Ověření energetické náročnosti čerpací techniky
Výsledky pilotní spolupráce společností Grundfos spol. s r.o., Pražská teplárenská, a.s. a SEVEn, o.p.s. v rámci evropských projektů Energy+ Pumps a 4EM-MCP. Článek shrnuje výsledky studie vyhodnocení čerpací techniky u tří vybraných předávacích stanic Pražské teplárenské, a.s (PT).
Z měřených údajů byla odvozena účinnost čerpadla η (%), množství dodaného tepla Q (GJ) a měrná spotřeba elektřiny (kWh/GJ). Měrná spotřeba elektřiny na předání měrné jednotky tepla do objektu byla ústředním hodnotícím kritériem pro posouzení efektivnosti (návratnosti) investice na pořízení daného čerpadla.
Technologických pokrok v oblasti čerpací techniky a rostoucí ceny elektrické energie dávají důvod k úvahám, s jakou minimální hospodárností lze zajistit dodávky tepla systémy CZT z pohledu nároků na čerpací práci respektive spotřebu elektrické energie.
Jako součást národních aktivit projektů Energy+ Pumps a 4EM-MCP, dvou evropských iniciativ cílených na propagaci úsporných řešení v oblasti aplikací s motorovými pohony, byl proto v topné sezóně 2007-2008 realizován ověřovací test (elektro)energetické náročnosti dodávek tepla různými typy oběhových čerpadel.
Místem experimentu se staly tři vybrané předávací stanice Pražské teplárenské, a.s (PT). Ve dvou případech se jednalo o menší (domovní) výměníkové stanice ve staré bytové zástavbě v lokalitě Vršovic, ve třetím pak o větší stanici zajišťující dodávku tepla pro více panelových domů s několika stovkami bytů v oblasti Zahradního Města (viz příloha 1).
Testovány zde byly postupně v týdenních intervalech různé typy oběhových čerpadel značky Grundfos, který je tradičním dodavatelem čerpací techniky pro PT (viz příloha 2).
V prvních dvou stanicích byl porovnáváno nejpokročilejší (mokroběžné) oběhové čerpadlo MAGNA, které je vybaveno autoadaptivní otáčkovou regulací a pohonem ECM s rotorem s permanentními magnety, oproti zde dříve instalovaným modelům UPS a UPE, které umožňují pouze ruční regulaci otáček respektive regulaci automatickou, avšak s nižší efektivitou. Čerpadla byla osazena na sekundární straně předávací stanice, tj. pracovala do otopné soustavy domu.
V případě třetí stanice se jednalo o proměření stávajícího (suchoběžného) čerpadla s konstantními otáčkami motoru a po analýze naměřených dat byl výpočtovým modelem navržen model lépe odpovídající charakteristice sítě, který bude současně pracovat s vyšší energetickou účinností. Čerpadlo opět sloužilo k cirkulaci topné vody v sekundární síti.
Měřeny byly tyto veličiny: tlaky na straně sání a výtlaku čerpadla pro stanovení dopravní výšky H (m), průtok média M (m3/hod), spotřeba elektřiny ve Wh přepočtená do příkonu P (kW) a teploty topné i vratné vody t (°C).
Z těchto údajů byla následně odvozena účinnost čerpadla η (%), množství dodaného tepla Q (GJ) a měrná spotřeba elektřiny (kWh/GJ). Právě měrná spotřeba elektřiny na předání měrné jednotky tepla do objektu byla ústředním hodnotícím kritériem pro posouzení efektivnosti (návratnosti) investice vynaložené na pořízení daného čerpadla.
