Asistivní technologie neboli eInclusion

Cílem příspěvku je seznámit s novými technologiemi, které mají za cíl usnadnit život zdravotně postiženým a zlepšit kvalitu jejich života. Významným fórem, na kterém jsou nejnovější výsledky prezentovány, je mezinárodní konference ICCHP (International Conference Computers Helping People with Special Needs), konaná pravidelně jednou za dva roky. V současnosti také běží celá řada evropských projektů a sítí, jejichž cílem je vyvíjet různá zařízení, pomůcky a počítačové programy, které mají pomoci zdravotně postiženým v každodenním životě.

1. Úvod

V současnosti se díky dosažení určité zralosti dostává do centra pozornosti kvalita informačních a komunikačních technologií, asistivních technologií jak ve výzkumu, tak v aplikacích. Rovnice "equality = eQuality" symbolizuje, do jaké míry rovný přístup a tedy rovné šance ve společnosti závisejí na e-kvalitě, kvalitě systémů a služeb, s přihlédnutím k potřebám všech uživatelů, včetně zdravotně postižených uživatelů. eInclusion se tak stalo hlavní hybnou silou pro otevřenou informační společnost. Součástí tohoto procesu je výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, elektroniky a automatizace, při kterém vznikají ve spolupráci inženýrů s lékaři i zdravotně postiženými různé nástroje, pomůcky, zařízení a počítačové programy, jejichž účelem je pomoc a usnadnění každodenních činností zdravotně postiženým. V příspěvku se alespoň stručně zmíníme o některých významných aktivitách a výsledcích.

2. Konsorcium W₃C

Pro oblast softwarových nástrojů, které mají zpřístupnit a ulehčit užívání výpočetní techniky, Internetu, výukových programů, přístup k informacím apod. lidem s různými druhy postižení (zrakovým, sluchovým, motorickým), existuje iniciativa v rámci konsorcia W3C (WorldWideWeb Consortium) [1]. Tato pracovní skupina (WAI - Web Accessibility Initiative) pracuje na specifikacích standardů (např. Web Content Accessibility Guidelines) a doporučení pro implementaci příslušných programů. Dále existují mezinárodní sítě, zaměřené na vývoj kompenzačních pomůcek (i softwarových) pro jednotlivá postižení (např. BrailleNet [2]). BrailleNet se velmi aktivně podílí právě ve spolupráci s WAI na vývoji softwarových nástrojů, které umožní zrakově postiženým snadnější přístup k elektronickým zdrojům informací a kultury.

3. Konference ICCHP

Významným fórem pro setkávání odborníků napříč obory, zabývajícími se výzkumem a aplikacemi technologií pro zdravotně postižené, se stala konference ICCHP (International Conference Computers Helping People with Special Needs) [3], konaná pravidelně jednou za dva roky. Součástí konference jsou výstavy zařízení, softwaru a pomůcek, workshopy a diskusní fóra. Vlastní konference se soustředí na následující hlavní témata: přístupnost a použitelnost, handicapy starších občanů, asistivní technologie, "design pro všechny", vzdělávání, eInclusion, integrace na trhu práce, medicína a péče, inteligentní prostředí. Jsou organizovány speciální sekce. Ty letošní můžeme rozdělit do dvou velkých skupin, a to na sekce věnované vývoji vhodného softwaru a na sekce věnované vývoji různých zařízení a kompenzačních pomůcek. Softwarové sekce byly věnovány problematice zpřístupnění výpočetní techniky, Internetu a různých programů lidem s nejrůznějšími typy zdravotního postižení. Velká pozornost se soustředila na otázky vyhodnocování kvality softwarových nástrojů, zejména s ohledem na potřeby zrakově a sluchově postižených. Každé z těchto postižení vyžaduje jiný přístup, který je ale z pohledu programátorského zvládnutelný. Zrakově postižení uvítají možnost hlasové, případně hmatové komunikace, sluchově postižení zase možnost grafického vyjádření spíše než čistě textové informace. Sekce věnované zařízením byly rozděleny následovně: asistivní technologie a prostředí; elektronické komunikační prostředky pro lidi se sluchovým postižením; lidé s kognitivními problémy a stárnoucí populace; lidé s motorickým postižením: interakce člověk - počítač, rehabilitace, inovativní rozhraní invalidního vozíku; rozhraní člověk - počítač pro zrakově postižené. Zastavme se u některých témat podrobněji. Z pohledu péče o starší či zdravotně postižené občany jsou aktuální témata, jako inteligentní domy, domácí systémy pro monitorování zdravotního stavu a pohybu osob.

4. Asistivní technologie

V současné době se technologická revoluce posouvá čím dál tím blíže do našeho okolí. Domy, prostředí a věci denní potřeby jsou stále inteligentnější. Všudypřítomné a vše prostupující programování (či spíše využití výpočetní techniky integrované do různých zařízení) (v angličtině ambient, pervasive či ubiquitous computing) jsou stále častěji citované pojmy. V mnoha případech ani netušíme, že dané zařízení v sobě ukrývá procesor a paměť.

