Využití se vyplatí i přes relativně vysoké náklady na úpravu plynových hořáků a kolísavou výhřevnost důlního plynu

METAN Z PODZEMNÍCH LOŽISEK ČERNÉHO UHLÍ V POLSKU ZAČALA VYUŽÍVAT DŮLNÍ SPOLEČNOST OKD

Prostřednictvím své dceřiné firmy DPB Paskov jej odebírá a rozvádí vlastní plynárenskou sítí k odběratelům. "Plyn těží na základě licence společnost Karbonia Pl z dobývacího prostoru uzavřeného dolu Morcinek ležícího bezprostředně u státní hranice s Polskem," uvedla mluvčí OKD Věra břeková pro Hospodářské noviny. Protože v blízkosti dolu není žádný vhodný zákazník, využívá firma plyn ve své vlastní distribuční síti. Firma Karbonia Pl se přitom zabývá také distribucí a dovozem lacinější elektrické energie z Polska pro potřeby OKD.

Polská společnost Karbonia, která patří, podobně jako OKD, do skupiny Karbon Invest, vybudovala hlubinný vrt a plynovod na státní hranici, kam přivedl potrubí také DPB. Roční výtěžnost vrtu se odhaduje na tři milióny krychlových metrů metanu, jenž se získává z hloubek kolem sedmi set metrů. Celkové náklady projektu v česko - polském příhraničí u Karviné přesáhly tři desítky miliónů korun.

PODNIKY Z OKOLÍ DOLŮ HLEDAJÍ ALTERNATIVNÍ ZDROJE

Podle ekonoma Jana Kříže není divu, že se i kvůli zdražování začínají firmy ohlížet po lacinějších zdrojích energie. "Metan z uhelných slojí je jednou z mála možností, třebaže podstatně energetickou bilanci neovlivní," uvedl. V celé České republice se podle údajů společnosti Transgas ročně spotřebovává více než 9,7 miliardy krychlových metrů zemního plynu. Domácí zdroje kryjí necelá dvě procenta.

Karvinské důlní společnosti OKD a ČMD pokrývají svou spotřebu plynu téměř výhradně z vlastních zdrojů. Přebytky z těžby a z odplynění funkčních dolů v množství až 70 miliónů krychlových metrů za rok, prodává DPB desítce průmyslových firem regionu. "Nakupujeme pětinu až čtvrtinu plynu od DPB," uvedl finanční ředitel společnosti ŽDB Bohumín Tomáš Hladík. "Vedou nás k tomu pochopitelně ryze ekonomické důvody, neboť tento plyn je lacinější než zemní z běžné distribuční sítě," řekl Hladík. Jak uvedl, odběr od DPB se firmě vyplatí i přes relativně vysoké náklady na úpravu plynových hořáků a kolísavou výhřevnost důlního plynu. Přesné cenové údaje firma z obchodních důvodů nesdělila, pouze to, že nakupuje pro své účely důlní plyn s pětinovou úsporou proti dodávkám z běžné velkoobchodní sítě.

Podle údajů Severomoravské plynárenské se jednotková cena pro velkoodběratele pohybuje v závislosti na skutečně odebraném množství kolem pěti korun za krychlový metr plynu.

ZÁSOBY JSOU V BESKYDECH, TĚŽBU NECHTĚJÍ OBCE

OKD hodlá využívat také zásoby metanu, které jsou na Frenštátsku v Beskydech, kde se nachází obrovské ložisko černého uhlí. Vlastní těžba v nich ale nikdy nezačala, protože by takové uhlí nebylo konkurenceschopné. Zatímco těžbu uhlí místní obce zcela odmítají, těžba plynu by za určitých podmínek mohla být snesitelnější, uvedl starosta Frenštátu pod Radhoštěm Pavel Orlík za Sdružení obcí na ochranu beskydského regionu. Také Ministerstvo životního prostředí žádá DPB o další dokumenty k dopracování studie vlivu těžby plynu na chráněnou přírodu.

"Neobejdeme se bez dalšího průzkumu ložiska, proto jsme požádali Obvodní báňský úřad o svolení k ražbě podzemního průzkumného díla," uvedla Breiová. Podle předsedy úřadu Tomáše Šmolky by jej firma měla dostat.