Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Využití různých typů preventivních hodnocení krajinného rázu při výstavbě

Ochrana krajinného rázu může představovat určitá omezení nejenom z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb, přičemž je uplatňována nejen v chráněných územích. Pro architekta, stavebníka či investora proto může být užitečná znalost některých oborových dokumentů ochrany přírody a krajiny, zejména tzv. preventivních hodnocení krajinného rázu, ve kterých jsou mj. stanoveny rámcové podmínky ochrany krajinného rázu i vzhledem k možným stavebním záměrům či změnám využití území. Článek představuje různé typy preventivních hodnocení krajinného rázu, která se zpracovávají v různých měřítcích, v různé podrobnosti, pro různé účely a s různě využitelnými informacemi k budoucí výstavbě. Vychází z konkrétních hodnocení, na kterých se autoři podíleli.

Úvod

Ochrana krajinného rázu podle §12 zákona 114/1992 Sb. je v České republice již více než dvacet let nedílnou součástí institucionální ochrany přírody a krajiny. Přesto se častokrát, zejména v chráněných územích, stává pro investory plánující novou výstavbu, přestavbu, rekonstrukci či změnu využití území nečekanou komplikací. V této situaci je nutné připomenout, že v současnosti existují četné odborné materiály, které by mohly sloužit jako vodítko při přípravě různých investičních záměrů. Jsou to především tzv. preventivní hodnocení území z hlediska krajinného rázu, zpracovaná pro všechny chráněné krajinné oblasti, většinu přírodních parků, v podobě generelů pro řadu krajů či pro území obcí s rozšířenou působností. Vedle toho jsou k dispozici, i když zatím ještě nikoliv plošně na celém území ČR, vymezené oblasti (případně i místa) krajinného rázu včetně jejich charakteristik jako jevy 17 a 18 územně analytických podkladů obcí. Následující článek se zabývá představením různých měřítek úloh preventivního hodnocení území z hlediska krajinného rázu.

1 Preventivní hodnocení území z hlediska krajinného rázu

Jak bylo řečeno, nejvýznamnějším a v praxi nejčastějším způsobem realizace požadavků na ochranu krajinného rázu je tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu území, které se zpracovává v různých měřítkových úrovních a podrobnostech (území kraje, CHKO, přírodního parku, obce) podle cílů, které má naplnit (Štréblová Hronovská & Šlemr, 2014). Je obvykle zpracováno jako krajinářsko-analytický dokument s návrhovou částí věnovanou odstupňované ochraně krajinného rázu na vymezeném území. Jeho výsledky slouží pro rozhodovací činnost orgánů ochrany přírody a krajiny při ochraně krajinného rázu a zároveň představují materiál, kterým je možno přenést poznatky a zájmy ochrany přírody a krajiny do nástrojů územního plánování. Zejména v chráněných územích, kde ve své činnosti orgány ochrany a přírody velmi často rozhodují o vlivu záměrů na krajinný ráz, se dostávají z roviny exaktních a jasně definovaných hodnot přírodovědných do rovin neměřitelných, těžko uchopitelných a zdůvodnitelných. Právě v takové rovině se pohybuje hodnocení krajinného rázu, které pracuje s pojmy přírodních a estetických hodnot, harmonickým měřítkem a vztahy, s pojmem kulturní dominanty. Zkušenosti z těchto typů území ukazují na výhody vyhodnocení celého chráněného území z hlediska krajinného rázu standardizovanou metodou, která zužuje prostor subjektivního přístupu (Vorel & al., 2009). Dá se říci, že pořizování studií preventivního hodnocení krajinného rázu pro území chráněných krajinných oblastí patří v současné době mezi základní činnosti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v agendě ochrany krajinného rázu (Mikeš, 2013).

Vymezení oblastí krajinného rázu a charakteristických krajinných prostorů na úrovni míst krajinného rázu může také sloužit jako jeden z impulsů pro vnímání regionální identity, pro postupné vytváření regionálního povědomí a vnímání regionu obyvateli jako specifického, něčím zvláštního a neopakovatelného území (Vorel & Kupka, 2011). Oblasti krajinného rázu lze tedy považovat i za regiony sui generis, resp. za určitý způsob regionálního vymezení (Kupka, 2009). K tomu je ovšem nutná pochopitelná a kreativní komunikace s obyvateli, osvěta a výchova, jak požaduje i Evropská úmluva o krajině, v níž se Česká republika zavázala právně uznat krajinu jako základní složku prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity (EÚK).

Preventivní hodnocení krajinného rázu vždy vychází z prostorové a charakterové diferenciace území, jež – na rozdíl od jiných typologií a členění území – spočívá v tom, že zohledňuje nejen fyzickou přítomnost měřitelných prvků a jevů, ale i vizuální aspekt, tj. jejich projev v krajinné scéně. V tomto ohledu se jedná o nejkomplexnější pohled na krajinu (Vorel & Kupka, 2011).

