumaných receptur s hodnotami běžně používaných kompozitních materiálů pro zděné prvky, které recykláty neobsahují.

Recenzovaný Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

Recenzovaný Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO₂ může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.