Překonána hranice jednoho gigawattu

Podle informací Energetického regulačního úřadu přesáhl k 8. 11. 2010 instalovaný výkon fotovoltaických elektráren 1 GWp. Zda je tato informace pozitivní nebo negativní je otázka. Propagátoři fotovoltaiky stejně jako firmy, které se v oboru pohybují delší dobu, vyjadřují spíše obavy. Panuje obecná shoda, že tak rychlý rozvoj ohrožuje stabilitu oboru v České republice. Zda je uvedená hodnota přiměřená podmínkám České republiky a zda opravdu tak dramaticky přispěje ke zdražování elektřiny, jsou další otázky, o nichž se v současnosti v médiích intenzivně diskutuje, a jimž bude věnována pozornost v rámci České fotovoltaické konference a výstavy, jejíž 5. ročník proběhne ve dnech 10. až 13. listopadu 2010 na výstavišti BVV v Brně.

Prudký rozvoj fotovoltaických elektráren vyvolává závist těch, kdo díky sérii legislativních změn, do fotovoltaiky investovat nestihli nebo z nějakého důvodu investovat nemohou. Tyto postoje jsou podporovány těmi, jimž fotovoltaika a celkově obnovitelné zdroje berou jejich jistotu nepostradatelnosti. Téma je zneužíváno politicky. I v Senátu opakovaně zaznělo upozornění ve smyslu: „Buďme zvlášť ostražití, až nám zase někdo bude vnucovat něco zeleného.“ Za současné situace však spíše hrozí, že s vaničkou bude vylito i dítě, a že nám budou vnucována řešení, jejichž přínos pro obyvatele tohoto státu je pochybný.

Jedná se například o tzv. rekonstrukci elektrárny Prunéřov, výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Temelín, nebo nová vedení VVN na Vysočině a v Jeseníkách. Vliv nových bloků v Temelíně na cenu silové elektřiny je nulový. Nová vedení VVN pouze zvýší náklady na regulovanou část ceny elektřiny. Budování těchto vedení je vydáváno za příspěvek k rozvoji sítí v souvislosti s vyšším podílem OZE. Ve skutečnosti je jejich budování vyvoláno plány na výstavbu nových bloků v Temelíně. Pro obnovitelné zdroje jsou tato vedení zbytečná.

Mediální hysterii a následující legislativní smršť spustil ČEPS, který na jaře požádal distribuční společnosti, aby pozastavily vydávání souhlasných stanovisek k žádostem o rezervaci výkonu pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Žádost byla zdůvodněna ohrožením elektrizační soustavy v případě, že by všechny projekty, které již získaly souhlasné stanovisko, byly realizovány. Distribuční společnosti žádosti ČEPS vyhověly – začal tzv. stop-stav, jenž trvá dosud.

Smutné je, že v rámci mediální kampaně jsou šířeny lživé informace. Nejkřiklavější je údajné svícení na panely ve Španělsku. V médiích lze však nalézt celou sérii dalších silně zkreslených informací. Například tiskovou zprávu ČEZu, že fotovoltaika zdraží elektřinu pro domácnosti o 20 a pro firmy o 30 %. Podle aktuálních odhadů ERÚ příspěvek na podporu všech OZE zvýší cenu elektřiny pro domácnosti nejvýše o 12 %, z toho samotná fotovoltaika o 8 %. Na druhou stranu klesá cena silové elektřiny. E-ON nabízí průmyslovým podnikům silovou elektřinu až o 20 % levněji, pro domácnosti očekává pokles o 10 %.

Při jednání u prvního tzv. Kulatého stolu bylo zástupci sdružení ČSRES přislíbeno, že stop-stav bude alespoň pro malé zdroje uvolněn, pokud se potvrdí, že tyto zdroje nemohou ohrozit elektrizační soustavu. Skutečnost je taková, že rozvoj malých střešních instalací, jejichž vliv na elektrizační soustavu je pozitivní (i když poměrně malý) se zpomaluje, zatímco velké megaparky na zemi jsou budovány zvýšenou rychlostí. Další skutečnost je taková, že „jednání“ u tzv. Kulatého stolu jsou spíše monologem zástupců ČSRES, než diskusí, která by mohla vést k oboustranně přijatelnému řešení problémů. Některé podrazy ze strany ČSRES spíše naznačují, že zájem o skutečnou diskusi chybí.

Podle informací, které zveřejňuje ČSRES je zřejmé, že stop-stav bude pokračovat po neurčitou dobu. Přestože původní zdůvodnění bylo následujícím vývojem vyvráceno. Dokonce i zástupci ČEPS na přímé dotazy v rámci konferencí a seminářů připouštějí, že jsou schopni elektrizační soustavu uregulovat i při instalovaném výkonu fotovoltaiky v řádu 3 GWp. Původní témata byla v médiích překryta údajnou hrozbou prudkého růstu cen elektřiny. Když však v předchozích letech cena elektřiny rostla o 10 až 20 % ročně, ponechala vláda tomuto vývoji volný průběh. Jen díky tomu mohly zisky elektrárenských společností v předchozích letech přesahovat 50 miliard korun ročně. Dopad na cenu elektřiny lze snadno spočítat, jednalo se o 1000 Kč/(MW.h) ročně i více.

Fotovoltaický průmysl v České republice se musí připravit i na situaci, že podpora fotovoltaiky prostřednictvím výkupních cen bude zrušena. Jedná se v podstatě o návrat do situace před rokem 2006. Rozdíl je, že v mezidobí byly zrušeny i investiční dotace. Na druhou stranu se ceny panelů a dalších komponent snižují takovým tempem, že investiční náklady fotovoltaických elektráren klesly za posledních 6 let téměř na třetinu (ze zhruba 200 Kč/Wp v roce 2004). Zároveň se například zvyšuje spolehlivost a životnost střídačů.

O tom, kam se vývoj fotovoltaiky může ubírat v následujících letech, ve kterých oblastech se fotovoltaika obejde bez dotací již v současnosti a další informace se dozvíte na České fotovoltaické konferenci a výstavě, jejíž 5. ročník začíná dnes, 10. listopadu 2010 na výstavišti BVV v Brně. Odborný portál TZB-info je hlavním mediálním partnerem této akce.