Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Výtahy provozované na území ČR v roce vstupu ČR do EU, mýty a skutečnost

Již v roce 2003 jsme se snažili seznámit technickou veřejnost - a informovat zejména majitele bytových domů - s výsledky technické politiky uplatňované v oblasti provozu výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů v EU. Aktivní zájem o tuto problematiku projevilo cca 10 % majitelů bytových domů, ostatní se drží socialistického pravidla "čím méně informací mám, tím méně se mi může něco stát" v kombinaci s tím, že náš apel je úplný nesmysl a pokus o vydírání, protože státní úředníci jsou v klidu. Co je tedy ve hře?

TECHNICKÁ POLITIKA UPLATŇOVANÁ NA ÚZEMÍ ČR
Konstrukčně patřily výtahy československé provenience určené pro dopravu osob nebo osob a nákladů v 50. letech k evropské špičce. V následujících letech však byly paradoxně instalovány do bytových domů výtahy s nižším stupněm bezpečnosti, než vykazovaly výtahy v 50. letech, jako výsledek 2 zásadních vlivů. Prvním je finanční politika komplexní bytové výstavby v ČR, kdy byly z cenových důvodů instalovány tak od 70. let pouze nejlevnější typy výtahů, jejichž konstrukce vykazovaly již v této době minimálně 10letou technickou zastaralost.

Za zlomový okamžik pro provoz technických zařízení s vysokým stupněm provozního rizika je možné označit rok 1968, ve kterém byl zrušen Ústav technického dozoru, vydán nový zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a bylo nastartováno využívání zcela nových zásadních principů upravujících bezpečný provoz technických zařízení, a to:

  • bezpečnost technických zařízení s vysokým stupněm provozního rizika se dá "vykontrolovat" a použité konstrukční řešení není rozhodující (vznik funkce revizního technika),
  • pokud technické zařízení odpovídá požadavkům předpisů platných v době jeho uvedení do provozu, jedná se o "zařízení bezpečné" a stupeň technického poznání v pozdější době nehraje v tomto principu žádnou roli.
Tyto principy byly následně promítnuty do ještě platné právní úpravy provozu tzv. vyhrazených technických zařízení v provedení vyhlášek Českého úřadu bezpečnosti práce č. 18 až 21/1979 Sb. Uvedené vyhlášky umožňují pouze formální plnění požadavků k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení a výsledkem je značně rozdílné, a v některých případech téměř nulové, provádění preventivní údržby a nulová úroveň odstraňování nebo omezování výskytu nebezpečných situací u provozovaných výtahů, neboť přítomnost razítka revizního technika byla zcela postačujícím průkazem, že zařízení je bezpečné.

TECHNICKÁ POLITIKA UPLATŇOVANÁ V EU
Cílem snažení Evropské unie je vytvoření jednotného evropského prostoru, kde technické charakteristiky provozovaných výtahů mají být shodné nebo minimálně podobné. V roce 1995 vznikla Evropská směrnice o výtazích a současně i desetibodové doporučení Evropské komise členským státům 95/216/ES o zvýšení bezpečnosti provozovaných výtahů.

Komise EU tímto doporučuje členským státům
1. Kde jsou existující zákony nedostatečné, podniknout veškerá nezbytná opatření pro splnění požadavků tohoto doporučení:

  • zajistit přiměřenou údržbu pro existující výtahy,
  • zvýšit bezpečnost těchto výtahů na základě zásad uvedených v příloze tohoto doporučení.
2. Podniknout i další opatření, která nejsou uvedena v příloze, jestliže je to v zájmu bezpečnosti.

