Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nedělní komentář - Amatéři a ... profesionálové

"Pozor paní kněžno, zde je mokřina ..." zní potemnělým sálem hlas mlynáře v Jiráskově Lucerně. Mlynář je možná obecní truhlář, kněžna dělá na úřadě a ze tmy režíruje redaktor místních novin. V hledišti sedí příbuzní a známí a všichni se baví. Venku bliká poutač videopůjčovny, kde by se s trochou snahy dalo najít cokoliv z klasiky. I dnes se ale ještě hraje amatérské divadlo.

"Projektanti tomu nerozumějí, instalační firma vás okrade, já si to ale udělám sám a nejlépe ..." odpovídá jeden účastník diskuse druhému, když diskutují nad tématem, které podrobil zdrcující kritice někdo třetí. Nejsou to živí lidé, jen jména, přezdívky a elektronické adresy. Internet je veřejné médium, kdokoliv zde může projevit svůj názor. Po nějaké době lze vysledovat, že některé názory jsou poněkud zapšklé, a o co méně odborně fundované, o to militantněji prezentované. Nabízí se výraz ... "amatérské".

Amatér je podle Diderota "1) člověk který se věnuje něčemu ze záliby, ne z povolání, 2) jedinec, který nezvládá nějakou odbornou činnost".

Protipólem by měl být profesionál "1) člověk vykonávající kvalitně nějakou práci, činnost, 2) odborník v nějakém povolání".

Pomiňme druhý, hanlivější výklad slova amatér. Pomiňme také různé hypotetické kombinace typu špatný profesionál a výborný amatér. Čím se liší od sebe normální profesionál a normální amatér?

Profesionál je člověk, kterého jeho profese živí. Jakkoliv ho tato práce baví, na řešení problému většinou vynakládá jen tolik času, kolik odpovídá výši honoráře. Zabývá se však profesí dlouhodobě a hlavně - je profesně vzdělán. Má za sebou mnoho zakázek a absorboval zkušenosti ze svých úspěchů i propadů. Musí znát a naplňovat požadavky legislativy. Má k dispozici sumu zkušeností svých kolegů. Topenářská obec je právě v tomto směru pozoruhodně semknutá.

Amatér má proti němu jednu nezanedbatelnou výhodu. Není omezen časem. Může se k řešení mnohokrát vracet, znovu vymýšlet a předělávat ho až do úspěšného konce. Proč se tedy řešení typu "udělej si sám" neprosazují častěji? Proč profesionálové ještě nevymřeli?

Amatér nemá základy spočívající ve vzdělání a zkušenostech. Řeší obvykle pouze jeden problém a to obvykle pouze jednou. Informace získané z veřejných zdrojů mohou být kusé a neúplné, nebo jich naopak může být díky internetu takové množství, že se v nich lze jen obtížně orientovat. Jak se postavit k záplavě komerčních informací typu "zázračný prostředek na úsporu energie"? Troufám si tvrdit, že bez profesních základů lze úspěšně řešit jen problémy dílčího typu, přičemž s komplexností se riziko neúspěchu patřičně zvyšuje.

Amatérský výrobek nebo řešení má obvykle horší užitné vlastnosti už kvůli tomu, že neprochází dlouhodobým vývojem a není optimalizován. Při skutečně objektivním ohodnocení ceny vlastní práce lze též diskutovat o jeho láci a o ekonomické výhodnosti domácího kutilství. Přitom je s podivem, že někteří diskutující s výbornými nápady a promyšlenými řešeními dodávají jedním dechem, že k amatérským řešením je nutí nedostatek prostředků z hlavního zaměstnání. Proč tak invenční lidé snášejí nedostatečné ohodnocení? Proč nezhodnotí své nápady podnikáním? Třeba právě v oboru své (amatérské) činnosti?

Amatéři i profesionálové se navzájem potřebují. Ať již jako zákazníci, nebo jako inspirace, nebo - jako napravovatelé chyb těch druhých ... druhých z jedné, či z druhé strany.

Pokusme se spíše akcentovat definici první - amatéra ze záliby, pracujícího s láskou, jehož uspokojením je nejenom vlastní výrobek, ale i cesta, kterou k němu došel. Věřím, že na síti bude v diskusích přibývat těch ne-profesionálů, kteří se podělí o své konkrétní zkušenosti. Věřím však též, že budou schopni sebereflexe tam, kde jsou jejich znalosti a zkušenosti omezené.

 
 
Reklama