Různí hodnotitelé mají mírně odlišné přístupy a užívají jinou terminologii. Z používaných metodických doporučení a podkladů pro hodnocení krajinného rázu lze mj. uvést práci reprezentovanou Igorem Míchalem (Míchal & al., 1999), metodiku SCHKO ČR (Bukáček & Matějka & al., 1997), hodnocení krajinného rázu představované Ivanem Vorlem (Vorel & al., 2004) či Jiřím Löwem (Löw & Míchal, 2003). Pro hodnocení území chráněných krajinných oblastí, jež jsou nejtypičtějším příkladem preventivního hodnocení krajinného rázu, byl v roce 2012 v rámci Metodických listů AOPK ČR aktualizován materiál Preventivní hodnocení krajinného rázu, který je od té doby metodickým základem většiny dnes zpracovávaných preventivních hodnocení. Autoři článku představují materiály vycházející z metodického přístupu Ivana Vorla, který zdůrazňuje individuální členění území na principu jeho charakterové a prostorové diferenciace (oblasti a místa krajinného rázu).

2 Různé měřítkové úrovně preventivních hodnocení

Preventivní hodnocení krajinného rázu se zpracovávají v měřítkově i typově rozdílných úlohách (Tab. 1), které představují konkrétní možnosti aplikace §12 na různě velkých územích a v různých měřítcích. Podrobnost těchto materiálů vyplývá z předmětu hodnocení (území kraje, území správního obvodu obce, území chráněné krajinné oblasti, území přírodního parku atd.), úkolu studie a požadovaných výstupů (dokumentů). Zatímco například na úrovni kraje je souvislé pokrytí místy krajinného rázu neúčelné a neefektivní, neboť podrobnost hodnocení místa krajinného rázu je v disproporci s regionálním měřítkem, na úrovni obce s rozšířenou působností či chráněného území je naprosto legitimní (Bukáček, 2010).

Také proto se mapové výstupy úloh preventivních hodnocení krajinného rázu zpracovávají v různých měřítcích, přičemž je nutné brát v potaz, že výstup hodnocení krajinného rázu je platný právě v měřítku, nad kterým vznikl.

Vyhodnocované jevy totiž vznikají (měly by vznikat) vždy nad mapovým podkladem, který má měřítko odpovídající pro jejich smysluplné zachycení a jsou platné a logické pouze v měřítku, ve kterém byly vytvořeny (Štréblová Hronovská & Šlemr, 2014).

Úrovně a obvyklé měřítko různých materiálů ukazuje následující tabulka:

Tab. 1: Příklady úloh různých měřítek preventivního hodnocení krajinného rázu
úroveň hodnoceníobvyklé měřítko mapového výstupupředmět hodnocenípořizovatelúkol studie a možné využití dokumentu (výstupů)
KRAJSKÁ1 : 100 000
1 : 50 000
KRAJKrajský úřad
MHMP
Evropská úmluva o krajině

ÚPP (ÚAP), PÚR, ÚPD (ZÚR, ÚP)

Ochrana přírody a krajiny

Regionální identita, spolupráce mezi kraji, koordinace mezi krajem a ORP

Zhodnocení účelnosti vyhlášených přírodních parků, návrh území vhodných pro vyhlášení parků nových
REGIONÁLNÍ1 : 25 000ORP
(správní obvod obce s rozšířenou působností)
Magistrát
Městský úřad
Obecní úřad
Evropská úmluva o krajině

Podklad pro ÚPP (ÚAP a US) a ÚPD (UP a RP)

Odborný podklad pro vydávání souhlasů a stanovisek dle §12 zákona 114/1992 Sb.pro činnost orgánu ochrany přírody a krajiny při ochraně krajinného rázu
CHKOAOPK ČR
přírodní parkKrajský úřad MHMP
MIKROREGIONÁLNÍ (OBECNÍ)1 : 10 000
1 : 5 000
MĚSTO
OBEC
Magistrát
Městský úřad
Obecní úřad
Odborný podklad pro vydávání souhlasů a stanovisek dle §12 zákona 114/1992 Sb.