PŘÍLOHA - Zásady týkající se zvýšení bezpečnosti existujících výtahů
Evropská norma EN 81-1, 2 má být uplatněna, kdykoliv je to možné, za účelem dosažení shodných číselných hodnot, zejména rozměrů, tolerancí, rychlosti nebo rychlostních poměrů.
1. Vybavit klec výtahu klecovými dveřmi a ukazatelem polohy klece.
2. Prohlédnout lana zavěšení klece a poškozená lana nahradit.
3. Upravit řízení zastavování klece výtahu za účelem dosažení vysokého stupně přesnosti úrovně zastavení klece a postupného zpomalování.
4. Vytvořit pochopitelné a uživatelsky snadné ovládání výtahu v klecích a nástupištích pro osoby se sníženou pohyblivostí a orientací, které jsou bez doprovodu.
5. Samočinné dveře vybavit detektory přítomnosti osob nebo zvířat.
6. Výtahy, jejichž rychlost je větší než 0,6 m.s-1, vybavit zachycovači se systémem dovolujícím přijatelné zpomalení při vybavení.
7. Upravit systémy ALARM zřízením stálého dorozumívacího zařízení se servisem odstraňujícím poruchy.
8. Odstranit azbest z brzdových systémů.
9. Střechu klece vybavit zařízením zabraňujícím neřízeným pohybům klece výtahu.
10. Zajistit bezpečnostní osvětlení klecí, které působí v případě selhání hlavního zdroje elektrické energie. Musí fungovat normálním způsobem do doby zásahu servisní služby.

Dále byl od roku 1998 řešen technickou komisí CEN/TC10 velmi zajímavý úkol, a to zvyšování bezpečnosti provozovaných výtahů na základě analyzování škodních událostí souvisejících s provozem výtahů, ke kterým došlo v technicky vyspělých státech. Výsledkem je již ratifikovaná (prosinec 2003) evropská norma EN 81-80 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Existující výtahy - Část 80: Předpisy pro zvyšování bezpečnosti existujících výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů, která obsahuje 38 provozních rizik vysoké úrovně, 20 střední a 13 nízké úrovně.

POROVNÁNÍ TĚCHTO TECHNICKÝCH POLITIK
Na území ČR je odhadem v provozu kolem 80 tisíc výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů, z nichž je tak 80 % starších 20 let. S přihlédnutím k EN 81-80 lze konstatovat, že nějaké provozní riziko najdeme na všech výtazích instalovaných před platností nařízení vlády č. 14/1999 Sb. (zavádí směrnici 95/16/ES) týkajícího se výtahů. Nicméně u výtahů starších 20 let lze očekávat téměř všechna provozní rizika vysoké a střední úrovně. Země EU se snaží vyrovnat s provozními riziky výtahů již od roku 1995, pro ČR je to naprosté novum po letech, kdy nebylo nutné výtahy udržovat a jakkoliv zvyšovat jejich bezpečnostní úroveň promítáním technického pokroku do jejich konstrukcí. V souvislosti se střetem výše uvedených technických politik byla znovu objevena odpovědnost majitelů a provozovatelů výtahů za provoz výtahů s provozními riziky na území ČR a dále i pravidlo, že výše úrovně bezpečnosti výtahu je dána výší finančních prostředků, které do něho majitel nebo provozovatel investuje, a zřejmě již nepůjde zachránit množstvím razítek revizních techniků.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU V PŘÍPADECH ŠKODNÉ UDÁLOSTI SOUVISEJÍCÍ S PROVOZEM A SERVISEM VÝTAHŮ
Vzhledem ke skutečnosti, že provoz výtahů v bytových domech není upraven žádným zvláštním právním předpisem, byla zkoumána odpovědnost za provoz výtahů podle obecně platných právních předpisů, jako jsou zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ), zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObZ), zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce (ZPr), vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon (TZ). Základní závěry jsou tyto:

  1. Z objektivní odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku připadá v úvahu zejména odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků a odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo použito při plnění závazku. V těchto případech se nevyžaduje zavinění ani porušení povinnosti.

  2. Případem subjektivní odpovědnosti za škodu je odpovědnost při porušení právní povinnosti. Základními předpoklady subjektivní odpovědnosti za škodu jsou v tomto případě porušení právní povinnosti, vzniklá škoda, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti či událostí a vzniklou škodou a zavinění.

