Veletrh "Energiesparmesse WELS 2005"

Veletrh ve Welsu netrpí problémy většiny současných veletrhů a výstav - klesajícím zájmem vystavovatelů a návštěvníků. Oproti loňskému ročníku byla výstavní plocha zvětšena o 7 % a počet návštěvníků stoupl o 7 % na pozoruhodných 91 000.

Podle prohlášení ředitele agentury Czech Trade Ing. Zdeňka Kočárka bylo všech 16 vystavovatelů z České republiky s účastí na veletrhu velmi spokojeno. Účast na veletrhu a porovnání s ostrou konkurencí evropských firem je pro české výrobce kotlů a biopaliv jistě zajímavá: Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc poskytuje českým vystavovatelům finanční dotaci na expozici. Podle Ing. Kočárka je již dnes jisté, že příští rok se veletrhu zúčastní ještě větší počet českých firem.

Jsem přesvědčen, že návštěvník z České republiky může pronikání českých firem na rakouský a další evropské trhy jen vítat. V oblasti úspor energie a v praktickém uplatňování obnovitelných energií ve všech sférách bydlení, průmyslu i zemědělství totiž oproti těmto zemím katastrofálně zaostáváme. Je to dlouhodobě můj dojem a každoroční návštěva ve Welsu ho jen potvrzuje. Příčin je podle mého názoru celá řada. Je to jistě nižší kupní síla většiny občanů, nedostatek kvalitních informací na rozhodujících místech tj. u projektantů, instalatérských firem jakož i u spotřebitelů energie - občanů a firem. Ale ta podle mého názoru zcela zásadní je chybějící státní koncepce energetických úspor a skutečně masivního využívání obnovitelných energií. Pravda, máme novou státní energetickou koncepci, která si ale tyto cíle neklade a prakticky předpokládá pokračování dosavadního vývoje, kdy "voda teče vždycky z kopce". Právě na příkladu např. Horního Rakouska je zřejmé, že když je stanovena koncepce, která je přímo provázána s průhledným a nárokovým - tedy spravedlivým systémem dotací, je to vynikající nástroj pro iniciativu firem, firmiček i jednotlivců jako soukromých investorů.

Slavnostního zahájení veletrhu uprostřed exkluzivní výstavní haly "Bosch"
se zúčastnila řada osobností hospodářského i politického života Rakouska i četných zahraničních hostů.

U nás je bohužel systém dotací nekoncepční, složitý, mnohdy poplatný nejrůznějším tlakům výrobců a dovozců zařízení nebo dodavatelů energií. Stát díky dotacím nebo nízkým regulovaným cenám preferuje vytápění elektřinou a zemním plynem, ale už vůbec nemotivuje např. ke stavbě nízkoenergetických domů. Sice se stále zpřísňují požadavky na tepelné odpory nově stavěných budov, ale kolik asi z těch stovek úředníků na stavebních úřadech dokáže splnění těchto přísných požadavků prakticky zkontrolovat? A nelogických momentů je jistě víc. Jen namátkově - lze se např. podivovat, proč byla např. zvýšena DPH u biopaliv z 5 % na 19 %, proč jsou dotacemi podporována tepelná čerpadla a nejsou podporovány např. rekuperátory pro bytové větrání, jejichž přínosy pro úspory primárních energií jsou vyšší. Připomíná mi to situaci v socialistickém Československu. Také existovaly programy na úspory energií, stohy závazků a sjezdových usnesení, ale skutek nějak utek' a energií jsme ve skutečnosti plýtvali tak úspěšně, že jsme se spolu se spotřebou piva vypracovali na čelní místo ve světových statistikách. Díky pohodlnému přístupu k uhlí jsme šli tou přirozenou cestou a naši nejcennější surovinu proháněli kotli elektráren, tepláren a domovních kotelen. Po roce 1990 bylo zřejmé, že je tento směr potřeba změnit. Nakoupilo se tedy pro elektrárny odsiřovací zařízení (terno pro zahraniční dodavatele technologií) a začal se kromě uhlí pro elektrárny těžit i vápenec. A domovní uhelné kotelny a kotelničky se přebudovaly (po krátké epizodě elektrokotlů a přímotopů) na plynové (dnes největší terno pro koncern RWE - slepičku, která snáší zlatá vejce - do Německa). Ale dost stesků, porozhlédněme se raději několika fotografiemi po výstavišti a zastavme se u několika zajímavostí.