Podklad pro územní plán města, podklad při posuzování dalšího využití a změn v území

Odborný podklad pro vyjádření a stanoviska správních a odborných orgánů v oblasti ochrany přírody a krajiny a při pořizování ÚPD, překryvné vrstvy pro ÚP
LOKÁLNÍ (MÍSTNÍ)1 : 1000
1 : 2000
(1 : 500)
LOKALITAMagistrát
Městský úřad
Obecní úřad
Pořizování územních plánů a změn územních plánů

Hodnocení vlivu konkrétních záměrů na krajinný ráz

3 Úlohy na krajské úrovni

Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území – krajinný ráz mezi sledované jevy nezahrnují (Vorel, 2009). Navzdory tomu, že pojem krajinný ráz není v obsahu ÚAP kraje a ZÚR výslovně zakotven, kraje problematiku krajinného rázu zpravidla řeší a to nejenom proto, že péče o charakter krajiny, obraz krajiny a krajinný ráz je de facto ve stavebním zákoně promítnuta, ale také proto, že zpracování problematiky krajinného rázu má zcela praktické cíle, zejména koordinaci mnohem podrobněji zpracovávané ochrany krajinného rázu na územích jednotlivých obcí s rozšířenou působností a ve velkoplošných zvláště chráněných územích (Vorel & Kupka, 2011). Vymezování oblastí krajinného rázu lze totiž ve skutečnosti provádět pouze na úrovni regionální a vyšší, seriózní vymezení oblastí prakticky nelze na úrovni obcí a katastrů díky měřítku provést (Bukáček, 2010).

Obsah a výstupy analytických a koncepčních materiálů k ochraně krajinného rázu na úrovni kraje nejsou legislativně ani metodicky sjednoceny, různé kraje řeší problematiku, co se týká cílů i obsahu, odlišně. Preventivní hodnocení na úrovni kraje se zpracovává jako nezávazný podklad komplexního krajinářského hodnocení. Cílem je především vymezení oblastí a případně míst krajinného rázu na regionální úrovni a vytvoření podkladu pro řešení problematiky ochrany krajinného rázu v nástrojích územního plánování. Jedná se zejména o delimitaci „oblastí krajinného rázu“ a definici jejich přírodní, kulturní a historické charakteristiky jako koordinační materiál pro vymezování oblastí na úrovni obcí s rozšířenou působností. Součástí rozboru jednotlivých oblastí krajinného rázu bývá (může být) i návrh ochranných opatření, sloužících k zachování a ochraně identifikovaných znaků a využitelných jak v činnosti orgánů ochrany přírody na území části kraje, tak v tvorbě a koordinaci ÚPP a ÚPD, kdy má hodnocení vazbu především na Zásady územního rozvoje (ZÚR) v části krajinářského hodnocení, kde mohou být závěry přebírány do závazné části návrhu ZÚR i do jejich odůvodnění.

Příkladem preventivního hodnocení krajinného rázu na krajské úrovni je Generel krajinného rázu Jihočeského kraje (Vorel & al., 2008) Na základě prostorové a charakterové diferenciaci krajiny (Vorel & al., 2004) zde jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu ve dvou úrovních. Jedná se o obecně platné podmínky ochrany krajinného rázu venkovského prostoru (mimo suburbánní a aglomerační území a mimo rozvojové oblasti a osy) a o podrobnější cíle a podmínky ochrany krajinného rázu pro jednotlivé vymezené oblasti krajinného rázu, a to na základě identifikovaných a klasifikovaných znaků krajinného rázu těchto oblastí.

Obr. 1: Schéma oblastí KR (charakteristické krajinné prostory) na území Jihočeského kraje. (ke stažení: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)Obr. 2: Schéma míst KR (charakteristické krajinné prostory) na území Jihočeského kraje. (ke stažení: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)Obr. 1 a 2: Schéma oblastí a míst KR (charakteristické krajinné prostory) na území Jihočeského kraje.
(ke stažení: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)
Obr. 3: Schéma území se zvýšenou ochranou krajinného rázu v Jihočeském kraji. (ke stažení: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)
Obr. 3: Schéma území se zvýšenou ochranou krajinného rázu v Jihočeském kraji. (ke stažení:
http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)

Pro účely územně analytických podkladů obcí (jev 18) nelze rozčlenit celé území kraje na místa krajinného rázu, která by pokryla celé hodnocené území. Takováto podrobnost by nebyla účelná a dostávala by se z krajského do regionálního měřítka obcí. Taková podrobnost je možná až na úrovni obce s rozšířenou působností, velkoplošného zvláště chráněného území či přírodního parku. V rámci oblastí jsou alespoň vymezeny soubory míst krajinného rázu, které tvoří tzv. charakteristické krajinné prostory. Tyto krajinné segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území kraje, nýbrž pouze jeho nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem, jež představují v rámci oblastí území cenné soustředěností znaků krajinného rázu a výrazností vizuálně vnímaných hodnot krajinné scény (Vorel & Kupka, 2011). Tato území lze pojmout jako specifická místa krajinného rázu ve smyslu reprezentativních prostorů určitého krajinného typu (Bukáček, 2010). Pro tato území jsou také stanovena specifická ochranná opatření k zachování nejvýraznějších znaků (případně jsou chráněna v rámci přírodních parků).