V různých zemích již existuje několik inteligentních domů jako výzkumné objekty. Myšlenka praktického využití takových domů se stává stále běžnější. Pod pojmem inteligentní dům chápeme takový dům, jehož subsystémy, jako topení, klimatizace, osvětlení, zabezpečení, prostředky zábavy a komunikace, spolupracují tak, aby navzájem posilovaly své funkce. Přitom se využívají počítače, pomocí nichž je možné celou řadu činností zautomatizovat či alespoň pro jejich řízení využívat dálkové ovládání. Jedním z cílů inteligentních domů je zvýšit komfort jejich obyvatel. Ti mohou například ovládat dům a všechna zařízení, jako je spotřební elektronika, domácí spotřebiče a další elektrická zařízení z křesla. Obyvatel domu může snadno zkontrolovat, zda pračka dokončila praní, může na dálku zapnout elektrický vařič, pečicí či mikrovlnnou troubu, může ovládat klimatizaci či topení, nastavit intenzitu osvětlení podle potřeby. Toto je pouze několik příkladů snadno realizovatelných pomocí standardních domácích automatizačních systémů a domácích spotřebičů. Avšak inteligentní domy mohou mít daleko více funkcí.

Asistivní domy a prostředí jsou kategorie inteligentních domů a prostředí, které reprezentují přístup k řešení otázky nezávislého bydlení. Všechny důležité přístroje a zařízení jsou navzájem propojené a prostřednictvím dostupného uživatelského rozhraní je možné použít integrované ovládání. Tato prostředí umožňují kompenzovat některá postižení obyvatele bytu a tak posílit jeho nezávislost. Zjednoduší každodenní činnosti a zmenší závislost na jiných osobách.

5. Monitorování

Vedle inteligentních domů se zájem soustředí také na oblast označovanou jako e-zdravotní péče (e-healthcare). Je to nový model zdravotní péče, který využívá Internetu a informačních technologií, a může přinést zlepšení kvality života, zejména pro starší populaci. Základem je využití technologie bezdrátových sítí senzorů. Pomocí nich je možné sledovat zdravotní stav pacientů (měřit fyziologické parametry) či jejich pohyb v prostředí (s cílem vyhodnotit např. pád, dezorientaci či podezřele dlouhou dobu bez pohybu). Hlavní výhodou je to, že díky miniaturizaci není pacient obtěžován např. upevňováním elektrod či nošením hmotnějšího přístroje a omezován ve svém pohybu. Základní možnosti, které současné technologie senzorů nabízejí, zahrnují:

• senzor na toaletě (měření hmotnosti, tuku, krevního tlaku, tepové frekvence, obsahu cukru v moči, zjišťování přítomnosti albuminu a krve v moči),
• senzor na zápěstí (měření tepové frekvence),
• senzor dýchání umístěný u lůžka (měření pravidelnosti dýchání),
• senzor umístěný na lůžku (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty),
• senzory integrované do spodního prádla (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty, pravidelnosti dýchání, případně dalších fyziologických parametrů podle použitých čidel),
• senzory rozmístěné v bytě (detekce pohybu),
• senzory přenosné, které může jedinec nosit i v kapse (např. integrované zařízení - akcelerometr + GPS pro detekci pohybu a lokalizaci ve větším prostoru - vhodné v případě problémů s orientací).

Ve všech případech se využívají bezdrátové technologie, kdy je signál ze senzoru přenášen do počítače. Tam jsou informace vyhodnoceny a v případě, že je výsledkem nestandardní situace, je odeslána informace příslušnému zdravotnickému zařízení.

6. Evropské projekty

V rámci Evropské unie vzniklo v posledních letech několik projektů a sítí, které se výše zmíněnou problematikou zabývají. Projekt EASTIN (European Assistive Technology Information Network) [4] byl řešen v letech 2004 - 2005 v rámci programu eTEN. Jeho cílem bylo vytvořit informační podporu pro postižené lidi a jejich rodiny a usnadnit jim výběr vhodných pomůcek či zařízení. Síť EDeAN (European Design for All e-Accessibility Network) [5] sdružuje v současnosti 160 organizací z členských států Evropské unie, které pracují v oblasti asistivních technologií či přímo se zdravotně postiženými. Cílem je podporovat přístup všech občanů ke zdrojům vytvářeným v rámci informační společnosti. Hlavní motivací je usnadnění výměny informací, zkušeností, organizování týmů pro vývoj nových zařízení, programů apod. EdeAN poskytuje evropské fórum pro otázky "designu pro všechny" (Design for All), zvyšuje informovanost o tématu ve veřejném a soukromém sektoru, poskytuje online zdroje pro "designu pro všechny".

6. Závěr

Enormní potenciál informačních, komunikačních a asistivních technologií může být efektivní jen tehdy, pokud právo na rovný přístup a důležitost inklusivního designu budou ve společnosti správně chápány a akceptovány. "eAccessibility" (epřístupnost) a "design pro všechny" se začínají stávat základními dovednostmi, které umožní příští generaci inženýrů, designerů a vývojářů brát na zřetel e-kvalitu. Zařazení tohoto know-how do hlavního proudu se stalo významnou záležitostí a dalo podnět vzniku nové oblasti - eIclusion. Ještě více než kdykoliv v minulosti je při snaze o dosažení e-kvality nutná interdisciplinární spolupráce ve výzkumu, vývoji, praxi, vyhodnocování a politickém rozhodování. Tradiční disciplíny musí opustit svoje "vyšlapané" cesty a vstoupit do nového dialogu a přispět tak k otevřené a přístupné společnosti. Jen komplexní, holistický přístup nám umožní plně využít potenciál, který nabízejí informační, komunikační a asistivní technologie.

Poděkování

Práce je podporována výzkumným záměrem č. MSM 6840770012 "Transdisciplinární výzkum v oblasti biomedicínského inženýrství II".

Literatura

[1] www.w3c.org
[2] www.braillenet.org
[3] www.icchp.org
[4] www.eastin.info
[5] www.edean.org