Pozornost návštěvníků budilo nepřeberné množství krbových kamen na kusové dřevo, peletky, popř. i obojí. Pokud by vás zaujal design kamen, můžete si najít technické podrobnosti k peletkovým krbovým kamnům (obr. vlevo) na stránkách firmy RIKA. Krbová kamna na peletky (obr. vpravo) na veletrhu nabízela italská firma THERMOROSSI a prvním dodavatelem na českém trhu je firma HOSTOMSKÝ PAVEL - Krbová kamna, kotle.

Palivové peletkové hospodářství s pneumatickou dopravou peletek ke kotli
a se zásobníkem paliva na jeden rok nabízí rakouská firma ÖkoFEN Pelletsheizung

Jistě není bez zajímavosti, že tato specializovaná firma (ÖkoFEN Pelletsheizung) nabízí i peletkové
kotle, které mají díky využití kondenzačního principu oproti běžným kotlům účinnost vyšší o 10 až 15 %.

Na veletrhu jsem požádal o písemné odpovědi na několik otázek zástupce vystavovatelských firem z České republiky. Odpovědi na otázky jsem dostal až po zpracování úvodní části článku a některé kritické poznámky p. Vernera, Bryola i moje se opakují. Věřím, že to není na překážku tomu, aby si čtenář udělal vlastní názor na situaci.

Ing. Petr Cankař - firma ATMOS, Jaroslav Cankař a syn

TZB-info: Kolikátý rok se zúčastňujete veletrhu v rakouském Welsu?
Ing. Petr Cankař: Výstavy se zúčastňujeme již 4. rokem.

TZB-info: Stálé posilování koruny oproti euru je pro vývozce nevýhodné. Jak se daří firmě ATMOS vývoz na německý a rakouský trh?
Ing. Petr Cankař: Samozřejmě že nás to nijak moc netěší. Mohu však říci, že to nemá pro nás zásadní vliv. Naše výrobky se prodávají díky své technické úrovni a kvalitě. Cena je tomu samozřejmě úměrná.

TZB-info: Jistě jste našel čas i na porovnání Vašich kotlů s konkurencí. Jak Vám toto srovnání vychází?
Ing. Petr Cankař: Myslím, že mohu říci, že naše výrobky jsou momentálně na vysoké úrovni, a proto patříme mezi nejlepší a největší výrobce v Evropě. Důkazem je i to, že dodáváme naše výrobky takovým firmám, jakými jsou např. Buderus, Sieger či Ferro.

TZB-info: Viděl jsem, že kromě vás i několik dalších výrobců nabízí kotle na spalování kusového dřeva a pelet. Je tento směr podle Vás perspektivní?
Ing. Cankař: Topení kusovým dřevem je momentálně věc č. 1, která zajímá všechny producenty, protože prodej kotlů na zemní plyn a ELTO se snižuje. Co se týče pelet, to je specifické podle lokality a země EU. Věřím tomu, že se na evropském trhu neztratíme.

Vladimír Verner - VERNER a.s.

TZB-info: Kolikátý rok se zúčastňujete veletrhu v rakouském Welsu a jak tento veletrh hodnotíte?
Vladimír Verner: Byli jsme tu podruhé. Je to velice zajímavý veletrh, kde hlavně získáváme kontakty na topenářské firmy z Evropy. Při srovnání zájmu veřejnosti o výrobky z jiných výstav můžu říct, že do Welsu chodí již informovaní lidé a chtějí si dále doplnit své znalosti a přehled o různých výrobcích využívajících biomasu.

TZB-info: Můžete tedy již srovnávat, jak se tento veletrh vyvíjí a co podle Vašeho názoru přináší vystavovatelům a návštěvníkům?
Vladimír Verner: Vývoj veletrhu? Spíš mne napadá, že si drží vysokou úroveň, s něčím převratným v nabídce nepřichází, ale je vnímán jak odborníky, tak laickou veřejností jako největší přehlídka stavu techniky, která se okolo spalování a využití biomasy v Evropě pořádá. Ve Welsu je prostě každý výrobce a je tam všechno, pokud chci topit biomasou. Takže tu nebýt, jako vystavovatel, je veliká chyba. Přitom by ostatní výstavy, hlavně u nás, měly okouknout, jak se dělají levné výstavy, opravdu poplatky za plochu jsou solidní.