Použité měřicí metody byly zvoleny tak, aby neovlivnily provoz sledovaných čerpadel.
| Měřené veličiny | Měřící metoda/zařízení |
|---|---|
|
(ultrazvuk. průtokoměr na vnějším povrchu potrubí) |
Tab - Přehled měřených veličin a postupů
Výsledky měření na PS1 a jejich vyhodnocení
V prvním testu byla porovnávána tato konkrétní čerpadla:
Původní čerpadlo UPS 50-120F (mokroběžné oběhové horkovodní čerpadlo se třemi manuálně nastavitelnými otáčkovými stupni; pro měření nastaven stupeň 2, t.j. 80% nominálních otáček)
| UPS 50-120F | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Nové čerpadlo Magna 50-120F (mokroběžné oběhové horkovodní čerpadlo s otáčkovou regulací dle funkce auto adapt)
| Magna 50-120F | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Prostřednictvím odpovídající měřící techniky bylo každé z čerpadel kontinuelně sledováno po dobu 7 dnů, která se potvrdila jako postačující pro možnost provést srovnání z pohledu energetické efektivnosti při různých režimech činnosti.
Všechny sledované veličiny byly odečítány v 10 minutových intervalech a následně agregovány do průměrných hodinových či denních hodnot pro vyhodnocení.
Otopný systém objektu, do kterého oběhová čerpadla pracovala, byl vybaven ekvitermní regulací topné vody, otopná tělesa v bytech pak osazena termostatickými hlavicemi (TRV).
Sledované hydraulické parametry čerpadel se v zásadě odvíjely od průběhu venkovní teploty a tedy požadavků uživatelů v bytech na dodávku/odběr tepla.
Díky obdobným klimatickým podmínkám v obou měřících intervalech byla souhrnná denní průměrná dodávka tepla téměř totožná (cca 3 GJ).
Výsledky měření prokázaly, že čerpadlo s otáčkovou regulací pracuje v otopné soustavě mnohem hospodárněji. Průměrná spotřeba elektřiny v přepočtu na dodaný GJ u čerpadla Magna činila 1 kWh, zatímco u čerpadla UPS to bylo více než 3,5 krát více (3,7 kWh/GJ).
K nižší spotřebě elektřiny částečně přispěla vyšší účinnost čerpadla Magna (vyjádřena poměrem vykonané čerpací práce v poměru k příkonu), za níž stojí modernější koncepce čerpadla i jeho pohonu, a rovněž pak jeho schopnost kontinuelně měnit počet otáček.
Zatímco tak při nasazení čerpadla UPS byly zaznamenány mezní stavy průtoků teplonosného média čerpadlem oproti průměrné denní hodnotě v rozmezí +16 až -12 %, v případě čerpadla Magna to bylo +23 až -19 %.
V konečném důsledku tak dodávku stejného množství tepla bylo čerpadlo s otáčkovou regulací schopno zajistit jen při asi 70 % průtoku a poloviční dopravní výšce ve srovnání s (neregulovatelným) čerpadlem UPS.
Tím se tak potvrdila slabina čerpadel bez plynulé otáčkové regulace v systémech vytápění - jejich jmenovitý pracovní bod v oblasti maximální účinnosti je nastaven tak, aby při mezní (výpočtové) venkovní teplotě byly při jmenovitém rozdílu teplot mezi topnou a vratnou vodou schopné zajistit dodávku množství tepla odpovídajícího (výpočtové) tepelné ztrátě objektu.
Tedy při denní a sezónní dynamice změn vyvolaných odběratelskou soustavou (výkon, hmotnostní tok) pak čerpadlo pracuje pouze v rozsahu své charakteristiky a dochází k maření čerpací práce. Navíc při nedokonalé regulaci v odběrných místech pak i k nedostatečnému vychlazení teplonosného média, což má vliv na měrnou hodnotu spotřeby elektřiny v přepočtu na dodané teplo se tak při mírnějších venkovních teplotách dostává na takto vysoké hodnoty.
Navíc bývá časté, že po zásadním poklesu potřeby tepla, k jakému dnes masově dochází v důsledku úprav na odběratelském zařízení (úspory vlivem zateplování a nasazení regulačních prvků na odběratelském zařízení), není dodavatel tepla vždy a v plné míře o této skutečnosti informován. Pak, pokud si odběratelé neztěžují na hlukové či jiné nepříjemné projevy otopné soustavy, úprava otáček na čerpadle (či jeho výměna za výkonově menší) nemusí být provedena. Výsledkem je pak ještě vyšší energetická náročnost, která nijak kvalitu dodávané služby nezlepšuje.
