Nedělní editorial - zlevnění zemního plynu

V úterý jsem se zúčastnil tiskové konference Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tiskovka byla organizačně vzorně připravena a proběhla v zajímavém a důstojném prostředí Kaizerštejnského paláce v Praze na Malé Straně.

Vlastní setkání představitelů ERÚ s novináři bylo ale celkem nudné. Vyhlášené zlevnění zemního plynu od října a naděje na možné zlevnění elektřiny od ledna příštího roku se totiž všeobecně očekávalo. Jak je v našich krajích zvykem, informace již předem "prosákla" do veřejnosti.

Z úvodních informací, přednesených předsedou ERÚ Pavlem Brychtou a místopředsedou Blahoslavem Němečkem, pro mne byla zajímavá změna v jednotkách používaných při vyjadřování cen zemního plynu a elektřiny. Dosavadní Kč/kWh se změnily na Kč/MWh. Důvod změny, kterým je možnost vyšší přesnosti cenového údaje (dosud přesnost končila u haléřů) je logický a jistě přijatelný.

Po přednesení zprávy o úpravě cen nastalo trochu trapné ticho bez dotazů. Pokusil jsme se jej přerušit dotazem, který jsem položil již na tiskovce konané v říjnu loňského roku. Ptal jsem se zda ERÚ ještě stále neuvažuje o zprůhlednění regulovaných cen tepla vyjádřením ve stejných jednotkách jako je tomu u cen zemního plynu a elektřiny tedy Kč/MWh namísto v Kč/GJ. Opakovaně jsem dostal stejnou odpověď. ERÚ o tom neuvažuje, není to potřeba a byla by to "příliš velká revoluce" v teplárenství.

Zajímavější než vlastní tiskovka je pokus o rozklíčování otázky pro koho je zpráva o snížení cen dobrá a pro koho špatná. Ve zdůvodnění uvedeném v tiskové zprávě se říká ... Zásadním faktorem pro uskutečněné snížení cen zemního plynu je nižší úroveň nákupní ceny zemního plynu pro 4. čtvrtletí letošního roku než odpovídá současné úrovni konečných cen. Další skutečností, která ovlivňuje pokles cen, je odčerpání nadvýnosů dosažených společností Transgas, a.s. za 1. čtvrtletí letošního roku...

Oba uvedené důvody mají ale pouze jedinou příčinu. Jestliže poklesla dovozní cena plynu oproti ceně, která byla ERÚ kalkulována pro stanovení spotřebitelských cen, vzrostl zisk společnosti Transgas a.s. Protože jediným akcionářem této společnosti je Fond národního majetku České republiky (tedy stát), může nezávislý regulační úřad provést kalkulaci a rozhodnout, že státu "nadvýnosy" neponechá a přesune je (nebo jejich část), spotřebitelům zemního plynu. Tito spotřebitelé od října do prosince ušetří od 10 do 500 Kč podle toho, kolik plynu spotřebovávají a v jakém odběratelském tarifu.

Pro spotřebitele je to tedy dobrá zpráva. Stejně tak dobrá zpráva je to pro plynárenské společnosti. I když to jsou úspory miniaturní (např. ve srovnání s možnými úsporami, které může přinést instalace moderního kotle, špičkové regulace, nebo úsporný provozní režim), psychologicky to může spotřebitele odradit od částečného nebo úplného odchodu od zemního plynu k jiným zdrojům energie.

Horší zpráva je to pro výrobce a dovozce moderních kondenzačních kotlů s vysokou účinností. Ti opět budou konstatovat, že jejich podíl na celkovém prodeji kotlů v naší republice je jen zlomkem podílu např. v sousedním Německu. Čím to asi tak bude? A proč stále trvá ten kouzelný ekonomický efekt, že přechodem přes státní hranici do Německa cena plynu výrazně vzroste?

Ještě horší zpráva je to ale pro všechny prozíravé hospodáře, kteří vlastní selský rozum a dokážou rozpoznat jak krátozraké je zlevňování zemního plynu. Stát by namísto toho měl začít koncepčně a razantně podporovat náhradu dovážených paliv domácími. A z těch domácích pak z řady důvodů do budoucna upřednostňovat především obnovitelné zdroje jako je biomasa a sluneční energie. Podobně jako to dělají velikostí srovnatelné státy - např. Rakousko, Dánsko, Švýcarsko.

Nemám samozřejmě úplně podrobné informace, ale tuším, proč u nás o takovéto koncepční a razantní podpoře zatím nelze mluvit. Z jednoduchého důvodu. Protože politika státu v oblasti energetiky žádnou koncepci nemá. Kéž by se ministr Jiří Rusnok, který je za tuto koncepci ze zákona zodpovědný, odlišil od svých předchůdců a začal se skutečnou koncepcí zabývat. Ze státních institucí, které by mu v tom mohly pomoci, mu sice přímo podléhá jen Česká energetická agentura, ale jistě by našel pochopení i u všech dalších, jejichž činnost s energetickou koncepcí státu souvisí. Jednou z nich je i Energetický regulační úřad.

Krásný baboletní příští týden
Vám přeje Milan Bechyně