Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nedělní editorial

Myslím, že žádnému technickému zařízení v dějinách naší republiky se nedostalo takové pozornosti médií, jako se to podařilo jaderné elektrárně Temelín. Je to velmi vděčné téma jak pro politiky, tak i pro novináře. Novináři mají o čem psát a natáčet a politikům se díky Temelínu daří odvádět pozornost voličů od mnohem důležitějších problémů. Jedním z nich je i energetická politika státu. Temelín v ní tvoří jen malou, i když jistě ne nevýznamnou část.

Nechtěl bych se přidávat k řadě komentářů nad výroky pánů Zemanů, Haiderů a dalších politiků. Dovolte mi ale se zastavit u energetické politiky naší vlády. Poměrně úzce souvisí s oblastí TZB. Vyhledal jsem k tomu účelu internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu a na nich i dokument pod názvem Energetická politika. Vláda ho schválila před dvěma lety (12. ledna 2000). Je to zajímavé počtení.

Již úvod je velmi vzletný:

"....Energetická politika je úzce provázána s hospodářskou a surovinovou politikou (gesce Ministerstvo průmyslu a obchodu) a respektuje Státní politiku životního prostředí (gesce Ministerstvo životního prostředí). Vychází z dlouhodobých záměrů vlády na zajištění trvale udržitelného rozvoje České republiky, který je významně podmíněn spolehlivými a bezpečnými dodávkami energie, ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným přístupem k příslušným nositelům energie a k její spotřebě...."

Pokusme se ale posoudit, jak se shoduje s konkrétními činy vlády. Co je konkrétně myšleno těmi dlouhodobými záměry vlády na zajištění trvale udržitelného rozvoje České republiky. Patří mezi ně rozvoj další jaderné energetiky a postupné nahrazování současných uhelných bloků výstavbou dalších jaderných centrál? Vytrvalost s jakou vláda podporuje spuštění Temelína by tomu nasvědčovala. Ale kde se s výstavbou těchto jaderných bloků počítá. Poblíž míst velkých spotřeb elektřiny (Prahy, Brna, Ostravy), nebo naopak co nejdál od míst s hustým osídlením (např. v příhraničních oblastech Rakouska, Německa, Polska), nebo naopak využijeme již osvědčené severní Čechy odkud již vedou vysokonapěťová vedení?

Nebo je trvale udržitelným rozvojem další zvyšování podílu zemního plynu mezi primárními energetickými zdroji? To asi ne, protože na str. 20 zmíněného dokumentu najdete i tabulku, ve které je uveden jako jeden z cílů oddílu plynárenství:

"Posoudit předpokládaný budoucí růst potřeby zemního plynu v České republice s tím, že podíl zemního plynu by neměl překročit úroveň 25 % na primárních energetických zdrojích, s cílem zamezení neúměrné závislosti na dovozu"

Že by tedy vláda chtěla trvale udržitelný rozvoj naší republiky zajistit udržením současného vysokého podílu uhlí na primárních energetických zdrojích? V současnosti je podíl uhlí přes 50%, druhých 50% je součtem ropných produktů, zemního plynu, jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Sice by tomu nasvědčovala jedna z podmínek privatizace elektrárenské společnosti ČEZ. Ale nevím jestli je to ta pravá cesta udržitelného rozvoje.

Myslím, že by tyto otázky měly být těmi základními, na které by nám měli odpovědět politici, kteří si dělají ambice na vítězství v nadcházejících volbách a vedení této republiky v příštích letech.


Hezký příští týden
Vám přeje Milan Bechyně