Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D.


31.5.2021
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Mgr. Jana Knapová, Ing. Vojtěch Kostka, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Příspěvek pojednává o možnostech využití recyklovaného skla z fotovoltaických panelů pro výrobu betonových zdicích prvků. Porovnává konkrétní jednotlivé receptury a zkoumá jejich mechanicko-fyzikální vlastnosti se zaměřením primárně na pevnost v tlaku. Porovnává též dosažené hodnoty vlastností zkoumaných receptur s hodnotami běžně používaných kompozitních materiálů pro zděné prvky, které recykláty neobsahují.

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Vlasta , Juránková. CSc., VUT FAST Brno, Ústav fyziky, prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.



 
 
Reklama