Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

RHEINZINK News 10/2010

Mezi nejčastější dotazy patří ty, které se týkají správného návrhu střešní skladby u střech s kovovou krytinou na dvojitou stojatou drážku, což je nejpoužívanější technika krytí u tohoto druhu krytiny.

V rámci technického poradenství RHEINZINK se snažíme působit na investory, aby zohledňovali všechny funkční části střechy. Dotazů k tomuto tématu se objevuje stále dost.

Proč je kladen takový důraz na správnou volbu střešní skladby?
Střechy, které se používají v náročných podmínkách a bez správně navržené střešní skladby, nemohou stoprocentně plnit svoji funkci. Náročnými podmínkami se rozumí technické parametry střechy (nízké sklony, složité tvary) a samozřejmě i umístění objektů do klimaticky namáhaných lokalit (horké oblasti). To jsou právě oblasti, kde se nejvíce uplatňují střechy z titanzinku RHEINZINK pro své vysoké estetické a užitné vlastnosti.
Střechy jsou navíc použity v mnoha případech u zateplených objektů a střešní skladba je tedy na rozhraní vnitřního a vnějšího prostředí. Správným návrhem se snažíme řídit pohyb vlhkosti v konstrukci, aby nedošlo k jejímu nevhodnému kontaktu s jinými materiály, které by tak ztratily svoji funkci (tepelná izolace) nebo mohly být poškozeny (krovy, bednění – hniloba a plísně).

Mezi základní funkce střešní skladby patří mimo jiné tyto:
  • tepelně izolační – zajištění minimálně normativní tloušťky tepelné izolace, která zabraňuje unikání tepla z budovy. Správný návrh má hlavní podíl na snižování energetických ztrát.
  • odvětrání – konstrukční opatření ve formě vzduchové mezery pro odvětrání a řízení pohybu vlhkosti ve střešní skladbě
  • pojistně hydroizolační – odvod vody pronikající krytinou např. při tání zledovatělých střešních ploch nebo z důvodů netěsností či jiných stavebně fyzikálních vad projektu.
Jaké skladby se nejčastěji navrhují a v jakém složení?<
Skladby větrané s nevětranými nosnými prvky se navrhují nejčastěji. Nosné prvky (krokve) jsou překryty kontaktní difúzní fólií, pod níž je tepelná izolace na plnou výšku krokví. Přes fólii jsou umístěny kontralatě, určující výšku větrané vzduchové mezery. Dále je položeno bednění a na něj přímo krytina.
1. konstrukce podhledu nebo stropu (sádrokarton apod.)
2. vzduchotěsně provedená parozábrana, kde rd závisí na délce krokví, min. však ≥ 2 m parozábrana přiléhá na desky vytvářející letní tepelnou ochranu
3. krokve
4. tepelná izolace na plnou výšku krokve
5. kontaktní difúzní fólie (rd< 0,02 m)
6. kontralatě na výšku větrané mezery
7. větraná vzduchová mezera s výškou podle sklonu
8. bednění z prken tloušťka 24 mm/ max. šířka 140 mm
9. krytina na dvojitou stojatou drážku např. RHEINZINK - tloušťka 0,7 mm, rozvin 670 mm

Skladby větrané s větranými nosnými prvky
jsou další alternativní skladbou. To znamená, že větraná mezera je pod bedněním, které spočívá přímo na krokvích. Jako pojistná hydroizolace se použije tzv. strukturní oddělovací vrstva, což je kombinace strukturní rohože (polypropylenová vlákna o výšce 8 mm) a kontaktní difúzní fólie s rd< 0,02 m. Strukturní oddělovací vrstva je položena přímo na bednění pod krytinou. Jaké parametry by měla mít větraná vzduchová mezera?
Ve zvláštních případech může být střecha provětrávána příčně. To znamená od okapnice k okapnici, až do sklonu střechy 10º, při zachování výšky vzduchové mezery 100 mm a šířce budovy do 12 m.

Jaký je průběh větrané vzduchové mezery?
Vzduchová mezera začíná nasávací štěrbinou. Ta je nejčastěji umístěna pod okapní hranou za žlabem. Štěrbina musí být dostatečně chráněna proti zafukování vody a sněhu a zároveň proti zalétání hmyzu. Štěrbina je chráněna vhodně zvoleným tvarem okapního plechu a dále se celá šířka otvoru chrání pomocí děrovaného plechu RHEINZINK Aero 46 s propustností 46% nebo nejlépe RHEINZINK Aero 63 Tahokov s propustností vzduchu 63 %.
Na druhém konci vzduchová mezera ústí do hřebene střechy, kde je detail volen podle typu střechy. U sedlových střech se řeší pomocí odvětraného hřebenáče, jehož parametry jsou dány sklonem střechy. Zvláště v horských oblastech musí být provedena důsledná ochrana proti zafukování sněhu. Provedení lze individuálně navrhnout hlavně u složitějších střech.

Co rozumíme pod termínem „dodatečné opatření“?
Jde o opatření související se zabezpečením krytiny proti zatečení u střech realizovaných na dvojitou stojatou drážku. Riziko hrozí u střech s malým sklonem nebo v oblastech bohatých na sníh, v době, kdy je střecha zaledovaná nebo na ní leží větší množství sněhu. Při odtávání vznikají lokální jezírka z roztátého sněhu, ve kterých se tekoucí voda mění na stojatou. Pokud stojatá voda působí po delší dobu na drážky, může se jimi po nějakém čase dostat ve formě kapek do podstřešního prostoru. Doporučená opatření spočívají v utěsnění drážek a v použití vhodné formy pojistné hydroizolace. Opatření se týká střech se sklonem 5º-7º a v oblastech bohatých na sníh u střech do sklonu 20º. Pro střechy nad 20º dodržujeme pravidlo, že těsníme drážky min. 2 m od obvodové zdi směrem do střechy.

Jaké jsou nejčastější chyby při návrhu střešní skladby?
U skladeb je nejčastěji podceňována výška vzduchové mezery. Výška mezery je důležitá hlavně u malých sklonů, kde proudění vzduchu není tak intenzivní a musí být vytvořen dostatečný objem vzduchu pro pojmutí vlhkosti. Při malé výšce je objem vzduchu nedostatečný a vlhkost může zkondenzovat na přilehlých konstrukcích.
Další chyby můžeme hledat v podceňování technických parametrů použitých materiálů a ve výběru nevhodných detailů.

Tento článek může obsahovat jen ty nejzákladnější informace a měl by je nejen zopakovat, ale navodit i zamyšlení, co všechno je potřeba zohlednit při řešení střechy s kovovou krytinou. I když tzv. celofalcovaná střecha budí dojem celistvé nepropustné kompaktní hmoty, řešení střešní skladby musí být stejné jako pro jiné druhy krytin. Skladba hlavně podporuje fungování střechy ve vztahu k užívání vnitřního zatepleného prostoru a to je pro všechny objekty stejné.

Autor: Ing. Martin Link, RHEINZINK ČR s.r.o.
 
 
Reklama