Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Spotřeba plynu v 1. pololetí klesla o 1,8 %

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil statistické zprávy o provozu plynárenské soustavy za 1. pololetí. Podobně jako u elektroenergetiky, také v plynárenství byl patrný meziroční pokles spotřeby.

Skutečná spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v 1. čtvrtletí (Q1) letošního roku 3,11 mld. m3, což oproti stejnému období loňského roku představuje pokles o 0,6 %. Spotřebu zemního plynu však výrazně ovlivňují venkovní teploty, které byly ve sledovaném období o 2,1 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Přepočtená spotřeba vzhledem k dlouhodobému teplotnímu normálu proto meziročně klesla méně, o 0,3 %.

K výraznějšímu propadu spotřeby došlo ve 2. čtvrtletí (Q2), kdy se skutečná spotřeba zemního plynu snížila na 1,47 mld. m3. Meziročně tak objem spotřebovaného zemního plynu klesl o 4,2 %. Vzhledem k teplotám, které se ve 2. čtvrtletí pohybovaly o 0,5 °C pod dlouhodobým teplotním normálem, se ale přepočtená spotřeba snížila ještě výrazněji.

„Meziroční propad spotřeby jsme letos zaznamenali u elektřiny i zemního plynu. Dopad pandemie COVID-19 byl patrný především ve druhém čtvrtletí. Od dubna do června klesla spotřeba elektřiny oproti minulému roku bezmála o desetinu a spotřeba zemního plynu, pokud ji očistíme od teplotních vlivů, se snížila o osm procent. V obou případech byl propad nejvýraznější v měsících dubnu a květnu, zatímco v červnu se již spotřeba blížila běžným hodnotám,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

K poklesu spotřeby zemního plynu došlo napříč republikou, na všech třech distribučních územích. Při porovnání krajů spotřeba meziročně vzrostla pouze ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí, ve Zlínském kraji ve 2. čtvrtletí a v Ústeckém kraji v obou čtvrtletích. Výrazný vliv na celkovou spotřebu České republiky měla také paroplynová elektrárna Počerady II, jejíž výroba meziročně vzrostla za celé 1. pololetí.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků zůstávají největší skupinou velkoodběratelé (Q1 39,6 %, Q2 57,2 %), následují domácnosti (Q1 31,6 %, Q2 20,4 %), podnikatelé-maloodběratelé (Q1 16,6 %, Q2 10,1 %) a střední odběratelé (Q1 9,9 %, Q2 8,6 %).

 
 
Reklama