Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Voda ze studánek a studní je nyní v rizikovém období

Přechod z období sucha do vydatnějších dešťů představuje pro kvalitu pramenité vody nejrizikovější období v roce.


Šumava, studánka, ilustrační foto D.Kopačková, redakce

Studánky na rozdíl od veřejných vodovodů nebo veřejných studní nemají provozovatele, který by za kvalitu vody odpovídal. Krajská hygienická stanice z vlastní iniciativy rozbory vody ze studánek neprovádí.

Testování studánek může iniciovat jejich vlastník i soukromá osoba. Existují také místní sdružení ochránců přírody, která mají ochranu studánek ve svých programech. „Ani tyto subjekty ale nemají odpovědnost vůči přírodním přirozeným vývěrům podzemní vody v pramenných oblastech,“ poznamenal Miroslav Staněk z odboru hygieny obecné a komunální Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Často se vyskytuje nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění.

Vliv dešťů po suchu na kvalitu vody

  • Bakteriální kontaminace (Největší riziko): Po suchu je vyschlá půda spárovaná. První silné deště rychle spláchnou z povrchu lesa nečistoty, trus zvěře i lesní humus. Místo postupné filtrace voda proskakuje přímo do plytkých pramenišť. Běžně tak dochází k prudkému nárůstu koliformních bakterií a E. coli.
  • Mechanické znečištění a zákal: Voda bývá zakalená, plná suspendovaných částic a lesního sedmentu.
  • Chemické změny: Do vody se vyplavují dusičnany a vyšší množství organických látek (vyjádřených ukazatelem CHSK-Mn).
Pravidlo pro lesní prameny: Čerstvě po deštích nebo při zakalení vody je konzumace bez převaření či mikrobiologické filtrace vždy riziková.

Národní registr pramenů a studánek (eStudanky.eu)
Největší komunitní databáze studánek v ČR. U jednotlivých pramenů uživatelé a správci vkládají poznámky o vyschnutí či vydatnosti průtoku. Obsahuje i sekci laboratorních rozborů

Příklad z Vysočiny

Žďár nad Sázavou nechává vodu ve třech studánkách testovat pravidelně jednou měsíčně po celý rok a výsledky zveřejňuje na svém webu. Jde o studánky, které jsou poměrně využívané zdroje vody.
„Dlouhodobě v dobrém stavu bývá Salvátorka, která je v lese. Letos došlo k nenadálému zhoršení stavu, ale například v červnu byly všechny tři studánky v pořádku,“ poznamenala mluvčí žďárského městského úřadu Blanka Sobolová. Ve vodě ze studánek Klafar, U Křiváku a Salvátorka se při posledním rozboru objevilo nadlimitní množství koliformních bakterií.

Kde si nechat udělat rozbor?


Odběr vzorků se řídí přísnými pravidly. Podrobné informace naleznete např. na webových stránkách www.pvk.cz v sekci laboratorní služby.

Obdobně jako u studánek může být v současné době problém i u domácích studní. Mezi nejčastější problémy vody patří zvýšená tvrdost, výskyt bakterií a vysoký obsah železa a manganu

Narazit můžete i na dusičnany, které jsou dnes obvyklou součástí hnojiv. Vyšší tvrdost vody, železo a mangan jsou časté pro podzemní vody,“ říká Michal Třeška z Euroclean1) a pokračuje:
Bakterie jsou ve vodě běžné, riziko nastává, pokud se přemnoží. Ve studních se nejčastěji nachází koliformní bakterie, které se tam dostávají např. průsakem ze septiků či okolních polí.“ Při podezření na zhoršenou kvalitu vody (voda zapáchá, má pachuť nebo změnila barvu či průhlednost) je nezbytné začít rozborem vody, který vás nasměruje k dalším krokům (někdy postačí vyčistit studnu, jindy je nutné pořídit úpravnu vody). Jak se vyznat v rozboru vody?

1)

EuroClean se specializuje na projekce, výrobu a dodávky technologických celků řešících nestandardní problémy investorů s vodou a vodním hospodářstvím.

Přečtěte si také Pravidla pro sanaci studní, desinfekci sifonu a žump Přečíst článek
 
 
Reklama