Čerpadlo s otáčkovou regulací a intelignentní funkcí automatického nastavení otáček a dopravní výšky tato rizika ve většině případů odstraňuje a dodává jen tolik čerpací práce, kolik je skutečně s ohledem na potřeby tepla nutné.
Efekt těchto úsporných čerpadel však může být, a to i významně, omezen tam, kde otopná soustava je z pohledu současné potřeby tepla předimenzovaná a má nadměrný vodní objem. Tato skutečnost se pak projevuje tím, že i při teplotách hluboko pod bodem mrazu nemá topná voda zdaleka takový teplotní spád, jaký projektant předpokládal.
| Čerpadlo | H [m v.sl.] |
M [m3/hod] |
P [kWh] |
η [%] |
t1 | t2 | Δt | te | Q [GJ] |
Měrná sp. [kWh/GJ] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| [°C] | ||||||||||
| UPS | 6,07 | 10,15 | 11,06 | 37,22 | 50,50 | 47,52 | 3,0 | 3,3 | 2,989 | 3,7 |
| Magna | 2,87 | 7,27 | 3,19 | 43,59 | 50,90 | 46,57 | 4,3 | 3,1 | 3,094 | 1,0 |
Tab. - Průměrné hodnoty sledovaných a hodnocených veličin charakterizujících chod a efektivitu obou
čerpadel UPS a Magna dle uskutečněných měření
Grafy - Průběhy průtoku a dopravní výšky zaznamenané u měřených čerpadel ve dnech
s obdobnými venkovními teplotami (Magna - 18. ledna 2008, UPE - 28. ledna 2008)
Výpočet úspor energie dosažitelných nasazením čerpadla Magna za celou topnou sezónu přepočtem naměřených hodnot energetické náročnosti u obou čerpadel do 10letého průměru délky topné sezóny a průměrné denní venkovní teploty v tomto období dle evidence PT:
Délka topné sezóny - 10letý prům.(TS): 232 dní
Průměrná denní teplota (10letý prům.): 4,98°C
Průměrná denní teplota (za obě měření): 3,2°C
Prům. dodávka tepla (za obě měření): 3,04 GJ/den
Prům. dodávka tepla (přepočtená): 2,72 GJ/den
Spotřeba elektřiny za TS u UPS: 2 358 kWh/r
Spotřeba elektřiny za TS u Magna: 652 kWh/r
Úspora spotřeby elektřiny za TS: 1 706 kWh/rok (tj. 72 % původní hodnoty)
Ekonomická efektivnost případné instalace čerpadla Magna navrženého typu je při takto vysokých ročních úsporách elektřiny, předpokládané životnosti pumpy a současných respektive budoucích cenách elektřiny zajímavá.
Dle modelových propočtů by realizace opatření přinesla zajímavé parametry výnosnosti vložených prostředků (vnitřní výnosové procento - IRR se blíží 11,5 %) a za očekávanou dobu života (uvažováno 10 let) by byl generován zisk převyšující historickou pořizovací cenu čerpadla UPS (hodnota NPV činí cca 16 tis. Kč).
Při zohlednění úplných nákladů amortizace stávajícího čerpadla (tj. opět včetně nákladů financování) by se tak z pohledu ekonomické výhodnosti nasazení čerpadla Magna vyplatilo, je-li dnes ve stanici nainstalováno neregulované čerpadlo stáří 2-3 let.
U sledované stanice je tato podmínka více než splněna (čerpadlo UPS je zde více než 8 let) a tak čerpadlo s inteligentní plynulou otáčkovou regulací zde lze doporučit k okamžité montáži.