Aby bylo zřejmé, kde je v rámci území kraje chráněn krajinný ráz zvláště přísně, jsou superpozicí charakteristických krajinných prostorů, přírodních parků, krajinných památkových zón a VZCHÚ vymezena území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Jedná se o informativní vrstvu, která říká, které území je nějakým způsobem chráněno nebo kde je přítomnost výrazných znaků a hodnot krajinného rázu je nesporná.

Specifika preventivního hodnocení platná pro úlohy na krajské úrovni ukazuje následující tabulka. Vychází z úloh, na kterých se autoři podíleli (Kupka, 2009; Kupka, 2010; Vorel & Kupka, 2011):

Tab. 2: Specifikace obsahu preventivního hodnocení krajinného rázu v typu úloh na úrovni kraje
Postup řešení prezentovaných hodnocení Jihočeského (2009) a Středočeského kraje (2008, 2009)ÚROVNĚ OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
1. úroveň ochranných opatření2. úroveň ochranných opatřeníDalší identifikovatelné jevy jako údaje pro ÚAP
Oblast krajinného rázuCharakteristický krajinný prostor (místo kraj. rázu)Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu
1 – delimitace oblastí krajinného rázu (prostorová a charakterová diferenciace území)Zásady ochrany krajinného rázu obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny či územně plánovací činnost.Specifická ochranná opatření k zachování nejvýraznějších znaků charakteristických krajinných prostorůÚzemí s požadavkem zvýšené ochrany krajinného rázu vymezené superpozicí charakteristických krajinných prostorů, přírodních parků, krajinných památkových a velkoplošných chráněných území.
2 – delimitace charakteristických krajinných prostorů (na úrovni souboru míst krajinného rázu)
3 – identifikace a klasifikace znaků přírodní, kulturní, historické a vizuální charakteristiky krajinného rázu pro jednotlivé oblasti krajinného rázu
4 – stanovení ochranných opatření z hlediska ochrany krajinného rázu pro jednotlivé oblasti krajinného rázu
5 – stanovení výrazných znaků krajinného rázu jednotlivých charakteristických krajinných prostorů, definice ochranných opatření z hlediska ochrany krajinného rázu

Výstupy preventivních hodnocení krajinného rázu krajů (generelu krajinného rázu) jsou obvykle zveřejněny na webových stránkách příslušných krajských úřadů v rámci územně plánovacích podkladů (pokud jsou na úrovni kraje zpracované).

4 Úlohy na regionální úrovni (CHKO, přírodní park, ORP)

Preventivní hodnocení krajinného rázu na úrovni chráněných krajinných oblastí či přírodních parků patří snad k nejčastějšímu typu hodnocení, se kterými se v praxi setkáváme. Zpracovává se jako pomocný podklad pro činnost SCHKO a jiných orgánů ochrany přírody, zejména při vydávání souhlasů podle §12 a §44 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, při tvorbě plánů péče o CHKO, stanovení odstupňované ochrany krajinného rázu, rámcových podmínek pro zamýšlené zásahy do krajinného rázu a podobně (Kosejk & Heinzelová, 2010).

Protože se jedná o rozlehlá a různorodá území, je plošná regulace výstavby v celé CHKO či přírodním parku značně problematická a leckdy zbytečně přísná. Z této různorodosti vyplývá požadavek na diferencovanou ochranu a regulaci budoucí zástavby. Nelze stejně přísně regulovat ve zcela rozdílně hodnotných lokalitách, ač v rámci jedné CHKO či přírodního parku. V osadách, kde se žádné tradiční znaky architektury či urbanistické struktury nedochovaly, nebo kde se zástavba vizuálně téměř neuplatňuje, jsou striktní vzhledové konvence zbytečně omezující, neboť chrání neexistující hodnoty. Principem hodnocení krajinného rázu a následné regulace eventuální budoucí zástavby je tedy prostorová a charakterová diferenciace řešeného území, delimitace pásem odstupňované ochrany a následně posouzení rozvojových možností pro jednotlivá sídla. Pokus o diferencovaný přístup k usměrnění budoucí zástavby na základě evaluace znaků krajinného rázu je učiněn právě v rámci preventivních hodnocení (Vorel & al., 2009). Praxe poslední let ukazuje na výhody takového vyhodnocení celého chráněného území z hlediska krajinného rázu (Vorel & Kupka, 2011). Správy CHKO tak mají k dispozici – mj. právě v rámci studií preventivního hodnocení krajinného rázu – podrobné informace o tom, které části krajiny jsou krajinářsky cennější či která sídla mají lépe zachovanou urbanistickou strukturu, a takové informace mohou poskytnout stavebníkům či jako podklady pro pořízení územně plánovací dokumentace (Mikeš, 2014). Investoři s využitím studií preventivního hodnocení krajinného rázu získávají informace o možnostech výstavby v řešeném území a podle toho mohou upravit svůj záměr, aniž by investovali do projektu, který bude v daném území z hlediska ochrany krajinného rázu nepřijatelný (Kosejk & Heinzelová, 2010).

