Europarlament mění směrnici o energetické náročnosti budov
Evropský parlament schválil v minulém týdnu pozměňovací směrnici o energetické náročnosti budov. Původní návrh Komise totiž neobsahoval žádná konkrétní data pro zavedení energeticky neutrálních budov a blíže nespecifikoval průběžné národní cíle. Komise má v úmyslu zavést společnou metodologii výpočtu energetické účinnosti a vypracovat detailní evropskou definici budov s nulovou čistou spotřebou energie.
Členské státy Evropské unie budou povinny do 31. prosince 2018 zaručit, že všechny nově postavené budovy budou produkovat tolik energie, kolik samy spotřebovávají (například prostřednictvím solárních panelů nebo tepelných čerpadel). Uvádějí to poslanci ve své zprávě a žádají členské státy, aby stanovily průběžné národní cíle pro stávající budovy, tj. "aby stanovily minimální procento budov, jejichž čistá spotřeba energie bude nulová do roku 2015 a do roku 2020. Budovou, jejíž čistá spotřeba energie je nulová, se přitom rozumí taková budova, jejíž celková roční spotřeba primární energie je díky velmi vysoké úrovni energetické účinnosti budovy rovna nebo menší než množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v místě," uvádí se ve zprávě europarlamentu.
Evropský parlament dále začlenil do návrhu směrnice ustanovení, podle kterého budou členské státy povinny vypracovat do 30. června 2011 národní akční plány, které stanoví finanční nástroje na zlepšení energetické účinnosti budov, jako jsou půjčky na nízký úrok nebo nižší daň z příjmu či z nemovitostí.
Komise by kromě toho měla do 30. června 2010 navrhnout další evropské finanční nástroje, jako jsou:
- zvýšení podílu finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energeticky účinná opatření na 15 %
- do roku 2014 vytvoření fondu pro energetickou účinnost, který by byl financován z prostředků Společenství, Evropské investiční banky a členských států a který by podporoval veřejné a soukromé investice do projektů zaměřených na zvýšení energetické účinnosti budov
- snížení DPH u zboží a služeb spojených s energetickou účinností a obnovitelnou energií.
Poslanci dále zdůrazňují, že při větších přestavbách budov nebo jejich komponentů (okna, kotle, systémy klimatizace) bude nutné modernizovat budovu tak, aby splňovala alespoň minimální požadavky, pokud jde o energetickou účinnost. Minimální požadavky pro energetickou účinnost stanoví členské státy. Komise však zavede do 31. března 2010 společnou metodologii výpočtu energetické účinnosti.
Parlament definuje větší přestavbu jako opravu nejméně 25 % plochy nebo přestavbu, jejíž náklady přesahují 20 % ceny budovy. Europoslanci se postavili proti výjimce, která byla navrhována pro chaty, chalupy a víkendové byty, a žádá, aby také objekty, které jsou využívány méně než čtyři měsíce v roce, musely splňovat minimální standardy energetické účinnosti. Z působnosti směrnice budou nicméně vyloučeny malé domy (o ploše méně než 50 m2), budovy určené pro náboženské účely, dočasné budovy využívané po dobu méně než 18 měsíců, zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a chráněné historické budovy, kde by opatření na posílení energetické účinnosti vážně narušila jejich původní ráz.
Poslanci v neposlední řadě také žádají, aby byly ve všech nových budovách a ve všech budovách, které procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, nainstalovány inteligentní měřiče. Tyto měřiče umožňují zjistit, kdy přesně a v jakém objemu byla čerpána energie, a umožnily by spotřebitelům využívat nižších nočních tarifů.
Přijatá zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov zde.