  3. Zákonem a podzákonnými předpisy mají různé osoby stanovenu řadu právních povinností, jejichž porušení by mohlo znamenat odpovědnost za vzniklou škodu. V případech, na které se nevztahuje objektivní odpovědnost za škodu, bude třeba nejprve zkoumat, jaké povinnosti daná osoba má a zda nějakým jejím jednáním mohlo dojít k porušení této povinnosti, přičemž povinností je i povinnost předcházet škodám. Dále je nutno zkoumat, zda porušením této povinnosti vznikla škoda. Jednou z podmínek vzniku subjektivní odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou, jinými slovy, že porušení povinnosti je příčinou vzniku škody.

  4. Majitel či provozovatel výtahu (bez ohledu na to, zda jde o družstvo, vlastníky jednotek, nebo jiné právnické a fyzické osoby) či člen statutárního orgánu majitele či provozovatele bude odpovídat v případech objektivní odpovědnosti (bez ohledu na jakékoli porušení povinnosti a zavinění) a v případech subjektivní odpovědnosti tehdy, když škoda, která vznikne, bude v příčinné souvislosti s porušením jakékoli povinnosti, která je této osobě uložena.

  5. Každý má obecnou povinnost předcházet škodám. Nesplnění této povinnosti může mít za následek vznik odpovědnosti za škodu. Všechny zúčastněné osoby (majitel výtahu, správce, servisní firma) by měly provádět veškeré činnosti alespoň v rozsahu stanoveném technickou normou.

  6. Osoba pověřená majitelem péčí o budovu (správce) bude též odpovídat obecně v případě, když poruší nějakou svou zákonem uloženou povinnost, ale i majiteli, pokud poruší nějaký svůj závazek ze smlouvy s majitelem.

  7. Uvnitř družstva se zkoumá i odpovědnost jednotlivých členů orgánů družstva, zda jednali s péčí řádného hospodáře.

  8. V případě domu ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek odpovídají za vzniklou škodu tito vlastníci, přičemž mohou požadovat náhradu škody, pokud mají uzavřenou smlouvu o správě domu se společenstvím vlastníků jednotek a toto společenství poruší některou svoji povinnost.

  9. Poškozený může uplatňovat odpovědnost z různých právních titulů, takže je v zájmu majitelů věnovat mimořádnou pozornost přípravě smluv se servisními organizacemi a kontrolovat, zda v případě vzniku škody jsou tyto organizace dostatečně pojištěny či mají jiný majetek, který by i případně značně vysokou škodu umožnil uhradit. Servisní firma bude též odpovídat v případě, že nebude postupovat dle ČSN 27 4007, tedy když poruší povinnost v této normě zakotvenou. Dále by zřejmě odpovídala i z důvodu porušení povinnosti předcházet škodám (oznámení rizik by bylo předcházení škodám) a případně i pro porušení smluvně převzaté povinnosti vůči majiteli.

  10. Revizní technik, který o rizicích neinformoval, by regresně odpovídal vůči svému zaměstnavateli - servisní firmě.

  11. Pokud by poškozeným byl servisní technik a ke škodě na zdraví došlo při výkonu práce, šlo by o pracovní úraz a servisní firma jako zaměstnavatel revizního technika by odpovídala dle § 190 ZPr. Servisní firma by však mohla mít regresní nárok na náhradu škody proti majiteli výtahu, pokud by on odpovídal za škodu podle ustanovení občanského zákoníku.

  12. O případných rizicích by měl být informován zejména smluvní partner servisní firmy, avšak při širší informovanosti bude lépe splněna povinnost přecházet škodám.

  13. Z hlediska rozsahu škody ani z hlediska skutečnosti, zda je poškozený tuzemec, nebo cizozemec, by dle českého práva k žádným odlišnostem oproti běžnému stavu nemělo docházet, přestože např. konkrétní výše nároků z ušlého zisku může být významně ovlivněna místem původu poškozeného.

