Oprava Národního muzea za čtyři miliardy začne příští rok
Národní muzeum během čtyřleté rekonstrukce nově zpřístupní prostory v suterénu, v kopuli otevře vyhlídku a tunelem se propojí s budovou bývalého Federálního shromáždění, kterou již spravuje.
Národní muzeum během čtyřleté rekonstrukce nově zpřístupní prostory v suterénu, v kopuli otevře vyhlídku a tunelem se propojí s budovou bývalého Federálního shromáždění, kterou již spravuje. Získá dvojnásobnou výstavní plochu proti dnešku a bude moci vystavit mnoho exponátů, které jsou nyní v depozitářích. Náklady na rekonstrukci včetně vybudování tunelu budou 3,8 miliardy korun, spolu s přípravou a stěhováním dosáhnou 4,5 miliardy korun. Novinářům to dnes řekli zástupci muzea.
Budova na Václavském náměstí z konce 19. století je v havarijním stavu - nebyla nikdy významněji opravována, naopak byla několikrát zásadně poškozena. "Nefungují požární opatření, budova ohrožuje sebe, exponáty i návštěvníky," řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Prioritou opravy tedy je záchrana národní kulturní památky, propojení staré budovy s novým objektem a vytvoření nových stálých expozic. Při rekonstrukci by také měly definitivně zmizet z fasády stopy po střelách z okupace v roce 1968.
Muzeum se pro veřejnost uzavře příští rok v červnu, rekonstrukce by měla začít koncem příštího roku. Po otevření v roce 2015 slibuje vedení muzea návštěvníkům unikátní muzejní komplex, jehož pilířem bude nová stálá expozice. Propojí expozici přírodovědnou a společenskovědní a s využitím moderních technologií nabídne reflexi vztahu člověka a krajiny z různých úhlů pohledu.
Rozšíří se prostory pro krátkodobé výstavy a na návštěvníky bude čekat nová kavárna, muzejní obchod a dětský koutek. Využívat se nově budou i dosud nepřístupné vnitřní dvory muzea - dostanou prosklené střechy, vzniknou z nich haly pro výstavy a další akce. K jednomu výtahu pro nepohyblivé občany, který v muzeu je od počátku, a NM je tak první bezbariérovou budovou v Praze, přibudou tři, tělesně postižení budou také moci zajíždět autem až do dvora a pak pokračovat výtahem do expozice. Před zahájením oprav se musí tisíce exponátů přestěhovat do depozitářů v Terezíně a Horních Počernicích, kde opravu přečká i nejslavnější z nich plejtvák myšok.
Snahou vedení muzea je také změnit stav, kdy muzejní budova je ostrovem uprostřed dálnice. Snaží se domluvit s Prahou a Ředitelstvím silnic a dálnic na tom, aby byla část dálnice oddělující muzeum od Václavského náměstí zapuštěna do tunelu. Zhruba 800 metrů dlouhý tunel by vyšel na 12,7 miliardy korun, osm miliard by měl dát stát. Ekonomičtí ministři ale v květnu jednání o možném poskytnutí státního příspěvku přerušili, přičemž ministerstvo financí se už předtím nelíbilo, že by měl stát platit pražskou stavbu.
Financování rekonstrukce obou muzejních budov vychází z programu péče o národní kulturní poklad schválený vládou v roce 2006. Vládní program platí několika českým státním kulturním institucím rekonstrukce či novostavby jejich sídel.
Do roku 2017 počítá s investováním deseti miliard korun, z toho dvě miliardy pocházely ze zrušeného Fondu národního majetku, zbytek postupně ze státního rozpočtu na daná léta. Z programu se financuje také revitalizace areálu Národní knihovny (NK) v Klementinu, která nahradila původně zamýšlenou novostavbu. Společně s výstavbou depozitářů v Hostivaři práce vyjdou na tři miliardy a NK je chce mít hotové do roku 2015.
Program počítá i s vybudováním nové budovy pro Národní filmový archiv, která se měla začít stavět v roce 2013 a stát kolem 345 milionů korun, novým depozitářem a rekonstrukcí historické budovy Uměleckoprůmyslového muzea či depozitářem a přístavbou k současnému sídlu Národního technického muzea.
Velkou investicí státu v této oblasti byla nedávno stavba Národní technické knihovny v Praze Dejvicích. Otevřela se loni v září a stála přes dvě miliardy korun. Národní divadlo plánuje za 160 milionů korun rekonstrukci fasády, první etapa opravy by měla začít letos.