TZB-info: V našem "Prázdninovém povídání v Červeném Kostelci" jste situaci ve využívání biopaliv v ČR viděl hodně pesimisticky. Vidíte od té doby nějaký obrat?
Vladimír Verner: Obrátil jsem se mockrát a asi budu i v hrobě, protože zatím není opravdová vůle našich politiků se tímto problémem zabývat. A bez politického rozhodnutí se prostě takováto věc nedá dělat. Využití biomasy pro energetické účely opravdu dělají právě v Rakousku a spotřeba roste každoročně v desítkách procent!! Ale podpora tu je od dotací lidem, až po dotace obcím a firmám.

TZB-info: Kdybyste si měl zkusit předpovědět budoucí vývoj v této oblasti v Evropě a v ČR, jak to vidíte?
Vladimír Verner: Evropa se mi zdá, že si uvědomila, že závislost na ropě a plynu z Asie se dá eliminovat biomasou a dá se tím i řešit problém zemědělství. Je to obrovský potenciál, který je domácí a opravdu může zásadně ovlivnit ekonomiku zemědělství a pro vládu každé země to může znamenat zbavit se podstatné části starostí o zemědělce, která jí jinak na krku visí a vždy zůstane.
U nás to je horší, zatím se vláda po celou dobu (od revoluce) nedohodla ani na energetické politice, natož aby chtěla opravdu využít místní zdroje. Skoro si troufnu říct, že z plynu a nafty je možnost toku peněz "bokem" a různých daňových úniků a protože tohle při prodeji například obilí na topení mezi zemědělcem na vesnici a uživatelem využít nejde, tak o to není zájem. Alespoň já si nezájem zatím každé naší vlády o využití biomasy ve velkém jinak vysvětlit neumím.
Dá se však s jistotou říct, že lidi si uvědomují, že biomasa je naše a takový samovolný vývoj, kdy si lidi budou domů toto topení pořizovat, se zastavit nedá, je však škoda, že to neumíme v republice nastartovat "opravdově", zopakuji zde svůj názor, že biomasa by u nás mohla státu ušetřit cca 25 miliard za plyn a ropu a tyto peníze by mohly jít každoročně do našeho zemědělství a lesnictví.

Ing. Ctirad Bryol - PONAST s.r.o.

TZB-info: Veletrh úsporných technologií a obnovitelných zdrojů energie v rakouském Welsu je známý vysokou účastí firem z oboru i značným zájmem návštěvníků z celé střední Evropy. Co Vás vedlo k rozhodnutí prezentovat firmu Ponast v takovémto konkurenčním prostředí?
Ing. Bryol: Po počátečním období naší činnosti v oboru, které začalo nejprve výrobou jednotlivých komponentů pro teplovodní kotle a poté přerostlo ve výrobkovou řadu KP 10 - 20 - 50, jsme přirozeně nejprve vstoupili na domácí trh a poté na trhy nejbližších zemí - Slovenska a Polska. Vzhledem k šíři trhů v těchto zemích, které lze považovat v současné době za rozvíjející se, byla logickým pokračováním prezentace našich výrobků na nejbližším rozvinutém trhu.

TZB-info: Cílem veletržní prezentace je vstoupit na rakouský trh. Jak byste hodnotil zájem rakouského zákazníka o vaše kotle?
Ing. Bryol: Zájem návštěvníků nás překvapil v pozitivním slova smyslu. Jak co do množství dotazů a zájmu o parametry výrobků od běžných "koncových" zákazníků, tak i ze strany projektantů a odborných obchodních a servisních firem. Pro mnohé rakouské návštěvníky bylo jistým překvapením, že se kotle na pelety vyrábějí také v naší republice. Přesto bylo znát, že Českou republiku berou v mnoha případech jako teritorium, kde vznikají výrobky hodné uplatnění na evropských trzích.