S rovinou hodnocení krajinného rázu obcí s rozšířenou působností se v souvislosti s územně analytickými podklady setkáváme stále častěji. Pokud však má být vymezení oblastí smysluplné, měly by vzájemně navazovat na hranicích jednotlivých obcí s rozšířenou působností a měly by vyjadřovat podobné atributy krajiny. Právě k tomu je vhodné vymezování oblastí krajinného rázu koordinovat na úrovni kraje. Místa krajinného rázu na území obcí s rozšířenou působností se již vymezují mnohem podrobněji, než je tomu na území kraje. Zpravidla pokrývají celé území a vedle identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu rovněž stanovují ochranné podmínky. Nejedná se již o znaky a podmínky na krajské úrovni, jako je tomu u oblastí vymezených na úrovni kraje, ale o znaky a podmínky regionální, zpracované na základě podrobného preventivního hodnocení území.

Specifika preventivního hodnocení platná pro úlohy na regionální úrovni (CHKO, NP, PPa, ORP) ukazuje následující tabulka (Tab. 3). Nutno však zdůraznit, že se jedná o velmi různorodá území (charakteristický reliéf, podíl lesních a travních porostů, dochovanost historického osídlení, hospodářské využití atd.), proto je nutné v rámci hodnocení obecný postup podle konkrétních podmínek území modifikovat.

Tabulka zobecňuje poznatky z hodnocení, na kterých se autoři podíleli (více Vorel & al., 2007; Vorel & al., 2009; Kupka, 2009; Kupka & al., 2009; Kupka, 2010; Vorel & Kupka, 2011):

Tab. 3: Specifika obsahu preventivního hodnocení platná pro úlohy na regionální úrovni (CHKO, NP, PPa, ORP)
Postup řešení prezentovaných hodnocení území
Dokeska (2007),
Českého lesa (2007),
Českého krasu (2008),
Kokořínska (2008),
Třinecka (2008),
Broumovska (2010)
a Jeseníků (2011)
OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU
3úrovňová ochrana krajinného rázu
1. úroveň
ochranných opatření
2. úroveň
ochranných opatření
3. úroveň
ochranných opatření
Oblast krajinného rázu
(ObKR)
Místo krajinného rázu
(MKR)*
Lokalita se zástavbou
(LOsZ) ***
Vizuálně otevřený segment krajiny
(VOSK)***
1 – delimitace oblastí krajinného rázu (prostorová a charakterová diferenciace území)Zařazení do pásem / kategorií
(typologické členění)
Individuální zásady ochrany krajinného rázu pro jednotlivé oblasti krajinného rázu obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny či územně plánovací činnost vycházející z identifikace a klasifikace hlavních znaků krajinného rázu v oblasti krajinného rázu.PÁSMO 1
území s vysokým (nejvyšším**) stupněm ochrany krajinného rázu
I. kategorie****
2 – delimitace míst krajinného rázu (prostorová a charakterová diferenciace území)II. kategorie****
3 – identifikace a klasifikace znaků přírodní, kulturní, historické a vizuální charakteristiky krajinného rázu pro jednotlivé oblasti a pro jednotlivá místa krajinného rázuPÁSMO 2
území se zvýšeným (vysokým**) stupněm ochrany krajinného rázu
III. kategorie****
4 – stanovení ochranných opatření z hlediska ochrany krajinného rázu pro jednotlivé oblasti a pro jednotlivá místa krajinného rázuPÁSMO 3
území se základním (zvýšeným**) stupněm ochrany krajinného rázu
IV. kategorie****
Individuální podmínky ochrany
Individuální zásady ochrany krajinného rázu pro jednotlivá místa krajinného rázu vycházející z identifikace a klasifikace hlavních znaků krajinného rázu v místě krajinného rázu.Individuální zásady ochrany krajinného rázu pro jednotlivé lokality se zástavbou apod.
5 – delimitace pásem odstupňované ochrany krajinného rázu a stanovení ochranných opatření pro jednotlivá pásma
*    Ochranné podmínky pro úroveň míst krajinného rázu se vztahují k míře vlivu konkrétních záměrů na krajinný ráz zjištěné v aktuálním      (případovém) posouzení konkrétních záměrů z hlediska ochrany krajinného rázu
**   Na celém území CHKO a PPa (příp. NP) je zvýšená ochrana krajinného rázu, tj. kategorie jsou přísnější než na nechráněném území, kde       se objevuje i úroveň základní ochrany.
***  Podrobná diferenciace území záleží na specifických vlastnostech krajiny a cílech hodnocení.
**** Pro jednotlivé kategorie jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu (regulativy).
Obr 4. a 5.: CHKO BROUMOVSKO – schéma odstupňované ochrany krajinného rázu – II. úroveň ochrany – krajinné prostory (KP) a III. úroveň ochrany krajinného rázu – kategorizace sídel (LOsZ), (K. ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ)
Obr 4. a 5.: CHKO BROUMOVSKO – schéma odstupňované ochrany krajinného rázu – II. úroveň ochrany – krajinné prostory (KP) a III. úroveň ochrany krajinného rázu – kategorizace sídel (LOsZ), (K. ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ)
Obr 6. a 7.: CHKO ČESKÝ KRAS – schéma odstupňované ochrany krajinného rázu – II. úroveň ochrany – krajinné prostory (KP) a III. úroveň ochrany krajinného rázu – kategorizace sídel (LOsZ), (K. ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ)
Obr 6. a 7.: CHKO ČESKÝ KRAS – schéma odstupňované ochrany krajinného rázu – II. úroveň ochrany – krajinné prostory (KP) a III. úroveň ochrany krajinného rázu – kategorizace sídel (LOsZ), (K. ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ)

