Harmonogram změn tarifní struktury v elektroenergetice a plynárenství, regulace tepláren

Součástí podzimní konference Dny kogenerace pořádané tradičně pod odbornou garancí sdružení COGEN Czech byla přednáška Ing. Jana Šefránka, Ph.D., předsedy ERÚ. Aktivity ERÚ významně ovlivňují jak současnost, tak i budoucnost elektro energetiky, plynárenství, dodávek tepla, a proto by všichni zainteresovaní, nejen velcí dodavatelé energií, provozovatelé přenosových sítí, ale i domácnosti měli vnímat, co se chystá, jaké dopady to na ně bude mít.

Obr. Z tradiční podzimní konference Dny kogenerace, Brno. (Foto: autor)

Inovace tarifní struktury v elektroenergetice

Zatímco v roce 2016 ohlášený záměr změnit tarifní strukturu v elektroenergetice na úrovni nízkého napětí, tedy týkající se i domácností, zveřejněný Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) byl následně stažen, tak změny na úrovni velmi vysokého a vysokého napětí probíhají. Nejbližší změna nastane od 1. ledna 2027, viz například článek „Inovace tarifní struktury na hladinách VN a VVN: Na změnu smlouvy o připojení zbývají podnikům necelé 3 měsíce.“

Jan Šefránek k tomu řekl: „Úprava tarifní struktury v elektroenergetice je nezbytným krokem, jelikož současná podoba tarifů je již zastaralá a neodpovídá potřebám současné (a zejména budoucí) energetiky, ani očekávání účastníků trhu. Změna systému vychází z Koncepce propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změnu v regulovaných cenách a tarifech, která prošla opakovaným konzultačním procesem. Na základě zkušeností ERÚ bude implementace změn tarifního systému postupná.“

Od roku 2027 se změny týkají odběratelů připojených na vyšších napěťových hladinách (velcí odběratelé, výrobci, LDS, akumulace). Zatím tak nejde o změnu zpoplatnění u odběratelů připojených na sítě nízkého napětí, tj. přípojky s napětím 230 V nebo 3 × 400 Volt. Ty jsou běžné u domácností, malých podnikatelů, rekreačních objektů atd. Podle slov Šefránka je cílem motivovat účastníky trhu k efektivnímu využívání soustav tak, aby celkové náklady zbytečně nerostly a tím všichni ušetřili v regulovaných platbách.

Po 1. lednu 2027 se očekává snížení celkového rezervovaného příkonu o 3,3 GW (cca 15 % celkového rezervovaného příkonu). Uvolnění dnes rezervovaného, ale v praxi vzhledem k současným nemotivujícím poplatkům nevyužívaného rezervovaného příkonu a jeho reálné využití jinými účastníky trhu může přinést úsporu v regulovaných cenách ve výši 2,5 mld Kč ročně, to jsou 2 až 3 % z regulovaných plateb. K navýšení plateb za rezervovaný příkon může dojít zejména u účastníků trhu, kteří nebudou mít optimalizovaný rezervovaný příkon nebo mají v současné době neopodstatněnou výjimku, na kterou doplácejí ostatní.

Cílová skupina zahrnuje více než 25 000 odběrných a předávacích míst, tedy 18 680 odběratelů na sítích VN/VVN, 5 567 výrobců a 1 214 provozovatelů lokálních distribučních soustav.

Aktuálně se sice nejedná o změny zpoplatnění na úrovni nízkého napětí NN. Nicméně výše uvedená odhadovaná úspora v regulovaných cenách se příznivě promítne i do cen pro odběratele na nízkonapěťové úrovni.

Již proběhlé změny tarifní struktury v elektroenergetice, aktuálně probíhající a změny připravované jsou přehledně zachyceny na obrázku 1. Z hlediska domácností, maloodběrů na úrovni nízkého napětí, je významný již příští rok, kdy budou navrženy úvodní podmínky změny tarifní struktury, které začnou být dobrovolně ověřovány v praxi od roku 2028. Důležité je, že ověřovací fáze bude probíhat dva roky a závazné změny mají být zavedeny od roku 2030.

Obr. 1 Harmonogram změn tarifní struktury v elektroenergetice (Zdroj: ERÚ)

Inovace tarifní struktury v plynárenství

Podobně jako v elektroenergetice i v plynárenství je nutné zvýšit motivaci zákazníků k efektivnímu využívání sjednané kapacity ze smluv o připojení. To podle slov Jana Šefránka zahrnuje mimo jiné i podporu propojení plynárenského a elektroenergetického sektoru. V podmínkách transformace energetiky je nutné umožnit flexibilnější využívání plynárenských soustav ze strany zákazníků poskytujících služby elektroenergetické soustavě. Časově nejblíže je záměr představit nový způsob zpoplatnění nevyužívaných kapacit v roce 2027. Zpoplatnění nevyužívaných kapacit by mělo být aplikováno od roku 2028, viz obr. 2. Kdy a jakým způsobem se to dotkne domácností a jiných malých odběratelů je nyní předčasné spekulovat.

Obr. 2 Harmonogram změn tarifní struktury v plynárenství (Zdroj: ERÚ)

Regulace – deregulace teplárenství

Prostředí teplárenství se zásadně mění. Přibývají nové technické možnosti, mění se požadavky zákazníků, roste konkurenční prostředí a je nezbytné změnám přizpůsobit legislativní i regulatorní podmínky. Přitom z hlediska zásobování teplem zůstávají specifika konkrétních lokalit, a ty vyvolávají individuální potřeby nejen na straně tepláren, ale i odběratelů.

Jako zásadní opatření Šefránek vidí úpravu limitní ceny v energetickém zákonu. Ta umožňuje větší flexibilitu budoucího stanovení limitní ceny, pod kterou již není uplatňována regulace formou věcného usměrňování. Vedle větší volnosti se sníží i administrativa spojená se schvalováním ceny.

Co se týká cenových výměrů vydávaných ERÚ, vyšší důraz bude kladen na transparentnost při kalkulaci cen, zpřehlednění a zjednodušení cen.

Podle Šefránka je nutné zahájit obecnou diskuzi nad úpravou regulace v energetickém zákonu. Mění se prostředí i přístupy odběratelů.

Doplněk autora

Nalezení rovnováhy mezi zájmy dodavatelů tepla s jejich dlouhodobými investicemi a zájmy těch, kteří se formou krátkodobých investic do vlastních zdrojů tepla chtějí od tepláren odpojit, je úkol, který je řešen již desítky let. Přitom je nutné hledat kompromis zahrnující i řešení bezpečnosti dodávek elektřiny, plynu a tepla, potřeb ochrany životního prostředí, dekarbonizaci i jako nástroje snížení závislosti na dovozu paliv, proces elektrifikace, rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou energie obecně a i požadovanou osobní svobodu volby.

Potřeba měnit regulaci, energetický zákon, se jeví jako proces, který není jednorázově řešitelný. Například, technicky řešitelné je zpětné získávání tepla z větrání a odpadní vody z bytových domů a po zvýšení teploty otopné vody tepelným čerpadlem jeho využití nejen k přípravě teplé vody pro dům, ale i vracení části tepla do soustavy zásobování tepelnou energií, na kterou je dům napojen. Lze si to představit jako analogii dodávek elektřiny z výkonově malých fotovoltaických elektráren do rozvodné sítě, které však snižují prodej elektřiny z velkých zdrojů elektřiny. Legislativa pro opačný tok elektřiny funguje, funkční je i pro vtláčení biometanu do plynovodů, pro opačný tok u tepla však není a trh to zatím neřeší.