Historická pořizov. cena čerpadla UPS: ∼ 15 600,- Kč
Aktuální pořizov. cena čerpadla Magna: ∼ 43 100,- Kč
Cena elektřiny na stanici (r2007): 3,63 Kč/kWh bez DPH
Předpokládaný meziroční nárůst: 5 %
Diskontní faktor: 5 %
Doba sledování: 10 let
Čistá současná hodnota (NPV): 15 855 Kč
Vnitřní výnosové procento (IRR): 11,45 %
Výsledky měření na PS2 a jejich vyhodnocení
Předmětem druhého testu bylo porovnání efektivity dvou mokroběžných čerpadel s otáčkovou regulací - opět čerpadla Magna, který je aktuálně nejpokročilejším modelem v nabídce společnosti Grundfos, a čerpadla UPE, který modelu Magna předcházel.
Cílem bylo ověřit míru efektu, kterou z pohledu energetické efektivnosti přináší nové konstrukční řešení a systém regulace, jakým je Magna vybavena, oproti staršímu čerpadlu UPE.
Porovnávána byla tato konkrétní čerpadla:
Původní čerpadlo UPE 50-120F (mokroběžné oběhové horkovodní čerpadlo s otáčkovou regulací na proporcionální tlak)
| UPE 50-120F | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Nové čerpadlo Magna 50-120F (mokroběžné oběhové horkovodní čerpadlo s otáčkovou regulací dle funkce auto adapt)
| Magna 50-120F | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Pro tento test byla vybrána výkonově větší domovní předávací stanice bytového domu se cca 30 byty a malým nebytovým prostorem. Čerpadla opět pracovala na sekundární straně stanice, tj. zajišťovala cirkulaci topné vody v soustavě ÚT objektu.
Dodávka tepla soustavou ÚT do objektu byla opět regulována prostřednictvím ekvitermní regulace topné vody s osazenými TRV ventily na otopných tělesech.
Každé z čerpadel bylo sledováno po dobu sedmi dnů, v rámci kterých byly v desetiminutových intervalech kontinuelně prostřednictvím měřící techniky záznamenávány všechny relevantní veličiny stejně jako v prvním měření.
Naměřené údaje opět prokázaly vyšší hospodárnost čerpadla Magna. Zatímco u čerpadla UPE činila průměrná spotřeba elektřiny v přepočtu na dodaný gigajoul 1,3 kWh, u Magny to bylo pouhých 0,6 kWh.
I v tomto případě bylo nízké energetické náročnosti dosaženo vyšší celkovou účinností Magny. Za ní stojí jak nové pojetí pohonu čerpadla, tak i modernější způsob regulace, jenž je charakteristický lepší schopností automatické adaptace hydraulických parametrů čerpadla potřebám systému (viz srovnání níže).
Čerpadlo Magna tak pracovalo s účinností blízkou 45 %, zatímco model UPE využil spotřebovávanou el. energii jen méně než ze 37 %.
Jak z analýzy naměřených dat vyplývá, funkce AutoAdapt nastavila chod čerpadla Magna na významně nižší dopravní výšku, a to při obdobných průtokových poměrech. Spolu s vyšší energetickou účinností pohonu to bylo hlavním důvodem, proč toto čerpadlo zajistilo dodávku obdobného množství tepla při méně než poloviční spotřebě elektřiny.
Současně je z analýzy patrné, že daná otopná soustava je "měkčí", tady má vyšší sklon k utlumení vlivů denních dynamických změn průtoku vlivem působení regulačních prvků na odběratelském zařízení - pro čerpadla UPE byly zaznamenány mezní stavy průtoků teplonosného média čerpadlem oproti průměrné denní hodnotě v rozmezí +12 až -12 %, v případě čerpadla Magna to bylo +12 až -16 %.