Výstupy těchto hodnocení jsou k dispozici na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, pro CHKO na správách chráněných krajinných oblastí, pro přírodní parky na krajských úřadech, případně na jejich webových stránkách.

5 Závěr

Orientaci v problematice ochrany krajinného rázu mohou projektantům a investorům nabídnout četné dostupné materiály a metodické postupy, které poskytují informace o hodnotách krajiny, podmínkách ochrany a otázkách přizpůsobení se rázu krajiny. Tyto dokumenty rovněž umožňují předvídat požadavky orgánů ochrany přírody a krajiny, které se budou k různým investičním záměrům v rámci územních či stavebních řízení závazně vyjadřovat. Nejvýznamnějším dokumentem obsahujícím požadavky na ochranu krajinného rázu území je tzv. preventivní hodnocení, které dává množství informací o hodnotách krajiny a jejich ochraně, a to především na územích velkoplošných zvláště chráněných území či přírodních parků, ale i správních území obcí s rozšířenou působností či na úrovni krajů.

Příklady konkrétních regulativů z hlediska ochrany krajinného rázu vzhledem k výstavbě budou pojednány příště.

Práce, ze kterých článek vychází:

Krajská úroveň

  1. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & SKLENIČKA, P. & al. Studie vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje. 2008. (dostupné na: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie)
  2. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & SKLENIČKA, P. & al. Studie vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje (2. část). 2009 (dostupné na: http://www.kr-stredocesky.cz/web/zivotni-prostredi/priroda-studie).
  3. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & SKLENIČKA, P. & VYHNÁLEK, V. Generel krajinného rázu Jihočeského kraje. 2009. (dostupné na: http://up.kraj-jihocesky.cz/?generel-krajinneho-razu-jihoceskeho-kraje)

Regionální úroveň

  1. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. Preventivní hodnocení území Dokeska z hlediska krajinného rázu. 2007.
  2. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & VORLOVÁ, J. Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Český les, 2007.
  3. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & al. Třinecko – studie vyhodnocení krajinného rázu dle §12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, údaje pro územně analytické podklady dle vyhlášky 500/2006 Sb. na území ORP Třinec. 2008.
  4. VOREL, I. & VORLOVÁ, J. & KUPKA, J. & KIBIC, K. & HRONOVSKÁ, K. & al. Preventivní hodnocení území CHKO Český kras z hlediska krajinného rázu. 2008.
    (dostupné na: http://ceskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/hodnoceni-krajinneho-razu)
  5. VOREL, I. & VORLOVÁ, J. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & al. Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Kokořínsko. 2008.
  6. VOREL, I. & VORLOVÁ, J. & KUPKA, J. & ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ, K. & al. Preventivní hodnocení území CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu. 2010.
    (dostupné na: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/veci-uredni-spravni-agenda/spravni-agenda/stavebni-cinnost)
  7. VOREL, I. & KUPKA, J. & ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ, K. & al. Preventivní hodnocení krajinného rázu území CHKO Jeseníky. 2011. (dostupné na: http://jeseniky.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/krajinny-raz-a-vystavba)

Lokální úroveň

  1. VOREL, I. & KUPKA, J. & ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ, K. & ŠVECOVÁ, S. Preventivní hodnocení krajinného rázu v Plzni. 2014.

