Bezpečnost dodávky energie zásadním tématem konference i energetiky ČR
Vysoká škola finanční a správní pravidelně pořádá odborné konference s mezinárodní účastí, které umožňují rozvíjet vědeckou činnost a současně spojují vzdělávací proces s reálnou praxí. Ve čtvrtek 24. listopadu 2005 proběhl v budově společnosti PricewaterhouseCoopers ČR v Praze 2 již druhý ročník odborné konference Veřejná správa a energetika.
Praha, 24. listopadu 2005 - Vysoká škola finanční a správní pravidelně pořádá odborné konference s mezinárodní účastí, které umožňují rozvíjet vědeckou činnost a současně spojují vzdělávací proces s reálnou praxí. Ve čtvrtek 24. listopadu 2005 proběhl v budově společnosti PricewaterhouseCoopers ČR v Praze 2 již druhý ročník odborné konference "Veřejná správa a energetika". Z konference bude vydán sborník přednesených referátů a diskusních příspěvků. Záštitu nad konferencí převzal Mgr. Radko Martínek, ministr pro místní rozvoj a Mgr. Jan Choděra, náměstek primátora hl. m. Prahy. Úvodní referát na téma Bezpečnost a spolehlivost dodávek z hlediska ČEZ, a.s. přednesl JUDr. Martin Roman, generální ředitel ČEZ, a.s.
V úvodním bloku mezinárodní konference "Veřejná správa a energetika" bylo téma bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie analyzováno zejména z pohledu domácích primárních energetických zdrojů, z pohledu státu jako koncepčního orgánu a regulátora a z pohledu energetické sítě včetně zapojení České republiky v evropské soustavě.
V příspěvku o roli hnědého uhlí při bezpečnosti a stabilitě v dodávce energie poukázala Ing. Marcela Šafářová, ředitelka Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, na rozevírající se nůžky mezi očekáváním ve Státní energetické koncepci (SEK) a realitou. Nerozhodnost státu v otázce limitů těžby se už nyní projevuje ve zpomalení přípravy zásadní obnovy a modernizace tepelných elektráren v České republice. Pokud nebude rozhodnuto v dohledné době, do patnácti let bude české energetice chybět ročně minimálně 6 milionů tun hnědého uhlí. Naše závislost na dovážených primárních energetických zdrojích, zejména zemním plynu, by se zvýšila mnohem více, než předpokládá SEK a my bychom se trvale stali čistým dovozcem elektrické energie se všemi ekonomickými a sociálními důsledky. Tento deficit by se dále prudce prohluboval a v roce 2040 bychom celkově těžili už jen 8 milionů tun ročně v porovnání s objemem 22 milionů tun v případě překročení limitů těžby. Pro srovnání, letošní těžba hnědého uhlí v ČR bude celkem činit zhruba 44,2 milionů tun.
Jaká je role státu v energetickém sektoru z hlediska bezpečnosti, zhodnotil Ing. Ladislav Pazdera, ředitel Odboru ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Po liberalizaci energetických trhů se role státu posunula z řídící do koncepční a regulační roviny. Ukazuje se, že odstranění přirozených monopolů samo o sobě nezajišťuje ideální fungování energetického sektoru. Má-li jakákoliv liberalizace mít smysl, musí sledovat především pohled konečného zákazníka. Toho zajímá v prvé řadě, zda se může spolehnout, že dostane požadované množství elektřiny, plynu a tepla za co nejnižší cenu.
Otázkou výběru dodavatele a konkurence na trhu s energetickými komoditami se zákazník začne zabývat až v momentě, kdy není spokojen s prvním dodavatelem. Úlohou státu je tedy spojení vhodných dlouhodobých koncepčních kroků a krátkodobých regulačních opatření. Energetická politika v ČR odpovídá na zmíněné koncepční otázky zejména vizí nezávislosti, resp. silným postavením na jednotném evropském energetickém trhu.
Dvě odpolední pracovní sekce konference byly zaměřeny kromě bezpečnosti především na soběstačnost a podnikání veřejné správy v energetice na úrovni krajů a obcí v souladu s loni zpracovanými územními energetickými koncepcemi. Konference přinesla posluchačům na závěr příklady a nabídky financování energetických projektů obcí a krajů.