| Princip regulace u čerpadla UPE | Princip regulace u čerpadla Magna |
|---|---|
 |
 |
| Čerpadlo | H [m v.sl.] |
M [m3/hod] |
P [kWh] |
η [%] |
t1 | t2 | Δt | te | Q [GJ] |
Měrná sp. [kWh/GJ] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| [°C] | ||||||||||
| UPE | 5,29 | 8,03 | 7,81 | 36,47 | 49,15 | 41,60 | 7,6 | 4,8 | 6,006 | 1,3 |
| Magna | 2,89 | 7,48 | 3,23 | 44,71 | 49,20 | 41,34 | 7,9 | 6,7 | 5,858 | 0,6 |
Tab. - Průměrné hodnoty sledovaných a hodnocených veličin charakterizujících chod a efektivitu
čerpadel UPE a Magna dle uskutečněných měření
Grafy - Průběhy průtoku a dopravní výšky zaznamenané u měřených čerpadel ve dnech
s obdobnými venkovními teplotami (Magna - 3. února 2008, UPS - 10. února 2008)
Výpočet úspor energie dosažitelných nasazením čerpadla Magna namísto čerpadla UPE za celou topnou sezónu:
Délka topné sezóny - 10letý prům.(TS): 232 dní
Průměrná denní teplota (10letý prům.): 4,98 °C
Průměrná denní teplota (za obě měření): 5,75 °C
Prům. dodávka tepla (za obě měření): 5,93 GJ/den
Prům. dodávka tepla (přepočtená): 6,26 GJ/den
Spotřeba elektřiny za TS u UPE: 1890 kWh/r
Spotřeba elektřiny za TS u Magna: 808 kWh/r
Úspora spotřeby elektřiny za TS: 1082 kWh/rok (tj. 57 % původní spotřeby)
I přes poměrně vysoký potenciál úspor se však záměna čerpadla UPE za čerpadlo Magna ukazuje jako neekonomická. Zásadní překážkou je zde vysoká pořizovací cena efektivnějšího čerpadla s otáčkovou regulací, která převyšuje získatelné generované úspory energie potažmo peněz za předpokládanou dobu životnosti čerpadla. Z tohoto důvodu lze takovouto záměnu (tj. starší čerpadlo s automatickou otáčkovou regulací za nové s vyšší účinností) doporučit až po fyzickém dožití stávajícího čerpadla.
Historická pořizov. cena čerpadla UPE: ∼ 45 300,- Kč (platná v roce 2005)
Aktuální pořizov. cena čerpadla Magna: ∼ 43 100,- Kč
Cena elektřiny na stanici (r2007): 3,63 Kč/kWh bez DPH
Předpokládaný meziroční nárůst: 5 %
Diskontní faktor: 5 %
Doba sledování: 10 let
Čistá současná hodnota (NPV): -5 690 Kč
Vnitřní výnosové procento (IRR): 2,4 %
Výsledky měření na PS3 a jejich vyhocení
V třetím testu bylo předmětem měření pouze stávající suchoběné čerpadlo s konstantními otáčkami starší modelové řady CLM. Čerpadlo zajišťovalo dodávku tepla v předávací stanici pro více panelových obytných domů s několika stovkami bytů.
Čerpadlo bylo opět sledováno po dobu sedmi dnů a zaznamenávány u něj byly průběžně hodnoty tlaku na straně sání a výtlaku čerpadla, příkon a průtok a teploty pracovního média.
Měření prokázalo, že čerpadlo není pro naměřený charakter provozu vhodné, respektive jeho provozní optimum z pohledu energetické účinnosti leží významně nad současnými průtokovými parametry teplonosného média.
Zatímco celková účinnost čerpadla během měření nedosahovala ani 36 %, z toho vlastního čerpadla ve zjištěném pracovním bodě okolo 43 %, čerpadlo v optimálním pracovním bodě při plném zatížení motoru může pracovat s celkovou účinností dosahující 60 %.
Hlavním důvodem, proč stávající čerpadlo pracuje nyní tak s nízkou efektivitou, je řada významných změn na straně odběratelské soustavy, ke kterým od poslední rekonstrukce stanice (1989-1990) došlo.
Změna odběratelského chování z titulu změn ceny tepla, nasazení regulačních prvků a v neposlední řadě provedené renovace objektů zlepšujících tepelně-technické vlastnosti konstrukcí vedou k významně nižší potřebě tepla, než na které předávací stanice byla původně dimenzována.