Literatura

  • 1. AOPK ČR. Preventivní hodnocení krajinného rázu. In Metodické listy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, č. 8.2, září 2012.
  • 2. BUKÁČEK, R. & MATĚJKA, P. & al. Metodický podklad hodnocení krajinného rázu v chráněných krajinných oblastech (metodika). Praha: SCHKO ČR, 1997.
  • 3. BUKÁČEK, R. Metodika preventivního hodnocení krajinného rázu, verze 2. In Aktuální otázky ochrany krajinného rázu. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2010, s. 52–66. ISBN 978-80-01-04537-4.
  • 4. Evropská úmluva o krajině, European Landscape Convention CETS No. 176 (v ČR publikována jako 13/2005 Sb. m. s.)
  • 5. KOSEJK, J. & HEINZELOVÁ, H. Studie preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO a některé další činnosti AOPK ČR v oblasti ochrany krajiny In Aktuální otázky ochrany krajinného rázu. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2010, s. 5–9. ISBN 978-80-01-04537-4.
  • 6. KUPKA, J. Regionální rozdíly – důležitý znak kulturně historické charakteristiky krajinného rázu. In Regiony – časoprostorové průsečíky? 1. vyd. Opera instituti historici Pragae, Vol. 21. Praha, 2009. s. 38–46, ISBN 978-80-7286-129-3.
  • 7. KUPKA, J. Historická krajina a institut krajinného rázu. Historická geografie / Historical geography 35/1. 2009, s. 7–26. ISSN 0323-0988.
  • 8. KUPKA, J. Krajiny kulturní a historické. Vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2010. 180 s. ISBN 978-80-01-04653-1.
  • 9. KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K. & VOREL, I. Vyhodnocení krajinného rázu ORP Třinec – údaje pro ÚAP a tříúrovňový podklad pro ochranu krajinného rázu. In Aktuální otázky ochrany krajinného rázu 2009. 1. vyd. Praha: Centrum pro krajinu. s. 20–24. ISBN 978-80-903206-0-4.
  • 10. LÖW, J. & MÍCHAL, I. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec n. Č. lesy: Lesnická práce, 2003. 552 s. ISBN 80-86386-27-9.
  • 11. MÍCHAL, I. (ed.) & al. Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. Praha: AOPK ČR, 1999 (uloženo na MŽP ČR)
  • 12. MIKEŠ, V. Aktuální metodika preventivního hodnocení krajinného rázu pro CHKO a její vazba na územní plánování. In Ochrana kulturní krajiny – hledání cílů, možností a pravidel. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2013, s. 85–93. ISBN 978-80-01-05391-1
  • 13. MIKEŠ, V. Krajinný ráz – předmět ochrany CHKO. In Osobitost kulturní krajiny – od rozpoznání k ochraně. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2014, s. 127–142. ISBN 978-80-01-05607-3
  • 14. ŠTRÉBLOVÁ HRONOVSKÁ, K. & ŠLEMR, J.: Krajinný ráz a jeho interpretace z grafických výstupů. In Osobitost kulturní krajiny. Od rozpoznání k ochraně. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2014, s. 167–173. ISBN 978-80-01-05607-3.
  • 15. VOREL, I. Krajinný ráz území kraje a vztah k výsledkům preventivních hodnocení území obcí a velkoplošných ZCHÚ. In Aktuální otázky ochrany krajinného rázu 2009. 1. vyd. Praha: Centrum pro krajinu. s. 9–13. ISBN 978-80-903206-0-4.
  • 16. VOREL, I. & BUKÁČEK, R. & MATĚJKA, P. & CULEK, M. & SKLENIČKA, P. Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Praha: České vysoké učení technické, 2004. ISBN 80-903206-3-5
  • 17. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K.: Preventivní hodnocení krajinného rázu jako podklad k usměrnění stavební činnosti v CHKO a přírodních parcích. In Aktuální problémy ochrany krajinného rázu 2007. Praha: Centrum pro krajinu, 2008, s. 74–81. ISBN 978-80-903206-9-7.
  • 18. VOREL, I. & KUPKA, J. & HRONOVSKÁ, K.: Landscape character assessment at the regional level. Journal of Landscape Studies. 2009, vol. 2, no. 1, p. 17–25. ISSN 1802-4416.
  • 19. VOREL, I. & KUPKA, J. Krajinný ráz. Identifikace a hodnocení. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011. 148 s. ISBN 978-80-01-04766-8.
 
