Nedělní editorial - postřehy z tiskových konferencí
V úterý 29. září jsem se zúčastnil dvou tiskových konferencí. Každá samostatně byla zajímavá, ale obě společně mohou být námětem k zamyšlení. Tu první pořádalo Teplárenské sdružení ČR (www.tscr.cz) a jejím hlavním tématem byla cena tepla v nastávajícím topném období. K němu se vztahovala i jedna z předaných tiskových zpráv. Obsahuje porovnání nákladů na energie v domácnosti u bytu s roční spotřebou 13 900 kWh (50 GJ) a u řadového rodinného domu s roční spotřebou 25 000 kWh (90 GJ). U obou porovnání jsou náklady rozděleny vždy na dvě části. Jednu tvoří náklady na vytápění a ohřev TUV, tu druhou pak náklady na ostatní spotřebu energie. Je zajímavé, že přes opticky značně rozdílné ceny jednotlivých energií, je rozptyl konečných cen jednotlivých energií poměrně malý. Např. u bytu se pohybuje od 1,10 do 1,70 Kč/kWh. A to pro tak rozdílné energetické zdroje jako je uhlí, elektřina, zemní plyn a dálkové teplo.
Na tiskovce padla celá řada dotazů, na které odpovídali ing. Seitz, ředitel teplárny Strakonice a ředitel Pražské teplárenské ing. Pavlas. Zaujala mne shodná odpověď na můj dotaz jak by se změnila cena tepla, kdyby nebyla cenou regulovanou. Podle jejich názoru by se ceny určitě nezvýšily, protože to současné konkurenční prostředí nedovoluje. Ale naopak by to mohlo v případech, kdy ceny tepla jsou vysoké, odstranit jejich "legalizaci", kterou jim poskytuje současná regulační praxe Energetického regulačního úřadu. Podle ní jsou regulovány ceny tak, že každoročně je povoleno cca 3-4% navýšení "základní" ceny. Ale ta "základní" cena se pohybuje v rozmezí 0,72-2,16 Kč/kWh (tedy 200-600 Kč/Gj). Při této "regulaci" pak nejlépe přežívají teplárenské podniky, které mohou prokázat vysoké výrobní náklady. Ovšem jen do té doby, než jejich zákazníci začnou hledat levnější zdroj tepla a od soustavy se odpojí.
To pak samozřejmě vyhovuje společenství dodavatelů zemního plynu a výrobcům plynových spotřebičů. Ti byli zastoupeni na druhé tiskové konferenci vedené pod heslem "Topíme zemním plynem" (www.topimeplynem.cz). Zde bylo novinářů více a úměrně více i otázek. A opět se řada otázek točila kolem ceny plynu a její regulace. Zcela zásadní informace byla samozřejmě ta o již druhém zlevnění plynu v letošním roce. Celkově toto zlevnění činí již asi 15%. Dále jsme se dozvěděli, že rozdíl ceny zemního plynu u nás a v západní Evropě je 30-40% (u nás samozřejmě levnější). Tento rozdíl je tvořen podle vysvětlení ing. Vladimíra Outraty - obchodního ředitele společnosti TRANSGAS, pouze rozdílem obchodních marží západních a našich plynárenských společností. Bylo by zde opět zajímavé si obdobně jako v sektoru teplárenství představit situaci, že regulace ceny ZP není. Kam by se potom pohnula cena plynu? Upřímně řečeno nevím, jestli by se podobně jako v teplárenském sektoru vůbec pohnula.
Zajímavý byl i dotaz šéfredaktora časopisu Topenářství instalace - zda je plynárenský sektor připraven podpořit zavádění moderních plynových spotřebičů (např. kondenzačních kotlů), podobně jako elektroenergetika tarifně zvýhodňuje uživatele tepelných čerpadel. Odpověď na tento dotaz od zástupců dodavatelů plynu byla mírně rozpačitá. Něco připravujeme, ale jen pro velké odběratele. Pro malospotřebitele žádné zvýhodnění neuvažujeme. Nabízí se otázka. Neměl by ERÚ právě v tomto a podobných případech uplatnit svoje značně rozsáhlé pravomoci?
Příjemný příští týden
Vám přeje Milan Bechyně