Analýzou naměřených hodnot lze dále dovodit, že daná otopná soustava má v současnosti charakter měkkého absorbujícího systému, tady má nepoměrně vysoký utlumující charakter vlivu denních dynamických změn průtoku vlivem působení regulačních prvků na odběratelském zařízení - pro čerpadlo CLM byly zaznamenány mezní stavy průtoků teplonosného média čerpadlem oproti průměrné denní hodnotě v rozmezí +6 až -7 %.
Tyto skutečnosti tak vedly k modelovému propočtu energetické náročnosti případné záměny čerpadlem, které by při zjištěném pracovním bodě (Ø Q = 29,6 m3/hod, Ø H ∼ 17,4 m) pracovalo s vyšší účinností. Navrženo bylo čerpadlo modelové řady TP, opět s konstantními otáčkami, avšak s mírně efektivnějším pohonem a hlavně výkonovou Q-H křivkou lépe odpovídající současným parametrům odběrové soustavy.
Modelový propočet prokázal při stejných výchozích podmínkách (teploty média i okolí, průtok a dopravní výška) jeho průměrnou energetickou účinnost téměř 58 %, z toho vlastního čerpadla přes 66 %. Díky tomu by pak toto čerpadlo bylo schopné zajistit dodávku stejného množství tepla s o 1/3 nižší spotřebou elektřiny (cca 2,2 kWh/GJ oproti 3,3 kWh/GJ). Tak velký rozdíl v měrné spotřebě s ohledem na množství dodávaného tepla reprezentuje velký potenciál úspor.
Čerpadla měřená/posuzovaná v rámci 3. testu:
Stávající čerpadlo CLM 125-242 (horkovodní suchoběžné oběhové čerpadlo s konstantními otáčkami motoru)
| CLM 125-242 | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Navržené čerpadlo TP 65-230/2 (horkovodní suchoběžné oběhové čerpadlo "in line" s konstantními otáčkami motoru)
| TP 65-230/2 | Výkonová Q-H křivka čerpadla |
|---|---|
 |
 |
Poznámka: Výkonové Q-H charakteristiky stávajícího čerpadla CLM a navrhovaného čerpadla řady TP současně zobrazují jejich energetickou účinnost v pracovním bodě zjištěném měřením (Ø Q = 29,6 m3/hod, Ø H ∼ 17,4 m).
| Čerpadlo | H [m v.sl.] |
M [m3/hod] |
P [kWh] |
η [%] |
t1 | t2 | Δt | te | Q [GJ] |
Měrná sp. [kWh/GJ] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| [°C] | ||||||||||
| CLM | 17,39 | 29,57 | 95,61 | 35,90 | 51,62 | 41,59 | 10,0 | -1,0 | 29,38 | 3,29 |
| TP | dtto | dtto | 63,87 | 53,69 | dtto | dtto | dtto | dtto | dtto | 2,17 |
Tab. - Průměrné hodnoty sledovaných a hodnocených veličin charakterizujících chod a efektivitu
čerpada CLM dle uskutečněných měření
Graf - Průběhy průtoku a dopravní výšky zaznamenané u čerpadla CLM ve vybraném dni (15. února 2008)
Výpočet úspor energie dosažitelných nasazením čerpadla TP namísto čerpadla CLM za celou topnou sezónu:
Délka topné sezóny-TS (10letý prům.): 232 dní
Průměrná denní teplota (10letý prům.): 4,98 °C
Průměrná denní teplota (během měření): - 1,0 °C
Prům. dodávka tepla (měř.): 29,4 GJ/den
Prům. dodávka tepla (přepočtená): 21,0 GJ/den
Spotřeba elektřiny za TS u UPE: 16 005 kWh/r
Spotřeba elektřiny za TS u Magna: 10 598 kWh/r
Úspora spotřeby elektřiny za TS: 5 406 kWh/rok (tj. 34 % původní spotřeby)
Přestože míra relativních úspor elektřiny při posuzované záměně čerpadel je z hodnocených variant nejmenší, díky nízké pořizovací ceně navrhovaného čerpadla (opět uvažováno čerpadlo s konstantními otáčkami) je ekonomická efektivnost tohoto opatření zdaleka nejlepší.
