Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Problematika energetických auditů solárních zařízení

1. Úvod
Energetické audity solárních zařízení se v současné době zpracovávají převážně pro žadatele o státní podporu, kteří je přikládají ke svým žádostem. Jedná se především o Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Tento program má dvě části, jedna je zabezpečována Státním fondem životního prostředí a druhá část Českou energetickou agenturou. V rámci podmínek vydaných oběma subjekty je i závazná náplň energetického auditu. Požadované struktury auditů jsou téměř stejné.
Obecně lze říci, že požadovaná struktura odpovídá spíše energetickému auditu podrobnému, jehož úkolem je specifikovat a variantně posoudit přínos možných energeticky úsporných opatření v podniku, budově ap. a z nich vybrat optimální řešení. Musí tedy obsahovat bilance veškerých energií, posouzení tepelně-izolačních vlastností stavebních konstrukcí atd. Energetické audity zpracovávané jako příloha k žádostem o podporu mají však jiný účel. Slouží de facto pouze k ověření, jak dalece je žadatelem přeložený hotový projekt energeticky, environmentálně a ekonomicky přínosný.


2. Splnění předepisované náplně EA
Plnění uvedených osnov je tedy v některých bodech dosti problematické. Je sice pravděpodobné, že autoři předpisu se snažili vytvořit předlohu co nejobecnější a nepředpokládají, že energetický audit bude zpracovávat osoba neznalá problematiky, ale přesto již vzniká pochybnost zdali kontroverzní body v energetickém auditu okomentovat nebo ignorovat. Při striktním pohledu na hodnocení náplně auditu by mohlo dojít k tomu, že člověk, který je problematiky energetických auditů např. solárních zařízení neznalý, by považoval audit za nedostatečný. Jako příklad bych uvedl požadavek specifikace instalovaného výkonu zařízení, jehož definice je u solárních termálních zařízení dosti problematická. Na to pak navazují další pro solární zařízení problematické ukazatele jako je roční využití instalovaného výkonu obnovitelného zdroje ap.
Sporným bodem je i tzv. upravená energetická bilance, kde je spotřeba paliv a energie souborně zahrnuta pod jeden ukazatel a není možno v uvedené bilanci rozlišit, zda se jedná o energii získanou z paliva nebo z obnovitelného zdroje energie.


3. Hodnocení energetických přínosů
Solární energie a možnosti jejího využití mají oproti jiným zdrojům odlišný charakter. Maximální "příkony" solárních zařízení jsou v letních měsících, kdy bývá dosahováno i jejich maximálních účinností. Budeme-li se dále konkrétně zabývat solárními systémy pro přípravu TUV v domácnosti, pak potřeba tepla na její přípravu se v průběhu roku příliš nemění. Takže správně navržený solární systém vykazuje v letním období přebytky tepla, které není možné využít. Zde bývá snaha zahrnout tyto přebytky do části užitečných tepelných zisků např. jejich využitím pro vyhřívání venkovního bazénu. Dle mého názoru ovšem nelze tuto energii počítat za účelně využitou. Těžko si lze představit, že by si někdo bazén vyhříval např. plynovým kotlem. Pokud by tato situace přece jenom nastala, pak se již jedná o uspokojování nadstandardních potřeb a tyto by neměly být v auditech určených pro získání státní podpory zahrnovány.

4. Hodnocení environmentálních přínosů
Při hodnocení snížení produkce znečišťujících látek je v energetickém auditu nutno stanovit tzv. výchozí stav a předpokládaný stav po realizaci opatření. Specifikace výchozího stavu se pak přímo podílí na velikosti environmentálního přínosu. Jinak řečeno, čím horší je výchozí stav, tím lepšího přínosu lze docílit. Bude-li například žadatel spalovat málohodnotná paliva, budou výsledky auditu pozitivnější než u žadatele, který se snažil chovat ekologicky, již dříve do této oblasti investoval, provozuje kotel na biomasu, ale přesto chce jít dále a žádá o podporu na solární zařízení pro přípravu TUV.
Zde je nutno také upozornit, že u nás neexistují žádné směrné hodnoty pro určení množství emisí vzniklých spálením určitého druhu paliva či vzniklých při výrobě elektrické energie, které by sloužily pro jednotnou specifikaci environmentálních přínosů, budou-li tyto zdroje nahrazeny zdroji ekologicky čistými. Z toho důvodu jsou v auditech deklarovaná snížení emisí vzájemně neporovnatelná, neboť různí auditoři vychází při jejich kvantifikaci z různých vstupních předpokladů. Částečně lze vycházet z vyhl. 117/1997, ale i tam je nutné specifikovat vstupní údaje jako složení paliva, na jehož "běžné" složení mohou být různé názory. Nelze předpokládat, že si auditor při zpracovávání auditu pro fyzickou osobu vyžádá emisní měření a rozbor jím používaného paliva.

5. Závěr
Aby byly výsledky energetických auditů solárních termálních zařízení vzájemně porovnatelné, bude nutné vytvořit pro tuto oblast jednotnou metodiku, předepisující např. měrné spotřeby TUV na osobu v domácnosti ap. Rozdílnost v hodnocení environmentálních přínosů má širší platnost a svou důležitostí přesahuje rámec energetických auditů solárních zařízení. Po vyřešení těchto disproporcí by pak nemělo docházet k tomu, že energetické audity zpracované dvěma auditory na jeden stejný projekt mohou mít různé závěry.

 
 
Reklama