TZB-info: Jistě jste našel čas i na porovnání Vašich kotlů s konkurencí. Jak Vám toto srovnání vychází?
Ing. Bryol: Jako český výrobce jsme si dali za cíl přivést především na středoevropský trh výrobek kvalitativně a technicky srovnatelný s evropskou konkurencí a přitom dostupný i v podmínkách kupní síly České a Slovenské republiky. Je tedy jasné, že při těchto parametrech, kdy je nutné brát v úvahu i již zmíněnou specifickou situaci rozvíjejících se trhů, požadavky a přístupy běžného zákazníka, není tedy možné srovnání s naprosto špičkovými výrobky vybavenými veškerými "výkřiky techniky" a produkovanými firmami s dlouholetou tradicí v tomto specifickém oboru výroby se silným vývojářským zázemím. Samozřejmě za nesrovnatelně jinou cenu. Výstava nám ale ukázala, že naše výrobky jsou konkurenceschopné nejen na domácím trhu, ale že si zcela jistě najdou "svého zákazníka" i na trzích okolních zemí.

TZB-info: Když procházíte veletrhem, je zřejmé, že v Rakousku jsou zařízení na využívání obnovitelných energií jako jsou kotle na dřevo, dřevní štěpku, pelety, sluneční kolektory zcela běžnou součástí nabídky topenářských firem. V čem vidíte příčinu skutečnosti, že v naší republice tomu tak zdaleka není a např. naši výrobci pelet prakticky veškerou svoji produkci vyváží do zahraničí?
Ing. Bryol: Příčiny vidím ve třech rovinách. Jednou z nich je nesporná kontinuita přirozeného vývoje společnosti v Rakousku - myslím si, že většina rakouských občanů má naprosto jiný přístup k otázkám ochrany životního prostředí, než je běžné u nás - vidíme to již na první pohled na "obyčejném" hospodaření s půdou, přírodními zdroji, obnovitelné zdroje energie nevyjímaje.
Druhou je ekonomický tlak na občana - vývoj cen fosilních paliv - v případě Rakouska především topných olejů - diametrálně se odlišující od vývoje v oblasti OZE.
Třetí pak masivní podpora OZE ve všech formách. Stačilo se projít po veletrhu a na každém kroku bylo možno narazit na "stopy" spolků pro využívání OZE, výrobců OZE, zařízení pro využívání OZE a na všemožné druhy taxativně dané státní či zemské podpory pro všechny druhy OZE. Nakonec i název veletrhu - ENERGIESPARMESSE - veletrh úspor energií a s ním spojená evropská konference na toto téma je toho důkazem, přitom to není zdaleka jen jedna akce na toto téma a v tomto rozsahu na rakouském území.

Naproti tomu stojí do značné míry situace v České republice.

Na výstavách u nás vidíme (zjednodušeně) 3 typy zákazníků:
- profesní - ty, kteří si nechtějí nechat ujet vlak vývoje techniky a zdrojů energie
- fanoušky - na jedné straně fanoušky nové techniky a všeho pokrokového, na druhé fanoušky ekologické
- vizionáře - tedy ty, kteří tuší, že vývoj cen "klasických" energií bude přinejmenším podobný evropskému trendu, většinou však ovšem očekávají strmost nárůstu cen ještě daleko drastičtější.

Ekonomický tlak na občana tedy ještě není zdaleka tak silný jako v okolních zemích - Slovensko nevyjímaje.
O masivní podpoře OZE nelze mluvit vůbec. Slabou náplastí je nenároková investiční podpora pro zařízení na využívání OZE, která je však jen jednou vytrženou částí z potřebného, a právě ve zmiňovaném Rakousku běžného, systému pro podporu OZE.

A tak se absence koncepčního přístupu v ČR k podpoře OZE projevuje u všech zúčastněných: výrobců biopaliv, výrobců zařízení, u konečného zákazníka - na vesnicích, ve většině případů zahalených pod příkrovem emisí z "levného" uhlí, případně doplněného vším, "co dům dá". Pokud někdo nabyl dojmu, že systematický přístup ke zmíněnému problému je na světě a funguje, je to zatím jen a pouze ve formě proklamací naší politické reprezentace, utápějící se především v problematice "politických handlů". Zářným příkladem této situace byla celostátní konference na téma "Dotace a zákonné normy pro využití OZE" dne 9.3.2005 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Nejzásadnější informací z celého jednání byla informace o "vytunelování" SFŽP, kde scházejí prostředky ve výši 4,8 mld. Kč.