Investice do čerpadla by se vrátila v horizontu méně než dvou let a za dobu živnosti by objem úspor energie/peněz několikanásobně převýšil pořizovací náklady tohoto čerpadla. A tak i při jakémkoliv stáří stávajícího čerpadla by bylo ekonomické okamžitě provést záměnu za čerpadlo s výkonovou charakteristikou lépe odpovídající stávajícím parametrům sekundární strany distribuční sítě tepla.
Historická pořizov. cena čerpadla CLM: ∼ 73 100,- Kč (platná v roce 2000)
Aktuální pořizov. cena čerpadla TP: ∼ 29 300,- Kč
Cena elektřiny na stanici (r2007): 3,63 Kč/kWh bez DPH
Předpokládaný meziroční nárůst: 5 %
Diskontní faktor: 5 %
Doba sledování: 10 let
Čistá současná hodnota (NPV): 157 467 Kč
Vnitřní výnosové procento (IRR): 71,4 %
Souhrnné zhodnocení
Výsledky uskutečněného experimentu lze shrnout do následujících (zobecňujících) závěrů:
- V otopných soustavách s výrazněji se měnícími provozními parametry průtoku a tlaku je nasazení čerpadla s plynulou otáčkovou regulací zpravidla nejlepší cestou k dosažení maximálních energetických úspor.
- Za takto vhodné soustavy lze specielně označit ty, v menších bytových domech (v řádu max. několika desítek bytů), zvláště jedná-li se o novostavby.
- Je-li v nich dnes instalováno čerpadlo bez (plynulé) otáčkové regulace, jeho náhrada za otáčkově regulovatelné je natolik přínosná, že tuto výměnu je z ekonomických důvodů vhodné provést co nejdříve, přestože stávající čerpadlo je ještě provozuschopné.
- U (již instalovaných) oběhových čerpadel s otáčkovou regulací na konstantní či proporciální tlak v těchto topných systémech již lepší úroveň regulace, jakou dnes poskytuje například čerpadlo Magna, tak velký potenciál úspor nepřináší. Z tohoto důvodu je ekonomicky výhodnější vyčkat technického "dožití" stávajícího čerpadla. Uvažovaná životnost je 7-10 let.
- U otopných soustav s méně proměnnými talkovými a průtokovými poměry (typický příklad sekundárních soustav systémů CZT zásobujících větší obytné celky) přinášejí nejvyšší hospodárnost z pohledu spotřeby energie a celkových nákladů na čerpací práci čerpadla s konstantními otáčkami a motorem s vysokou účinností (energetické třídy EFF1). Avšak za kritické podmínky, že jejich optimální pracovní bod odpovídá převažujícímu pracovnímu bodu soustavy.
- Jak test na jedné z předávacích stanic prokázal, v důsledku značných změn na straně odběratelů (změna odběratelského chování z titulu změn ceny tepla, nasazení regulačních prvků na otopných soustavách v domech a rovněž renovace a zateplování), ke kterým v posledních 10-15 letech došlo, může být řada předávacích stanic systémů CZT dnes na sekundární straně odběru značně předimenzovaná, a to i pokud jde o čerpací výkon. Instalovaná čerpadla pak pracují významně mimo své optimum s výrazně nižší účinností, než pokud by v soustavě pracovalo čerpadlo, jehož výkonová Q-H charakteristika by odpovídala dnešním potřebám tepla. Vzhledem k možným úsporám elektrické energie lze instalaci výkonově vhodnějšího čerpadla v těchto případech z pohledu ekonomické efektivnosti doporučit de facto k okamžité realizaci. Podmínkou k tomu je však ukončení velké většiny prováděných úsporných opatření na straně odběratelů v celém systému předávací stanice, jinak i nové čerpadlo může za několik let pracovat mimo své výkonové optimum.
