Změny v občanském zákoníku - vlastnictví pozemku a stavby

Jakákoli stavba na pozemku prováděná po 1. 1. 2014 bude součástí tohoto pozemku. Výjimku tvoří pouze stavby dočasné a inženýrské sítě (jmenovitě vodovody, kanalizace, energetické či jiné vedení). Dílo prováděné na pozemku objednatele tak ve většině případů nezůstane ve vlastnictví zhotovitele. Podrobnosti v článku Nový občanský zákoník I, stavba jako předmět díla

Pokud však stavba i pozemek náleží jedinému vlastníkovi, dnem účinnosti nového zákoníku stavba přestává být samostatným předmětem transakcí a stává se součástí pozemku. Cílem nového znění zákona je tedy především spojení pozemků a staveb do jednoho celku.
Zákonná předkupní opatření lze však vnímat i jako určitou formu ochrany zájmů vlastníků nemovitostí. Snižuje pravděpodobnost, že by se pozemky pod jejich nemovitostmi dostaly do rukou jiných majitelů s jinými zájmy.

Pokud jsou stavba a pozemek v rukou různých vlastníků, nový občanský zákoník (NOZ) předpokládá zřízení vzájemných předkupních práv.

§ 3054 nového občanského zákoníku
• Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
§ 3055 nového občanského zákoníku
• Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

Nový občanský zákoník (NOZ) klade mnohem větší důraz na odpovědnost stran smlouvy, tedy umožňuje se ve smlouvě odchýlit od textu zákona a sjednat si řešení velké většiny otázek jinak. NOZ např. i umožňuje, aby vlastníkem stavby byla osoba odlišná od vlastníka pozemku.