  14. Jedinými skutečnostmi týkajícími se pojištění zúčastněných osob, které by mohly mít významnější vliv na hrazení škody, je přechod práva na náhradu škody vůči škůdci v případě pojištění věci a pojištění odpovědnosti za škodu. V případě tohoto přechodu práva na pojišťovnu lze také očekávat razantnější způsob vymáhání náhrady škody.

  15. Majitel, který bude odpovídat poškozenému uživateli výtahu, bude povinen nahradit skutečnou škodu, která poškozenému vznikla (škoda na věci a na zdraví ve výše uvedeném rozsahu), a dále ušlý zisk, který může být mimořádně vysoký a přesahovat i několik milionů.

  16. Jednání, které by mělo za následek škodnou událost, by mohlo naplňovat i znaky skutkové podstaty trestného činu např. ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 223 a 224 TZ v případě, že se neprokáže úmysl nebo trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku dle § 255 TZ atd.

  17. Pokud majitel výtahu nerespektuje informaci servisní firmy, že na daném výtahu má být provedena odborná zkouška dle vyhl. č. 19/1979 Sb. a ČSN 27 4007, může jít o porušení jeho povinnosti, pokud se na něj vyhláška a norma vztahují, a dále může jít o porušení povinnosti předcházet škodám. Obdobný závěr lze učinit v případě, že servisní firma upozorní majitele na nutnost provedení oprav a majitel tuto informaci nerespektuje. Případné porušení povinnosti předcházet škodám by pak bylo na straně majitele ještě výraznější.

CO S TÍMTO STAVEM
Každý majitel by měl mít již uzavřenou smlouvu o provádění servisu výtahů se servisní firmou podle ČSN 27 4002. Ta jej již musela seznámit (předpoklad prvního zjištění rizik byl v rámci provedení odborné prohlídky výtahu servisní firmou, tedy ve lhůtě 3 měsíců od 1.4.2003) s provozními riziky vyskytujícími se na jeho výtahu. Bude pak pouze na rozhodnutí majitele a v jeho odpovědnosti, zda bude předané zjištění respektovat a odhodlá se k provedení nějakého nápravného opatření k odstranění zjištěných provozních rizik v souladu s českými technickými normami, nebo ne. Pro úplnost je nutné připomenout, že ode dne vstupu ČR do EU se začneme pohybovat v trochu jiném právním prostřední s možností žalovat škody utrpěné na území ČR v jiných státech, kde mohou nahlížet na poškození zdraví poměrně jinak, než je zvykem v našich zeměpisných šířkách, a rovněž soudy pracují ve zcela jiných časových souvislostech.

KDE SE POHYBUJÍ NÁKLADY NA NÁPRAVU TOHOTO STAVU
Pravidelná údržba, kterou dělají odborné firmy, může leccos ohlídat, ale problém bezpečnosti vyřeší až odstranění provozních rizik vysoké a střední úrovně. Nicméně výtah je skládačka, takže ho lze vylepšovat po etapách podle toho, kolik je k dispozici peněz a podle dohody s dodavatelskou firmou. Cenové úrovně roku komplexních výměn výtahů 2003 se pohybovaly přibližně takto: menší výtah v panelovém domě o nosnosti 250 kg nad půl miliónu korun a větší výtah nosnosti 500 kilogramů kolem 800 tisíc korun. Jedná se ovšem o záležitost zcela individuální, neboť záleží na tom, zda tyto výtahy byly v průběhu svého technického života vůbec nějak udržované, zda byly provedeny dříve předepsané střední opravy (po 8 letech provozu) a následně generální oprava výtahu (po 3 středních, tedy po 18 letech provozu), zda v domě bydlí nebo jej navštěvují vandalové atd. V průměru lze v roce 2004 počítat na jedno podlaží panelového domu s nákladem kolem 100 tisíc korun.