Přehled PPP projektů realizovaných a připravovaných v České republice
PPP (Public Private Partnership), tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, je model spolupráce, o kterém se v Česku hovoří už od 90. let, ale využívá se zatím jen u omezeného počtu projektů.
Dálnice D1, foto: redakce
Jeho princip spočívá v tom, že soukromý partner zajistí financování, výstavbu a zpravidla také následný provoz a údržbu infrastruktury, zatímco stát nebo samospráva za ni platí postupně formou pravidelných plateb po dobu trvání smlouvy. Ta se obvykle uzavírá na 15 až 30 let a soukromý partner v jejím rámci přebírá významnou část rizik spojených s přípravou, financováním, výstavbou i provozem projektu. Veřejný sektor je přitom od počátku vlastníkem vzniklé infrastruktury a po skončení smlouvy přebírá také její provoz a údržbu.
Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je jednou z hlavních výhod PPP to, že se náklady na stavbu nerozpočítávají do jednorázového výdaje ani se bezprostředně nepromítají do zadlužení státu. Role veřejného sektoru se navíc mění ze stavebníka na objednatele služby, který hradí pouze funkční a smluvně stanovenou kvalitu infrastruktury.
Výdaje se rozkládají do delšího období, kdy už stavba přináší ekonomické přínosy například prostřednictvím vyšší hospodářské aktivity a daňových příjmů. NERV s odkazem na zkušenosti ze západní Evropy zároveň uvádí, že tento model může vést k rychlejší a hospodárnější realizaci velkých infrastrukturních projektů.
D4 mezi Příbramí a Pískem je zatím jediná jako PPP
Jedinou velkou dopravní stavbou, která dosud v ČR vznikla jako projekt PPP, je předloni otevřená část dálnice D4. Za 48 kilometrů nového (z části modernizovaného) úseku mezi Příbramí a Pískem, které vybudovalo sdružení Via Salis, stát zaplatí 17,8 miliardy korun. Toto sdružení se také bude 25 let starat o její provoz.
Sdružení Via Salis, složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam, novou část dálnice postavilo za 43 měsíců, otevřela se v prosinci 2024. Stavební práce měla na starosti společnost DIVia stavební, která patří do Skupiny VINCI Construction CS. Poslední splátku za tento úsek "písecké dálnice" stát uhradí v roce 2048, poté by ji měl převzít do správy.
Formou PPP má vzniknout také pokračování dálnice D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku. Tento úsek povede mezi nyní budovanou částí v Pardubickém kraji, která by měla být hotová v režii Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v roce 2027, a moravskou částí, která vznikla mezi roky 1978 a 1986. Na obě části (Opatovec-Staré Město dlouhou 16,6 kilometru a Staré Město-Mohelnice dlouhou 18,2 kilometru) jsou vydaná stavební povolení a pracuje se na archeologických průzkumech.
Dnes ministerstvo dopravy obdrželo na dostavbu D35 nabídky od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard Kč. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta ministerstvo plánuje v září a stavět by se na 35,4 kilometru dlouhém úseku mohlo ještě letos.
Loni v září tehdejší vláda rozhodla, že se jako PPP projekty budou stavět také středočeský úsek dálnice D3 a jihomoravský úsek dálnice D55. První z nich, dlouhý 58,5 kilometru, spojí existující dálnici v Jihočeském kraji s Pražským okruhem, stavět by se měl mezi roky 2028 a 2032. U D55 by se projekt PPP měl týkat úseku mezi Bzencem na Hodonínsku a Břeclaví o délce zhruba 37 kilometrů. I zde se počítá se stavbou mezi roky 2028 a 2032.
S partnerstvím soukromého a veřejného sektoru minulá vláda počítala i na železnici. V září 2024 kabinet rozhodl, že ministerstvo dopravy vypíše tři projekty na vybudování vysokorychlostních tratí na Moravě formou PPP projektů za celkem 189 miliard korun. Jde o 91 kilometrů trati Přerov - Ostrava-Svinov (za 96 miliard korun), 39 kilometrů trati z Brna na Břeclav (za 23 miliard korun) a 75 kilometrů mezi Brnem a Přerovem (za 60 miliard korun).
Budované železniční spojení Prahy s Letištěm Václava Havla je formou PPP
Průkopnickým projektem PPP na železnici je stavba trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla. Koncem roku 2024 vypsala Správa železnic (SŽ) výběrové řízení na dodavatele, který zajistí vybudování trati a její údržbu po dobu 25 let. Loni v dubnu SŽ uvedla, že se přihlásili tři zájemci, mezinárodní konsorcia za účasti českých firem vedená společnostmi Vinci Railways, Gülermak Invest a Strabag Motorway.
Další železniční tratí, kde se podle plánů uplatní PPP projekt, by měla být modernizace úseku mezi Nemanicemi a Ševětínem na trase z Prahy do Českých Budějovic. Vláda Petra Fialy (ODS) se pro tuto formu výstavby vyslovila v srpnu 2023. Se zapojením soukromého sektoru počítá i hospodářská strategie nynější vlády Andreje Babiše (ANO) v dopravě, digitální infrastruktuře nebo bydlení.
Z minulosti nejznámější projekt, kdy se vážně uvažovalo o spojení státu se soukromníky, představuje výstavba dálnice D47 (nyní součást D1), kterou v roce 2001 vláda Miloše Zemana zadala izraelskému konsorciu Housing & Construction. Za vybudování zhruba 80 kilometrů dlouhého úseku z Lipníku nad Bečvou do Ostravy měl stát zaplatit během 30 let 125 miliard korun (bez započtení inflace). Zakázku na D47 v březnu 2003 vypověděl následující kabinet Vladimíra Špidly, mimo jiné kvůli vysoké ceně. Firma pak získala jako kompenzaci 620 milionů korun.
Vlády se v minulosti nechystaly vybudovat formou PPP jen dopravní stavby, po roce 2005 se uvažovalo také o výstavbě krajského justičního areálu v Ústí nad Labem nebo věznice v Rapoticích u Brna. Ani jeden z projektů se neuskutečnil, podobně jako dostavba areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Projekt za 1,3 miliardy korun v roce 2010 schválil úřednický kabinet Jana Fischera, o rok později byl ale zrušen (stát to stálo 170 milionů korun).
Velký PPP projekt z nedávné doby má na kontě také Plzeň, která si objednala výstavbu a provozování nového autobusového a trolejbusového depa, které bylo otevřeno v létě 2014. Třicetiletý kontrakt na údržbu, opravy a stavbu depa má hodnotu téměř 12 miliard korun. Formou PPP se v ČR v uplynulých letech také stavěly a opravovaly i vodohospodářské stavby nebo české pavilony pro světové výstavy Expo v Miláně a Dubaji.