Komentář recenzenta Ing. Vladimír Mikeš, AOPK ČR, vedoucí Oddělení ochrany krajiny

Článek obsahově navazuje na předchozí text stejných autorů o výstavbě ve vztahu k ochraně krajinného ráz, který byl publikován rovněž v letošním roce. Aktuální článek je věnován užší problematice preventivního hodnocení krajinného rázu, které slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny na různých úrovních z hlediska velikosti řešeného území, resp. z hlediska správního členění území České republiky a dalších kritérií.
Rozdělení úlohy preventivního hodnocení krajinného rázu na jednotlivé úrovně přispívá ke bližšímu pochopení dané problematiky, s tím, že vysvětlení základních pojmů již bylo podáno v předchozím článku. Zároveň se v tomto pojetí tématu skrývá drobné úskalí, spočívající v tom, že v některých případech se jednotlivé úrovně prolínají. Administrativní členění území České republiky na jednotlivé kraje, které jsou dále rozčleněny na správní území obcí s rozšířenou působností, a ta dále na území jednotlivých obcí, představuje srozumitelnou hierarchii. Mírně problematicky však působí používání pojmu „region“, „regionální“ pro úroveň území obce s rozšířenou působností a pro území např. chráněné oblasti či přírodního parku. Vzhledem k tomu, že se běžně používá pojmu „region“ také ve smyslu „kraj“, je třeba chápat úrovně popisované v článku jako pracovní, sloužící k vysvětlení nutnosti využívat odpovídající měřítko a podrobnost té které dokumentace. Některá velkoplošná zvláště chráněná území i přírodní parky se nacházejí na území více krajů a také jsou z hlediska rozlohy velmi různorodé (viz např. srovnání velikosti CHKO Český kras a CHKO Jeseníky, abychom se drželi příkladů z textu či z literatury k článku). Přes veškerou snahu autorů o srozumitelné podání problematiky mohou některé pasáže článku působit z hlediska běžných stavebníků jako poněkud vzdálené od praxe povolování konkrétních záměrů. To se týká např. vymezování oblastí krajinného rázu na krajské úrovni. Takový postup má svoji logiku, která je v článku zdůvodněna, avšak z hlediska platného znění vyhlášky č. 500/2006 Sb. jde stále o jev územně analytických podkladů obcí, nikoli krajů. Přístup krajských úřadů se v otázce koncepčního přístupu k ochraně krajinného rázu značně liší. Popisovaný příklad Jihočeského kraje s vymezenými oblastmi krajinného rázu a s částmi území se zvýšenou ochranou krajinného rázu může sloužit jako inspirace pro další krajské úřady, ale celkově není zatím problematika legislativně dořešena, aby tak mohlo dojít ke sjednocení obdobného přístupu i na území ostatních krajů. V obdobném stavu je rovněž implementace zásad Evropské úmluvy o krajině do zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Z hlediska komplexního pojetí tématu preventivního hodnocení krajinného rázu je nicméně logické, že článek zmiňuje i koncepční a metodické záležitosti přesahující rámec běžné úřední praxe.
Závěrečná část článku je věnována preventivnímu hodnocení krajinného rázu na úrovni obcí s rozšířenou působností, velkoplošných zvláště chráněných území a přírodních parků. Na této úrovni již preventivní hodnocení krajinného rázu obsahuje konkrétní podmínky ochrany krajinného rázu, které lze převzít v rámci územně analytických podkladů do územních plánů obcí, jichž se pak musí držet stavebníci a investoři se svými záměry. Celkově článek dobře shrnuje aktuální stav dané problematiky a ukazuje, že se v ní autoři pohybují s jistotou – získanou díky práci na řadě preventivních hodnocení krajinného rázu pro různé typy území. Citovaná literatura je pro dané účely zcela dostatečná. Článek obsahuje přehledné mapové ilustrace, k větší čtenářské atraktivnosti by jistě přispělo zařazení nějakých konkrétních příkladů z pozice stavebníka či projektanta, který by rád využil informace z preventivního hodnocení krajinného rázu pro konkrétní záměr. V závěru článku je naznačeno, že tyto informace budou obsaženy v navazujícím textu.
Závěrem si dovolím pouze jedno upozornění, které se týká informace v článku o metodických listech AOPK ČR k preventivnímu hodnocení krajinného rázu. Tyto metodické listy vznikly již v roce 2008 a v roce 2012 byly pouze aktualizovány za účelem lepší adaptace na jevy č. 17 a 18 územně analytických podkladů obcí. V současné době probíhají metodické listy opět aktualizací, ale pouze s ohledem na vnitřní organizační změny v AOPK ČR. Zmíněnou nepřesnost však nelze vyčítat autorům článku, neboť metodické listy vznikají zejména pro vnitřní potřebu AOPK ČR. Článek doporučuji publikovat.

English Synopsis

The landscape character protection may bring some limitations either for large construction intents or even for the architecture of individual buildings, while it is applied also outside protected areas. The knowledge of some documents regarding the protection of the landscape and nature, mainly the preventive evaluation of the landscape character works, may be useful for architects, construction companies or for investors. The general conditions for landscape character protection with the respect to the possible construction intents or to the changes in the landscape usage are mentioned in these documents. The article represents different types of the preventive evaluation of the landscape character, which are elaborated in different scales, different details, for different purposes and with differentially usable information for the future constructions. The article is built upon the particular evaluation works, which were contributed by the authors of this article.

 
 
Reklama